Výrobní postupy čipů se s pokračující miniaturizací litografie stávají hůře a hůře zvládnutelnou divočinou. Loni tato skutečnost viditelně dopadla i na Intel, když se mu zpozdil příchod 14nm procesu. A něco podobného možná nastane i v příští generaci. Podle zpráv, které ze společnosti unikly, měly snad 10nm procesory přijít začátkem roku 2017, Intel se ale k tomuto termínu odmítl přihlásit. Podle určitých indicií se teď zdá, že k tomu byl dobrý důvod – také s 10 nm jsou údajně problémy a je reálná možnost, že se tento proces zpozdí.
Informace v tomto duchu se objevila na webu SemiconductorEngineering. Vychází z toho, že podle původního plánu příprav měl prý Intel do konce března nakoupit určité vybavení potřebné pro rozvinutí masové výroby na 10nm procesu ve zkušební továrně D1X v Hillsboro. Tyto nákupy se nicméně neuskutečnily a nyní se s nimi počítá až na samý konec roku – nejdříve má toto vybavení být údajně nakoupeno v prosinci 2015. Znamená to odklad o minimálně devět měsíců, který by se alespoň teoreticky mohl promítnout také do odkladu reálné výroby o podobně dlouhé období.
Zde je třeba říci, že Intel nikde oficiálně neslíbil, kdy přesně bude mít 10nm proces v provozu a kdy uvede čipy těmito linkami vyrobené; firma je v tomto opatrná asi právě proto, že k podobným zdržením může snadno dojít. Intel je navíc první, kdo na tyto procesy přechází, takže se potýká s větší mírou nepředvídatelnosti.
Pokud skutečně dojde k zhruba devítiměsíčnímu prodloužení vývoje, jak dovozuje SemiconductorEngineering, není úplně jisté, vzhledem k jakému datu si toto zdržení máme připočítat. Pokud byl onen údaj o předpokládané dostupnosti 10nm čipů začátkem roku 2017 platný, pak by se asi jejich uvedení přesunulo až na konec onoho roku. Měl-li ale plán Intelu rezervu, nebo pokud už tato informace počítala se zpožděním, o němž nyní spekulujeme, pak se procesory vyráběné 10nm linkami zdaleka tak dlouho zdržet nemusí. V tuto chvíli tedy vzhledem k množství otazníků asi nelze učinit nějaký konkrétnější závěr.
Zaměstnanci Intelu v tzv. Cleanroomu
Je třeba také upozornit, že z onoho odkladu nákupu nemusí ještě nutně vyplývat i odklad výroby, tedy ústřední závěr učiněný webem SemiconductorEngineering. Nějaký dopad na načasování by zde sice být měl, nicméně mohl by mít jiný ráz, například jen snížení kapacity v prvních fázích. Je možné, že zdroj informace nemusel její význam správně ohodnotit. Jen před několika týdny se totiž podobně rozšířila informace, že GlobalFoundries nenainstalovala část vybavení pro 14nm výrobu a místo toho jej uskladnila. Z toho se usuzovalo, že se její 14nm výroba značně zpozdí, což se ale nenaplnilo. Linky již nyní běží, přičemž počáteční výtěžnost některých produktů připravovaných k masové výrobě už má být přes 10 %. Podobně to tedy může být i zde s Intelem.
Koupě Altery se zadrhla. Ale asi ne na dlouho
Kromě zpráv či zvěstí o přípravách na 10 nm se nicméně okolo Intelu šířily ještě informace jiného charakteru. Koncem minulého měsíce jsme zde psali, že Intel údajně vyjednává o koupi firmy Altera, vyrábějící FPGA, což by potenciálně mohlo přinést velké změny do technologického portfolia Intelu. K tomuto tématu se v posledních dnech objevují další podrobnosti, takže to vypadá, že zájem ze strany polovodičového obra tu skutečně je.
Minulý týden se nejprve objevily zprávy, že rozhovory o prodeji již stihly zkrachovat, a to kvůli neshodě na ceně. Intel údajně nabízel 50 až 54 dolarů za akcii, což bylo okolo 10 USD nad tržní cenou, která ovšem už byla notně nabuzená očekáváními investorů (tržní kapitalizace teď dosahuje skoro 14 miliard USD). Manažeři Altery ovšem prý takovou částku odmítli jako nedostatečnou. Podle analytiků nicméně mohlo jít jen o manévr a firma eventuálně o odkoupení stojí, jen se snaží prodat kůži co nejdráže.
Zájem udat Alteru Intelu mají zřejmě i akcionáři firmy. Tento týden totiž už přinesla agentura Bloomberg informace, že několik subjektů držících podíly vedení vyzvalo, aby ve vyjednávaní pokračovalo. Tyto podněty byly nakonec údajně akceptovány, takže jednání o prodeji by se měla opět otevřít. Pokud by tento obchod eventuálně dopadl úspěšně, šlo by o zatím největší akvizici Intelu, neboť celková cena se vyšplhá hodně přes deset miliard USD.
Zdroje: KitGuru, The Register, Fudzilla
ČLÁNKY DO MAILU