Jaký procesor je na desce přesně použit, není nikde přesně specifikováno, dost možná se jedná o speciální vzorek. Čip označovaný jako „Juno ARM Development Platform SoC“ nebo „Juno SoC“ obsahuje celkem šest procesorových jader, avšak v zapojení big-LITTLE. To znamená, že čip má rychlejší klastr s dvěma jádry Cortex-A57 na 1,1 GHz a úsporný čtyřjádrový klastr s toliko 850MHz Cortexy-A53, které může zapojovat a odpojovat podle potřeby. Nižší takty zřejmě ukazují na konzervativní návrh a výrobu použitého SoCu (pokud není implementován pomocí FPGA). Coby grafické jádro je pak použito GPU Mali T624 na taktu 600 MHz. Paměťový řadič je dvoukanálový, paměti DDR3L v kapacitě 8 GB jsou napájeny přímo na desce.
Vývojářská deska Juno ARM Development Platform pro 64bitovou architekturu ARM
Juno je sice vývojářská deska, zároveň ale používá standardní formát ATX (respektive Micro ATX), a to včetně napájecího konektoru pro zdroj (ačkoliv napájet lze zřejmě i externím adaptérem). V ARMu se ale z nějakého důvodu rozhodli finální provedení poněkud vykastrovat. Jak můžete vidět, na PCB je příprava pro čtyři sloty PCI Express, ty jsou ale zdá se osazené jen na prototypech (jak dokládá fotografie) a na prodejních kusech chybějí, stejně jako dva porty USB 2.0 na přední straně. Víc ale zamrzí, že stejný osud postihl dva porty SATA. I ty byly zřejmě na prototypu osazeny, na finální desce po nich ale zbyly jen nepoužité kontakty. Coby úložiště tak zbývá jen slot microSD, případně USB.
Prototyp desky zřejmě obsahoval i sloty PCI Express a porty SATA. Na finální verzi už ale nejsou
Pro běžné použití lze na zadním panelu nalézt čtvero portů USB 2.0, dvojici HDMI pro obrazový výstup, konektory PS/2 a také dva sériové porty. Zepředu je pak osazen i 100Mb/s Ethernet. Kromě toho jsou osazeny také různá rozhraní pro debugování a JTAG, z nichž některá ovšem slouží jen pro interní potřeby ARMu. Pomocí dvojice širokých konektorů na PCB pak lze připojit přídavný modul Logic tile s FPGA Xilinx Virtex-7, kterým lze volitelně implementovat vlastní hardware. Přímo na základní desce samotné lze také vidět jednodušší FPGA Spartan-6, které by se zřejmě mělo starat o různé IO.
Schéma zapojení čipu Juno SoC
Ačkoliv o 64bitové architektuře ARM se obvykle mluví hlavně v souvislosti se servery, deska Juno je určená i (nebo převážně) pro vývoj mobilní platformy Android. Tomu ostatně odpovídá i povaha použitého procesoru – podobné big-LITTLE čipy pro telefony by se měly objevit od řady výrobců. Běžet ale má i „ortodoxní“ Linux, podpora je zajištěna v 64bitovém jádře vyvíjeném organizací Linaro. Otevřený je také kód firmwaru UEFI (projekt edk2).
Na kolik by vás v případě zájmu o programování platformy ARMv8 (či jinak též Aarch64) tato deska přišla, bohužel ARM neuvádí, o nabídku si musíte osobně napsat. Objem výroby ale nebude velký a PCB nevypadá nijak levně; navíc je na něm integrováno FPGA, nemluvě už o tom, kolik stojí vzorky použitého procesoru. Juno proto nejspíš bude drahá záležitost a po nějakém 64bitovém ekvivalentu vcelku lidového BeagleBoardu či PandaBoardu (o Raspberry Pi nemluvě) se budete muset poohlédnout jinde.
Zdroje: ARM, PC Perspective
