"ale protože by plocha k odvodu tepla byla větší, dala by se uchladit i vysoká spotřeba"
Co je to za nesmysl? Klasicky chipy budou mit rozhodne vetsi potencial pro odvod tepla, protoze heatspreader muze byt vetsi, nez samotny kremik (muze jit do stran) - tzn. pokud je samotny chip treba 100mm^2, heatspreader muze byt treba 140mm^2 a tim poskytovat vetsi plochu chladici. Tady to bude naopak o dost horsi, protoze jsou cipy hned vedle sebe, do vsech smeru. Logika ...
Pořád je to ale lepší, než kdyby ta plocha byla pořád 600 mm2, zatímco by se spotřeba zvyšovala. Když se přidává plocha pro odvod, tak to chlazení pořád může nějak škálovat, i když je to zhoršeno tím, že nemůže být heatspreader a pasiv nad tím větší. To oni řeší tím speciálním vodním blokem, ale kdyby čip byl hypoteticky třeba vrstvený ve stylu NAND, místo poskládání v rovině, a tím pádem měl jenom malou plochu. tak by tomu nepomohlo nic.
To co píše Maudit je samozřejmě nesmysl. Heatspreader nepomáhá s odvodem tepla, naopak ho zhoršuje. Proto se GPU dělají bez heatspreaderu (GTX 480 se tuším dělaly s heatspreaderem, jeho odebrání byla častá modifikace která zlepšila teploty o dost). U CPU je heatspreader nutnost, protože chladič je instalován uživatelem a heatspreader má za úkol zabránit poškození křemíku. Ale i odebrání heatspreaderu u CPU přináší zlepšení teplot (protože je odebrán jeden tepelný přechod, a teplo jde přímo z křemíku skrz TIM do chladiče), proto Der8auer nabízí Direct die kity.
Doporučuju zhlédnout Buildzoidovo video Understanding thermal bottleneck.
Pan Olšan má pravdu, větší čip znamená jednodušší chlazení. Dostat 400W z 600mm2 je mnohem jednodušší než dostat 400W z 200mm2. Toto je taky důvod, proč se tekutý kov používá na CPU, ale ne na GPU - když si vezmete 2080Ti s plochou 754, která si přetaktovaná řekne dejme tomu o 400W (záměrně nadsazeno), máte hustotu tepla 0,53W na mm2.
Kdežto 9900K s plochou 177 mm2 a přetaktovaná si řekne o 250W má hustotu tepla 1,41W na mm2.
GPU si vystačí s normální teplovodivou pastou, kdežto CPU potřebuje kvůli vysoké hustotě tepla tekutý kov.
Tenhle 3000mm2 čip bude mít odvod tepla jedna báseň.
No je pravda, že ten pasiv nebo vodní blok, který může přečuhovat plochu čipu je výhoda, takže může heatspreader i pomoct (třeba u pasivu s direct contact heatpipe).
Proto v té prezentaci ukazujou, že musí mít speciální vodní blok.
Ale každopádně na úrovni styku čipu s tím následujícím ten přenos škáluje s plochou.
Opet ta schopnost AMD fans si z nesouvisejicich kousku vytvorit svoji alternativni realitu :D
Takze poporade:
"To co píše Maudit je samozřejmě nesmysl. Heatspreader nepomáhá s odvodem tepla, naopak ho zhoršuje."
Viz. wiki:
"A heat spreader transfers energy as heat from a hotter source to a colder heat sink or heat exchanger. [...] Exemplifying increase of entropy according to the second law of thermodynamics, a passive heat spreader disperses or 'spreads out' heat, so that the heat exchanger(s) may be more fully utilized."
https://en.wikipedia.org/wiki/Heat_spreader
"a heatspreader má za úkol zabránit poškození křemíku"
Ano, a proto se to jmenuje heat spreader a ne chip protector. /sarcarm off
"proto Der8auer nabízí Direct die kity"
Ne. Der8bauer nabizi direct die kity jednoduse proto, ze pokud ma zakladna chladice dostatecne kvalitni material s vysokym prenosem tepla, odstrani zbytecne vrstvy - kdyz je heatspreader z medi a tvuj waterblock taky, odstranis jednu vrstvu, ktera nepridava nic navic (a jsou mezi nimi termalni pasty, ktery muzou zpusobovat dalsi problemy).
https://www.youtube.com/watch?v=-LecJjk-LrI
"Dostat 400W z 600mm2 je mnohem jednodušší než dostat 400W z 200mm2."
Je hezky, jak jsi schvalne pozapomnel na fakt, ze vetsi cip (se stejnou architekturou) bude mit taky pomerove vetsi spotrebu ;) Ve skutecnosti by to bylo treba 1200W na 600mm2 proti 400W na 200mm2. A tady tenhle velkej AI cip ma mit spotrebu 15kW ..
:D
Jenže vyvstává otázka, zda přečuhující vodní blok zvládne vykompenzovat zhoršený přenos tepla vlivem samotné přítomnosti heatspreaderu. U čipů v rozmezí 200mm2-700mm2 je odzkoušeno, že se přítomnost heatspreaderu nevyplatí. Otázka je zda to tak bude i u tohoto 3000mm2 molocha - teoreticky by díky nízké hustotě tepla nemusel být heatspreader úplně na škodu.
Jestli ve finále čip bude mít heatspreader, podle mě to skoro určitě nebude kvůli odvodu tepla (ten není problém s 3000mm2), ale kvůli pevnosti - při tak velké ploše je reálná hrozba, že se chladič moc utáhne a křemík praskne. Heatspreader by čipu poskytl oporu.
Navíc v momentě, kdy ten čip bude stát desítky tisíc dolarů, tak by byla dost drahá sranda, aby jen tak praskl při instalaci chladiče.
Ne ten útočný tón prosím. AMD tu nikdo nevytahoval, a to, že úkolem heatspreaderu je mimo rozvodu tepla chránit čip, je taky pravda. V momentě, kdy je uvnitř pasta písto pájky, tak už asi i hlavním. Když na socketu A/370 nebyl, tak si lidi stěžovali na ulámané růžky.
" Der8bauer nabizi direct die kity jednoduse proto, ze pokud ma zakladna chladice dostatecne kvalitni material s vysokym prenosem tepla, odstrani zbytecne vrstvy – kdyz je heatspreader z medi a tvuj waterblock taky, odstranis jednu vrstvu, ktera nepridava nic navic (a jsou mezi nimi termalni pasty, ktery muzou zpusobovat dalsi problemy)."
Není to úplně přesně to, co psal on?
"Ale i odebrání heatspreaderu u CPU přináší zlepšení teplot (protože je odebrán jeden tepelný přechod, a teplo jde přímo z křemíku skrz TIM do chladiče), proto Der8auer nabízí Direct die kity."
[PROMAZ] Nizsi vrstva - lepsi chlazeni. Tecka. Prostup tepla materialem ma nejakou hranici - a tudiz cim nizsi heatspreader, tim rychleji se dostane teplo z kremiku do chladice. Bez ohledu na to, jestli je chladic hlinikovej, medenej, titanovej a nebo vyrobenej z tvych kondenzovanych mouder.
"The IHS is the metal exterior lid of a CPU’s processor. It serves as both a protective shell around the processing silicon and a pathway for heat to be exchanged between the CPU and your CPU cooler.
Some very intrepid overclockers use a process called delidding to remove their processor's stock IHS and replace it with even more conductive material."
Jako úplně mimo to taky není, někdy při testech vyjde, že se přímé chlazení nevyplatí nebo dokonce mírně zhoršuje chlazení (ale typicky je to proti použití tekutého kovu jak pod IHS/rozvaděč, tak nad - takže ne stock stav procesoru).
Příklad, kdy teoreticky může IHS pomoct, jsou chladiče s přímým kontaktem heatpipe, kde při holém čipu nemusí být ty krajní pipe, které se čipu nedotýkají, tak dobře fungovat a chladí to pak o něco hůř, než s heatspreaderem.
Jinak si ale taky myslím, že předřečník možná přišel do diskuse nabroušený (mám pocit, že když Google uváděl ty TPU, tak to byl podobně) a potřebuje mermomocí někomu vynadat/oponovat - protože to taky vidí dost urputně černobíle. Přitom je to takovej detail.
Ale to uz souvisi spis s tim, jakou plochou chladime. Ano, pokud IHS zaroven zvetsi plochu, kterou chladic chladi, pak muze i pomoct. Ale pokud obecne definujeme, ze plocha kterou chladime je stejna, jen te tenci/tlustsi o IHS, pak IHS IMHO nikdy nemuze pomoct. V nejlepsim pripade bych si dovedl predstavit ze neuskodi - a to v pripade kdy by mel lepsi prenos tepla nez chladic, kterej na IHS doseda.