Historie kapesních hraček: od Game Boye až po iPhone

Počátky tohoto plýtvání volným časem sahají až do konce sedmdesátých let, kdy firma Mattel uvedla hru Football. Na displeji malého škaredého přístroje svítilo několik LED diod, které představovaly hráče, a dnes by to pravděpodobně nikdo za hru nepovažoval. V roce 1980 nastoupilo Nintendo se svým prvním zařízením Game & Watch. Jejich druhý produkt byl ještě mnohem úspěšnější a dodnes jej zná celý svět – Game Boy.

Game Boy byl zrozen v roce 1989. Šedá krabička padnoucí do ruky, čtyřtlačítkový směrový ovladač se dvěma funkčními tlačítky a šedozelený displej, to byl základ jedné z nejúspěšnějších herních platforem v historii. Společnost Nintendo má vůbec zajímavou historii a před herními konzolemi se kromě hracích karet věnovala provozování taxislužby, hodinového hotelu a rýžovému byznysu.

Ale zpět k hrám virtuálním. Pro tyto osmibitové herní konzole s procesorem na frekvenci 4 MHz existovalo několik her, na které si můžete pamatovat. Donkey Kong, opičák házející po vás sudy za to, že jste chtěli zachránit princeznu nebo jednoduchá hříčka Alleyway. Tu však znáte spíše pod jménem Zeď a já se s ní setkal až díky slovenskému klonu této hry na počítači Didaktik. Pohybující se plošinou jste odráželi míček a ničili cihlový strop až do úplného bezcihlí. Další a možná nejslavnější hrou byl Tetris od ruského programátora Alexeje Pažitnova.

Začalo to hadem. Nakonec mobily
vytlačily kapesní herní konzole na okraj zájmu

Tetris netřeba dlouze představovat. Hra nebyla dílem Nintenda pro Game Boy, ale dočkala se rozšíření na téměř všechny herní platformy a hraje se dodnes. Šlo o první sovětskou počítačovou hru, která byla oficiálně exportována na Západ.

Pokud vás už padající kvádry nudily, mohli jste skákat po želvách v těle italského instalatéra Maria ve hře Super Mario Land. U nás jste se mohli setkat s celou řadou čínských kopií, které povětšinou uměly pouze tisíc variant Tetrisu. V roce 1998 dostal Game Boy barevný displej. Vedle Game Boye se v té době snažily prorazit Atari s konzolí Lynx a o něco úspěšnější Sega s modelem Game Gear. Přestože nebyl o moc dražší, Nintendo mělo stále drtivý podíl.

Soudruzi si chtěli také hrát

Ruští programátoři a konstruktéři patřili i bez pomerančů vždy mezi špičku a pod názvem Elektronika začali kromě kalkulaček vyrábět také videohry. Měli licenci od Nintenda a v roce 1986 uvedli hru, kterou jsme u nás v socialistickém ráji hráli pod lavicí asi nejčastěji. Nu pagadi (Jen počkej, zajíci), kde vlk tentokrát nechytal zajíce, ale vajíčka do košíku. Konzole se jmenovala Elektronika IM (Igra mikroprocessornaja, mikroprocesorová hra).

Tahle kouzelná krabička stála nekřesťanských 300 Kčs, měla LCD displej, čtyři tlačítka a nedílnou součástí videoher té doby byly hodiny s budíkem. Nezůstalo pouze u Nu pagadi, jistě pamatujete tři potápěče v loďce. Ti se vydávali do hlubin k pokladu a cestu jim zahrazovala chapadla obří chobotnice – podobných her bylo více.

Paření mezi voláním

Game Boy vydržel dlouho, ale příchod mobilních telefonů herní svět změnil. Na počátku stál Had a společnost Nokia tím dala vzniknout jedné z nejrozšířenějších telefonních her. Černý proužek na displeji představoval hada, jehož jste naváděli k potravě, díky které rostl. Nesměl však narazit hlavou do zdi ani do svého těla.

Na Nokii 6210 jste mohli hrát hada dokonce ve dvou přes infraport. Což byla velká legrace, protože dosah infračervených
vln byl jen dva metry a telefony na sebe musely navíc stále mířit. Později přišel konkurenční Siemens s první  trojrozměrnou hrou Labyrint, ovšem Had zůstal dlouho nepřekonán.

S rozšířením Javy po roce 2001 se objevily mobily s většími a barevnými displeji a vznikl malý ekosystém. Hry se začaly kupovat (a také krást). Nokia ucítila příležitost a v roce 2003 uvedla přístroj, který byl určen více na hraní, než na volání. Extravagantní telefon pojmenovaný N-Gage byl pro pohodlné ovládání koncipován na šířku, příliš velkého úspěchu se ale nedočkal. Portál her pro N-Gage skončil tak rychle, jak začal.

Poté se objevily první telefony s operačním systémem a vyšla další verze Javy. Každý jsme však měli jiný telefon a jiné oblíbené hry, já například vzpomínám na Bluetooth Biplanes, kde jsem sváděl letecké souboje nejen s počítačem, ale přes Bluetooth i s kamarádem. Po třech zásazích letadlo bouchlo, a pokud jste té doby nestihli vyskočit, nepřítel získal bod.

Netelefony

Mobily však stále technologicky nedostačovaly nárokům uživatelů a možnostem her. V roce 2005 přišlo Sony s přenosným Playstationem PSP. Na PSP lze hrát i grafi cky náročnější 3D hry, například Grand Theft Auto, a nyní se chystá do prodeje již pátá verze pod označením PSP-E1000.

Nintendo také nezahálelo. Letos na jaře představilo kapesní konzoli s 3D displejem pod názvem Nintendo 3DS. Zařízení s malým displejem o velikosti 3,5" a kolečkem, kterým si třetí rozměr nakalibrujete na své oči. K prostorovému zážitku tedy nepotřebujete 3D brýle. Hráči však třetí dimenzi zatím za svoji nepřijali a z obou zařízení je stále daleko oblíbenější
Sony PSP.

Vývoj směřuje jinam

S nástupem platformy iOS se celý mobilní herní svět proměnil. Všichni dnes hrají na dotykových mobilních telefonech, ať už iPhonech nebo s Androidem. Malé herní konzole zůstaly, zdá se, jen pro fanoušky, kteří ocení hardwarová tlačítka uzpůsobená pouze hrám. Na vzestupu je takzvané casual hraní, tedy občasné jednoduché hry. Masa lidí dnes raději v pracovní době sází brambory a sklízí řepku, než by začali hrát složitou strategii, u které stráví několik nocí. Specializovaným herním kapesním konzolím tak zářnou budoucnost nevěštím.

Jak šel čas – herní osa

1967	První krůčky		Firma Mattel vyrobila první mobilní konzoli velikosti tehdejší kalkulačky. Úplně první hrou byl Auto Race následovaný LEDkovým fotbalem.
1980	Nintendo vystrkuje růžky		Nejprve nesmělé krůčky s konzolí Game & Watch, poté celosvětový úspěch jménem Game Boy. Ten slaví již 30 let a nabízí i 3D verzi, dnes ale již skomírá.
1986	Elektronika IM		Nu pagadi. Východní blok zakoupil licenci od Nintenda a vydal několik kapesních videoher. Vlk chytající vejce do košíku zůstává vzpomínkou pro mnoho dnešních třicátníků. Tenkrát byl software pevně vestavěn, a tak pokud jste chtěli jinou hru, bylo nutné zakoupit další příslušnou Elektroniku.
1989	Vychází první Game Boy		Nintendo mělo v rukávu Killer App (tenkrát tomu ještě tak neříkali), a to hru Tetris. Game Boy se začal masivně kopírovat, většinou velmi nepovedeně, ale vydržel nám celá devadesátá léta.
1998	Mobilní telefony		Začínají se objevovat hry na mobilních telefonech. První byla Had na Nokii 5110, která díky velkému displeji dlouho hrám vévodila. Na dvouřádkovém displeji ostatních výrobců by se hrálo špatně.
2001	Na mobilní telefony přichází Java		Hry psané v jazyce Java lze spustit víceméně na všech podporovaných telefonech, a Java se tak stává synonymem mobilního hraní. Operátoři začínají vydělávat na jejich prodeji, protože dostat hru do telefonu jinou cestou nebylo jednoduché.
2003	Neúspěch Nokie		Finskému výrobci už nestačí Had a zkouší prorazit v přenosných herních zařízeních modelem N-Gage. Bez většího úspěchu.
2005	PSPéčko		Sony se naopak s přenosným Playstationem daří. Někteří hráči jej díky vyšší výdrži a lepší grafice upřednostňují před mobily.
2007	Jablko změnilo kapesní hraní		Apple uvádí dotykový přehrávač iPod Touch následovaný telefonem iPhone. Oba naprosto změnily mobilní hraní. Od té doby je většina her uzpůsobena dotykovému displeji a jinak tomu není ani u konkurenčních přístrojů s Androidem.