Zen 4 v roce 2022, už na 5nm procesu
AMD ukázalo analytikům a veřejnosti aktualizovanou roadmapu procesorových architektur, v níž je nově (poprvé) jádro Zen 4 následující hned po Zenu 3. Domněnky, že by třeba mohlo být přeskočeno kvůli negativním konotacím čísla v Asii, se tedy nenaplnily. K těmto dohadům asi vedlo to, že zprávy o architektuře „Zen 5“ se objevily velmi brzo a tehdy ještě nebylo známo, že vývoj CPU architektur AMD zřejmě zrychlilo, jak se ukazuje na krátkém odstupu mezi loňským Zenem 2 a Zenem 3, jenž vyjde už letos. Do té doby jsme byli zvyklí na dvouleté rozestupy.
Tato roadmapa je pro serverové procesory, přičemž AMD v ní potvrzuje, že jádra Zen 4 budou nasazená v procesorech „Genoa“, což je čtvrtá generace Epyců, která má již zřejmě používat paměti DDR5. Velmi zajímavá je tu informace o výrobní technologii: AMD oficiálně řeklo, že tyto procesory budou 5nm.
Termín vydání ještě nebyl konkrétně sdělen, zdá se, že by uvedení asi mohlo být v roce 2022, respektive do konce tohoto roku mají tyto procesory být plně venku. Už bylo ohlášeno, že tato CPU budou tvořit základ superpočítače El Capitan s výkonem až dva EFLOPS (2000 PFLOPS, jde tedy už o systém „exaflopové“ éry).
Tip: AMD staví nejvýkonnější superpočítač. Oproti současné špičce je 10× lepší
Procesory Genoa mají v tomto systému využívat k propojení s externími GPU Infinity Fabric, respektive „Infinity Architecture“ třetí generace. Ta má poskytovat více než dvojnásobnou propustnost proti rozhraní PCIe 4.0, takže fyzicky asi bude použitá technologie PCI Express 5.0, kterou tím pádem Epyc 4. generace zřejmě bude podporovat. Ovšem nad touto základní vrstvou bude použito koherentní propojení (to Epyc 2. generace pro komunikaci s GPU nepoužívá). Tato Infinity Architecture (3.0) má podporovat koherentní propojení až osmi GPU navěšených na jeden procesor.
Zen 3 nemusí používat EUV čipy
Předtím přirozeně musí vyjít třetí generace Epyců, která je označená Milan a má jádra Zen 3. Přijde letos, podle AMD ke konci roku. Zde je také jedna nová informace, týkající se výrobního procesu. Milan/Zen 3 jsou stále 7nm čipy, ovšem mělo by jít o vylepšenou generaci výrobní technologie TSMC, ne tu první použitou u Zenu 2. AMD nicméně už v roadmapě neuvádí žádné plus či podobné takové označení. Zde je důležité, že TSMC má dvě různé vylepšené verze sedmi nanometrů. Proces označený N7+ je první používající technologii EUV na nejcitlivější vrstvy (což by mělo umožňovat významné zlepšení hustoty tranzistorů, dejme tomu až o 15–20 %). Vedle toho ale TSMC vyvinulo i proces N7P, který také přináší nějaká zlepšení, ale pořád používá čistě 193nm vlnovou délku, ne EUV.
A co z těchto dvou bude použito pro Zen 3, AMD zatím tají. Poznámka „7nm+“, kterou dříve v roadmapách mělo, měla údajně znamenat prostě vylepšený proces, ne nutně přímo proces N7+. Jinými slovy, pokud jste počítali s tím, že AMD pro Zen 3 bude používat EUV, pak vězte, že toto zatím nevíme a procesory mohou mít konvenční výrobu.
AMD prý mimochodem očekává, že by se mohlo přehoupnout přes hranici 10% tržního podílu v serverových procesorech do konce první poloviny roku. Nicméně prosazování Epyců postupovalo v minulých letech vždy pomaleji, než AMD čekalo, takže je otázka, zda třeba ještě pořád nejrůznější překážky (ke kterým se teď mohou přidat vnější okolnosti v ekonomice dané epidemií koronaviru).
Tip: Tržní podíly x86 procesorů: AMD zase ubralo Intelu, ale v desktopu a serveru jen drobně
V CPU Ryzenech bude Zen 3 letos, v APU příští rok
Roadmapu klientských či spotřebitelských procesorů (prostě těch pro nás uživatele PC) AMD takto do budoucna bohužel neukázalo, na vydaném slajdu je jako nejpozdější produkt pouze Ryzen 4. generace, který v případě procesorů bez integrované grafiky má jádra Zen 3 (nyní je to oficiálně potvrzeno). Mělo by jít o procesory s dříve prosáklým kódovým označením Vermeer. Pozor ovšem na to, že APU, tedy procesory Ryzen 4000 s integrovanou grafikou, budou mít jen jádra Zen 2, stejně jako již vydané mobilní Ryzeny 4000 (jde o stejné čipy, kódově označené Renoir).
AMD ovšem řeklo, že Zen 3 by měl přijít do všech oblastí do konce roku 2021. To znamená, že tato jádra dostanou APU Ryzeny 5000 příští rok (ty by snad měly nést kódové označení Cézanne). Vypadá to tedy, že zde také bude jednoletý produktový cyklus a AMD neuvede nejdřív refresh Renoiru poříd s jádry Zen 2 – to je vítaná změna proti minulosti, doposud bylo úplně nové APU jednou za dva roky a mezitím vyšla vždy „faceliftová“ generace, jako naposled APU Ryzen 3000. APU Ryzen 5000 podle tohoto už jen pouhý refresh řady 4000 nebude.
CPU Ryzeny 4000 „Vermeer“ s jádry Zen 3 ale vyjdou ještě do konce letošního roku, to už je oficiálně potvrzeno. Pravděpodobně by zase mohly být čipletové, takže by byly založené na stejném křemíku jako Epyc 3. generace „Milan“. Platí pro ně tedy asi totéž: výroba bude na novějším/vylepšeném 7nm procesu, ale pořád nevíme, zda je to proces N7+ s EUV, nebo N7P bez.
Termín pro příchod 5 nm/Zenu 4 do PC ještě nemáme
Ryzeny 4000 pro desktop by asi pořád měly používat desktopový socket AM4, ale přímo potvrzené to zatím nikde není. Otázkou také zůstává, co přijde pak. AMD zatím nesdělilo nic o tom, kdy přijde jádro Zen 4 (a s ním asi i 5nm čipy/čiplety) do desktopu, nemluvě o noteboocích. V desktopu by to moho být teoreticky už v generaci Ryzen 5000, která by tím pádem mohla také možná přinášet PCI Express 5.0 a DDR5 díky tomu, že by šlo o paralelní vývoj s procesory Genoa pro servery. Pak by asi logicky už přišel nový socket AM5.
Není ale vyloučené, že AMD nebude chtít na Ryzen 5000 čekat až do roku 2022 a teoreticky by mohla nejdřív vyjít nějaká mezigenerace, která by byla refreshem Ryzenů 4000 s jádry Zen 3, takže Zen 4 by byl až v CPU Ryzenech 6000. V případě APU (a tedy mobilních procesorů) je asi vůbec první myslitelný kandidát na jádra Zen 4 až Ryzen 6000. O tom, jaké scénáře se zde chystají, ale žádné informace zatím nejsou, takže lze maximálně takto spekulovat.