Odpověď na názor

Ty Loongsony nejsou limitované spotřebou (nebo ne moc), na rozdíl od x86.

Limit je u nich asi v taktovací frekvenci, kde kvůli tomu, že nemají architektonické rysy a různé optimalizace ve fyzickém designu pro vysoké frekvence, v čemž exceluje Intel, AMD. Ovšem tyhle triky neotevírají cestu jenom k vyšším taktům, ale i k vyšším spotřebám+napětím, takže v noteboocích a serverech při potřebě mnohovláknového výkonu CPU sestoupí na podstatně nižší frekvenci a spotřebu. Ten Loongson ale končí frekvencí tak nízko, že mezi desktop a serverovou verzí není moc velký rozdíl.

Předchůdce Loongson LS3C5000 s 16 jádry (ještě bez téhle nové archiektury, ale ta IIRC nepřinesla regresi v taktu) měl takty 2,0-2,2 GHz.
Jeho klientská/des­ktopová verze LS3A5000 měl takty 2,3-2,5 GHz (podle oficiálních údajů výrobce aspoň). Tj. o moc to neklesá a to ještě může být redukce částečně kvůli stabilitě, ne jen efektivitě.