32" LCD TV jako PC monitor: test Samsungu UE32D5500

Ačkoli senzacechtiví markeťáci z firem jako Samsung, LG a spol. vám rádi nalévají do hlav nesmysly o tom, že mají LCD TV (už jen pár) a jinak LED TV, nenechte se zblbnout a neopakujte to po nich. Technologií je pořád LCD, přístroje s OLED jsou nejčasteji stále jen demonstracemi na veletrzích nebo cenově zcela jinak pozicovaným artiklem. Mluvit se dá tedy o LCD s podsvícením LED (zpravidla W-LED bojujícími o jakéstakés pokrytí standardního gamutu) a o LCD s podsvitem realizovaným zářivkami (CCFL). A kdybyste nechtěli věřit – ti stejní chytráci, co vám prodávají „LED TV“ a „LED monitory“ vám prodávají i přístroje s kontrastem 20 000 000 nebo teď u Samsungu už prostě jen „Mega“ kontrastem.

UE32D5500. Zdroj obrázku: Alfa.cz

 

Tolik k osvětě, kterou jsem si po utrpení při procházení nabídek a popisků u LCD TV v e-shopech prostě nemohl odpustit, teď už se společně podívejme na hlavní objekt tohoto článku. Model Samsung UE32D5500 se držel a vlastně ještě drží v různých žebříčcích neprodávanějších TV a i vy jste si jej vybrali, když jsem anketou sondoval, kterou LCD TV bych metodikou na monitory měl otestovat. Jedná se o 32" LCD TV s podsvitem LED, označení řady (5500) naznačuje, že půjde o nižší mainstream. Ale nemusíte se bát, funkčně jsou i vyšší řady (např. 7000) velice podobné, rozdíly jsou často například jen v interním přepočtu snímkové frekvence nebo použitelnosti pro stereoskopické zobrazení.

 

A to je další věc, ke které musím chtě nechtě trochu odbočit. Dnes totiž můžete koupit televizi 100Hz, 200Hz, 400Hz, ale třeba i 800Hz. Ve spojení s nedostatečnými znalostmi prodejců (jeden důkaz je třeba v Poradně na Heureka.cz, právě u tohoto monitoru) se jedná o další pletení lidí. U 200Hz TV si rozhodně nebudete moci nastavit obnovovací frekvenci 200Hz. Dokonce ani nemusí být použitelná pro stereoskopii, neboť půjde nejspíše o zcela běžný přístroj schopný pracovat s vertikální obnovovací frekvencí 24–60 Hz.

 

Všechna ta vysoká frekvenční čísla se vztahují k internímu dopočtu snímků. O co se jedná – na vstupu LCD TV bude pořád standardní signál (od 24 do 60 Hz, dle toho, co přivedete), na výstupu také. Jenže procesor v TV se pokusí dopočítat mezisnímky s frekvencí 100 Hz (fps) a navodit tak rádoby dojem větší plynulosti. Implementace těchto algoritmů se liší napříč výrobci, u Samsungu je to realizováno zrovna slušně, kupříkladu z Philipsu mám zkušenost spíše negativní. V každém případě ne každému se dopočítaný obraz líbí, hodně lidí pak snímky vnímá jako lacinou telenovelu. V horších případech vznikají kolem postav a hýbajících se objektů duchy či efekt připomínající tetelení horkého vzduchu. Výrobci LCD TV v poslední době navíc často zapomenou dát lidem možnost toto dopočítávání vypnout. To je také případ UE32D5500, 100Hz interní dopočet nevypnete ani v servisním menu. Jak jsem ale řekl, Samsung má zrovna algoritmus dopočtu naštěstí slušný a celkově jemný, takže to ani moc nevadí.

 

Abych na LCD TV a jejich typické rysy jen nenadával, jedna věc je na nich přece jenom pěkná. Od úhlopříčky 32" nahoru máte prakticky jistotu, že nekoupíte přístroj s matricí typu TN (Twisted Nematic, ta s velmi omezenými pozorovacími úhly). To platí, pokud se omezíte na nákup přístroje některé z renomovaných značek (Samsung, Sony, Sharp – většinou varianty VA; LG, Panasonic – IPS; Philips používá myslím oba hlavní proudy matric). Výjimkou není ani UE32D5500 s 32" LCD panelem buď od AU Optronics (A-MVA, nejpravděpodobnější varianta) nebo přímo od Samsungu (S-PVA, vzhledem k naměřené odezvě méně pravděpodobná varianta). Zůstaňme tedy u toho, že v UE32D5500 je nejspíše A-MVA. To oproti největší konkurenci od LG znamená vyšší kontrast, ale zase o něco horší pozorovací úhly.

 

 

Parametry UE32D5500 a dalších monitorů ve srovnání

Ceny byly zjištěny v e-shopech Alfa.cz, Alza.cz, CZC.cz, Softcom.cz a T.S.Bohemia (nejnižší cena monitoru skladem, resp. u dražších monitorů alespoň se stavem na cestě či do několika dnů, včetně DPH).

Ještě jednou: 100 Hz jako vert. obn. frekvenci  na UE32D5500 nenastavíte. Obnovovací frekvence je max. 60 Hz. Lze nastavit ještě 23, 24, 25, 29, 30, 50 a 59 Hertz.

 

Provedení, vstupy/výstupy, nabídka OSD, software

 

Neudělal jsem žádné vlastní fotografie TV jako celku – musel bych kvůli lesklému obrovi úplně přestavět náš fotokoutek. Opravdu ale vypadá jako na fotografiích přímo od Samsungu, takže z mé produkce vám budou muset stačit různé detaily výstupů či OSD.

Povrchová úprava obrazovky je bohužel hodně lesklá – pokud chcete sledovat TV i přes den a svítí vám do obýváku slunce, nebudete z toho právě nadšeni. Podstavec je pak magnetem na prach. Zajímavostí je, že se UE32D5500 montuje na Slovensku.

Konektorová výbava čítá především rovnou čtyři vstupy HDMI, jeden z nich je pak určen pro propojení s PC.

   

U televize nenajdete v podstatě žádný kabel pro spojení s počítačem či jiným vstupním zařízením. HDMI tedy budete muset dokoupit.

Dálkový ovladač je docela mohutný, ale tlačítka se alespoň dobře mačkají. Použil jsem svou ruku jako měřítko, počítej s tím, že v ženské ručce bude DO vypadat podstatně mohutněji. Základní ovládání najdete sice na přístroji, ale v podstatě se dá říct, že bez funkčního DO se neobejdete.

Servisní menu

Do servisního menu mnoha TV od Samsungu se dostanete tímto způsobem:

1. vypněte LCD TV tlačítkem Power na DO
2. stiskněte postupně Info, Menu, Mute
3. zapněte LCD TV tlačítkem Power

V servisním menu získáte např. podrobnější kontrolu nad barvami, ale můžete třeba změnit identifikaci modelu. Toho se například využívá ke zpřístupnění některých funkcí u nižších modelů uzamčených. Co všechno v servisní nabídce u UE32D5500, to vidíte na následujících fotografiích.

Standardní menu a multimédia

Nebudu zde zabředávat do popisování ladění kanálů, programové nabídky či nastavení. Vše je u Samsungu v Češtině, na všechno je průvodce a není s tím žádný problém. Ostatně, tak je tomu asi i u nejbližší konkurence. Co ale lidi soudě dle diskuzí zajímá, to je schopnost TV přehrávat různý obsah na USB. Připravil jsem si pevný disk plný všelijakých videí a fotek, zde jsou mé poznatky:

1. TV bez problému rozběhne 320GB 2,5" disk se 7200 ot./min. Velikost partition v tomto případě není omezující, napájení skrze USB stačilo i na energeticky náročnější vysokootáčkový HDD.
2. Přehrání kontejneru AVI s videem kódovaným pomocí DivX či XviD není problém, testovací video s DivX HD (1080p) nebylo ale přehráno plynule.
3. WMV s výjimkou WMV3 přehrán je, VC-1 v 1080p (zkoušen Blue Planet) běží plynule.
4. MOV obsahující H.264 přehrán plynule.
5. MKV funguje, ale extrémní demo Samsung Oceanic (40 Mb/s, L5.1, 16 ref. frames) je TV označen jako nepodporovaný formát. Nebylo přehráno ani video s 8 ref. frames. Limit bude někde kolem 15–20 Mb/s a 4 ref. frames. Jakmile došlo při přehrávání Home (MKV, x264) na scény s vyšším datovým tokem, TV nestíhala a obraz pocukával.
6. Pokud máte titulky v externím souboru (SUB, SRT apod.), jsou automaticky načteny při stejném jméně souboru jako přehrávané video. Jinak lze vybrat. Titulky vložené v MKV podporovány nejsou. Čeština není problém, v nastavení lze změnit kódování.
7. Při přehrávání a středním jasu (45 %) vzroste spotřeba (příkon) přístroje na 39 W, v náročných scénách pak až na 45 W.
8. Načítání náhledů na složce 10Mpx fotek je nekonečné – dvacet náhledů je záležitost na pět minut. Pokud chcete na TV prohlížet fotky, musíte je předložit už pozmenšované.

 

  

V galerii výše jste kromě možností týkajících se přehrávání multimédií mohli zahlédnout i chytré menu Samsungu. V praxi se jedná o rozcestník právě k přehrávání, internetovými aplikacemi (zde jste odkázáni pouze na předchystané aplikace Samsungu – běžný prohlížeč není k dispozici) a hrami.

Dále prosvitlo několik možností nastavení obrazu. I bez servisního menu můžete sahat přímo na R, G, B (ne ve všech režimech), můžete vypnout všechny chytré úpravy obrazu kromě přepočtu na 100 Hz a přepínat mezi čtyřmi režimy obrazu. K nim se ještě dostaneme, ale v některých jsou části nabídky uzamčeny a musíte setrvat na předvolených hodnotách. Většina režimů má předvolenu nesmyslnou ostrost (resp. doostřování) obrazu, tu jistě většina z vás bude brzy hledat a snižovat.

Testovací metodika, návod k použití interaktivních grafů

 

Metodika testování

Před tím, než začnu jakýkoli panel testovat, tak na něm alespoň týden běžně pracuji. Tím se čerstvě vybalený panel alespoň částečně zahoří a ustálí. Hlavně u monitorů s podsvícením CCFL je důležité začít měřit až po době záběhu a v den měření pak alespoň po hodině od zapnutí.

Většina měření je prováděna kolorimetrickou sondou i1 Display 3 Pro (v retailu přímo od X-Rite je označena jen jako i1 Display Pro), kterou změřím barevné podání a jeho odchylky v továrním nastavení. Používám metriku CIE94 a není-li řečeno jinak, srovnání je prováděno oproti standardnímu gamutu s D65 (sRGB, gamut je stejný také jako Rec. 709 či HDTV). Softwarem, který zpracovává výsledky ze sondy a také slouží jako generátor signálu, je ChromaPure.

Následuje zjišťování pozorovacích úhlů, barevného podání na testovacím obrazci, regulace jasu a hodnot kontrastu. K těmto účelům používám kromě zmíněného ChromaPure speciální aplikaci, kterou jako svou diplomovou práci na VUT vytvořil náš dlouholetý kamarád Jirka Švec (díky Jirko). Díky ní jsem schopen zjistit rozsah zobrazení jednotlivých barevných kanálů RGBCMYK, zejména v jejich kritických krajních rozsazích. To samé platí o podání jasu s kontrastem na stupních šedi.

Na barevném obrazci vidíte zastoupení jednotlivých barev RGBCMYK ve dvou řadách. Spodní pruh zobrazuje celé spektrum odstupňované po deseti krocích v rozmezí 0–255, horní pruh pak jemné detaily v rozmezích 0–25 a 230–254 pro každou barvu. Díky tomu jsem schopen s celkem velkou přesností určit, jaké barevné odstíny jednotlivých barev již panel není schopen ani po kalibraci zobrazit. Výsledkem jsou pak dva grafy, které zobrazují, od jaké hodnoty bylo možné na monitoru rozeznat odstupňování nejtmavších a nejsvětlejších jemných odstínů.

To samé platí pro testovací obrazec se stupni šedi. V horní polovině můžete vidět rozmezí 1–24 na černém pozadí (0), v dolní polovině pak světlé odstíny v rozmezí 231–254 na bílém pozadí (255). Na tomto obrazci se velmi pěkně pozorují např. problémy některých monitorů IPS s nejtmavšími odstíny.

Se zkalibrovaným panelem se pak podívám, jak si poradí s barevnými přechody a případným ditheringem. Ten je nejvíc patrný v černo-bílém přechodu, kde je velmi často vidět alespoň jemné pruhování.

Následuje měření homogenity podsvícení, ke kterému si díky této aplikaci zobrazím síť 5 × 3, v níž probíhá měření. Jas je v tomto případě nastaven na hodnotu kolem 120 cd/m2 pro střed. Výsledky měření jsou pro lepší grafickou přehlednost převedeny do grafického obrazce s příslušnou legendou.

Při stejném nastavení pak probíhá i měření odezvy. Tomuto účelu je věnována také jedna záložka aplikace LCD Tester. Kromě standardního průběhu odezvy měřené v rozsahu 0–x mě zajímá i jak si panel poradí s odezvami pro běžný provoz podstatně typičtějšími a to 127–255 (šedá–bílá) a 75–180 (šedá–šedá, někdy označována jako GTG – gray-to-gray). Tyto hodnoty jsou pro každý panel TN nejhorší, protože se krystal musí ustálit na dvou ne krajních hodnotách, při nichž není možné v takové míře použít OverDrive.

Za zapůjčení digitálního osciloskopu M525 děkujeme společnosti ETC.

 

X-Rite i1 Display 3 Pro byla zakoupena v OEM verzi u ChromaPure (USA)

Jak na interaktivní grafy 2.0

1. Pokud se vám nelíbí písmo se stíny, velmi snadno je vypnete v Nastavení. Máte-li ještě problémy s rychlostí zobrazování, můžete v Nastavení povypínat také animace. 
2. V základním nastavení jsou pruhy seskupeny dle úhlopříčky monitory a dále seřazeny dle naměřené hodnoty (vzestupně, či sestupně pak podle toho, je-li zrovna vyšší = lepší či naopak). Toto můžete snadno změnit zvolením řazení dle naměřené hodnoty v testu, seskupením třeba podle matrice apod.
   
3. Po najetí myší na některou z položek (třeba na HP ZR24w) se z této stane 100 % (základ) a ostatní položky se spočítají podle ní. Všechny absolutní hodnoty se změní na relativní. Zpět se změní, až kurzor myši opustí oblast s názvy položek (v tomto případě procesorů).
   
4. Budete-li chtít nějakou položku (monitor) v grafech sledovat, můžete si její pruh libovolně obarvit. Stačí klepnout levým tlačítkem myši na barevném pruhu a vybrat si z palety. Máte-li povoleny cookies, mělo by vám nastavení vydržet i pro další grafy v dalších kapitolách.
   
5. Cenu a další základní parametry (například rozlišení či úhlopříčku) můžete zobrazit kdykoliv v každém grafu: stačí u vybraného procesoru najet kurzorem myši nad pruh s hodnotou (měření) a chvíli počkat. Objeví se jako plovoucí nápověda (tooltip).
   
6. Zámek základu (monitor, který se stane těmi 100 % a od něhož se odvíjí další relativní hodnoty) aktivujete pomocí současného stisku klávesy CTRL a levého tlačítka myši nad procesorem (či jeho pruhem v grafu), který chcete uzamknout.
   
7. Před prvním použitím grafů si pro jistotu vyprázdněte cache prohlížeče (zřejmě bude stačit refresh) a v případě problém smažte i příslušné cookies.
   
8. Interaktivní grafy 2.0 jsou kompatibilní s prohlížeči Firefox (testovány verze 4.x), Opera (testováno s 11.x), Internet Explorer 8 a 9 (verze 7 a starší už nejsou podporovány) a Chrome (zde mají tooltipy hranaté rohy namísto kulatých).
   
9. V případě problémů se nejdříve ujistěte, že máte v prohlížeči povoleny skripty i cookies, dále splnění bodů 7 a 8, teprve potom nám chybu prosím co nejpřesněji reportujte. Jedná se o první ostré nasazení grafů, takže i přes delší testování autorem a redakcí při komplexnosti aplikace určitě ještě nějaké mouchy v nějaké kombinaci objevíte.

Rovnoměrnost podsvícení

 

Rovnoměrnost podsvícení

Samsungu UE32D5500 se podařilo urvat si pro sebe smutný rekord – tak katastrofálně nerovnoměrné podsvícení jsme tu ještě neměli. Mapa níže odhaluje, kde je pás LED umístěn a rozptylování se evidentně vůbec nedaří. Hlavně, že se může výrobce chlubit tím, jak má tenkou televizi…

Monitor je sondou i1 Display 3 Pro přezkoumán v patnácti kontrolních bodech a hodnotíme jak průměrnou odchylku od průměrné naměřené hodnoty podsvícení (cd/m²), tak odchylku maximální. To je kritérium snad ještě podstatnější, protože pokud vám na v průměru docela rovnoměrně podsvíceném monitoru jeden roh či jedna strana třeba oproti středu skoro svítí velmi málo, může to být rušivé při sledování filmů či her a práci znesnadňující při editaci fotek, videa či obecně práci s grafikou.

 

Pro lepší ilustraci rovnoměrnosti podsvícení jsme pomocí interpolace z hodnot v měřících bodech vytvořili také jakési mapy podsvícení. Pokaždé platí stejná legenda, kterou lze ve stručnosti vysvětlit takto: obrazovka pokrytá z drtivé většiny bílou či velmi světle žlutou barvou se dá označit za rovnoměrně podsvícenou, nádechy světle zelené už jsou odchylky, které mohou být pro profesionální grafiky neakceptovatelné, tmavě zelené či dokonce zelenomodré plochy už jsou tak velké odchylky podsvícení, že je velmi snadno zpozorujete i necvičeným okem. Stačí jakákoli jednolitá barevná plocha a tmavý roh (typicky) působí, jakoby byl vyveden jinou, o několik odstínů tmavší, barvou.

Samsung UE32D5500, 120 cd/m2

HP ZR2740w, 120 cd/m2

Samsung SyncMaster S27A850D, 120 cd/m2

Samsung SyncMaster S24A850DW, 120 cd/m2

HP ZR2440w, 120 cd/m2

HP ZR24w, 120 cd/m2

Asus PA246Q, 120 cd/m2

NEC MultiSync P241W, 120 cd/m2, Uniformity=5

LG Flatron IPS235V, 120 cd/m2

Asus PA238Q, 120 cd/m2

Eizo FlexScan EV2335W, 120 cd/m2

BenQ XL2420T, 120 cd/m2

 

Barevné odchylky (dE, CIE94)

 

Barevné odchylky

Barevné odchylky zjišťujeme pomocí kolorimetrické sondy i1 Display 3 Pro a softwaru ChromaPure. V grafu je zastoupena nejlepší hodnota (nejnižší odchylka) zaznamenaná v některém z předvolených režimů (někdy sRGB, někdy 6500K apod.) a případně s pomocí přiloženého barevného profilu od výrobce (pomůže-li).

U UE32D5500 kromě azurové (cyan) vychází ještě celkem rozumné barevné odchylky. Je to ale trochu složitější, takže určitě skočte i na další stránku, kde jsou k měření barev další detaily.

 

Barevné odchylky, gama a škála šedé detailně

 

Režim Standardní

Nejsem si úplně jist, ale mám pocit, že režim Standardní je na TV nastaven jako výchozí. Možná je výchozím režim Dynamický, ale ono je to jedno, obojí je podobná hrůza. Hned svoje silná slova podložím.

Vysvětlení reportu gamutu a barevných odchylek: v horní tabulce vidíte barevné odchylky (dE) pro tři primární barvy, tři sekundární a bílou. Hodnota dE by měla být co nejnižší, dE > 5 už znamená většinou znamená pouhým okem odlišitelnou odchylky od standardu. Pod tabulkou se nachází klasický barevný diagram CIE 1931. Zatímco pozice čtverců patří optimálnímu umístění barev v diagramu, kolečka patří naměřeným hodnotám a graficky máte znázorněnu odchylku. Pokud na obrázek klepnete, uvidíte i graf odchylek luminance jednotlivých barev – tento rozměr není v klasickém diagramu CIE 1931 (xy) zobrazen. U monitorů s podsvitem bývá zpravidla luminance modré přehnaná a naopak u červené nedostatečná.

Diagram nad tímto odstavcem ukazuje opět barevné odchylky R, G, B, C, M, Y ale tentokrát z pohledu jednotlivých barevných kanálů. Jasně tak odhaluje, co stojí za velkou barevnou odchylkou třeba u azurové/zelenomodré (přepísknutá modrá složka).

Hodnoty gamma by měly být kolem 2,2 pro celou škálu šedé. Větší odchylky (pod 1,8 nebo naopak nad 2,5) znamenají buď slité odstíny, nebo naopak vybledlé tmavé tóny apod.

Stupnice šedé by měla pro všechny jednotlivé odstíny obsahovat tři vyvážené (100 %) složky R, G, B.

I při bližším pohledu na „bílou“ barvu zřetelně vidíme, že červená složka je potlačena a naopak modrá zcela nepřirozeně převládá.

Režim Přirozené

Mluvil jsem o nepřirozených barvách, hurá, mezi režimy je režim Přirozené. Sláva! Nebo ne?

Už report barevných odchylek naznačuje, že se jedná o stejnou, ne-li  horší tragédii než režim Standardní. Jestli takto vypadají přirozené barvy, potom mají v Koreji asi všechno do modra.

Neprosto nesmyslně nastavenou křivkou gama to pokračuje.

Modrá je prostě dobrá.

Režim Dynamický

Pokud chcete mít všechnu tu úžasně modrou z předchozích režimů a k tomu poblikávající obraz podle toho, jestli má UE32D5500 zrovna pocit, že je potřeba jej zjasnit nebo ztmavit (a mít kontrast Mega), vyberte režim Dynamický.

Režim Film

Režim Film obyčejně bývá nastaven na nepřirozeně teplé barvy, v případě Samsungu UE32D5500 je to však vaše záchrana! A to v pravém slova smyslu.

Odchylky primárních barev jsou docela nízké, azurová (cyan) bohužel pořád ještě ujíždí. Co je hlavní: obraz už v tuto chvíli vypadá celkem přirozeně, jen vám po přepnutí z předchozích „modrých“ režimů budete připadat zase do červena. Takhle nějak asi Korejci posunují měřítka běžných lidí (= bez sondy).

Modrá složka by stále ještě potřebovala ukrotit. Tak detailní kontrolu nad barvami vám však menu TV nedá.

Dokonce i křivka gama nabírá normálnější průběh, tmavší odstíny jsou však kvůli vyšší gamě zesvětlené.

Škála šedé odhaluje ještě spoustu nedokonalostí, ale proti tomu předtím…

Bílá je skoro ideálně bílá, dokonce i teplota barev se blíží 6500 K.

Gamut (barevný rozsah), srovnání se standardem

 

Gamut

Gamut si ukážeme opět ještě formou diagramu, o němž jsme debatovali. Na diagramech s barevným rozsahem jsme s Adamem Vágnerem notně zapracovali a nejenže máme (doufejme) přesnější diagram pro CIE 1931, ale nově je tu také modernější CIE 1976 (CIE LUV). Hodnoty jsme zanášeli do bitmap z japonských stránek ColorAC.

• Tip: Barevný gamut: co to je a jak jsou na tom dnešní LCD?

UE32D5500 (v režimu Film, což je důležité) vs. sRGB, CIE 1931:

LG Flatron IPS235V vs. sRGB, CIE 1931:

S24A850DW vs. sRGB, CIE 1931:

NEC MultiSync P241W vs. sRGB, CIE 1931:

UE32D5500 (v režimu Film) vs. sRGB, CIE 1976:

LG Flatron IPS235V vs. sRGB, CIE 1976:

S24A850DW vs. sRGB, CIE 1976:

NEC MultiSync P241W vs. sRGB, CIE 1976:

 

Kontrast, úroveň černé, slévání barev

 

Kontrast

V jediném grafu kontrastního poměru najdete maximální naměřenou hodnotu tzv. statického kontrastu. Nepočítáme tedy poměry mezi různými obrazovkami, jako to dělá marketing výrobců pro nesmysl zvaný dynamický kontrast. O tom, jak je kontrast stabilní, pak hovoří srovnání kontrastního poměru při jasu 120 cd/m² a pak při minimálním nastavitelném jasu. Druhé srovnání samozřejmě neberte jako přímé: zatímco u některých monitorů pod 120 cd/m2 jas už nesnížíte, jinde jde i s CCFL pod 40 cd/m2 (NEC P241W) a jinde dokonce pod sondou měřitelné hodnoty (Eizo EV2335W, bílá kolem 2 cd/m2, černá měřitelná až při jasu od 2 %).

S kontrastem je to u UE32D5500 trochu složitější. Pokud zvolíte „blikací“ režim dynamický, pak mezi černou a bílou po sobě zobrazenou obrazovkou naměříte samozřejmě kontrast vyšší:

Dále máte na rozdíl od běžných monitorů k dispozici zvlášť položky Jas a Podsvícení. Nejvyšší hodnoty kontrastu jsem naměřil, pokud jsem Posvícení nastavil na 6 nebo 7 (max. 20) a reguloval pak už jen Jas. Hodnoty kontrastu kolem 3500:1 při cca 120 cd/m2 jsou každopádně vynikající.

 

Úroveň černé

Úroveň černé měříme jak při jasu 120 cd/m², tak při minimálním jasu. Důležitý aspekt pro milovníky nočních filmů podobně jako kontrast favorizuje VA nad IPS.

Slévání barev

Slévání barev taktéž zkoušíme na testovacích obrazcích LCD testeru od Jirky Švece, tam také počítáme počet nerozlišených (slitých) čtverečků odstínů černé/šedé (K), červené (R), žluté (Y), zelené (G), zelenomodré (C), modré (B) a fialové (M). Ideálně by monitory měl ve svém sloupečku mít na střídačku 0 (= rozliším i nejtmavší odstíny) a 255 (= rozliším i nejsvětlejší odstíny).

Pozor, relativně slušné hodnoty (ne)slevání barev u UE32D5500 platí pouze v režimu Film, v dalších režimech včetně výchozího je to mnohem horší. I tak vás nepotěší pohlcování šedých v černou (zlepší se, pokud se nedíváte zpříma) a pak překvapivě slité světle červené.

 

 

Odezva a input lag

 

Input lag

Pro zjištění input lagu jsem použil počítadlo od FlatPanelsHD a klonování obrazu na GeForce GTX 280. Input lag se pohyboval nejčastěji mezi 20 až 50 ms, v průměru asi třiceti případů mi ne úplně přesnou metodou vycházel na 34 ms. To každopádně není hodnota, s níž by byl náročnější hráč spokojen.

Poznámka: měření input lagu touto metodou a neplaceným programem z FlatPanelsHD musíte brát jen jako hrubě orientační. Proč není přesné a jak měřit input lag přesněji je dobře vysvětleno v článku na Prad.de (odkaz vede na anglickou verzi článku).

Vlevo UE32D5500, vpravo CRT.

Odezva

Odezvu měříme pomocí osciloskopu a software od ETC a vždy při maximálním jasu. Jen tak jde alespoň většina hodnot odečíst, v některých případech ale nepomáhá ani změna měřítka. Pár dříve testovaných monitorů je v některých případech trochu poškozeno (nebo naopak vylepšeno) odečtením hodnoty přímo z měření programu od ETC. Je třeba ručně nastavit hodnoty podle standardu VESA (ukázka je na přechodu bílá-černá-bílá) a počítat s naznačenými 10 %. Dále se naše výsledky mohou odlišovat také tím, že pokud monitor vykazuje použití OverDrive, bereme hodnotu odezvy až na sestupu (či naopak vzestupu na opačné hraně) křivky vychýlené OverDrive (a nikoliv už před ní).

Níže můžete vidět už rovnou sečtené hodnoty rise + fall, tabulka zájemcům ukáže distribuci času mezi náběžnou a sestupnou hranu signálu. Přechod 0–255–0 znamená černá–bílá–černá, 0–50–0 potom černá–šedá–černá, 75–180–75 šedá–šedá–šedá a 127–255–127 pak šedá–bílá–šedá. Měli bychom tak mít políčeno jak na pomalé monitory s matricí TN, tak VA či IPS.

0-255-0:

Jak vidíte, Samsung u LCD TV používá docela silný OverDrive. Ono je to u nativně docela pomalém VA taky potřeba.

0-150-0:

75-180-75:

127-255-127:

   

Tabulkové srovnání odezvy UE32D5500 s už otestovanými monitory:

 

Odezva UE32D5500 byla příjemným překvapením. Je to vlastně nejrychlejší monitor s matricí VA, který jsem zatím potkal. Nebýt toho input lagu, byl by UE32D5500 vhodným i pro náročnější hráče.

Do grafů jsem zanesl vždy jen celkový čas odezvy (rise + fall):

Monitory v recenzích testujeme i pomocí PixPerAn, v testu čitelnosti pohyblivého textu se často ukáží případné artefakty způsobené ne úplně zdravou implementací OverDrive. Vyšší číslo znamená lepší výsledek, jinými slovy budete na monitoru schopni přečíst text pohybující se vyšší rychlostí.

 

Pozorovací úhly a monitor v noci

 

Pozorovací úhly

Našel jsem si několik tapet zastupujících různé situace a kompletní srovnání zatím učinil pro S-PLS Samsung S24A850DW, H-IPS HP ZR2740w a BenQ XL2420T zastupující matrici TN (Twisted Nematic). Díky Samsungu UE32D5500 jsem mohl doplnit konečně nějakého zástupce VA.

Musíte mi prominout, že jsem při focení pozorovacích úhlů ještě nevěděl o tom, že režim Film nakonec dokáže zajistit vcelku normální obraz a při srovnání pozorovacích úhlů se soustředit jen na změny a ne na ten který snímek absolutně (přesaturované barvy z kolmého pohledu způsobují, že při ztrátě kresby z úhlu začne fotka teprve vypadat normálně). V každém případě musím říct, že na VA má UE32D5500 pozorovací úhly dost nadprůměrně dobré, k vypranosti barev dochází až z ostřejšího pohledu. Slévání tmavých odstínů v černou z kolmého pohledu, neduh všech VA, bohužel platí i u UE32D5500. 

U ZR2740w jsem neúmyslně nastavil trochu ostřejší úhly (nemám na to přesné testovací podmínky a rozdíly jsem viděl až při skládání v bitmapovém editoru), přesto je myslím dobře vidět to hlavní – jak u IPS, tak u PLS dochází jen k velmi malému barevnému a kontrastnímu posunu i při pohledu z ostřejších úhlů.

Zato na BenQ XL2420T jsem byl při pozicování fotoaparátu (pohledu) ještě mírný, přesto vidíte velice rychlou a v inverzní podání ústící změnu při pohledu zespoda (shora to není tak strašné a výsledek je jen o něco horší než ze strany). Ale i při pohledu ze strany vidíte už po pár stupních ztrátu kontrastu a blednutí sytějších odstínů i pleťovek, při pohledu ještě více ze strany je už ztráta kontrastu velice citelná.

Ještě jednu věc vezměte před prohlížením následujících složenin fotografií v potaz: ne vždy se podařilo vyvážit bílou tak, aby fotka odpovídala přesně tomu, co jsem viděl. Nehodnoťte tedy rozdíly mezi čelními fotografiemi napříč matricemi, ale hodnoťte velikost změny právě oproti čelnímu (kolmému) pohledu na obrazovku při pohledu z jiných úhlů.

TN (BenQ XL2420T)

A-MVA (Samsung UE32D5500)

S-PLS (Samsung S24A850DW)

H-IPS (HP ZR2740w)

TN (BenQ XL2420T)

A-MVA (Samsung UE32D5500)

 

S-PLS (Samsung S24A850DW)

H-IPS (HP ZR2740w)

TN (BenQ XL2420T)

A-MVA (Samsung UE32D5500)

S-PLS (Samsung S24A850DW)

H-IPS (HP ZR2740w)

TN (BenQ XL2420T)

A-MVA (Samsung UE32D5500)

S-PLS (Samsung S24A850DW)

H-IPS (HP ZR2740w)

TN (BenQ XL2420T)

A-MVA (Samsung UE32D5500)

S-PLS (Samsung S24A850DW)

H-IPS (HP ZR2740w)

TN (BenQ XL2420T)

A-MVA (Samsung UE32D5500)

S-PLS (Samsung S24A850DW)

H-IPS (HP ZR2740w)

Abyste nemysleli, že s omezenými pozorovacími úhly XL2420T (TN) maluju čerta na zeď, podívejte se ještě na následující příklad. V něm se snažím dívat na bílou plochu z typického posezu na kancelářské židli zhruba ze vzdálenosti natažené ruky s kolmým pohledem asi někam do výšky horní vodorovné linky.

Monitor v noci

Ačkoli byl monitor dost špatný v rovnoměrnosti podsvícení, vysloveně k průsvitům nikde nedochází. Musel jsem nechat delší expozici (zcela vpravo), abyste viděli, že jde opravdu o LCD a spíše jen budete vidět naměřenou nerovnoměrnost podsvitu LED (ten se při zobrazení úplně černé obrazovky vypne zcela, proto jsem nechal uprostřed obrazovky bílý kurzor).

 

Regulace jasu, spotřeba (příkon), interpolace

 

Jas a spotřeba (příkon)

U měření průběhu jasu a s ním spjatém měření průběhu spotřeby (příkonu) jsem konečně dokončil dvě důležité přeměny oproti starším recenzím. Jednak už jsou všechny monitory měřeny při nativním (továrním) kontrastu a ten není uměle snižován na 50 % (což u monitorů s kontrastem nastaveným z výroby třeba na 80 % ústilo v poněkud zajímavý průběh a trochu nerealisticky nízkou spotřebu i min. jas) a také v grafech už srovnávám konečně i přímo příkon při absolutních hodnotách jasu.

Regulace jasu

Jas bílého bodu je měřen vždy uprostřed monitoru a vždy až po jeho dostatečném zahřátí. Ponechán je jak nativní kontrast, tak výchozí (tovární) režim a barevný profil.

Spotřeba (příkon)

Pro měření příkonu monitoru využíváme zásuvkový wattmetr FK Technics a běžná krajinná tapeta znamená obrázek číslo 6 ze sady tapet Hamada Darwishe pro Windows Vista.

Interpolace

UE32D5500 má pro přepínání formátů obrazu dedikované tlačítko na ovladači a na jednu stranu musím sice pochválit zachování poměru stran u obsahu 4:3, na stranu druhou mi vadila absence zobrazení 1:1. Kdyby si Samsung raději odpustil dva chytré režimy (Menší obraz 1 a menší obraz 2), bylo by to lepší.

Co je horší, tak Samsung v UE32D5500 zřejmě zvolil levnější procesor pro zpracování obrazu a jeho součást zvaná scaler neodvádí svou práci dobře. Sledování obsahu v SD (rozlišení TV vysílání nebo třeba přehrávání filmů z DVD) tak není příliš dobrým zážitkem. A to navzdory tomu, že k v menu je k vypnutí spousta funkcí, co má všelijak chytře vylepšovat obraz.

 

Verdikt a doporučení

 

Verdikt a doporučení

Pro závěr jsem si ještě nechal několik dojmů z používání 32" LCD TV jako počítačového monitoru. Nemohu si pomoci, ale moc šikovné a široce nasaditelné mi to nepřipadá. Kombinace relativně nízkého rozlišení (1920 × 1080 px) a velké úhlopříčky (32") činí při zobrazení běžné plochy Windows (standardní dpi) ideální pozorovací vzdálenost minimálně 1,5 m. Nevím, jak máte kdo doma rozvrženo pracoviště, případně počítačový kout, ale mně se to takto zrovna nikde nehodí.

Další věc je, že i když přepnete do jediného použitelného režimu, Film, pořád nemáte zrovna ideálně nastavený obraz. Bílá je vyvážena skvěle, tmavší šedé odstíny však pořád nejsou zobrazeny dobře, gama není nastavena správně a třeba dE kolem 10 u azurové (cyan) je pořád dost hrůza. To vše by se ale dalo překousnout, obraz je v tomto nastavení celkem přirozený a i když si budete prohlížet nějaké fotky, nebudete vidět úplné nesmysly. Překousnout jsem ale nemohl tragicky nerovnoměrné podsvícení. Nemůžu si pomoct, ale tyhle oběti trendům směrem k co nejtenčí televizi (proč?) mi opravdu vadí. U UE32D5500 snahu o co nejtenčí TV odnesly zřejmě i reproduktory, zvuk z nich je opravdu ošklivý (lidé prostě mluví jako zavření v malé plastové krabičce, hudbu raději moc nezkoušet).

Stejně tak mi vadí, co Samsung, LG a spol. vlastně podstrkují laikům. Nejenže jim blbnou hlavu pojmy jako LED TV, 100 a 200 Hz, ale také přístroje z továrny nastaví na zobrazení naprosto zrůdně zprzněného obrazu. Spousta technicky méně zdatných občanů nemusí přijít na to, že pouze jeden ze čtyř režimů skrývá něco jako normální obraz, zvlášť, když po přepnutí z přesaturovaných režimu jako „Přirozené“ už bez reference člověk těžko pozná, co je vlastně správně.

Přestože to vypadá, že Samsungu nemůžu přijít na jméno, dobře vím, že lepší to není ani u jiných výrobců. Známí si například nedávno pořídili Philips z podobné cenové kategorie a tam sice nebyl výchozí režim tak modrý a přesaturovaný jako u Samsungu, ale Philips u nižších řad také nedává nikde možnost vypnout vnitřní přepočet na 100 Hz. A u něj je to problém, protože na rozdíl od Samsungu nemá algoritmus přepočtu na 100 Hz vůbec dobře zvládnutý a kolem všech postav vidíte ošklivé kontury jakoby horkem se tetelícího vzduchu.

Zkrátka a dobře, jestli jste z počítačového světa zvyklí alespoň na nějaké dobré standardy, hledejte kdyžtak už třeba mezi 27" LCD s 1920 × 1080 px. I modely s matricí VA pořídíte pod 8000 Kč, tuner si raději kupte jako PCIe kartu nebo USB dongle.

Samsung UE32D5500

+ dobré pozorovací úhly (VA)
+ velká úhlopříčka za cenu pod 10 000 Kč
+ vysoký kontrast, slušná černá
+ kontrola nad RGB i OverDrive
+ v režimu Film vcelku přirozené barvy
+ pokrytí standardního gamutu (sRGB/Rec. 709/HDTV)
+ nízký příkon
+ přehrávání mnoha formátů přes USB
 + zdroj zcela tichý, podsvícení nikde silně neprosvítá
  – nesmyslné tovární nastavení barev, šedé i gamy
– tragická nerovnoměrnost podsvícení
– lesklá povrchová úprava obrazovky
– takřka bez možnosti polohovat
– pomalé menu, hardware nestíhá větší fotky ani větší datové toky videí přehrávaných přes USB
– špatný zvuk reproduktorů
– spousta chytrých otravností (potvrzování auto(ne)vypnutí apod.)
– vysoký input lag
– nemožnost vypnout přepočet na 100 Hz
– žádný režim 1:1, podprůměrná interpolace a celkově zobrazení SD obsahu