Okenní prostředí? Co je to vlastně to zmiňované okenní prostředí? Nevíte? No, v principu to znamená, že na obrazovce nemáte pouze jeden spuštěný program, ale hned několik. Některé pouze zobrazují informace, pracujete obvykle pouze v jediném, ovšem ta okna s druhými programy vám při té práci pomáhají.
Hned několik firem už několik měsíců tvrdí, že právě takto bude jejich systém vypadat. První s tím přišla VisiCorp, distribuující slavný VisiCalc, první tabulkový procesor. Ti už na konci roku 1982 tvrdili, že jejich Visi On bude k mání koncem listopadu 1983. Nestalo se, neboť jak konstatuje jejich mluvčí Chuck Meyer, bylo zapotřebí více času pro implementaci vylepšených tiskových funkcí.
Dan Bricklin a Bob Frankston, autoři VisiCalcu. Zdroj: history-computer.comDalší z firem, menší Trillian, představil demonstrační verzi svého VisuALL. Je ale fakt, že tento produkt je hodně primitivní, je to vlastně jen takový grafický spouštěč aplikací, ovšem navzdory svému omezení také stále není hotový. A bůhví kdy bude a zda se ujme (nápověda z budoucnosti – neujme).
Quarterdeck má též své želízko v ohni, jmenuje se DesQ. Jeho obrovskou výhodou je, že na rozdíl od ostatních by neměl být grafický, ale pro zobrazení oken je použit textový mód. Že se vám to jako výhoda nezdá? Ale samozřejmě, že je to tak mnohem lepší, víte, jak je takové grafické prostředí náročné? Dělali jste někdy na Macintoshi? Ten má výkon na rozdávání a přesto je ve srovnání s obyčejným PC XT lenivý, neboť spousta toho výkonu padne právě na obsluhu grafiky. Kdepak, přátelé, textový mód vůbec není špatný. DesQ by měl být hotový počátkem roku 1984, ovšem stále není. Firma toto nechce komentovat, možná by se uvolili ke konstatování „až to bude, tak to bude“.
Desqview of Quarterdecku spuštěné v emulátoru MS DOSu. Zdroj: WikipediaNo a pak tu máme Digital Research. Její Concurrent CP/M-86 je první multitaskingový operační systém pro IBM PC, nicméně je pouze textový a okna nepodporuje. Firma ovšem ohlásila, že pro něj vytvoří okenní nástavbu a prý to bude „v brzku“.
Dále je na řadě od Structured System’s Group grafická nástavba DOSu jménem WindowMaster – ta už taky měla být a měla by umožňovat běh a přepínání mezi sedmi aplikacemi pomocí uživatelského menu, které si budete moci přizpůsobit svým potřebám.
Reklama na WindowMaster zdůrazňovala, že program umí pracovat se sedmi aplikacemi naráz, ovšem vzhledem k paměťovým limitům se něco takového moc nedalo realizovat. Zdroj: PC MagazineNo a nesmíme zapomínat na Microsoft, který představil své Windows s velkými fanfárami koncem minulého roku (1983), ovšem tento program stále není hotový a nedá se předpokládat, že by byl dokončen před dubnem 1984.
Fakt, že tolik firem slibuje okénka, které ale stále nejsou, vedl ke zrodu termínu „vapor ware“, což tak nějak každému naznačí, jak je ten produkt skutečně reálný (vapor = pára – pozn.aut). Nicméně, většina odborníků je přeci jen jistá v tom, že nyní, v roce 1984, už ta revoluce fakt a skutečně vypukne.
Reklama na Visi On se v časopisech objevovala dávno před uvedením produktu – zde je. Zdroj: PC Magazine z ledna 1984aké jsou vlastně požadavky na moderní okenní systém? No, jak už jsme si řekli, musí být schopen umožnit běh několika různých programů. Ovládání celého systému by mělo být za pomocí menu, tedy soupisu různých příkazů, které si uživatel snadno zvolí. Je možné, že systémy budou nabízet ovládání pomocí myši, což je taková malá periférie, s jejímž pohybem na stole ovládáte pohyb ukazatele na obrazovce. Přes výhody myši je ale pravděpodobné, že klasické ovládání klávesovými zkratkami bude ponecháno, neboť uživatelé se myši bojí, což je pochopitelné už z jejího názvu.
Práce s Visi On na dobovém počítači. Zdroj: Popular ComputingPřepínání aktivní aplikace, tedy mezi různými okny, musí být rychlé a zcela automatické, jen dle požadavku uživatele. Někteří dokonce tvrdí, že je nutné, aby programy pracovaly zaráz v tak zvaném multitaskingu, ale v tomto směru se ukazuje, že většina firem něco takového není schopna zajistit.
Nejhorší jsou ale hardwarové požadavky. Jako zcela minimální je 64kB RAM, ovšem u většiny těchto systémů se počítá hned s minimem 256kB! A dokonce některé budou požadovat harddisk! Ano, je nemálo vlastníků PC kteří z těchto nároků jsou poněkud nervózní, protože rozšířit IBM PC o harddisk, to není jednoduchá a už vůbec ne laciná záležitost. Grafická karta je pro některé systémy také nutná, takže ti, co doposud používají pouze textové, mají smůlu.
architektura Visi On byla nezávislá na operačním systému. Zdroj: PC MagazineTo všechno vede k jedné základní otázce – má to smysl, aby uživatelé investovali do hardwaru? Má smysl šetřit dolar k dolaru a počítat s tím, že v řádu měsíců bude třeba zásadní vylepšení mého dosavadního počítače? Aby se výše zmíněné operační systémy ujaly, musí totiž nabídnou nějaké aplikace. Samozřejmě, některé firmy počítají s tím, že na dotyčných systémech půjdou nějak spouštět DOSovské programy, ovšem pro plné využití je nutné mít aplikace nativní.
Nejdále jsou v tomto ohledu VisiCorp a Microsoft. Tyto firmy mají jednak velkou výhodu ve faktu, že ve svém portfoliu produktů nabízí textový a tabulkový procesor, takže se dá předpokládat, že je upraví pro nové okenní systémy. Obě firmy také už představily své plány na vývoj aplikací pro jejich systémy, přičemž vývojová prostředí budou k dispozici vývojářům, respektive, v případě VisiCorpu už došlo k uvolnění finální verze. Tyto plány jsou si tak podobné, že VisiCorp poněkud trpce hovoří o „zrcadlení“. Součástí balíku Visi On má být textový a tabulkový procesor a firma tvrdí, že pracuje na skvělé databázi. Očekává se, že nezávislé týmy vytvoří pro tento systém další užitečné nástroje a aplikace.
Microsoft jakožto tvůrce DOSu naproti tomu hovoří o svých Windows ne jako o novém operačním systému, ale jako o grafické nástavbě. Vývojové nástroje pro Windows jsou ale na DOSu zcela nezávislé, protože Windows mají nabízet standardizované funkce pro podporu oken, ovládacích prvků aplikací a tisku. I Microsoft pro své Windows určitě přizpůsobí svůj Word a Multiplan, což je ovšem špatná zpráva pro ostatní tvůrce softwaru, neboť ty nejpotřebnější programy si bude Microsoft dodávat sám. Microsoft evidentně doufá, že jej v budoucnu podpoří IBM, ovšem tento gigant se nenachází v seznamu 23 firem, které přislíbily vývoj aplikací pro Windows. Vypadá to, že IBM čeká na konec dubna 1984, kdy se Windows mají objevit na trhu, no a podle toho bude dále postupovat.
2014
Ano, takto nějak se zdála tehdejším zasvěceným uživatelům situace před třiceti léty. Přísliby, nadějné vyhlídky, představa, že zakrátko se bude vše točit kolem okének na platformě IBM PC. Jaká byla realita? My ji dnes už známe, a tak si o ní pojďme něco říct.
Koncem dubna 1984 se nestalo nic. Žádná okénka se na trhu neobjevila, a to ani od VisiCorp, ani od Microsoftu. Tomu trvalo ještě celý rok, než svá Windows horko těžko v listopadu 1985 vydal. A nebyla to žádná sláva, systém se moc neujal a na jeho budoucnost by tehdy nikdo nevsadil ani zlámanou grešli. Paradoxně, tento neúspěšný systém Windows 1 byl Microsoftem podporován celých šestnáct let až do konce roku 2001, což je naprostý unikát, jelikož žádná z dalších (a mnohem úspěšnějších) verzí takto dlouho podporovaná nebyla.
Bill Gates radostně ukazuje Windows 1. Zdroj: Business InsiderVisi On se na trhu objevil o rok dříve, ovšem také to znamenalo promeškání několika přislíbených termínu, takže výše zmíněný termín „vapor ware“ byl více než případný. Už v březnu byly k dispozici demonstrační verze pro recenzenty, takže z této doby se dochovaly první dojmy tehdejších odborníků. No, není to žádná sláva. Visi On zdaleka nebylo dodělané a ukázalo se jako naprosto nenasytný operační systém, který nejenže vyžadoval harddisk, ale s deklarovaným minimem 256kB RAM byl nepoužitelný, neboť harddisk se pro samé swapování téměř nezastavil. Dvojnásobek byl nutností.
Recenzenti si stěžovali na zcela zmatený a nefunkční hypertextový help, na nejasný správce souborů a neexistenci jména pracovního souboru v popisku okna, takže uživatel netušil, jaký soubor má vlastně otevřený. Překreslování oken též nebylo jednoduché, jelikož člověk musel tuto funkci zvolit v menu a samotný akt probíhal pomalu pomaloučku. Některé výtky byly z dnešního pohledu poněkud bizarní, například stížnost, že díky nutnosti používat myš a častému swapování není možné naťukat v tomto čekacím intervalu příkazy do bufferu klávesnice, a tak urychlit práci. Ano, skutečně, to s myší nejde dodnes...
Hypertextová nápověda ve Visi On. Zdroj: toastytech.comVisi On byl přitom programován velice dlouho, už od roku 1981, takže by se možná leckdo podivil, jak dlouho trvalo firmě VisiCorp (zhruba velikosti tehdejšího Microsoftu) tento dost primitivní systém realizovat. Tento fakt ukazuje, jak byla tvorba prvních grafických operačních systémů programátorsky náročná. Je třeba si uvědomit, že šlo v některých případech o pionýrskou práci, a ačkoliv byly samozřejmě známé starší systémy (Xerox Alto, Xerox Star, Apple Lisa), vždy pracovaly na mnohem výkonnějším hardwaru.
Firma se rozhodla demonstrovat Visi On koncem roku 1982 na počítačovém veletrhu COMDEX. Programátoři z toho vůbec nebyli nadšení, namítali, že ukazují potenciální konkurenci cestu, že systém zdaleka není hotový a potenciální kupující budou zklamáni z faktu, že si jej ještě několik měsíců nebudou moci pořídit. Tyto námitky byly smeteny ze stolu a z předváděcí akce se stal naprostý úspěch, který ovládl celé show. Většina odborníků byla překvapena z faktu, že něco takového je na PC vůbec realizovatelné a například Bill Gates uvažoval nad možností, že předváděné PC bylo pouze chytrým terminálem a software tajně běží na nějakém tom mainframu.
Tři aplikace běžící pod Visi On. Zdroj: toastytech.comNelze se proto divit, že přes všechny zmíněné a mnoho dalších nezmíněných námitek prvních recenzentů byl Visi On velice očekáván. Čekal se Visi On Word, který nebyl představen, čekala se nějaká verze s možností běhu pouze z disketové jednotky, no a čekalo se všeobecné zrychlení celého systému, protože překreslování obrazovky neskutečně zdržovalo, takže se vůbec nedalo mluvit o nějaké zvýšené produktivitě, což bylo přitom hlavní reklamní heslo, hlavní motiv, proč vůbec investovat nemalé peníze.
Konečně na pultech
No, a pak se reálný produkt konečně objevil na pultech. No, bylo to problematické. Samozřejmě, leccos bylo vylepšené, zapracovalo se na rychlosti, ale celá koncepce byla taková nemastná neslaná a především – ta cena! VisiCorp se totiž domnívala, že její systém je unikátní a v podstatě konkuruje Applu Lise či Xeroxu Star, což oboje byla velmi drahá profesionální řešení. Podle toho také firma nastavila cenovou laťku, takže kompletně vybavený systém s tabulkovým procesorem, programem pro vytváření grafů a textovým procesorem společně s nezbytnou myší stál hezkých 1 765 dolarů.
Manuály k Visi On. Zdroj: toastytech.comK tomu, abyste toto všechno vůbec mohli používat, jste potřebovali hard disk, přičemž nejmenší a relativně dostupný s kapacitou 5MB vám moc nepomohl, jelikož jen v základní instalaci si software vyhradil 2,2MB a další prostor potřeboval pro swapování. Díky tomu se celková cena potřebného hardwaru a softwaru vyšplhala na hezkých sedm a půl tisíce dolarů, což nebylo zrovna levné, protože to třikrát převyšovalo cenu Macintoshe.
ukázka z manuálu k Visi On Calc. Zdroj: toastytech.comSoftware sám byl přitom rozhodně dost omezený, například Visi On Word neuměl pracovat s fonty a znal pouze základní typy písma jako kurzívu či podtržení, což ovšem zvládaly i tehdejší textové editory pro DOS, systém neznal posuvníky, takže posouvání dokumentů se realizovalo pohybem myši s neustále stisknutým pravým tlačítkem, což bylo u delších souborů samozřejmě strašně praktické a příjemné. Uživatelé proto tak nějak neměli pocit, že by vlastnictví celého balíku byla nějaká výhra.
Visi On Word. Zdroj: toastytech.comV létě 1984 sice VisiCorp zlevnila celý balík na polovinu, ovšem ty hardwarové nároky se nezmenšily a o disketové verzi se pomalu přestávalo hovořit. Systém byl stejně jako Macintosh pouze černobílý, no a když se konečně objevila konkurence v podobě GEMu, Windows a dalších, působil překonaným dojmem.
Visi On Calc. Zdroj: toastytech.comS novým rokem 1985 se konečně rozhoupala i IBM a konečně se ukázalo, proč si tentokrát velká modrá s Microsoftem neplácla – uvedla totiž svou vlastní nadstavbu nad DOSem jménem TopView, která Windows přímo konkurovala. TopView byl textový a ačkoliv se první Windows rozhodně nedaly považovat za vzor pro ergonomickou práci a uživatelskou přívětivost, TopView i tuto nízko položenou laťku dokázal překonat – bohužel z toho špatného směru. O tom si popovídáme někdy příště.
A tak se nakonec ukázalo, že se mýlili všichni ti, kteří na rok 1984 prorokovali revoluci okenních systémů. Kdepak, objevil se jen jeden a naprosto zapadl, takže o něm dnes vědí již jen nemnozí. Ani rok 1985 se nestal revolučním – pravda, systémů bylo najednou mnoho, ale stejně se ukázalo, že nejsou moc použitelné a uživatelé o ně nestojí. Celá osmdesátá léta si většina uživatelů IBM PC vystačila s příkazovou řádkou a nějakými těmi šikovnými utilitkami. Okenní revoluce byla odložena o nějakých těch deset let.
