Je totiž pravděpodobnější, že ani z příhodných podmínek nakonec tornádo nemusí vůbec vzniknout a právě většinou ani nevznikne. Navíc se v Česku prakticky nevyskytují a známe je většinou pouze z amerických filmů. Doposud nejznámější české tornádo bylo zřejmě to z Litovle v roce 2004, které dosáhlo síly F3 a nevyžádalo si žádné oběti.
Facebooková stránka Počasí online Morava slouží jako informační portál o počasí. Data přebírá z webu radar.bourky.cz a ČHMÚ a pokouší se je interpretovat a informovat obyvatele. Už v pondělí psali o blížících se silných bouřkách. A v úterý odpoledne zveřejnili status, ve kterém důrazně varují před čtvrtečním počasím, přičemž zmiňují možný výskyt tornád.
Takový status může psát každý před každou větší bouřkou a třeba to jednou vyjde, nicméně zde se vycházelo z poměrně podrobných dat i dlouholetých zkušeností.
Modelové předpovědi naznačovaly vznik supercelárních bouří. Ty by provázel extrémně silný vítr, velké kroupy a hrozil by i výskyt tornád. Ty jsou sice málo pravděpodobné, ale nepříznivě vysoké hodnoty CAPE ukazovaly vysoká čísla již několik dnů, což pravděpodobnost zvyšuje.
CAPE je úroveň energie, která se může na konkrétním místě uvolnit a způsobit bouřky.
Na konci statusu autor uvedl, že sami doufají ve změnu vypočítaného modelu počasí, neboť jinak by to byl „masakr“. To se bohužel nestalo.
Předpovědi počasí na ČT, Primě a na Nově:
Ve čtvrtek v 18.55h byl na hlavní zpravodajské stanici ČT24 pravidelný pořad Předpověď počasí, který krátce hlásil výstrahu před velmi silnými bouřkami a možnost následných povodní. To vše necelou hodinu před tornádem.
Prima ve stejný čas informovala o nočních bouřkách a nárazech větru kolem 90 km/h a varovala před kroupami.
Na Nově byla předpověď počasí dokonce až ve 20:20 a nejbližší informace zněla: „ojediněle bouřky, které mohou být silné“. Tornádo v té době podle jednoho z prvních snímků z Hodonína už minimálně půl hodiny řádilo.
Televizní předpovědi tedy víceméně selhaly. Ta na ČT sice obsahovala varování, ale jen před silnými bouřkami. Na Nově to naopak vypadalo, jako by šlo o předpověď z jiného dne.
Rozhovor s amatérským meteorologem, který varoval před čtvrtečními tornády
Předpovídat počasí je velmi těžké, často se předpověď nevyplní. Dostupná data z družic však extrémnímu počasí napovídala už několik dní. Spojil jsem se s autorem příspěvku a amatérským meteorologem, který sí říká Wiki Suarez a který na svém portálu varoval před nebezpečným počasím. Během našeho rozhovoru se podle jeho slov blížila další bouře na Hodonín…
Píšete, že data přebíráte z veřejně dostupných zdrojů, jako ČHMÚ nebo web radar.bourky.cz. Poté je tedy sami interpretujete? Kdo za portálem stojí? Nadšenci, nebo vystudovaní meteorologové?
Jsem amatér, který se už 15 let věnuje počasí a má to hlavně koníček. Vždy mě fascinovala obloha a konvence oblaků, hlavně těch bouřkových ve tvarů květáku (cummulus). Nejsem vyučený profík, ale rád bych tuto práci chtěl dělat, je to můj sen. Používám veřejné radarové snímky, kde vidíte srážky a bouřky a podle zkušeností a pohybu různých buněk jde posoudit, jestli se jedná o supercely.
Když jste psal o supercelách a možných tornádech, nakolik jste sami věřili, že se to může vyplnit? Přeci jen tornáda se u nás příliš nevyskytují.
Když jsem vydával předběžnou situaci již v pondělí, díval jsem se na modelové předpovědi na gfs, hlavně na hodnoty Cape a pravděpodobnost výskytu supercel. Situace tomu ale nasvědčovala už od soboty.
Tyto hodnoty byly příliš vysoké, proto se na jihovýchodě Moravy očekávalo možné riziko výskytu tornáda. Ty bouře pak byly opravdu typu supercelárního. Ve čtvrtek na jižní Moravě jsem zaznamenal minimálně 8 supercelárních bouří.
Co říkáte na to, jak o počasí informovala média (typicky televizní předpovědi počasí) ještě ve čtvrtek večer? Zaznamenal jsem například varování před silnými bouřemi v celém Česku, ale velmi se to odlišovalo od vašeho statusu.
K tomu se raději nechci příliš vyjadřovat. Podmínky byly již kolem 17 hodiny extrémní, z Rakouska se blížily bouře a kroupy měly až 7 cm. Výstraha měla být větší. Kolem oběda byla sondáže z Prostějova na velmi vysokých hodnotách. To vše vidíte vlastně na té výstraze napsané na našem portálu, kde je vše vysvětleno.
Dají se podle vás tornáda nějak předpovídat?
Pokud jsou modelové hodnoty Cape kolem 3000 .. a hodnoty supercel jsou +20, šance na tornáda jsou opravdu někde kolem 30 %. Toto předpovědět šlo.
Děkuji za rozhovor
Co je to tornádo?
Tornádo je silně rotující vír, vyskytující se pod spodní základnou supercelární bouřky. Tento typ bouřky se vyznačuje spojením několika jevů: silnými poryvy větru, intenzivním deštěm, kroupy a blesky. Ke vzniku tornáda přispívá mnoho faktorů, přičemž když jeden selže, tornádo jednoduše nevznikne.
Tornáda se v Česku příliš nevyskutují, máme je spojená spíše s americkým středozápadem. Do oblasti možného výskytu tornád ale spadá téměř celá Evropa. Tornád je také více druhů a dělí se do kategorií F0 až F5 (Fujitova stupnice). To moravské odpovídalo zhruba síle F3 až F4 a mělo sílu převrátit vlak. Některé zdroje nyní píší až o síle F5. Jediným bezpečným úkrytem bývá betonový sklep.
- F0 – rychlost 29–37 m/s (105–137 km/h), lehké škody – spadlé komíny, zlámané větve stromů, vyrvané mělce kořenící stromy, škody na vývěsních štítech
- F1 – rychlost 38–49 m/s (138–177 km/h), mírné škody – strhává střešní kryt, posunuje nebo otáčí prefabrikované domy a vytlačuje auta ze silnic
- F2 – rychlost 50–61 m/s (178–217 km/h), značné škody – strhává střechy, ničí prefabrikované domy, převrací vagóny, vyvrací a láme vzrostlé stromy, z lehkých předmětů vytváří nebezpečné projektily, zdvihá automobily ze země
- F3 – rychlost 62–74 m/s (218–266 km/h), vážné škody – ničí střechy i zdi dobře postavených domů, převrací vlaky, většina stromů v lesích je vyvrácena, těžká auta jsou zdvihána ze země a odvrhávána
- F4 – rychlost 75–89 m/s (267–322 km/h), zničující škody – srovnává se zemí dobře postavené domy, stavby se slabými základy odnáší, auta jsou odmršťována a z těžkých předmětů se stávají poletující projektily
- F5 – rychlost nad 90 m/s ( nad 322 km/h), ohromující škody –silné konstrukce domů jsou srovnávány se zemí a odnášeny, projektily velikosti automobilu poletují vzduchem a jsou odmršťovány do vzdálenosti přesahující 100 m, stromy jsou odkorňovány
Úvod do tornád:
zdroje: Portál Počasí online Morava, Wikipedia