Informaci se podařilo získat z databáze MDDS čili Material Declaration Data Sheets, která shormažďuje data o obsahu či neobsahu různých škodlivin (možná si vzpomenete, jak se v ní kdysi prvně objevila zmínka o Core i3-3210).
Údaje o kódovém označení čipu zanesené v této databázi ukazují, že čip Ivy Bridge-EX by měl fyzicky obsahovat patnáct jader. Lichý počet je poměrně pozoruhodný, může však být dán půdorysným řešením. Intel by také teoreticky mohl počítat s deaktivováním jednoho jádra (které by tak bylo do rezervy a zvyšovalo výtěžnost). Vzhledem k tomu, že osazované systémy budou mít stejně sudý počet patic a navíc HT, bude ovšem systém v každém případě vidět sudý počet procesorových jader.
Zajímavé je, že procesory mají mít zřejmě stejnou patici jako Ivy Bridge-EP (22nm Xeony E5). Nese v databázi kód FC-LGA12A, který zatím naleznete jen u těchto dvou řad. Zatímco opuštění socketu LGA 1567, do kterého se osazovaly čipy Westmere-EX je samozřejmostí, čipy Sandy Bridge-EP (Xeony E5) používají socket LGA 2011, který databáze vede pod jiným kódem (FC-LGA10). Teoreticky by tak mohlo dojít ke změně socketu, či alespoň k přerušení kompatibility, pokud by jeho fyzická podoba zůstala stejná. Osobně bych však přece jen čekal, že mezi Sandy Bridge-EP a Ivy Bridge-EP kompatibilita zachována zůstane. ComputerBase si na toto téma také myslí, že se Intel u socketu LGA 2011 přidrží a použije ho i pro 22nm Xeony E7.
Na ComputerBase se také vyjádřili k dřívějším zprávám, že procesory Ivy Bridge-EP (a potažmo snad i Ivy Bridge-E) by mohly být k dispozici i ve verzi s dvanácti jádry. Bohužel tomu tak asi nebude, neboť z databáze vyplývá, že Ivy Bridge-EP bude toliko desetijádrové (a nikoliv tedy dvanáctijádro s dvěma rezervními jádry vypnutými). Dvanáctijádrový model by se prý mohl skutečně vyskytnout, ovšem nikoliv coby nativní model. Místo toho by Intel vzal zmetky z výroby Ivy Bridge-EX a prodal je coby dvanáctijádra Ivy Bridge-EP. Zda tak firma skutečně učiní, to je zatím jen v říši spekulací.
Databáze MDDS ukazuje, že vedle fyzicky desetijádrového čipu Ivy Bridge-EP/E bude mít Intel i zvláštní šestijádrovou verzi. To znamená, že byť některé šestijádrové kusy mohou být deaktivované vyšší modely, většina prodávaných CPU bude mít fyzicky skutečně jen šest jader (ačkoliv Intel na základě tohoto čipu může uvést ještě oříznuté čtyřjádro). Tak to mimochodem Intel dělá i nyní – novější čipy Core i7-3820 jsou údajně již nativně čtyřjádrové.
Zdroj: ComputerBase
