Na začátku roku během CES 2020 představilo AMD mobilní Ryzeny 4000, což jsou APU Renoir s jádry Zen 2 vyráběná na 7nm procesu, což slibuje značný pokrok v energetické efektivitě, jenž v noteboocích snad přinese i lepší výkon bez zvýšení zahřívání. V lednu byly procesory teprve „nakousnuté“, ale teď je AMD definitivně odhaluje či uvádí. Původně se od nynějška měly začít objevovat recenze a notebooky s nimi, ovšem to se zřejmě odkládá kvůli koronaviru. Díky vypršení informačních embarg ale máme nové informace. Zejména AMD nachystalo překvapení a k předtím odhaleným čipům přidalo dva výkonnější modely, notebookové Ryzeny 9 4900H a 4900HS, které tudíž o kousek zmírní případný skluz Renoirů na vysoko taktovaná Intel Core v jednovláknovém výkonu.
Výkonnější Renoiry pro notebooky ve 35/45W třídě
Největší novinkou jsou právě ony Ryzeny 4900H/HS. V lednu AMD odhalilo jenom modely po Ryzen 7 4800H/HS – nyní se ve 45W řadě přidává právě ještě dvojka Ryzen 9 4900H a Ryzen 9 4900HS, což budou vůbec nejvýkonnější procesory AMD pro notebooky (jak dopadnou v testech proti Intelu, to zatím ponechme recenzím). Existenci těchto procesorů prozradila již řada úniků, takže nejde o překvapení. Na rozdíl od nich se zatím zdá se nepotvrdila existence Ryzenů 9 v úsporné 15W řadě U. Je možné, že v jejich případě šlo o omyl. V této řadě tedy zřejmě budou jen procesory již odhalené v lednu.
AMD Ryzen 4000, APU Renoir pro notebooky v pouzdru BGA (Zdroj: AMD)Ryzen 9 4900H: plnotučné GPU, boost až 4,4 GHz
Tyto nově přidané modely pro nejvýkonnější notebooky jsou založené na stejném základu jako ostatní modely, tedy čipu Renoir s osmi jádry Zen 2 a 8MB L3 cache (4 MB pro každou čtveřici jader). Nejvýkonnější model je Ryzen 9 4900H. Má osm jader, 16 vláken díky SMT a je zachováno stejné 45W TDP jako u modelu Ryzen 7 4800H. Ovšem takty CPU stouply. Základní frekvence na 3,3 GHz (proti 2,9 GHz u 4800H) a maximální boost je 4,4 GHz. Tím pádem by jednovláknový výkon mohl být až o nějakých 4,5 % vyšší.
Tip: CPU jádro Zen 2 detailně: nová architektura AMD přináší hlubší změny, než se čekalo
Druhý upgrade bude u integrovaného GPU. Ryzen 7 4800H ho lehce upozaďoval a měl ho ořezané. Ryzen 9 4900H v něm kompromisy už nedělá. Má zapnutých všech osm jednotek (512 shaderů) a ty běží na frekvenci 1750 MHz. Dohromady s vyšším počtem jednotek by hrubý matematický výkon měl tím pádem být až o 25 % vyšší. V praxi to ještě může omezovat TDP a propustnost pamětí, takže škálování proti grafice v Ryzenu 7 4800H nemusí být nutně perfektní.
Modely procesorů Ryzen 4000 řady H a HS pro notebooky35W Ryzen 9 4900HS
Druhý model má označení Ryzen 9 4900HS, přičemž AMD mezitím vysvětlilo, co ono S znamená: „Special“. Tyto procesory jsou určené pro tenčí (ale výkonné) například herní notebooky, pročež mají TDP sníženo na 35W. Verze HS existuje od 45W modelů Ryzen 5 4600H a Ryzen 7 4800H (tedy 4600HS, 4800HS), v jejich případě jsou ostatní parametry stejné. Respektive, mají stanovené stejné frekvence, ale asi může být rozdíl v tom, jak vysoko budou v jejich rámci boostovat při zatížení všech jader.
V případě top 35W procesoru Ryzen 9 4900HS je mírná odlišnost. Jeho základní frekvence už musela být snížena na 3,0 GHz – víc se už zřejmě ani binováním kvalitnějších křemíků do 35W nevejde. A také maximální takt boostu je jen 4,3 GHz.
Naopak integrovaná grafika má specifikace stejné: 512 shaderů na taktu až 1750 MHz. V praxi opět bude záležet i na tom, jak TPD sešněruje stabilně udržitelný takt, to ukáží až recenze (kde ale bude asi výkon záviset i na chlazení a bude se lišit notebook od notebooku).
Modely procesorů Ryzen 4000 řady U pro notebookyHS modely jsou pro notebooky s optimalizovaným návrhem
AMD jinak údajně rezervuje procesory řady HS pro bližší partnery, respektive firmy, s nimiž spolupracuje úžeji na optimalizaci stroje pro co nejlepší výkon, provozní vlastnosti a vůbec uživatelskou hodnotu. Pro tuto spolupráci má firma dvě centra – v Austinu (USA) a Šanghaji (Čína). Přítomnost modelu HS by tedy mohla signalizovat, že notebook byl v nějaké míře vyladěn pro Ryzen 4000. Prvním takovým notebookem na trhu by zřejmě měl být Asus ROG Zephyrus G14. I běžné procesory řady H jinak mohou mít volitelně sníženo TDP na 35 W, ale v takovém případě asi bude výkon o něco horší než u odpovídajícího modelu HS.
Již z dřívějška víme, že procesory podporují dvoukanálové paměti DDR4-3200 nebo LPDDR4X na až 4266 MHz (u těch jsou použité čtyři 32bitové kanály), což dává propustnost až 68,3 GB/s. LPDDR4X by také měly snižovat klidovou spotřebu pro delší výdrž na baterie.
Lepší řízení spotřeby, víc linek PCIe 3.0
Výdrž mají vylepšit také změny v řízení spotřeby, které umí rychleji reagovat a dokáže vypnout v nečinnosti více částí čipu podle aktivity. Nečinnost a nízká aktivita uživatele má být lépe detekovaná. Současně je ale také rychlejší probuzení elementů čipu a zvýšení výkonu, když je ho třeba. AMD také uvádí, že vylepšený boost dokáže lépe reagovat na teplotu šasi a turbo může být v ideálních případech použito až čtyřikrát delší dobu.
Z dalších specifikací máme potvrzeno, že APU Renoir podporuje jenom PCI Express 3.0, nikoliv PCI Express 4.0, a to z důvodů energetické efektivity, která je patrně důležitější než vyšší výkon GPU (a zejména SSD). Respektive – toto platí pro notebooky. Čistě teoreticky by podpora PCIe 4.0 mohla být v záloze pro desktopovou verzi, ale je to nepotvrzeno a asi bych s tím raději nepočítal. Ač je stále podporováno jen PCIe 3.0, má řadič o čtyři linky více (pokud to dobře počítám, tak by jich čip snad mohl mít celkem až 20). Ty lze použít pro NVMe SSD či rychlé bezdrátové adaptéry. Proti APU Raven Ridge/Picasso také údajně přibyly dva porty USB.
Podpora hardwarového dekódování a enkódování videa na APU Ryzen 4000Procento, které na čipu zabírá GPU, o hodně kleslo, zatímco u Intelu se zvětšuje
K čipu Renoir máme také konečně oficiální údaje o velikosti: plocha je 156 mm², do čehož se vešlo 9,8 miliardy tranzistorů. Pouzdro je proti předchozím APU menší asi o 25 %, měří 25 × 35 mm a tloušťka je 1,38 mm. AMD jinak také ukázalo obrázek čipu Renoir. Bohužel ale nejde o přímo snímek čipu (anglicky se jim říká die shot), ale o jakousi poloschematickou vizualizaci. To tedy dost znejisťuje možnost dělat nějaké závěry.
Nicméně pokud rozložení jakž takž odpovídá, pak se zdá, že AMD do značné míry převzalo členění z APU Raven Ridge a Picasso. Ale výrazně větší část plochy nyní zabírají CPU jádra Zen 2, které jsou vlevo žlutě – jejich geometricky pravidelné útvary ale asi s reálnou texturou na fotce nemají moc společného. Oba CCX mají opět L3 cache v centru mezi jádry. Zachovány jsou také paměťové řadiče nad jádry CPU (dva pruhy) a PHY pravděpodobně čadiče PCI Express (jeden pruh) pod nimi.
Schéma čipu APU Renoir (Ryzen 4000H/U)GPU je napravo od žluté části s CPU jádry, můžete celkem zřetelně vidět osm identických horizontálních „brázd“ reprezentujících jednotlivé CU. Toto uspořádání je stejné jako v Raven Ridge (srovnej zde), ale tam GPU zabralo výraznou část pravé poloviny čipu. Přechodem na 7nm proces a snížením počtu jednotek z 11 na 8 hodně smrsklo, takže další bloky patřící například integrovanému čipsetu a multimédiím nyní GPU více obklopují. Jeho plocha je na poměry APU asi jedna z nejmenších v historii – dříve přitom grafiky zabíraly i kolem polovinu plochy.
Jak už bylo řečeno, původně se dnes měly začít objevovat recenze, což se z logistických důvodů zřejmě zdrží. Nicméně od této doby by se pomalu měly byť se zpožděním začít notebooky s Ryzeny 4000 začít dostávat na trh. Jen úplně nevíme, kdy se je podaří dostat k nám.
