Je až neuvěřitelné, jak ten čas běží, ale 64bitová jádra ARM Cortex-A53 a A57 už jsou na trhu docela dlouho a od jejich odhalení už uběhly celé tři roky. Letos už ARM uvedl nástupce výkonnějšího jádra A57 v podobě Cortexu-A72 a šuškalo se, že společnost má v přípravě minimálně ještě jedno 64bitobé jádro. To nyní bylo oficiálně odhaleno a dostalo jméno Cortex-A35. Bude pokrývat levnější zařízení a výkonem patrně bude pod Cortexem-A53, podle ARMu však zároveň má jít o zatím nejúspornější a nejefektivnější ze všech jeho 64bitových procesorových architektur.
Cortex-A35 (dříve kódově označovaný Mercury) by měl být použitelný i pro ty nejlevnější mobily a tablety. ARM počít s tím, že bude licencován všude tam, kde jsou dnes 32bitové Cortexy-A7, ale i ještě jednodušší Cortexy-A5. Nicméně nové jádro má být pokročilejší a údajně má mít na stejném procesu až o 10% nižší spotřebu (klíčové je ale asi ono až) než Cortex-A7 a také až o 32 % nižší proti Cortexu-A53. Proti tomuto 64bitovému jádru má novinka na čipu zabírat zhruba o 25 % menší plochu, nicméně také většinou bude pomalejší. Spotřeba jader by se obvykle měla pohybovat pod 125 mW, na 28nm procesu lze údajně dosáhnout příkonu okolo 90 mW při relativně slušném taktu 1,0 GHz.
Cortex-A35 bude implementovat kompletní 64bitovou instrukční sadu ARMv8-A a bude tedy binárně plně kompatibilní s vyššími jádry. Umět bude kryptografické rozšíření, SIMD Neon a výpočty v plovoucí čárce s dvojitou přesností. Zároveň bude zpětně podporovat i 32bitovou instrukční sadu/režim. Mohl by se tedy začít používat jako malé jádro v čipech s koncepcí big.LITTLE místo typu A53.
In order, dual-issue
Co se architektury týče, je A35 stejně jako A53 jádro typu in-order (tedy jako například Atomy před příchodem architektury Silvermont). Stavěné na zpracovávání maximálně dvou instrukcí za takt, ovšem ne všechny operace mohou být odbaveny po dvou naráz, zdvojené jsou asi jen jednotky pro jednodušší operace (například sčítání, kdežto násobení zvládne jen jedno). Pipeline jádra je osmistupňová, stejně jako v případě A7 a A53. Podle ARM Holdings by měla být architektura vylepšena v několika ohledech – má například mít lepší predikci větvení a efektivnější práci s pamětí (zejména v zpracování proudu dat).
Schéma jádra Cortex-A35
Významně lepší je údajně výkon v SIMD a FPU, které nyní používají úplný pipelining a Cortex-A35 by snad pro tyto operace měl mít i více výpočetních prostředků. Údajně by v některých případech mohlo být dosaženo dvojnásobného výkonu v FP32 a pětinásobného v FP64.
Srovnání výkonu jader Cortex-A7 a A35 podle ARMu
Jádro může mít různé velikosti pamětí cache, takže jednotlivé implementace mohou být značně odlišné. Minimem je 8KB L1 cache a žádná L2, použít lze ale až 64KB L1 (32 + 32 KB pro data/kód) a 128–1024 KB L2 cache. Dokonce bude možné zvolit konfiguraci bez podpory Neonu (SIMD) či kryptografických jednotek a opět tím ušetřit (vypuštění Neonu ale bude z hladiska výkonu a kompatibilita docela pohroma, takže se to snad nebude dít často).
Tím pádem bude toto jádro způsobilé jak pro ještě relativně výkonná zařízení, tak pro velmi úsporné a levné čipy; asi by se tedy kromě mobilů a tabletů mohlo objevit i v chytrých hodinkách a podobných výstřelcích či elektronice typu „internet věcí“.
Cortex-A35 bude možné uzpůsobit pro pro poměrně velkou škálu čipů
Na trhu již za rok
Cortex-A35 bude jako obvykle licencován různým klientům pro integrování do čipů. Podle ARM Holdings už někteří na takových SoC pracují a zařízení s těmito jádry by nemusela být příliš vzdálená. Údajně by se nějaká moha objevit již do konce roku 2016. Rozšíření těchto čipů bude docela zásadní věcí, neboť jejich prostřednictvím se 64bitová architektura konečně dostane do všech kategorií mobilních zařízení – i když starší čipy s Cortexy-A5/A7 se asi ještě nějakou dobu budou doprodávat.
Zdroje: The Tech Report, AnandTech
