Možní si vzpomenete, že v dubnu jsme psali, že Intel odložil nákupy vybavení pro 10nm výrobní linky, což signalizovalo určité zpoždění. Podobné odkládání těchto investic do 10 nm se podle SemiWiki děje i nyní. Tyto nákupy, které jsou předpokladem pro následné rozjetí 10nm výroby ve větším měřítku, měl Intel původně uskutečnit ještě do konce letoška. Zprvu byly odloženy až do dalšího kalendářního roku. Podle SemiWiki byl nyní plán změněn opět a vybavení dotyčných linek odsunuto ještě později do roku 2016 (i když jak moc, SemiWiki přesně neuvádí). Pozdější instalace přístrojů ovšem znamená také pozdější odklad komerční produkce na těchto linkách.
To znamená, že 10nm výroba se proti původním plánům pro uvedení Cannon Lake (odhadem zhruba o rok či o něco málo déle po uvedení Skylake) odkládá pravděpodobně o několik měsíců. Vsunutí Kaby Lake do roadmapy pak má zřejmě vytvořit circa roční oddechový čas, aby se 10nm linky stihly připravit.
Zdá se tedy, že 10nm proces Intelu má skutečně problémy, respektive že jeho vývoj trvá déle a stojí více úsilí, než kolik se čekalo nebo co připouští dvouletý model Intelu „Tick-Tock“. To je ovšem stěží překvapení – náklady a obtížnost nových generací polovodičové litografie rostou čím dál více. Nelze se tedy divit, když se vyskytují větší problémy, ale také pokud se časové rozestupy mezi generacemi začnou prodlužovat. Ostatně zdržení Intel postihlo už loni v případě 14nm procesu, u nějž podle oficiálních prohlášení trvalo déle než obvykle, než se podařilo dostat výtěžnost a objem výroby na potřebné úrovně. U 10nm procesu se asi jen ukáže, že nešlo o výjimku, ale spíš o projev tvrdé reality a podobně to bude vypadat i na dalších stupních.
Je ale dlužno říci, že tato věc má i finanční stránku. Kromě technických problémů tak odklad může mít i prozaičtější příčiny. Je možné, že chce Intel tuto investici rozložit na delší časové období (nezapomínejme, že teď potřebuje miliardy dolarů také na akvizici Altery) nebo prostě odložit. Problémy by tedy mohly být čistě s cenou, nikoliv se schopností 10nm výrobu realizovat.
Intel ohledně 10nm výroby není příliš sdílný, jelikož asi nechce slibovat, dokud nemá jistotu, že dokáže veřejně oznámené plány splnit. Oficiálně proto zatím žádný termín příchodu procesorů Cannon Lake a 10nm čipů stanoven není. Striktně vzato tak ani nelze mluvit o odkladu, neboť o zpoždění jde jen ve srovnání s interními plány, jejichž podobu ale můžeme jen odhadovat.
Ztratí Intel technologický náskok ve výrobních procesech?
SemiWiki se v souvislosti s touto zprávou zamýšlí nad tím, co by pro prestiž Intelu, hodnotu akcií, ale také pro jeho zakázkovou výrobu pro externí klienty znamenalo, kdyby jej s nástupem 10nm procesu předstihlo TSMC nebo Samsung. V prvé řadě by pro ně šlo o výhodu marketingovou, nicméně odklad by mohl Intelu zkomplikovat již tak obtížné soutěžení v mobilní oblasti. Je sice pravda, že 10 nm od Samsungu a TSMC nebude podle všeho srovnatelných s 10 nm od Intelu (připomeňme, že 14/16nm procesy těchto hráčů jsou vlastně 20nm procesy s FinFETy, kdežto 14nm Tri-Gate proces Intelu by měl být hustotu blíž „reálným 14 nm“). Tento rozdíl ovšem zároveň znamená, že s rozjetím těchto procesů nemusí mít takové potíže, jako Intel.
Že je číslo mírně přilepšené, z pohledu marketingu nebude na překážku a pro laiky bude hlavní, že „Intel ztratil svůj náskok“ a Samsung (nebo třeba Apple) má 10nm čipy jako první. Zrovna korejský gigant totiž údajně plánuje uvést telefony s 10nm Exynosem už v půlce roku 2016. Není přitom důvod nevěřit, že to není možné. Letošní uvedení 14nm Exynosu 7420 v Galaxy S6 ukazuje, že se zázemím Samsungu (který se ve své pozici zřejmě může vyrovnat i s velmi mizernou výtěžností) je možné dostat na trh nějaký ten čip na novém procesu překvapivě rychle, i kdyby to mělo být jen kvůli „PR“.
Zdroj: SemiWiki
