Jak totiž ukazují další zveřejněné slajdy, u čipů Cherry Trail (a to včetně tabletové varianty Cherry Trail-T) Intel provede něco podobného, co u Haswellu – značně navýší počet výpočetních jednotek. Zatímco Bay Trail má slabé grafické jádro s čtyřmi EU (grafika HD 2000 v čipech Sandy Bridge jich měla pro srovnání šest), Cherry Trail údajně bude obsahovat rovnou 16 EU (jako HD 4000). To znamená, že při stejných taktech by grafické jádro mohlo mít až čtyřnásobný hrubý výkon – pochopitelně pokud nebude omezeno například propustností pamětí. Grafika také dostane podporu novějších standardů: OpenGL povýší na verzi 4.2, DirectX na 11.1, podporováno bude též OpenCL 1.2 a OpenGL ES 3.0.
Slajdy k Atomům Cherry Trail (VR-Zone)
Vysoký počet výpočetních jednotek zřejmě nebude motivován jen výkonem. Mobilní Haswell, který v nejvyšší konfiguraci (grafika „GT3“) obsahuje 40 EU, používá tento potenciál naopak k snížení spotřeby. ULV čipy mají grafické jádro taktováno velmi nízko, což právě dohání velkým počtem EU. Stejně tomu tak asi bude u tabletových čipů Cherry Trail-T. Čip s 16 nízko taktovanými EU by totiž měl být úspornější než čip s 8 EU na dvojnásobné frekvenci. Intel v podstatě investoval tranzistory navíc do nižší spotřeby. Grafika i CPU čipu budou podporovat turbo a budou sdílet tepelný rozpočet, stejně jako u Bay Trail.
Slajdy k Atomům Cherry Trail (VR-Zone)
Zde bych si dovolil malou spekulaci. Bude-li mít Cherry Trail skutečně 16 EU, dost možná se dočkáme i modelů s osekanou grafikou jako u Sandy Bridge, Ivy Bridge a Haswellu. Nabízela by se například varianta s šesti či čtyřmi EU. Úplně bych se tedy nespoléhal na to, že 16 EU přinese relativně vysoký grafický výkon všem 14nm modelům Atomu Cherry Trail.
Materiály také ukazují různé grafické a zobrazovací technologie pro šetření energií. Nicméně těmi se zde nemusíme příliš zabývat – podle všeho totiž nejsou nové a umí je již 22nm čipy Bay Trail. Jedná se za prvé o adaptivní změnu intenzity podsvícení, kterou umí čip korigovat pomocí digitálních úprav obrazových dat (tedy přidá digitální jas či kontrast, aby vyrovnal úbytek fyzického světla z LED). Méně svícení pochopitelně znamená méně spotřebované elektřiny.
Slajdy k Atomům Cherry Trail (VR-Zone)
Další trik, kterým Atomy můžou šetřit baterii, je dynamická změna obnovovací frekvence LCD podle toho, co právě děláte (či zda se zrovna na obrazovce neděje nic). V určitých situacích totiž plných 60 snímků za vteřinu jednoduše není třeba, a zpomalení obnovování tak může uspořit nějakou tu „šťávu“. Zde je ale pochopitelně vyžadována podpora panelu, navíc LCD musí být schopno střídat různé frekvence transparentně a bez nějakých rušivých škobrtnutí.
Slajdy k Atomům Cherry Trail (VR-Zone)
Třetí úspornou technologií je pak podpora LCD s autonomním obnovováním obrazu, tedy tzv. Panel Self Refresh. Ta spočívá v tom, že elektronika panelu se sama stará o obnovování obrazu (který si uchovává ve vlastní paměti). Grafické jádro jí musí posílat data jen pokud se na obrazovce něco skutečně změnilo, a ne již při každém vykresleném snímku jako u konvenčního zapojení. Cherry Trail bude mít zřejmě podporu pro Panel Self Resfresh o něco lepší než Bay Trail (v tabulce stojí „PSR2“ oproti „PSR“). Nevíme ale, v čem by vylepšení mohla spočívat.
Slajdy k Atomům Cherry Trail (VR-Zone)
S novým a silnějším grafickým jádrem se také vylepší multimediální schopnosti těchto Atomů. Intel se zbaví licenčního bloku PowerVR VXD392, který sloužil k dekódování videa, a nahradí jej vlastní technologií, zřejmě odvozenou z Haswellu (Gen8). Zároveň vylepší i zabudovaný enkodér videa, a to ve dvou směrech. Jednak bude schopen komprimovat video o rozlišení 1920 × 1080 bodů i při 60 snímcích za vteřinu, zatímco Bay Trail zvládal jen 30 snímků za vteřinu. To by teoreticky mohlo otevřít cestu pro nahrávání stereoskopického videa. A také mu přibude podpora formátu VP8 od Googlu. Bay Trail uměl nahrávat video jen do H.264 a VP8 jen dekódovat, avšak Cherry Trail už bude umět do obou formátu jak nahrávat, tak je i dekódovat.
Zdroj: VR-Zone
