Mé důvody jsou spíš praktičtější:
1. Nejsou o tolik levnější
Vím, že tisk se ve výsledné ceně příliš neprojeví a nemůžu čekat 50% slevu, protože stále je potřeba editora, sazeče a cena e-knihy se tak v podstatě neliší ani o ten papír (náklady na distribuci zůstávají, i když jsou zřejmě nižší). Vinou jsou různá DPH pro papírové knihy (10 %) a jejich elektronické varianty (20 %). Jako spotřebitele mě ale tyto zákulisní věci nezajímají a spíš si připlatím pár korun za tištěnou, kterou opravdu můžu uchopit a těch pár deseti- či stokorun cítím v ruce.
2. Slabá nabídka
V Česku už máme dva tři větší katalogy placených e-knih, ale stále si nekoupím zahraniční mainstream (Stieg Larsson je spíš výjimkou). Warezit nechci, autory rád pobídnu k další tvorbě. Existují sice tisíce knih zdarma, ale toho Čapka už stejně zná každý nazpaměť.
3. Množství formátů
Každé elektronické médium řešilo otázku „kam s ním“. Hudební CD dominovala, ale u ztrátové komprese se společnost hádala, jestli použít MP3, WMA, AAC, nebo jiný formát. U videa ve vysokém rozlišení jsme museli vybírat ze dvou velkých formátů, z nichž jeden padl (HD DVD). A u těch undergroundových (čti pirátských) také panovaly zmatky, než začaly vlivné skupiny udávat, jaký standard se použije.
A stejné je to s e-knihami. Máme cloudové knihy v Googlu, Apple iBooks, Amazon, ePuby, Wooky a další platformy. E-knihy nám sice ušetří místo ve skříni, ale dnes to také může dopadnout tak, že knihovničku zaplní všelijaké čtečky a tablety. iPad je dnes asi nejuniverzálnější čtečkou, jenže pouze kvůli knihám nechci zařízení za 10 000 Kč, které mi při čtení vydrží „jen“ 10 hodin a na sluníčku to nejde pořádně číst.
4. Ke čtečce musíme být opatrnější
Ještě jsem neobjevil odolnou čtečku, kterou bych měl odvahu vzít do vany. Vlhkost elektronice nedělá dobře, zato mně ano. Po těžkém pracovním dni klidně to neforemné těleso (sebe) naložím na hodinu do vody a čtu si. Jinde na to nemám chuť ani čas. A u čtení (nepracovních záležitostí) obvykle ležím.
5. Outdoor ještě jednou
I když si odpustím vanu, místo toho si dám sprchu a ve zbylém čase čtu na posteli, stejně je ještě pár situací, kdy bych čtečku nepoužil. Mouchu nebo komára bych s iPadem nebo Kindlem nezabil. Rozviklaný stůl bych také elektronickým mazlíkem nepodložil. Papír to snese. Je to přece dřevo stejně jako onen stůl.
6. Knihu půjčím, čtečku/e-knihu ne
Kdo má bohatou knihovnu, klidně na měsíc nějaký titul půjčí známým. E-knihu nepůjčíte. Amazon sice půjčování nabízí, ale české platformy toto zatím nepodporují. Stále máme DRM a presumpci viny, která z nás dělá zloděje, který musí být omezen, než napáchá větší zlo. A půjčit celou čtečku? Ale jděte.
7. Kdo mi půjčí e-knihu či e-časopis?
Podobné je to s knihovnami. Kdo nechce plnit domácí nábytek, prostě si zaplatí roční členský příspěvek v blízké knihovně a má tak přístup k velkému archivu za pakatel. E-knihu si musíte koupit za plnou cenu. Ale taková trial verze za pár šupů, která by za týden či dva propadla, ta zatím chybí.
8. S čtečkou budím pozornost
Ve vlaku, MHD či parku s knihou splynete. Maximálně vás považují za šprta (s učebnicí), za fantasy magora (s Harrym Potterem, Pánem Prstenů, Eragonem…), za tupou ovci (něco od Viewegha) nebo za ztracený případ (s knihou Jak sbalit ženu).
Ale když držíte tablety nebo čtečku s e-inkem, lidi koukají. Mladí na to, který konkrétní model máte, staří zase sledují, proč tím prstem hladíte to divné kuchyňské prkno. Možná je to jen můj pocit, ale dnes si už více všímám lidí, kteří čtou e-knihy než těch, co v ruce drží nějaký pejprbek. A já nechci být pozorován.
9. Chybí dokonalá čtečka
Čtečky/tablety s LCD jsou dnes nástupci barevných časopisů, zařízení s eletronickým papírem nahradí knihy a noviny. Každá technologie má výhody i nevýhody. Ale já bych opravdu chtěl dotykový barevný displej s minimální spotřebou, rychlou odezvou a perfektní čitelností na slunci, který by zastal veškerou špinavou práci.
10. Hm, eh, no…
Tak jo, no. Papír fakt voní lépe než čtečka. Ale uznávám to jen proto, že mě dobrý desátý důvod nenapadl.
