25 nejpovedenějších grafik všech dob podle EHW

8. 9. 2011

Zdroj: Redakce

25 nejskvělejších herních grafik podle ExtraHardware

Trochu jsem to tušil, ale přece jen mě to potěšilo. Letní prázdninový spánek definitivně zažehnán, ožehavost tématu co nejlépe nominovat v disciplíně nejatraktivnější, zdravě rozhádala půlku redakce na několik dní. Nakonec jsme si museli (taky na rozdíl od Tom's Hardware Guide) definovat, co si pod takovou nejskvělější či nejvíce povedenou herní grafickou kartou vůbec představujeme. Vybraná grafika by se měla alespoň blížit splnění co nejvíce z kritérií:

Produkt, který lidé kupovali, který jim utkvěl v paměti, který byl prostě hitem.
Produkt, který ve své době čněl nad nabídkou konkurence.
Produkt, který nebyl za pár měsíců zapomenut, něčím hned přebit.
Produkt, který byl inovativní až přelomový (a současně nákupuhodný).
Produkt, který nebyl jen takovým nějakým lokálním trhákem nebo chvilkovou akcí a produkt, jehož úspěšnost nezávisela na štěstěně nějaké aktivace zablokovaných jednotek.

Ačkoli v roce 2011 zatím nevidíme žádnou grafickou kartu, která by tohle bez potíží splňovala, od roku 1995 až do roku 2010 bylo velmi těžké se do rozumných pětadvaceti dostat. Tady je tedy náš výběr, při jehož tvorbě a souvisejících vnitroredakčních hádkách jsem samozřejmě zneužíval právo veta a pokřivenou argumentaci tím, že alespoň za posledních deset let jsem všechny ty grafiky otestoval. Jelikož zejména roky 1995–1998 patřilo do časů, kdy jsme si o těch nejlepších grafikách spíše jen četli a spíše sledovali ceny bazarových Virge nebo Mystique, některé volby vzešly z konzultace s Jirkou Součkem (no-X) z 3Dfx.cz (fórum) a Vlaskem provozujícím stránky VGA Legacy.

25 nejskvělejších herních grafik podle ExtraHardware

Podzim 1996: 3Dfx Voodoo1
Ačkoli voodoočko nebylo prvním 3D akcelerátorem pro PC, odstartovalo éru herních grafik a několik zlatých let 3Dfx. Přídavná karta do PCI slotu se starala čistě o akceleraci Direct3D či proprietárního Glide.

Diamond Monster 3D. Zdroj: VGA Legacy
Jaro 1998: 3Dfx Voodoo2
I druhé Voodoo se opět pevně ujalo žezla mezi 3D akcelerátory a v podstatě představovalo výkon dvou Voodoo první generace. Vzpomínáte si ještě na Unreal, Turok nebo Quake II?
Půlka roku 1998: Nvidia Riva TNT
Ačkoli TNT nakonec nebyla tak výkonná, jak Nvidia plánovala (nižší takt kvůli 350nm procesu) a neuměla akceleraci MPEG-2, byla jednoznačně úspěšná. Zavedla dva zpracované texely na takt (TwiN Texel) a oproti Voodoo 2 lákala na 32bitové textury a především nepotřebě kupovat ještě i 2D grafiku.

Creative Graphics Blaster Riva TNT. Zdroj: VGA Legacy
Srpen 1999: Nvidia GeForce 256
První herní grafika (ne první grafická karta vůbec) s hardwarovou jednotkou T&L (transformace a osvětlení, do té doby počítáno procesorem) se na výsluní dostala nejen díky svým nesporným kvalitám, ale také díky dobře pracujícímu marketingu, shodě okolností (nesnáze 3Dfx, problematická S3 Savage 2000 apod.)
Duben 2000: Nvidia GeForce 2 GTS
Zrovna, když konkurence srovnávala krok a spíše už i DDR verzi GeForce 256 překonala (Radeon DDR), uvedla Nvidia GeForce číslo 2. Ačkoli funkčně spíše už za konkurenci (stále jen cube mapping), výkonnostně díky dvěma texturovacím jednotkám pro každou ze čtyř pipeline (celkem osm texelů za takt) král.
Léto 2000: PowerVR Kyro
Po trochu nešťastném Neonu 250 se PowerVR nadechla k daleko úspěšnější implementaci svého tile based renderingu. Na rozdíl od immediate mode rendererů Kyro nebylo třeba vybavit rychlou pamětí či obdivuhodnými čísly fill-rate. Později uvedené Kyro 2 se výkonem blížilo GeForce 2 GTS (a cenou spíše verzi MX), což Nvidii samozřejmě nedalo a její marketing tehdy stvořil lživé pamflety přesvědčující o tom, že se nejedná o dobrý produkt (zejména kvůli absenci přeceňované HW T&L).

Hercules 3D Prophet 4500 (Kyro 2)
Únor 2001: Nvidia GeForce 3
První grafická karta s programovatelnými vertex a pixel shader procesory, vyhovovala specifikaci DirectX 8 (Microsoft tehdy spolupracoval právě s Nvidií, podobně jako naopak u verze 9 s FP24 bylo zase podle ATI). Kromě technologické vyspělosti byla GF3 většinou i tím nejvýkonnějším hardwarem (vysoko taktovaná GeForce 2 Ultra ji občas předčila) a zdálo se, že Nvidia začíná být neohrožena.
Srpen 2001: Radeon 8500
Ačkoli to při uvedení tak jednoznačně nevypadalo, nakonec byla především 128MB verze Radeonu 8500 překonána až další generací GeForce. R200 posloužil navíc jako základ pro taktéž úspěšnou řadu Radeonů 9000 (a také 9100 či 9250).
Únor 2002: Nvidia GeForce 4 Ti 4200
Vcelku vyrovnanému souboji GeForce 3 Ti500 vs. Radeon 8500 udělala Nvidia přítrž uvedením GeForce 4 Ti. Díky 150nm procesu mohla Nvidia nastavit podstatně vyšší frekvence než u GeForce 3 a také zvedla počet jednotek provádějících vertex shader kód. Nejnižší model z GF4 Ti, 4200, byl díky akceptovatelné ceně velmi rozšířený.
Srpen 2002: ATI Radeon 9700 Pro
Do poklidné převahy GeForce 4 Ti najednou svrhla svou bombu ATI: Radeon 9700 Pro (R300) nejen předběhl GeForce FX v závodě o první grafiku zvládající DirectX 9, ale svým výkonem doslova s GF4 zametl. Najednou bylo možné hrát nový Unreal Tournament 2003 na plné detaily s 6× anti-aliasingem a pořád ještě s výkonem podobným, jaký předváděla GF4 Ti bez AA.

ATI Radeon 9700 Pro. BBA (Build by ATI) z továrny PC Partneru.
Říjen 2002: ATI Radeon 9500 Pro
S osmi pixel pipeline byl Radeon 9500 Pro velmi výkonnou střední třídou, vyšší rozlišení, kde by jej mohla limitovat 128bitová paměťová sběrnice, nebyla v roce 2002 až tolik na pořadu dne.
Duben 2004: Nvidia GeForce 6800 GT
Po nešťastných GeForce FX konečně Nvidia přišla s něčím, co se povedlo takřka ve všech směrech. NV40 zvládala shader model 3.0 (DirectX 9.0c), 8× anti-aliasing, nižší takty pro 2D režim a špičkový výkon. To poslední sdílela s Radeony X800, ty byly o verzi shader modelu pozadu, ale zase oslovovaly dobrým poměrem výkon/watt či povedeným referenčním chladičem (model X800 Pro měl stejný jako 9800 XT).
Léto 2004: ATI Radeon 9550
Radeon 9550 byl levnou odvozeninou Radeonu 9600 a s tehdejší konkurencí od Nvidie od FX 5200, přes FX 5600 až po FX 5700 LE si hravě poradil a přitom si pořád držel nižší cenu. Nakonec se na něm dala hrát třeba ještě i všudypřítomná Call of Duty 2 a vůbec si našel cestu do spousty domácích počítačů s nízkým rozpočtem pro jejich stavbu. Kdo si s počítačem jen trochu rozumněl, rozhodně nenechal čip RV350 na nominálních 250 MHz. 400 MHz (jako Radeon 9600 Pro) bylo prakticky jistých.
Srpen 2004: Nvidia GeForce 6600 GT
Po letech strádání zaviněných neúspěšnou GeForce FX se Nvidia vrátila i do střední třídy s plnou parádou. GeForce 6600 GT se stala hitem, experimentálnější povahy braly dokonce dvě a spojovaly do SLI a vůbec to byly časy, kdy Nvidii kvetla pšenka. Na platformě AMD, nutno podotknout. Čipsety nForce, Athlony 64 (X2), k tomu jedna až dvě GeForce 6… dnes už by skoro člověk nevěřil.

Gigabyte GeForce 6600 GT. Zdroj: Živě.cz
Září 2005: ATI Radeon X800 GTO
Jelikož Radeon X700 (Pro) nebyl tou kartou, která by ohrozila GeForce 6600, museli si fandové ATI trochu počkat. V srpnu 2005 dostali X800 GT a nadšení z poměru cena/výkon umocnil o měsíc později vydané X800 GTO. 256bitová sběrnice udělala svoje a když se vám ještě podařilo aktivovat všech 16 pixel pipeline, bylo všem rázem úplně jedno, že řada X800 na rozdíl od GeForce 6 nepodporuje shader model 3.0. A popravdě řečeno, s výjimkou Splinter Cell: Chaos Theory nebylo zase tak moc o co stát (podivný "HDR patch" pro Far Cry nevýjimaje).
Jaro 2006: Nvidia GeForce 7600 GT
Střední třída, o kterou se Nvidia musela tři čtvrtě roku s ATI dělit, byla opět v její režii s uvedením G73. 7600 GT byla jednoduše dobře vyvážená karta a nebylo vůbec snadné ji z této pozice sesadit. Zvláště, když střední třída ATI odvozená od R520 (Radeon X1600 XT či později Radeon X1800 GTO) byla nemastná, neslaná.
Říjen 2006: ATI Radeon X1950 Pro
RV560 a RV570 přišly sice pozdě, ale druhý jmenovaný v podobě karet X1950 GT a především X1950 Pro na dlouho převzal otěže ve střední třídě. GeForce 7600 GT nemohla čipu se slušnou konfigurací a především 256bitové sběrnici konkurovat a podobně, jako byla 6600 GT nakonec ve výhodnosti přebita Radeon X800 GT a GTO, tak i zde došlo na výměnu stráží mainstreamu. Navíc zde nemuselo být ani zrnko obav z toho, že byste kupovali technologicky zastaralou kartu. Naopak jste si mohli užít výrazně kvalitnější anizotropní filtraci než u v tomto ohledu (zřejmě kvůli honbě za nižší spotřebou) zkriplené řady GeForce 7.

PowerColor Radeon X1950 Pro 256 MB AC2. Zdroj: www.pcmasters.de
Listopad 2006: Nvidia GeForce 8800 GTX
Zatímco se ATI usazovala ve střední třídě a Radeon X1950 XTX díky novějším hrám a lepšícím se ovladačům přebíral žezlo nejrychlejší karty světa, vedení Nvidie se jen tiše usmívalo. Kaliforňané byli totiž na konci čtyřletého vývoje a testování G80, prvního GPU s unifikovanými shadery podporujícími DirectX 10 a v podobě GeForce 8800 GTX pak výkonem, který vlastně stačí na většinu her v solidních detailech dodnes. A tehdy? No, s DirectX 10 (ovladače pro Vistu) to chvíli trvalo, her vlastně až tolik stejně nakonec nevyšlo, ale GeForce 8800 GTX byla i DirectX 9 o tolik výkonnější než konkurence, že to bylo jedno. Její uvedení je srovnatelné s Radeonem 9700 Pro v roce 2002. Převaha jde výrazně na stranu Nvidia a následující rok a půl by se dal nazvat zlatým věkem její grafické divize.

GeForce 8800 GTX. 768 MB GDDR3, 384bitová sběrnice a 128 stream procesorů na 1350 MHz.
Říjen 2007: Nvidia GeForce 8800 GT
G92 patří už do éry, kdy EHW (sice tak trochu v plenkách) běhalo a Nvidia touto kartu jen znovu kopla do už zdánlivě jen bezmocně ležící ATI. Ačkoli podstatně úspornější a levněji vyrobitelná, pořád dokázala zahanbit Radeon HD 2900 XT. 8800 GT v podstatě navázala na 6600 GT a 7600 GT, byť zpočátku byla ale za slušnou cenu stěží sehnatelná.

Referenční GeForce 8800 GT. Chladič byl kromě startu velmi tichý, teploty jádra přes 90 stupňů Celsia v zátěži vás ale nesměly děsit.
Listopad 2007: ATI Radeon HD 3850
Ani ne o měsíc později vydala AMD svůj mainstream vycházející prapůvodně z R600, ale přece jen řádně přepracovaný. 4× MSAA pořád nebyl silnou stránkou, ale Radeon HD 3870 za GeForce 8800 zůstaval v průměru o 10 až 15 % a měl podle toho nastaven cenu, slabší a levnější Radeon HD 3850 byl ještě výhodnější. Mimochodem, recenze Radeonu HD 3850 a 3870 na EHW do dnešního dne nasbírala 225 000 zobrazení.

Radeon HD 3850 bylo možno uchladit i trochu větším pasivem (Sapphire Ultimate)
Únor 2008: Nvidia GeForce 9600 GT
GeForce 8800 GT byla sice výkonná, ale Nvidia přece jen potřebovala něco proti levnějším HD 3870 a 3850 (s 512 MB). GeForce 9600 GT nabídla srovnatelný poměr cena/výkon, velmi solidní rezervu pro přetaktování a vůbec to byla dlouhou dobu přetahovaná o zdravá konkurence.
Červen 2008: ATI Radeon HD 4850
O Radeonu HD 4850 se povídá historka, že ji zachránil Dave Baumann, někdejší šéfredaktor Beyond3D, dnes zaměstnanec AMD. ATI plánovala kartu výrazně slabší a spousta majitelů je určitě dodnes ráda, že vedení Baumanna poslechlo. Radeon HD 4850 si pro sebe uzurpoval střední třídu na opravdu dlouhý čas a dokonce pro ATI samotnou jakoby nebylo snadné jej pozdějšími modely překonat. A 4× anti-aliasing? Ten už pro RV770 nebyl problém. Možná, kdyby se z GeForce 9800 GTX+ nevyklubal čistokrevný papírový drak, mohl mít RV770 Pro alespoň nějakou konkurenci. Duel HD 4850 vs. 9800 GTX+ dosud zaznamenal 236 000 přečtení.

Radeon HD 4850 měl v referenčním provedení jen lehce změněný chladič z HD 3850. RV770 ale potřeboval více chladit, takže s hlukem to nebylo ono.
Září 2008: ATI Radeon HD 4670
Do 10 W v idle, bez přídavného napájení v zátěži, přesto obstojné hraní i v rozlišení 1680 × 1050 px. K tomu schopný videoprocesor UVD2, možnost chladit jen pasivně a ještě cena kolem 2000 Kč. Přinejmenším v ČR byl HD 4670 hitem a také tuto kartu se AMD dosud nepodařilo v posledních letech už zopakovat.
Září 2009: AMD Radeon HD 5850
Zatímco v Nvidii mlátili hlavou o zeď a úpěli nad nefunkčními prototypy Fermi, ATI už zcela pohlcená AMD přichystala svou první rodinu čipů s podporou DirectX 11. Druhý nejvyšší člen se výkonnostně vyrovnal nejdražší a nejvýkonnější GeForce z kategorii jednočipů (GTX 285), to vše při nižší ceně, nižší spotřebě a modernější sadě funkcí. Podobně jako GeForce 8800 GT nebyl v prvních měsících Radeon HD 5850 za doporučenou cenu zrovna snadno k sehnání (a později se prodával už o něco dráž), ani to však nezkazilo nic na tom, že se jednalo o skvělou kartu a i přes cenové pozicování někam do vyšší střední třídy si Cypress Pro našel cestu do mnoha herních PC. Tam je nejspíše dodnes, jelikož Radeon HD 6870 nedává důvod měnit a také u HD 6950 je to trochu sporné.

Sapphire Radeon HD 5850. Rozměry a konektorová výbavy společně s výstupem na tři monitory jsou dalšími výše nezmíněnými přednostmi Cypressu Pro.
Červenec 2010: Nvidia GeForce GTX 460
Posledním význačnějším uvedením byla GF104. Po sérii rozpačitě (GTX 480 a 470) či negativně (GTX 465) přijatých Fermi se konečně Nvidii povedlo nabídnout něco i hráčům. GTX 460 měla velmi dobrý poměr cena/výkon ať už šlo o 1GB, 768MB variantu nebo později uvedenou SE a stejně jako další karty pojmenované podle fyzika tu nejaktuálnější sadu funkcí společně s Nvidií tlačenou výkonnou teselací.

Referenční chladič GTX 460 se Nvidii povedl.

Z nakonec přece jen vybraných absolvovala nejtěžší boj asi GeForce 6800 GT. Radeon X800 Pro se navzdory nepodpoře shader model 3.0 ukázal jako velmi zdatný soupěř, bohužel pro něj se však tehdy nehledělo tolik na spotřebu, nebylo dost DirectX her pro srovnání v 4× MSAA a především ATI neměla dobré ovladače pro tehdy ještě celkem rozšířené hry v OpenGL.

25 skvělých karet z kategorie „těsně pod vrcholem“, či „jen trochu ve stínu“

Naše dohady se týkaly takové spousty karet, že jsme se nakonec rozhodli vytvořit ještě jednu kategorii. Kategorii, jíž by seděl název „těsně pod vrcholem“ nebo „stojí určitě za zmínku“. Všimněte si, že nuda pouhého duelu dvou výrobců čipů (ATI vs. Nvidia) to začala být až v 21. století.

První půlka 1996: Rendition Vérité V1000
3D akcelerátor ještě před Voodoo, triangle setup v grafickém čipu a karta, které věřil John Carmack.

miro Crystal VRX s čipem Vérité V1000. Zdroj: VGA Legacy
Půlka roku 1997: Nvidia Riva 128
NV3 byla po selháních s NV1 (akcelerátor, kterému Nvidia nevybrala kompatibilní způsob vykreslování s DirectX) a konzolovou NV2 záchranou mladé firmy před odchodem do zapomnění. Výkonná Riva není v TOP 25 jen vinou špatné kvality výstupu (ve srovnání s Voodoo).
Červen 1998: S3 Savage 3D
Slušný čip jako první podporující kompresi textur (S3TC se dostala do standardů) byl sražen dolů jen drivery. Nakonec z něj byla levnější alternativa Rivy TNT, místy se skoro dotahoval na Voodoo 2.

S3 Savage 3D. Zdroj: Maximum PC
Srpen 1998: 3Dfx Banshee
Výkon o něco slabší než Voodoo 2, ale kombinace s kvalitním 2D a přijatelná cena znamenala dobrý výsledek.
Jaro 1999: 3Dfx Voodoo 3
Kombinace kvalitního 2D jádra a výkonného 3D (takřka jako dvě Voodoo 2 v SLI) společně s dobrou pověstí 3Dfx a podporou Glide ve spoustě her znamenaly další dobrou kartu v sérii.
Květen 1999: Matrox G400
G400 MAX chvíli dokonce platila za nejrychlejší herní grafiku vůbec a G400 také podporoval Environment Bump Mapping (EMBM) ukotvený v DirectX 7.

Matrox G400 MAX. Níže taktovaná verze bez MAX byla dodávána s pasivním chladičem. Zdroj: 512bit.net
Duben 2000: ATI Radeon DDR
V 32bitových barvách blízko GeForce 2, skvělé 2D a video, VIVO, HyperZ, téměř splňoval specifikaci DirectX 8 pixel shader.
Srpen 2002: ATI Radeon 9000 Pro
Zabiják GeForce 4 MX. ATI ukázala, že může udělat nižší střední třídu s dobrým poměrem cena/výkon a současně bez toho, aby funkční výbavou byla karta několika generací zpět.

I Radeon 9000, levnější bratr verze Pro, byl velmi výhodný a rozšířený.
Říjen 2002: ATI Radeon 9500 256-bit
Karty, které pocházely od PC Partneru, měly PCB shodné jako Radeon 9700 (256bitová paměťová sběrnice), stačilo mít jen štěstí při aktivaci čtyř (z celkem osmi v R300) zablokovaných a samozřejmě někdy skutečně defektních pixel pipeline.
Začátek roku 2003: ATI Radeon 9600 Pro
Nebýt rozmlsanosti z Radeonů 9500, určitě bychom RV350 či jeho variantu Pro mezi TOP 25 uvedli (nakonec je tam tedy Radeon 9550). Taky Nvidia dokázala uvedením GeForce FX 5700 Radeon 9600 Pro v rozletu zastavit, dobové testy ukazují velkou vyrovnanost. Ty o něco pozdější, obsahující například Far Cry jsou však už jasně ve prospěch Radeonu a i proto si zaslouží alespoň zmínku na tomto místě.
Podzim 2003: Nvidia GeForce FX 5700
Až do příchodu Far Cry 2 a dalších „sm 2.0 intenzivních“ her nabízela zhruba to samé jako Radeon 9600 Pro, navíc jste si mohli najít varianty s tichým chlazením (což u Radeonů vinou minivětráčků od Herculesu, Sapphire či třeba samotné ATI (BBA) pravidlem určitě nebylo) nebo obhajobu koupě v podobě lepšího výkonu v tehdy ještě důležitém OpenGL a kvalitnějším anizotropním filtrováním.

Leadtek WinFast A360 TD. Jedna z nejlepších GeForce FX 5700
Podzim 2003: ATI Radeon 9800 SE 256-bit
Odemykám, odemykáš, odemykáme. Po Radeonech 9500 byly odemykány právě 9800 SE, přičemž lákal hlavně Hercules All-in-Wonder s velkou šancí výroby AIW 9800 Pro za zhruba 60 % ceny.
Březen 2004: ATI Radeon X800 Pro
Přišel dříve než GeForce 6800, nabídl lepší výkon/watt (ale tehdy se to ještě moc neměřilo), byla tu možnost aktivace 16 pixel pipeline (samozřejmě mohly být také vadné), rychlý anti-aliasing, tichý chladič (jako 9800 XT)… bylo to velmi těžké rozhodování.

HIS Radeon X800 Pro s krásným (a dostačujícím) chladičem navrženým už pro 9800 XT.
Květen 2004: Nvidia GeForce 6800
V případě úspěchu aktivace všech pixel pipeline velmi výhodná. Nejdříve jste tak mohli činit jen softwarově skrze RivaTuner, později už to bylo komplikovanější. U PCI Express verzí (NV41) už snad zcela nemožné. Stejně jako další „odemykatelné“ karty končí i tato potenciálně velmi výhodný grafika jen ve vyjmenovaných až ve druhém sledu.
Konec 2004: ATI Radeon X800 XL
Po většinu svého času nejvýhodnější grafika vyšší třídy, těžký soupeř GeForce 6800 GT. Přišel však přeci jen trochu později a cenový rozdíl nebyl zase tak výrazný.
Srpen 2005: ATI Radeon X800 GT
Po dlouhé době zase Radeon, který se jevil jako zlatá střední cesta. Narušil dlouhou vládu GeForce 6600 GT.

Sapphire Radeon X800 GT. První a rozšířená verze, byť chladič si lidé často měnili. Zdroj: Živě.cz
Podzim 2005: Sapphire Radeon X800 GTO²
Už si to nepamatuji přesně, ale GTO² = jistá aktivace 16 pixel pipeline a následně po přetaktování „výroba X850 XT“. Později snad přišel dokonce PowerColor s Radeonem X800 GTO16, kde už jste přišli k hotovému.
Leden 2006: ATI Radeon X1900 XT
R580 oproti R520 (X1800) ztrojnásobil počet ALU, poměr ALU:TEX:RBE byl pak podobný jako u Radeonu X1600. Jenže v highendu a hlavně později. Ve své době to byla tedy dost nadčasová karta, což se naplno projevilo, jakmile přišel Oblivion a další novější hry. Pro R580 (a pozdější R580+) byla trochu smůla v tom, že než byly doladěny ovladače, než přišly ty správné hry, než Arctic Cooling začal dodávat Accelero X2 namísto uřvaných chladičů („turbín“), byla už GeForce 8800 GTX za dveřmi.

Sapphire Radeon X1900 XTX. Nejsilnější varianta R580 a vlastně nejvýkonnější grafika v půlce roku 2006.
Konec 2006: Nvidia GeForce 8800 GTS 320 MB
Kdyby Nvidia s GTS s polovinou paměti půl roku neřešila problémy se správou paměti a souvisejícími podivnými propady výkonu, bude GTS-320 v TOP25 také. Ve své době kolem sebe široko daleko neměla konkurenci.
Červen 2008: ATI Radeon HD 4870
Ačkoli ATI ani tak vysoko snad nepomýšlela, Radeon HD 4870 nakonec překvapil všechny. Jeho výkon byl nad GeForce GTX 260, a tak Nvidia musela rychle uvést variantu s více (216 místo 192) stream procesory a zlevňovat. ATI se ale cenové války držela a HD 4870 v cenících zůstal napsán hodně dlouho. Z TOP 25 byl vyřazen kvůli opravdu nechutné spotřebě ve 2D (kolem 90 W) a slabé kontrole kvality ref. ventilátorů. Duel GeForce GTX 260 vs. Radeon HD 4870 má do dneška 194 000 přečtení.
Duben 2009: Nvidia GeForce GTX 275
První GTX, která se dala považovat za výhodnou už v době svého uvedení (GTX 260 nakonec výhodné také byly, ale teprve až je trh donutil na Radeon HD 4870 reagovat). Souborem vlastností lepší než taktéž atraktivní Radeon HD 4890.

Referenční GTX 260, 275, 280 a 285 bylo zejména z tohoto pohledu těžké rozeznat
Duben 2009: ATI Radeon HD 4770
Přijít včas a v dostatečním množství, bude také v TOP 25. Nakonec se první 40nm GPU musí spokojit s umístěním zde a to nemluvím o tom, že by jej někteří kolegové nejraději viděli v propadácích. Přece jen, pozdní příchod, konkurence ve vlastních řadách (HD 4850 a HD 4830), slabá dostupnost, rychlé vymizení trhu, ne úplně přesvědčivá spotřeba ve 2D proti výborném poměru cena/výkon, slušnému ref. chladiči, nízké spotřebě v zátěži…
Říjen 2009: ATI Radeon HD 5770
Ač proti HD 4800, GTS 250 či GTX 260 nepříliš zajímavá karta v poměru cena/výkon, kombinace slušného výkonu, nízké spotřeby a moderních funkcí z ní udělala jednu z nejkupovanějších karet. Jen na fóru ExtraHardware ji měl nebo snad ještě má každý třetí uživatel, takže jsme ji ignorovat prostě nemohli. Tuhle kartu tedy zvolil spíše lid než redakce.

R5770 Hawk aneb tichý jestřáb. Jedna z nejoblíbenějších variant Juniperu XT.
Říjen 2010: AMD Radeon HD 6850
AMD nás trochu nazlobila názvoslovím (HD 6850 je pomalejší než HD 5850) a HD 6850 se nakonec stal jen vyrovnanou konkurencí GeForce GTX 460, přesto se jednalo a stále ještě jedná o povedenou grafiku.

MSI Radeon HD 6870. U čipu Barts XT, který nebyl výkonnější než HD 5850, matoucí označení vynikne ještě více
Leden 2011: Nvidia GeForce GTX 560 Ti
Nástupkyně GTX 460 s oprášeným přízviskem Titanium asi nakonec jen zapadla někam pod GTX 570, nad HD 6870 a kolem HD 6950. A to jak výkonem, tak cenou. Ve výsledku: dobrá karta, ale z historického makropohledu ne až takový hit jako třeba GeForce 6600 a 7600 GT.

Referenční GTX 560 Ti připomíná jen trochu prodlouženou GTX 460

Snad se vám naše pojetí nejskvělějších herních grafik líbilo více než výtvor Tom's Hardware a budete s námi ve většině případů souhlasit. Pokud jsme na vašeho favorita zapomněli, určitě se o něm rozpovídejte v diskuzi.

Příští týden se můžete pro změnu těšit na článek 25 největších propadáků v historii herních grafických karet.