Ahoj všichni, kteří používáte Minix,
pracuji na (svobodném) operačním systému (jen jako koníček, nic velkého a profi jako GNU) pro 386/486. Začalo to v dubnu, ale už to začíná být připravené. Rád bych získal nějakou zpětnou vazbu od lidí, co se jim líbí/nelíbí na Minixu, protože můj OS je mu trochu podobný.
Už jsem portoval bash (1.08) a gcc (1.40) a zdá se, že to funguje. To znamená, že budu mít něco praktického během pár měsíců, a rád bych věděl, které funkce by většina lidí chtěla. Jakékoliv návrhy jsou vítány, ale neslibuji, že je všechny implementuji. :-)
Linus
Těmito slovy oslovil Linus Torvalds přesně před 25 lety komunitu na usenetové skupině comp.os.minix. Jednadvacetiletý student Helsinské univerzity měl rozpracován nový operační systém inspirovaný Minixem, což byl jen o čtyři roky starší systém podobný profesionálnímu Unixu. Minix sloužil především pro edukativní účely, studenti se na něm učinil principy fungování OS.
Málem z něj byl Freax
Linus si vytvořil něco podobného. Minixem se inspiroval a dokonce na něm vlastní systém – nebo přesněji jen jádro/kernel – vytvořil. Dnes jej známe pod názvem Linux, ale sám Linus jej nejprve pojmenoval jako Freax. To symbolizovalo svobodu (free), blázna (freak) a Unix (x). O přejmenování se postaral až jeho kolega Ari Lemmke, kterému se původní název nelíbil a na univerzitním serveru jej přepsal na Linux. Torvalds s tím nakonec souhlasil.
Tux, maskot Linuxu, pochází z roku 1996. V GIMPu jej nakreslil Larry Ewing (foto: Wikipedia)
Otevřená a svobodná povaha Linuxu byla klíčem k „rychlému“ rozšíření a dalšímu vývoji. Každý jej mohl používat a dále rozvíjet. V roce 1992 byl Linux přelicencován na GNU GPL a vznikly první distribuce, které spojily jádro, vývojové prostředí a aplikace do jednoho celku. Roku 1994 pro něj vyšlo i první grafické rozhraní.
Pro všechny a ode všech
Původní zdrojový kód čítal jen 10 000 řádků. Dnes jich je 22 milionů. Na vývoji už nedělá jeden člověk, ale přes 13 500 lidí z asi 1300 různých společností. Linux už navíc není jen pro platformu Intel 386, ale vyšel pro více než 80 různých architektur.
Především ale našel spoustu jiných uplatnění. Torvalds jej psal jako desktopový systém a to je oblast, kde se Linuxu dodnes příliš nedaří. Jeho globální podíl na počítačích se podle NetMarketSharu drží okolo 2 %. Jeden vtip říká, že je více linuxových distribucí než jejich uživatelů…
Důležitou úlohu hraje především ve firemních strojích, u běžných domácích uživatelů se začíná rychle prosazovat díky Googlu a levným Chromebookům, jež na linuxovém jádru běží. Klíčovým je u superpočítačů, serverů, ale také síťových prvků nebo různých embedded zařízení. Android na něm postavený dnes zase dominuje smartphonům.
Před 25 lety nemohl Torvalds tušit, jak jeho hobby ovlivní miliony lidí a jak zatopí i takovým gigantům, jako je Microsoft. Ten jej během Ballmerovy vlády otevřeně nenáviděl. Co je u kormidla Satya Nadella, Microsoft prohlašuje, že Linux miluje. Lepší satisfakce se Linus a Linux dočkat nemohli.
Více se o příběhu nového systému i jeho autora dočtete v naše článku Linus Torvalds: revolucionářem pro legraci.
