Acer Aspire S3: jaký je nejlevnější ultrabook? (recenze)

Když Apple uvedl před léty svůj první Macbook Air, položil tím základy zcela nové kategorii notebooků. Až na to, že Apple ji nijak nepojmenoval - to za něj udělal až nyní Intel. Ten vrazil tři sta milionů dolarů do něčeho, čemu říká ultrabook, tedy tenký a přenosný notebook, samozřejmě s vnitřnostmi od Intelu. Letos se na trhu už objevilo několik modelů, příští rok jich má být přes šedesát. Postupně se mají přidávat dotykové displeje, úspornější hardware, přijde Windows 8 s rozhraním Metro, zkrátka budoucnost je zářná. Tedy alespoň si to Intel maluje.

Myslím, že není třeba nijak zvlášť opakovat, co si pod pojmem ultrabook představit - úsporný procesor Intelu, 11,6" nebo 13,3" displej, hmotnost pod 1,5 kg, tloušťka pod nějaké dva centimetry. S ultrabooky přichází i technologie rychlého problouzení z hlubokého spánku a zavržení klasické hibernace. Když je notebook uspán po delší dobu, u Aspiru S3 to jsou dvě nebo osm hodin, přechází do režimu hlubokého spánku, v němž má vydržet měsíce - konkrétně u Aceru padesát dnů. Notebook se podle Intelu nemá vypínat, restartovat ani hibernovat, prostě se jen zavírá a otvírá a tím usíná nebo probouzí.

 

Přiznejme si, není to nic převratného - notebooky většina uživatelů uspává už dlouho a současný hardware se bez problému probouzí za několik sekund. Jen ta technologie hlubokého spánku je tu nová, protože ve spánku klasickém notebook vyžahne baterii celkem rychle, například můj ThinkPad T420s to zvládne za pracovní týden, tedy pět dnů. Zkrátka deep sleep je prima funkce, protože pokud používáte klasickou hibernaci, probouzí se stroj i několik desítek sekund, záleží na tom, zda máte klasický disk nebo SSD.

 

Zpracování a displej

Placka od Aceru

Prvním zástupcem ultrabooků, který se objevil v naší redakci, je Acer Aspire S3, který byl také jedním z prvně ohlášených a který se jako první začal na českém trhu prodávat; v době psaní recenze sice jen v základní konfiguraci, kterou máme i na test, ale přece jen to prvenství nelze Aceru upřít. V době, kdy tento článek na ExtraNotebook.cz čtete, už jsou v prodeji i další modely jiných výrobců, například Zenbook od Asus, který je nabízen hned ve dvou velikostech.

Acer Aspire S3 splňuje podmínky pro zařazení do kategorie ultrabook bez problému. V nejtlustším místě měří 17,5 mm, v nejtenčím pak 13,1 mm. Hmotnost se pak pohybuje na hranici 1,4 kg, přesněji 1,37 kg. Je to jeden z mála případů, kdy notebook váží méně, než udává výrobce (sice jen o gramy, ale přece). Tělo je kombinací hliníkových a kompozitových monolitických bloků, čímž je minimalizován počet třecích ploch, kde by mohl notebook vrzat. Spodní část má "výkus" pouze na kryt pevného disku, který ale stejně nemůžete demontovat, museli byste sundat celý zadní plát přidělaný 12 šroubky.

    

Oceňuji, že v místě, kde si opírám zápěstí, není ostrá hrana, takže nic neřeže do zápěstí. Notebook je navíc tak tenký, že máte pocit, jako byste psali přímo na stole. Je to docela příjemný pocit a řekl bych, že je to v podstatě jediný důvod, proč se vyplatí mít tenký notebook; u tlustých je zápěstí oproti rovině stolu výše, a když píšete, zalamuje se. Celý notebook je stříbrný, jen zadní část s konektory, kde jsou i klouby displeje, je černá. Klávesnice má pak šedou barvu, tmavší než je okolí, s bílými popisky. Osobě bych ocenil spíše popisky černé, které by měly vyšší kontrast a byly by lépe vidět za špatného osvětlení. A možná by bylo lepší, kdyby klávesnice byla černá, stříbrná nebo bílá - šedý plast působí trochu levně a moc nekoresponduje s povedeným exteriérem.

  

Kvalita zpracovaní je příkladná, a to především díky použití minima jednotlivých kusů, z nichž se notebook skládá. Ty jsou navíc perfektně slícovány, nevrže ani tělo, ani displej, a to ani v případě, že se obojí snažíte pořádně zkroutit. Kroucení má u displeje za následek menší chyby v rovnoměrnosti podsvícení, ale po zmírnění tahu se vše vrátí do původního stavu. Nevržou ani klouby displeje, ba nevydávají ani žádné pazvuky. Jenom bych ocenil poněkud pevnější klouby, jsou velmi jemné a při prudším pohybu notebookem se displej vyvrátí vzad. Povrch víka notebooku je z leštěného hliníku, který je velice příjemný na dotek, a nezůstávají na něm žádné otisky.

Pozor na kontrast

Displej má standardní rozlišení pro třináctipalcovou úhlopříčku, tedy HD ready - 1 366 × 768 bodů. Je to ergonomické optimum pro většinu uživatelů, dobrý kompromis mezi čitelností a velikostí plochy. Jeho lesklá povrchová úprava slibuje kvalitnější barevné podání výměnou za nepohodlí při práci se světlem v zádech.

 

Lesklý povrch lepší barvy skutečně pouze jen slibuje, měření kolorimetrickou sondou totiž v této oblasti odhalilo několik nedostatků. Úplně všechny barevné kanály se liší od referenčního profilu, což znamená, že to, co na displeji vidíte, bude při vytištění (nebo i zobrazení na jiném, lepším displeji) vypadat jinak. Pozorovací úhly jsou v horizontální rovině přibližně průměrné, vertikálně jsou ale opravdu špatné - stačí se mírně odchýlit od ideální roviny a hned si všimnete výrazného posunu barev.

Kompletní report ke stažení naleznete zde

Barevné odchylky u třináctipalcového notebooku nemusí být problém za všech okolností; náročnou grafickou práci (DTP či úpravu fotek) na tom stejně nikdo provozovat nebude. Koukat na filmy však nejspíš alespoň občas ano. Tady u Aspire S3 nastává také problém, protože u filmů je dost důležitá černá barva a i ta je na jeho displeji poněkud mimo (prosvítá v ní podsvícení, takže se neblíží pravé černé. Pro ilustraci: černý bod (blackpoint) Aceru má jas 0,65 Cd/m², u nedávno testovaného Samsungu 900X3A, který na tom byl v tomto ohledu o dost lépe, to bylo 0,15 Cd/m², tedy méně než čtvrtina. Rozdíl je opravdu obrovský.

Slabší je také kontrast. Naměřený statický kontrast 175:1 (téměř přesně) je pod průměrem i mezi notebookovými TN panely. Především u světlých odstínů je patrné celkem výrazné slévání, takže například světle šedý text na bílém pozadí je jen obtížně čitelný.

 

Na druhou stranu se displeji podařilo velmi slušně trefit barevnou teplotu (odchylka pouze 2 %), maximální podsvícení je celkem uspokojivých 250 Cd/m² (a navíc je jas regulovatelný poměrně jemně, žádných osm předdefinovaných úrovní a nic mezi tím) a na rozdíl od světlých barev je v tmavých odstínech kontrast nadprůměrný. Zatímco světlý text na světlém pozadí je čitelný jen špatně, u tmavého textu třeba na černém pozadí je to výrazně lepší.

Celkově patří použitý displej k těm horším. Lesklá povrchová úprava způsobuje odlesky a barvám příliš nepomáhá a pozorovací úhly jsou podprůměrné. Ustřelené barvy se u notebooku dají očekávat (zvlášť u takového, který útočí především cenou), velmi světlá černá ale není moc příjemná, stejně jako slévání světlých odstínů. Nízká cena notebooku se zkrátka někde odrazit musela.

Klávesnice, touchpad, datová rozhraní

Prima klávesnice, touchpad s vůlí

Klávesnice má klasické provedení chiclet, tedy čtvercová hladká tlačítka bez profilace zapuštěná v okolí s poměrně velkými mezerami okolo. Klávesnice je tichá, má dobrý stisk, píše se na ni velmi dobře. Osobně bych ocenil, kdyby tlačítka trochu více vystupovala nad okolí a kdyby klávesy kurzoru nebyly tak mrňavé, těžko se na ně trefuje - přitom by stačilo tu šestici vysunout směrem dolů a trochu "naboostovat". Ono chybiček v ergonomii je tu více, například podivný tvar Enteru, na který navazuje tlačítko se zpětným lomítkem; často se mi stane, že jej stisknu místo Enteru, protože očekávám tvar Enteru ve formě obráceného písmene "L".

 

Asi největší a v podstatě i jedinou slabinou notebooku, pokud pominu nižší výdrž (viz dále), je touchpad. Na první pohled má samá pozitiva: velkou plochu, je typu clickpad, tj. plochu touchpadu nezmenšují zbytečná tlačítka, je citlivý, má dobrý povrch (tj. matný, ne lesklý) atd. Jenže při poklepání bez kliknutí, což používám při práci v 99 procentech případů, abych u jiných notebooků nemusel používat tlačítka, zjistíte, že ploška má vůli. Než totiž provedete vlastní stisk (resp. click), ozve se parazitní zvuk a na palci ucítíte parazitní pohyb.

Těžko se to vysvětluje, zkrátka plocha touchpadu se pohybuje, aniž byste kliknuli. Chová se podobně, jako když u myši špatně funguje tlačítko - hýbe se a vydává zvuky, tedy něco jako dvojcklick, dvě fáze kliknutí. Nebo jako u foťáku - nejprve scénu "namáčknete" a teprve pak vyfotíte, tedy dvoufázový pohyb. Myslel jsem, že mi to přestane vadit, ale podivný pocit neustoupil ani po týdnu používání notebooku. Touchpad podporuje multidotyková gesta jako zoom nebo rolování stránkou nahoru a dolů dvěma prsty. Není jich třeba tolik jako na Macbooku, ale postačuje to.

Konektory postačují

Konektorová výbava notebooku je trochu omezující, jen dva porty USB a výstup HDMI na zadní straně. Absence starého VGA v ničem nevadí, pokud chcete připojit externí monitor, určitě využijete spíše digitálního signálu, který navíc vede i zvuk, což se hodí při zapojení k televizi. Ani jeden ze dvou portů není typu USB 3.0, pravděpodobně proto, že tělo je tak tenké, že by se rozšiřující karta nevešla. Další generace Intelu, Ivy Bridge, by už ale měl podporovat USB 3.0 nativně, takže přídavné příslušenství už nebude třeba. Na druhou stranu, Lenovo U300, Toshiba Z830 i Asus Zenbook mají podporu USB 3.0 v základu.

Výstup na sluchátka najdete na levé straně, po straně je seříznutý, aby se vešel do tenkého těla. Vpravo je pak už jen slot na karty SD. Na konektorové výbavě je patrné, kam ultrabooky směřují - nikoliv do profesionální sféry a tedy do kanceláří, ale domů, kde budou sloužit pro zábavu. Ultrabooky totiž zatím nemají dokovací konektory, čtečky otisků prstů, které by znemožnily zneužít data ukradeného notebooky a podobně. Chybí například i ethernetový konektor, takže k síti se připojíte pouze pomocí Wi-Fi. Mimochodem, notebook udrží připojení k bezdrátové síti i v režimu spánku, takže po probuzení je se připojení obnoví během několika sekund.

 

 

 

Výkon, výdrž a spotřeba

Nehoňte se za megahertzy

Notebook je vybaven těmi nejúspornějšími komponentami, jaké dnes Intel a další výrobci nabízí - tedy Intel Core i5-2467M, o němž jsme nedávno psali. Má základní frekvenci 1,6 GHz a na rozdíl od Core i3 podporuje turbo, a to až do výše 2,3 GHz. Procesor má samozřejmě HT, takže se v systému jeví jako čtyřjádrový; efektivita HT se pohybuje okolo 2,2, procesor má tedy výkon jako 2,2jádrový. Při vytížení všech jader frekvence stoupá na 2 GHz, procesor je tedy o poznání výkonnější než Core i3 (maximum 1,3 nebo 1,4 GHz); volba i5 je tedy ideální volbou mezi úsporností (17 W) a výkonem. Více informací o tomto CPU si můžete přečíst v našem testu: Test Intel Core i5-2467M: základ pro ultrabooky.

Procesoru sekunduje relativně výkonná grafika Intel HD 3000 s maximem 1,15 GHz, což je 200 MHz pod maximem, jaké nabízí plnohodnotné Core i7. Není to žádný zázrak, pro kancelářské aplikace a nějakou tu starší hru (pět let a více) to ale postačuje. AMD má v tuto chvíli výkonnější řešení, v tomto ohledu (na rozdíl od procesorů) je Intel trochu pozadu; uvidíme, jak výkonnou grafiku přinese Ivy Bridge. Grafika je v notebooku trochu omezena pomalejší pamětí, která běží jen v single režimu (jeden 4GB modul). Celé toto kombo mám maximum TDP jen 17 W, takže se notebook výrazněji nezahřívá ani v maximální zátěži.

Běžný disk ušetří peníze

V základním modelu byla jako datové úložiště zvolena kombinace pevného disku s kapacitou 320 GB (7 mm, aby se do tenkého notebooku vešel) a malého SSD s kapacitou 20 GB, který slouží jako úložiště technologie Intel Rapid Start. Disk není vidět v systému, ale jen ve Správě disků jako "Oddíl hibernace". SSD je používán jako místo, kam počítač uloží svůj stav v případě hlubokého spánku - jakási pokročilejší hibernace. Z něj se pak probudí během několika sekund. SSD tu tedy neslouží jako mezipaměť pro pevný disk, která by urychlovala práci s pomalým plotnovým diskem. SSD tedy slouží jen jako podpora pro nezbytnou systémovou funkci (specifikace ultrabooku totiž počítá s tím, že stroj je standardně vybaven SSD).

Disk má jen 5 400 otáček a vzhledem k tomu, že SSD není používán jako cache, by bylo vhodnější použít 7 200otáčkový model. Disk má trochu hlasitější seek, který je slyšet zejména při bootování systému nebo při spouštění náročnějších programů. Na disku zabírá 15 GB oddíl pro obnovení systém, takže uživatel má k dispozici 282 "velkých" gigabajtů. To je na druhou stranu velká výhoda oproti SSD modelům, které v nabídce drtivě převažují. Nabízí "jen" 128 nebo 240 GB prostoru a jsou samozřejmě výrazně dražší. Použití běžného disku jednak umožňuje snížit cenu, jednak zvyšuje úložný prostor. Navíc je k dispozici i model s 500 GB, což je mezi ultrabooky unikát.

Notebook vzhledem ke své tloušťce nemá mechaniku, to ale v dnešní době není žádný problém - buď si dokoupíte mechaniku externí, která bude pro případ potřeby zavřená doma v šuplíku, nebo máte domácí počítač a mechaniku si nasdílíte. A pokud byste si chtěli z DVD pouštět filmy, můžete si DVD buď stáhnout na lokál, nebo si jej pouštět s nasdílené mechaniky ve svém HTPC. I když v době, kdy se dají filmy za rozumný peníz koupit nebo půjčit na internetu, i toto už budete dělat čím dál méně často. Zkrátka výbava je pro notebook tohoto typu optimální, a pokud zrovna nechcete stříhat video a konvertovat různé videoformáty, bude vám Aspire S3 naprosto dostačovat.

Čtyři hodiny jsou maximum

Notebook je vybaven pouze tříčlánkovou baterií s kapacitou 37 Wh, což skutečně není mnoho. Při běžné spotřebě této platformy okolo 10 W to pak dává tři a půl hodiny práce na baterii s tím, že pokud zrovna nekoukáte na film nebo nesurfujete po webu, můžete se s osmi watty dostat i přes čtyři hodiny. To je například psaní ve Wordu - ale přiznejme si, jak často na notebooku něco píšete? Spíše surfujete po internetu, a to pak máte času na práci (či zábavu) nemnoho. Vím, že někteří redaktoři naměřili výdrž přes pět hodin, tyhle testy ale nepředstavovaly žádnou reálnou zátěž, notebook v podstatě běžel v režimu idle. Zkrátka hodně záleží na tom, co na notebooku hodláte dělat. Osobně bych ocenil 50Wh baterku, jakou má stejně velký Asus Zenbook.

Jak už bylo řečeno v tomto článku a v přehledu od Ondřeje Bešťáka, ultrabooky nepodporují hibernaci ve smyslu, v jakém byla chápána dosud. Při vybití baterie nebo při delším nepoužívání notebooku se systém přepne do režimu hlubokého spánku (v podstatě jde o rychlou hibernaci na disk SSD), který spotřebovává naprosté minimum energie. V takovém stavu má vydržet notebook až 50 dnů. Klasickou hibernaci nelze v systému zapnout a to ani na systémové úrovni; Windows zahlásí chybu, že hibernaci nepodporuje systémový firmware. Z hlubokého spánku se notebook probudí za osm sekund, z klasického spánku pak za dvě. Marketingový název této funkce zní Acer Green Instant On.

Spotřeba nízká

Dobíjení z 65W adaptéru pak trvá při práci dvě a půl hodiny s tím, že za dvě hodiny se nabije 90 %, zbytek pak už jede podstatně pomaleji. Je jen trochu škoda, že adaptér má dvě části a že krabička nemá přímo konektor do zdi tak, jak je tomu u netbooků a jiných úsporných modelů Acer (například Acer TM 8172G nebo Acer Aspire 1830T). Výrazně by se tím totiž zmenšil objem příslušenství, který sebou musíte v tašce nosit. A k čemu je tenký notebook, když mi taška nebo obal na notebook napuchne adaptérem? V praxi jsem vyzkoušel, že i 30W adaptér, který mám k modelu Acer TM 8127G, dokáže notebook při nenáročné práci dobít, i když to trvá o něco déle. Tehdy činí odběr jen oněch 30 W.

 

Následující hodnoty byly naměřeny na wattmetru zapojeném v zásuvce elektrické sítě:

• Idle s nabitou baterií: 11 W
• Web s nabitou baterií: 19 W
• Prime 95 (maximální vytížení procesoru) s nabitou baterií: 28 W
• Furmark (maximální vytížení grafiky) s nabitou baterií: 23 W
• Idle s nabíjením: 32 W
• Prime 95 s nabíjením: 50 W
• Prime 95 a Furmark s nabíjením: 55 W

A bylo téměř ticho

Notebook je celkem tichý, vzhledem k úsporným komponentám se příliš nezahřívá a větráček tak nemá příliš mnoho práce. "Výfuk" najdete na zadní straně a ve většině případů větráček jen neškodně ševelí. Pokud je úplně zticha, což se také stává, je trochu slyšet "šum svistu" pevného disku. V tomto ohledu je SSD lepší volba, protože pokud větrák neběží, je notebook naprosto tichý. Pokud máte notebook v klíně, ucítíte mírné zahřívání vpravo, kde je pravděpodobně umístěn procesor, a mírně se zahřívá také povrch notebooku, kde máte položeny dlaně. Slitina má holt i své nevýhody - snadno distribuuje teplo i do míst, kde nejsou žádné zdroje tepla.

 

Notebook je vybaven operačním systémem Windows 7 Home Premium v 64bitové verzi, který doplňuje Office 2010 Starter, který obsahuje Word a Excel, dále aplikaci Clear.fi pro sdílení dat (hudba, video) v domácí síti, Live Essentials, Norton Online Backup a několik dalších nástrojů, které usnadňují práci.

Závěrečné zhodnocení

Svezete se na módní vlně?

Věřím, že ultrabooky se během několika měsíců stanou stejnou módou, jakou byly kdysi netbooky. Ty se z nabídek výrobců postupně vytrácí, neboť o ně prostě není zájem. Kdo netbook chtěl, ten už ho má - a po čase zjistil, že desetipalcový displej prostě není to pravé ořechové a hodí se skutečně jen pro surfování po internetu a ne pro nějakou rozumnou práci. Také Acer omezil nabídku svých netbooků, stejně jako nabídku 11,6" modelů a soustředí se na větší mašiny.

Aspire S3 je skutečně ideální kombinací mezi rozumnou ergonomií, mobilitou a výkonem. V podstatě jediné, co mohu notebooku vytknout, je vůle touchpadu a nižší kapacita baterie. Jinak jde o tenké a lehké zařízení, které nemá žádnou výraznější vadu. Vzhledem k tomu, že všechny ultrabooky mají plus minus stejnou výbavu, bude o jejich koupi nebo nekoupi rozhodovat především design a tam Aspire S3 skutečně exceluje. I když škarohlídové řeknou, že jen kopíruje Macbook Air. Asi největší výhodu, jakou má S3 oproti konkurenci, je základní model; ostatní výrobci mají všechny notebooky minimálně o pět tisíc dražší (ještě uvidíme, s jakou cenou se vytasí Lenovo U300s) a zpravidla nabízí jen jeden model v dané kategorii.

 

Každopádně mají před sebou ultrabooky ještě dlouhou cestu. V tuto chvíli je to jen tenký a lehký notebook, který ale nepřináší nic moc navíc. Kdo chce něco víc, musí si počkat na novější generaci, která - snad - přinese dotykový displej, který si bude rozumět s Windows 8, možnost variabilní klávesnice (jako to má například Eee Pad Transformer) a vyšší, ideálně dvounásobnou výdrž baterie. Tady Transformer ukazuje, jak by se to mohlo dělat - jedna baterie v displeji a jedna v klávesnici. Pokud ale chcete stylový, tenký a lehký notebook, nemá smysl čekat. První modely už jsou tu.

+ Tenké a lehké provedení
+ Úsporné a přitom výkonné komponenty
+ Plnohodnotný výstup HDMI
+ Rozumná základní cena

- Nižší výdrž baterie
- Vůle touchpadu (možná vada kusu)
- Horší kvalita displeje

Výsledky testů a screenshoty