Vynález Raijinteku (údajně již
patentovaný) spojuje dvě zatím spíše se vylučující věci. Je
to totiž vodní chladič s uzavřeným okruhem, ale zároveň
také chladič zcela pasivní, tedy bez pohyblivých prvků jako jsou
ventilátory a čerpadla. Ty jsou přitom obvykle u tohoto
účinného způsobu chlazení obvykle na štíru s maximální
tichostí, pumpy často postihuje nepříjemná hlučnost, někdy
s otravně vysokou frekvencí zvuku. Pokud by ovšem ve vodním
okruhu nebyly, byla by situace zcela jiná – chladič by rázem
mohl být stoprocentně neslyšný.
Pasivní vodní chladič s uzavřeným okruhem Raijintek (Computex 2016, Zdroj: techPowerUp)
S fyzikálními zákony se
samozřejmě vyběhnout nedá a je jasné, že vodní okruh by
bez čerpání normálně nefungoval. Trik je v tom, že pasivní
vodní okruh Raijinteku funguje spíše jako heatpipe u vzduchového
chladič, v nichž cirkulace média probíhá také samovolně
bez čerpadla. Raijintek slibuje, že se mu takové fungování
podařilo zajistit i v konstrukci s pružnými
hadicemi, odpovídající běžnému all-in-one vodníkovi.
Chladič tedy funguje tak, že
speciální kapalina s teplotou varu pod 40°C se v chladicím
bloku odpařuje a absorbuje teplo změnou skupenství. Tato pára
jako v heatpipe cestuje či vzlíná hadicí (ta možná bude
muset být zvlášť upravená, nikoliv obyčejná) směrem
k radiátoru. Ten páru zchlazuje a změnou skupenství
zpět je zde teplo odevzdáno okolí. Poté už jen konstrukce musí
zajistit, aby ochlazená kapalina docestovala sama zpět do bloku
a mohla cyklus opakovat. Jednosměrné odpařování v okruhu
by snad mělo být zajištěno rozdílem tlaku, za tím účlem mají
vstupní a výstupní hadice odlišný průměr. Konstrukce také
vyžaduje, aby hadice vedly z radiátoru k CPU z kopce,
chladící blok musí být níže než radiátor.
Rozdíl v průměru hadic by měl usměrňovat cirkulaci rozdílným tlakem (Computex 2016, Zdroj: Bit-Tech)
Háček bude samozřejmě v tom,
že s takovýmto samovolným cirkulováním na principu heatpipe
určitě nebude rychlost a kapacita odvádění tepla tak
vysoká, jako s nuceně cirkulující kapalinou. Druhý problém
je v tom, že bude zpomaleno i odbourávání tepla
v radiátoru, pokud na něm není nasazen žádný ventilátor.
Ve skříni tak budete muset buď mít průvan z jiného zdroje,
nebo ho umístit nahoře pod prostupnou horní stěnou a doufat,
že to bude stačit. Jen s přirozeným ochlazováním ale výkon
asi nemůže být srovnatelný s aktivním vodníkem.
Přesto mi však tato koncepce chlazení
přijde velmi slibná, i kdyby měla svou účinností stačit
jen na nižší třídy procesorů či grafik. S kompletně
pasivní konstrukcí nemůže i velmi tichý ventilátor
skutečně soutěžit (pokud se nenalézáme v hlučném
prostředí), takže tento chladič by mohl být velkým přínosem.
Raijintek na Computexu 2016 chladič
s touto konstrukcí předváděl v prototypu, který zde
vidíte na fotografiích. Podle redaktorů webů techPowerUp
a Bit-Tech to skutečně funguje, ačkoliv exemplář nebyl
přímo nainstalován v nějakém počítači. Po ponoření do
teplé vody začala kapalina sama cirkulovat. Technologie je údajně
již připravená k reálnému nasazení, neboť firma na ní
již pracovala déle. Ačkoliv o komerční výrobě konkrétní
informace není, údajně by se takový pasivní vodník mohl na trhu
reálně objevit relativně brzy. Doufám, že to vyjde a technologie
bude skutečně v praxi fungovat.
Zdroje: techPowerUp,
Bit-Tech
ČLÁNKY DO MAILU