Acer Aspire V3: první multimediální notebook nové generace (recenze)

Od uvedení čtyřjádrových procesorů třetí generace se objevily zprávy již o několika výkonných, multimediálních noteboocích, tedy o těch s vcelku slušnou hardwarovou výbavou a menším důrazem na mobilitu, které se hodí hlavně domácím uživatelům na hry, filmy či sufrování po internetu. Máme tak zprávy třeba o Samsungu 550P či Asusu N56. Oba dva, ale i celou řadu dalších podobně vybavených notebooků od jiných výrobců, ovšem předběhl Acer se svojí řadou V3 – zatímco u obou jmenovaných konkurentů neznáme ani datum uvedení na trh, Acer se již prodává.

Recenzovaný kus s označením 771G je sedmnáctipalcový notebook. Na časté přenášení se tak příliš nehodí, nemá na to rozměry, hmotnost a ani výdrž baterie. Hardware ovšem znalejšího uživatele nenechá na pochybách o celkovém vysokém a vyváženém výkonu, díky kterému si Aspire V3 bez problémů troufne i na náročné činnosti, které jsou pro slabší kusy problémem. Silný čtyřjádrový procesor se skvěle hodí na všelijaké kódování a komprimaci, grafická karta střední třídy nové generace od Nvidie s jádrem Kepler se nebojí ani opravdu náročných her a dvojice šachet na pevné disky umožňuje osadit rychlé SSD pro systém a často používané aplikace a 1TB pevný disk, který se díky vysoké kapacitě hodí na skladování hudby, filmů či fotek.

Konfigurace tedy vypadá skutečně výborně, s doporučenou cenou 30 tisíc korun ale přece jen není vhodná pro každého. Na trhu je ale celá řada variant notebooku, takže si může vybrat kdokoliv. Řada Acer Aspire V3 nabízí model s úhlopříčkou displeje 15,6 a 17,3 palců a kromě toho si můžete zvolit i vyhovující procesor (momentálně je na výběr mezi čtyřjádrem Intel Core i7-3610QM architektury Ivy Bridge) a dvoujádrem Core i5-2450M z minulé (druhé) generace, známé jako Sandy Bridge. Různé generace procesorů Acer použil kvůli tomu, že nová dvoujádra Intelu se zpozdila a půjdou na trh až nyní (v době, kdy recenzi píši, ještě k dispozici nejdou a je na ně uvaleno informační embargo). Patnáctipalcový Aspire V3 s dvoujádrovým procesorem a 750GB diskem vás pak přijde na 19 tisíc korun, takže cenové rozpětí je docela velké. Seznam zatím dostupných variant naleznete na webu Aceru. Alespoň prozatím tam chybí čtrnáctipalcová varianta, přestože je na produktové stránce řady V3 zmiňována, a také máme z českého zastoupení výrobce informace, že minimálně u 17,3″ verze by měla brzy přibýt možnost osazení Full HD displeje, tedy rozlišení 1920 × 1080 px. O tom více v kapitole o displeji.

    

Acer nám na recenzi zapůjčil největší a nejvýkonnější variantu, sedmnáctipalcový Aspire V3-771G-7361161.12TMakk. Jedná se právě o model s doporučenou cenou 30 000 Kč s DPH; za tyto peníze ale dostanete docela impozantní konfiguraci, kterou najdete o kousek níže v tabulce. Notebook v této variantě bych se skutečně nebál doporučit i těm, kdo na notebooku chtějí hrát moderní hry. Grafika GeForce GT 650M (některé modely mají i o něco slabší, ale stále velmi povedenou GT 640M) zvládá úplně bez problémů rozhýbat rozumně optimalizované hry (Mass Effect, cokoliv od Blizzardu – StarCraft II, Diablo III) a ani náročné střílečky jako Battlefield 3 či Crysis nejsou větším problémem, pokud lehce snížíte detaily a netrváte na vyhlazování hran. Procesor má dostatek výkonu na jakoukoliv dnešní hru, takže ani tady na problémy nenarazíte, a 16 GB paměti bude ještě pěkně dlouho nadstandard.

Vzhled, zpracování a rozhraní

Lesk kolem dokola

Vzhledem celá řada Aspire V3 příliš nepřekvapí, designem poměrně zapadá mezi ostatní multimediální notebooky. Kombinace černé a stříbrné barvy je příjemná a nepůsobí nepatřičně v podstatě nikde. Co se nám ale na designu nelíbí je masivní využití lesklých plastů – všechny černé díly kromě spodní strany základny jsou v barvě "piano black", což je docela problém.

U sedmnáctipalcového notebooku se sice s častým přenášením opravdu nepočítá, takže lesklé povrchy nejsou až takovým problémem, ale tady to je prostě přehnané. Nejvíce nás potrápily opěrky zápěstí, tedy prostor na základně pod klávesnicí – tady se prostě nevyhnete neustálému utírání, pokud chcete notebook udržet v koukatelném stavu. Někde ve vitríně by možná notebook vypadal přitažlivě, ale po pár minutách používání jsou nevýhody lesklých povrchů jasně vidět.

Lesklé víko nás sice také příliš nenadchlo, ale tady jsme to ochotní Aceru opustit, protože víka se až tak často dotýkat nebudete, zvlášť pokud notebook opravdu budete používat jako náhradu stolního počítače, což je vzhledem k rozměrům i hardwarové výbavě velmi pravděpodobné. A pozitivní je aspoň to, že šedá/stříbrná část základny je pěkně matná a tudíž alespoň tady se šmouhami problém není.

Všechno pěkně drží

Zpracováním notebook patří k tomu lepšímu, co dnes můžete pořídit. Celé tělo je sice z plastu, ale je až překvapivě pevné, na první pohled byste to do něj neřekli. Dokonce se Aspiru V3 vyhnulo i obvyklé prohýbání poblíž prostředku klávecnice; notebook i v těchto místech působí pevně jako deska stolu a při psaní na klávesnici je to rozhodně poznat – oproti mnoha jiným multimediálům se prostě nekroutí.

Dobře zpracované je i víko, které se mimo jiné i díky docela vyšší tloušťce, dané rozměry displeje, kroutí pouze minimálně, ať na něj zatlačíte kdekoliv. Klouby jsou solidní a kladou přiměřený odpor, otevřít notebook jednou rukou není problém a ve zvolené poloze víko drží perfektně. Maximální úhel otevření displeje je lehce nadprůměrný (viz foto), ale u sedmnáctipalcového notebooku to není příliš důležité. U patnáctipalcové verze to ovšem nejspíš bude stejné a tam už to je zajímavější vlastnost, protože u menší varianty je přece jen pravděpodobnější, že si ji vezmete třeba do postele, kde je větší úhel otevření občas potřeba. Za zpracování celkově Acer dostává jedničku – je výrazně pevnější než se na první pohled zdá a mezi "stolními" notebooky patří z hlediska zpracování k tomu lepšímu.

Tradiční konektory a úsporný Bluetooth 4.0

Konektovorá výbava notebooku nepřekvapí, ale rozhodně ani neurazí; jedná se o dnes vcelku běžný standard. Pro připojení externího monitoru či projektoru disponuje digitálním výstupem HDMI i analogovým VGA, další periferie můžete připojit pomocí dvou portů USB 3.0 (oba na levé straně) a dvou USB 2.0 vpravo. Kromě toho nesmí chybět ani dvojice klasických 3,5mm audio jacků pro sluchátka a mikrofon (na pravé straně), optická mechanika (víceformátová vypalovačka DVD vpravo) a čtečka paměťových karet, která si poradí i s méně obvyklými formáty MS, MS Pro či xD.

Síťovou komunikaci zajišťuje kromě gigabitového Ethernetu (LAN), jehož konektor najdete vlevo vedle výdechu chlazení, také bezdrátová síťová karta Atheros AR5BWB222. Ta zvládá přenosy pomocí bezdrátové sítě Wi-Fi 802.11 b/g/n a nový Bluetooth 4.0 s nižšími energetickými nároky oproti starším verzím protokolu.

Celkově je tedy výbava pro komunikaci s periferiemi i jinými počítači na dobré úrovni. Nenajdete zde sice speciality jako FireWire, eSATA či ExpressCard, ale to je u notebooku zaměřeného na domácí uživatele vcelku jasné a pochopitelné. Nic důležitého nechybí a míst pro zapojení dalších zařízení je více než dost.

   

Rozmístění konektorů je rozumné, na přední straně najdete pouze čtečku paměťových karet (včetně záslepky) a indikační diody bezdrátových sítí, pevného disku, baterie a zapnutí počítače. Diody jsou rozumně svítivé, takže jsou vidět i ve dne, ale v noci neruší; to stejné se dá říci i o hlavním vypínači, který naleznete vlevo nahoře. Na zadní straně notebooku pak naštěstí žádné konektory nejsou, vše se vešlo na boky – na rozdíl od Aspiru M3 jsme tedy v tomto ohledu spokojení.

Klávesnice, touchpad a displej

Tradičně dobrá klávesnice

Klávesnici majitelé předchozích Acerů z řady TimelineX dobře znají, je v podstatě stejná a dost povedená. Příjemnému psaní dost napomáhá v minulé kapitole zmiňovaná pevná základna, ale i klávesy samotné, jejich stisk a rozložení na tom mají svůj podíl.

Rozložení klávesnice potěší většinu lidí, všechny klávesy jsou přesně tam, kde byste je nejspíše hledali. Fn je tedy napravo od levého Controlu, klávesy pro pohyb v textu – Home, PgUp, PgDn, End – jsou nad numerickým blokem a ve správném (popsaném) pořadí, Delete je přímo nad Backspacem a Enter je dvouřádkový. Kurzorové klávesy jsou navíc sice menší, ale to aspoň usnadňuje orientaci na klávesnici po hmatu – podsvícení totiž chybí, což u multimediálního notebooku sice není nijak závažný problém, ale na druhou stranu by nás rozhodně potěšilo.

Psaní na klávesnici je opravdu příjemné, nenajdete na ní žádné zákeřnosti, stisk kláves je poměrně jistý. Psát dokonale potichu vyžaduje dávku soustředění a opatrnosti, nicméně jde to – na druhou stranu to ale asi nebudet potřebovat příliš často, protože klávesnice je relativně tichá, i když ne bezhlučná, i normálně.

Touchpad bez překvapení

U sedmnáctipalcového notebooku nepřikládáme touchpadu příliš velkou důležitost, zvlášť v případě jako je tento, kdy je v notebooku i výkonná herní grafika – stejně si k tomu každý pořídí externí myš. Polohovadlo v Aceru V3 je od málo známé firmy Alps a ničím příliš výjimečné není. Jeho povrch je poněkud hrubší, než by se nám líbilo (nebo, když to vyjádřím lépe – nejde o hrubost, ale o to, že po něm trochu hůře klouže prst). Tlačítka touchpadu jsou pro změnu docela dost tuhá a především je potřeba je stisknout na vnějších okrajích (pravé vpravo, levé vlevo), nebo alespoň uprostřed. Stisk poblíž středu celé dvojice (tedy třeba levý okraj pravého tlačítka) jde jen ztuha, úplně na okrajích pak vůbec. 

Tlačítka navíc vydávají poměrně dost hluku, kterému se nevyhnete ani při opatrném stisku – vždycky docela hlasitě klapnou. Jak ale říkám, není to až takový problém, jako třeba u třináctipalcového notebooku. Tento multimediální Acer je stejně určený k tomu, aby většinu času seděl na stole, a externí myš bych si u této kategorie notebooků dovolil prohlásit téměř za nutnost.

Displej průměrný, ale bude lépe

Rozlišení 1600 × 900 bodů působí na papíře pěkně, ale je třeba si uvědomit, že nižší na sedmnáctipalcovém notebooku nikdo nepoužívá. Jedná se o naprosté minimum a u patnáctipalcových variant se bohužel dočkáme tradičního a dost nízkého 1366 × 768 px. Nižší rozlišení sice zlepšuje výkon při hraní na integrovaném displeji a pomáhá třeba starším lidem nebo obecně uživatelům s horším zrakem, ale pro uživatele se slušným zrakem je to rozlišení zbytečně malé.

Na druhou stranu, jak jsem zmiňoval v úvodu, Acer si to uvědomuje také a chystá nápravu. V blízké budoucnosti by se tak měla na trhu objevit i varianta s Full HD displejem, tedy s rozlišením 1920 × 1080 bodů. Můžeme se tak těšit na výrazně lepší displeje minimálně po stránce rozlišení; otázkou samozřejmě je, jak to pohne s cenou.

Lesklá povrchová úprava displeje v tomto případě nevadí – u často přenášeného Ultrabooku lesklý displej vždy kritizujeme, u náhrady stolního počítače je to v pořádku. U vysoce mobilního notebooku se totiž dá očekávat, že jej alespoň občas budete používat někde venku na slunci; sedmnáctipalcový stroj ale stráví většinu času doma na stole, kde si můžete okolní podmínky vhodně upravit tak, aby vám na displej nic nesvítilo.

Nyní ale detailněji k osazenému panelu: jde o displej využívající obvyklou technologii TN a vyrobený společností AU Optronics. Matrice TN znamená především horší pozorovací úhly, hlavně ve vertikální rovině – to se týká i zde přítomného displeje, který v tomto ohledu nijak nevybočuje z řady a při pohledu ze strany a především zespodu tak dochází k obvyklému posunu barev.

Barevné podání je mírně nadprůměrné, to ale neznamená, že by bylo bůhvíjak přesné. Opět – jde hlavně o záležitost použité technologie, TN panely prostě mívají barvy dost odlišné od reality, takže je potřeba s tím počítat při úpravě fotek a ideálně podobné operace, kde na barvách záleží, provádět na externím monitoru. Při hraní nebo sledování videa je naopak barevné podání méně důležité, jde spíš o teplotu barev, která se v tomto případě velmi slušně povedla (odchylka 3 % směrem nahoru), gammu (opět poměrně přesně trefená s hodnotou 2,3 oproti ideálním 2,2 a podání černé. Tady je Acer tak trochu jednookým králem; černý bod s jasem 0,4 Cd/m2 je mezi notebooky nadprůměrný výsledek, ale pořád je to spíš mírně lepší průměr – na trhu se přitom najdou notebooky, které nabídnou displeje výrazně lepší.

Co to znamená v praxi? Na notebooku se celkem bez problémů dají sledovat filmy či hrát hry (těm pomáhá i nízká odezva, opět obvyklá u TN displejů). Na úpravu fotografií bych jej příliš nedoporučoval, ale to platí pro téměř všechny notebooky. V rámci mantinelů, daných cenou a použitou technologií, což spolu ostatně úzce souvisí, je displej v Aceru Aspire V3 jedním z velmi mírně lepších; srovnání s byť i levným stolním displejem ovšem neobstojí. To ale platí pro naprostou většinu notebooků, které jsme kdy testovali.

Výkon, hluk, chlazení, výdrž

Hry nejsou problém

Jak jsem zmiňoval v úvodu, hardwarová výbava naší konfigurace je na výborné úrovni. Není tu žádná komponenta, která by notebook brzdila, a celkově je výkon na úrovni, která by ještě před půl rokem notebook řadila pohodlně mezi herní stroje.

Začneme procesorem. Jedná se o pravidelným čtenářům již známý Intel Core i7-3610QM, čtyřjádro nové, třetí generace Intelu, využívající architekturu Ivy Bridge založenou na novém, 22nm výrobním procesu. Jak vyplývá z výsledků testů zaměřených na procesor, je to skutečně dost silný čip; nárůst výkonu oproti minulé generaci Sandy Bridge sice některé možná zklamal (šlo o 15 – 20 %), ale to procesoru nelze vyčítat – už minulá generace na tom byla velmi dobře a na čtyřjádrovém 3610QM se nemusíte obávat v podstatě žádné běžně představitelné činnosti. Skóre 6,26 bodů v CineBenchi či 84,34 / 33,43 snímků za vteřinu v x264 Benchmarku HD jsou výborné výsledky a ukazují, že třeba převod videa bude trvat dobu srovnatelnou se střední třídou mezi stolními procesory.

Grafické karty jsou jako v poslední době celkem obvykle dvě. První, Intel HD 4000, je integrovaná v procesoru a je aktivní ve chvílích, kdy není potřeba vyšší grafický výkon a druhá grafika by jen zbytečně spotřebovávala energii. V případě potřeby vyššího výkonu, třeba při spuštění hry, se pak pomocí technologie Nvidia Optimus automaticky aktivuje diskrétní grafika GeForce GT 650M.

Její označení ji řadí do střední třídy, nikoliv mezi herní grafiky (takové Nvidia označuje písmenem X, například GTX 660M), nicméně výkonově je díky povedené nové architektuře Kepler výrazně výše než mainstream minulé generace a notebook má díky ní opravdu velmi dobrý herní výkon, dostačující na jakýkoliv současný herní titul, a pokud hrajete jen méně náročné hry (třeba oblíbené onlinovky – World of Warcraft, League of Legends), má dostatečnou výkonovou rezervu i pro případ, že u vaší oblíbené hry dojde k přechodu na lepší a náročnější grafiku.

Vysoký výkon notebooku podtrhuje v námi testované konfiguraci osazených 16 GB operační paměti RAM ve čtyřech modulech po 4 GB. Je to pro většinu uživatelů v současnosti možná až příliš, poloviční kapacita dnes stačí v podstatě na cokoliv; do budoucna je to ale dobré v tom, že se nebudete muset o případný upgrade starat, a cenu notebooku dvojnásobná kapacita paměti navyšuje jen minimálně (4GB moduly jsou dnes opravdu levné). Frekvence pamětí je 1333 MHz; dnes se již objevují notebooky s osazenými 1600MHz moduly, ale popravdě řečeno je to víceméně jedno, protože nárůst výkonu je u vyšší frekvence jen minimální.

SSD na systém, disk na data

Velké rozměry notebooku umožňují osazení rovnou dvou pozic pro 2,5mm pevné disky. Acer toho v této konfiguraci využil a v Aspiru V3 v nejvyšší konfiguraci díky tomu najdeme lákavou kombinaci 120GB SSD (disk C:) a 1TB HDD (disk D:). Na rychlém SSD od Intelu (typ SSDSA2BW120G3A, spadající do řady Intel 320) je standardně nainstalovaný systém, což mu propůjčuje skvělou rychlost; notebook z vypnutého stavu do Windows nabootuje za půl minuty a i celková práce se systémem je za všech okolností parádně rychlá.

Nízkou kapacitu SSD vyrovnává obří, terabajtový klasický disk od Toshiby, model MK1059GSMP s rychlostí 5 400 otáček za minutu a připojením přes SATA/300. Ten patří k pomalejším na trhu, ale to vůbec nevadí – od rychlosti je zde právě to SSD a terabajtovou kapacitu druhého disku využijete hlavně na multimédia – hudbu, video či fotografie. A u těchto souborů je víceméně jedno, jak je disk rychlý, tedy alespoň při jejich prohlížení a přehrávání.

Kombinace velmi slušně rychlého SSD a obřího pevného disku je výborná a jsme rádi, že výrobce dvojici pozic pro pevné disky využil právě takto. To se ovšem týká pouze této konkrétní kombinace: u patnáctipalcových modelů řady Aspire V3 je šachta jen jedna a výrobce do ní alespoň u zatím existujících konfigurací osazuje pevné disky s kapacitou 750 až 1000 GB. To platí i pro levnější 17,3″ varianty; u těch ale bude druhá pozice pravděpodobně volná, takže upgrade na SSD či doplnění druhého disku bude velmi jednoduché.

Disky vyměníte, čištění je složitější

Když už jsem nakousnul ty šachty na pevné disky, můžeme si rovnou povědět, jak je to s přístupem do vnitřku notebooku. Na spodní straně základny je tradiční odnímatelný plastový kryt, přichycený řadou klasických šroubů s křížovými hlavami. Po jeho odejmutí máte perfektní přístup k modulům operačních pamětí a oběma diskům – ale ke chlazení se bohužel takto jednoduše nedostanete. Abyste se dostali k ventilátoru třeba kvůli případnému čištění od prachu, musíte sundat celou spodní stranu základny, což jsme ani nezkoušeli, ale pravděpodobně to nebude až tak jednoduché.

Chlazení je díky velkým rozměrům notebooku poměrně povedené z hlediska hlučnosti. Při nízké zátěži o notebooku vůbec nevíte, při vyšší zátěži především procesoru se ozve, ale relativně potichu.

Při měření maximálních teplot jsme ovšem měli problémy s procesorem. Jeho teplotní čidla evidentně hlásila naprosté nesmysly – teploty skákaly tak, že ze 77 stupňů během vteřiny vyskočily na 99 až 100 °C a po dvou sekundách spadly zase na nějakých 75–77 stupňů. Nejednalo se přitom o throttling, toho se nám ani v nejvyšší zátěži nepodařilo dosáhnout, ale zřejmě o výrobní vadu samotného procesoru. Kolísání se navíc projevovalo ve všech měřicích programech, které jsme vyzkoušeli – AIDA64, HWiNFO64 i HWMonitor, všechny v aktuálních verzích.

Toto kolísání hlášených teplot s sebou navíc neslo jednu další nepříjemnost, a to výrazné kolísání otáček ventilátoru. Ten se zřejmě řídil teplotou, kterou čidlo hlásilo, a tím pádem neustále měnil otáčky, což bylo poměrně nepříjemné. Ventilátor sám o sobě příliš hlučný není, nicméně to, že měnil otáčky a tím i úroveň produkovaného hluku každých pět vteřin, působilo velmi rušivě.

    

Tento problém je v každém případě způsobený procesorem, resp. jeho teplotními čidly, a Acer s tím nemá nic moc společného – jde o evidentní problém konkrétního kusu, takže mu to nemůžeme vyčítat. U grafické karty problém se senzory nebyly, takže jsme naměřili alespoň její teploty: v klidu se diskrétní grafika pohybovala na teplotě 42 °C, maximální naměřená teplota po dlouhodobé zátěži ve FurMarku dosáhla na 90 °C, což není špatné. Při normálním hraní, kdy grafika neběží neustále na plný výkon, se teploty pohybují pod hranicí 85 °C.

Výdrž hvězdná není, ale nevadí

Vzhledem ke "stolnímu" určení notebooku od něj těžko lze očekávat nějakou dlouhodobou výdrž – bylo by to vcelku zbytečné, prostě to není jak využít. Osazený 48Wh akumulátor tudíž v našich testech vystačil na 2 hodiny 26 minut při prohlížení webu a 2 hodiny 39 minut při přehrávání HD videa. U menšího, mobilnějšího notebooku bychom takto krátkou výdrž silně kritizovali, ale u sedmnáctipalcové náhrady desktopu to docela stačí – v případě nouze vám notebook přehraje aspoň jeden díl nebo pár dílů seriálu, případně si vyřídíte e-maily. Na nějaké dlouhé surfování či celkově práci na akumulátor to ale opravdu není, i když by při vhodnějším nastavení (třeba vypnutí bezdrátových sítí či ztlumení podsvícení displeje na minimum) neměl být problém dosáhnout více než tříhodinové výdrže.

Závěrečné zhodnocení

Acer Aspire V3 od nás získává dost pozitivní hodnocení. Zatímco na dosavadní multimediální notebooky ve většině případů měly výkon dostatečný jen pro méně náročné hry, nová generace, jejímž prvním představitelem je právě testovaný Acer, si troufne i na střílečky ve vyšších detailech. A jiné úkony, třeba i náročné, jako amatérské stříhání videa, jsou hračkou. 

Řada V3 bude mít v budoucnu pravděpodobně celou řadu konkurentů, třeba již v úvodu zmíněný Asus N56 či Samsung 550, které podle dosavadních informací nabídnou víceméně shodnou hardwarovou výbavu. Acer by nad nimi teoreticky mohl mít náskok ve kvalitě zpracování, protože je na sedmnáctipalcový notebook skutečně dost pevný, na druhou stranu to ale trochu sráží poněkud nesmyslné použití lesklých plastů nejen na víku, ale i na opěrkách zápěstí. Nebýt této vlastnosti a pár dalších drobností, jako nadměrné množství předinstalovaného bloatwaru (což je sice věc, které se do hodiny po instalaci zbavíte, ale je to otravné), hodnotili bychom notebook o dost pozitivněji.

Jsme také zvědaví, jak se výrobce postaví ke slibovanému uvedení verze s Full HD displejem, především pak o kolik bude dražší. Pokud se cena nezvedne nijak dramaticky, notebook tím získá další body navíc. V každém případě je ale testovaný model momentálně jediný na trhu, který nabídne takto vysoký, všestranný výkon a navíc za docela slušnou cenu. V příštích měsících mu přibude několik přímých konkurentů, ale v případě, že chcete univerzální notebook s důrazem na grafický výkon hned teď, nemá příliš smysl poohlížet se jinde. Acer Aspire V3 je multimediál, který uspokojí i podstatnou část hráčů, což je mezi notebooky vzácnost.

Výsledky testů, screenshoty a galerie

Výsledky testů

Galerie screenshotů

Kompletní fotogalerie