Před osmi lety Apple představil první mobilní SoC nesoucí jeho jméno. Čipset Apple A4 přišel spolu s iPhonem 4 a všechny jeho „hlavní“ obvody byly ještě navržené jinými firmami. Design procesoru dodal ARM, grafiku Imagination Technologies. Apple postupně přidával vlastní obvody pro řízení napájení, bezpečnostní, obrazové procesory atd. Model A6 již obsahoval vlastní CPU, v A9 si upravil grafiku od Imaginationu a v A10 už měl vlastní grafické jádro. V loňskému A11 Apple přidal koprocesor urychlující výpočty využívající neuronové sítě. Vlastní čipy má též v bezdrátových sluchátkách nebo nových Macích, kde slouží k šifrování dat na disku.
Od roku 2020 na vlastních čipech
Další velký skok by měl nastat v roce 2020. Zdroje blízké listu Bloomberg tvrdí, o čem se již několik let spekuluje. Apple po mobilních zařízeních chce své procesory nasadit také do Maců, ve kterých od roku 2006 používá čipy Intelu. Shodou okolností je to právě Bloomberg, který o změně architektury mluvil už v roce 2012, ale dosud se v Applu přechodu bránili.
Projekt nazvaný Kalamata je prý zatím v rané fázi a není jasné, jestli se vývoj nezdrží nebo úplně nezruší. Pokud by ale vše mělo jít podle plánu, první Macy s jablečnými procesory přijdou v roce 2020. Společnosti Apple ani Intel nechtěli spekulace komentovat, ale akcionáři už reagovali. Hodnota Intelu během jednoho dne klesla o více než 9 %.
Apple s loňskými 20 miliony prodanými počítači sice „jen“ čtvrtý největší výrobce na světě (7,6% podíl na trhu), ale typicky prodává dražší počítače, na kterých má větší marži i Intel. Odchod významného zákazníka by mu tak ublížil, byť se Intel částečně zahojí tím, že nejspíš bude Applu exkluzivně dodávat LTE modemy do iZařízení. S Qualcommem totiž vede ještě větší válku.
Přechod není nemožný
S Intelem to totiž není válka, ale pouze kreativní neshody. Apple si věci rád upravuje, ale Intel mu na míru nic šít nebude. Veškeré nové koprocesory a jiné čipy si tak Apple musí připojovat externě, byť by integrace do jednoho pouzdra jako v iPhonech a iPadech byla výhodnější. Firmy navíc mají jiné vývojové cykly a Apple musí s novou generací počítačů čekat na to, co jeho partner vymyslí, kdy a kolik toho vyrobí.
Pro cupertinskou společnost by navíc nešlo o první přechod. První Macintoshe začínaly na procesorech od Motoroly, později přešly na IBM a nakonec zakotvily u Intelu. Architektury se tam mění zhruba co deset let.
| Architektura Maců | Použití v letech |
| Motorola 68000 | 1983 až 1995 |
| IBM PowerPC | 1994 až 2005 |
| Intel x86 | 2006 až do současnosti |
Co Applu v přechodu brání? Pravděpodobně výkon a softwarová podpora. Jeho ARMové procesory jsou sice v mobilech rychlejší než veškerá konkurence, ale 18jádrovým Xeonům v iMacu Pro se rovnat nemohou. Se softwarem to bude mít jednodušší. Apple měl vždy silné páky na to, aby vývojáři přeložili své klíčové programy pro nové architektury. Do toho se navíc šušká, že Macy budou podporovat aplikace pro iOS. A vždycky tady bude možnost emulace podobně, jak ji teď zkouší Microsoft s Qualcommem. Jak ale Bloomberg uvádí, zatím není nic jisté.
