Epyc v čínském kabátě
V posledních pár měsících se začaly objevovat informace o procesorech Hygon (nebo jinde také HiGon) Dhyana, což jsou výkonné procesory pro servery s architekturou x86 pro čínský trh. Tato CPU se ale nevynořila odjinud. Pokud sledujete dění okolo AMD, pak si možná vzpomenete, že tato firma uzavřela s čínskými partnery tehdy označovanými jako THATIC (Tianjin Haiguang Advanced Technology Investment Co.) na začátku roku 2016 smlouvu na licencování procesorové technologie na bázi architektury x86. THATIC měl vyrábět serverové SoC speciálně pro čínský trh a Hygon Dhyana je výsledek tohoto obchodu.
„Hygon Dhyana“ se objevil už v dubnu v databázi Geekbench (odkud ale mezitím záznam zmizel), která ukázala, že jde zřejmě o 32jádrový procesor s dvoucestným SMT (tedy 64 vlákny). Procesor běžel v dvouprocesorové sestavě. Z těchto parametrů bylo vcelku rychle jasné, že jde zřejmě o derivát nebo adaptaci procesorů AMD Epyc, protože parametry byly prakticky totožné.
Potvrzuje se tedy, že AMD poskytlo tomuto čínskému podniku licenci na svou nejnovější architekturu Zen. Že je Dhyana de facto Epyc (minimálně v této generaci), pak víceméně ukázaly patche, které přidávají podporu CPU Dhyana do Linuxu. Procesor podle nich využívají existující podporu pro architekturu Zen (AMD Family 17h) a sdílejí s Epycem přinejmenším většinu infrastruktury.
Hygon Dhyana ale není Epyc kompletně, cílem spolupráce bylo zřejmě poskytnout čínské straně možnost uzpůsobení. O míře, v kterém bylo zasahováno do jader a do zbytku SoC bohužel nemáme informace, ale mohlo by jít o speciální šifrovací algoritmy používané v Číně (ty mají už procesory Zhaoxin), nebo vlastní řídící a bezpečnostní jednotku místo AMD Secure Processoru/PSP.
Úpravy jsou pravděpodobnější mimo samotná jádra CPU v integrovaném čipsetu a dalších podpůrných blocích, jádra (respektive bloky CCX) jsou totiž náročnější na validaci a není tak snadné je modifikovat.
Právní opičí dráha
AMD nemůže jen tak předat licenci na architekturu x86 dalším firmám, jelikož podstatné části má k dispozici v rámci oboustranného licencování s Intelem, jeho licence ani není přenositelná. Výroba procesorů Hygon Dhyana má proto docela komplikované pozadí. AMD s čínskou stranou (THATIC či také Tianjin Haiguang Holdings) vytvořilo dva společné podniky, které mají mezi sebou rozdělenou práci.
Aby byly procesory pokryty licencí, kterou drží AMD, realizuje je první z firem označená Haiguang Microelectronics Co. Ltd, v níž má AMD 51% podíl. Tato firma přináší do výroby Hygonu Dhyana technologie vyvinuté v AMD.
Naopak čínské komponenty má na starosti druhý podnik Chengdu Haiguang Integrated Circuit Design Co. Ltd. V tom má AMD jen 30 % a tato firma by proto sama Hygon Dhyana nemohla prodávat. Celý proces tedy funguje tak, že první firma licencuje IP od AMD druhé, která provádí své vlastní úpravy, přidává své vlastní IP a vytvoří návrh celého čipu. Tento výsledek je ale opět licencován zpátky do první firmy, kde má AMD většinový podíl, a ta je oficiálním výrobcem a prodejcem těchto čipů.
Dobrý krok, nebo chyba?
AMD má z této spolupráce licenční poplatky. Už během vývoje Hygonů v letech 2016 a 2017 inkasovalo určité platby předem, nyní by mělo dostávat tantiémy z prodeje hotových čipů. O jak významné peníze půjde, to zatím těžko říct. Je ale třeba pamatovat, že prodeje Hygonu Dhyana budou konkurovat jeho vlastním Epycům a lze čekat, že z čínské verze uvidí firma o dost méně dolarů, než z vlastní.
Je třeba pamatovat, že firma toto partnerství uzavřela v době, kdy na tom byla finančně špatně a teprve čekala na oživení díky novým procesorům Epyc a Ryzen. AMD tedy mohlo při vyjednávání být přitlačené ke zdi a Čína ho mohla vzít jak se říká na hůl. Zda tedy toto partnerství bude pro AMD přínosem, nebo naopak průšvihem, to se teprve uvidí.
Rizikem je zde asi také ztráta, respektive zcizení duševního vlastnictví, kterého se v Číně západní firmy obecně musí obávat. Země tlačí i další výrobce procesorů (Intel, Qualcomm) k zakládání lokálních společných podniků, pokud chtějí v zemi podnikat. V těchto partnerstvích ale jsou spatřovány pokusy, jak z firem vycucnout pokročilé technologie a eventuálně si je přivlastnit (doufejme, že toto není způsob, jak chce Zhaoxin realizovat příslib, že dožene výkon Zenu 2).
Tyto praktiky jsou jednou z věcí, kterou nyní Číně vyčítá americká administrativa a tyto protesty jsou pravděpodobně docela oprávněné. S AMD byl ovšem tento obchod uzavřen jak již bylo řečeno před více než dvěma lety a regulační orgány patrně věci věnoval menší pozornost, protože v době před Zenem nemuselo být AMD a jeho CPU považovány za strategický podnik.