Airen Redcomp 1: soupeř pro CoolerMaster Elite

10. 12. 2008

První dojmy

Osobně nejsem zastáncem lesklých plastových počítačových skříní, musím však uznat, že to Redcompu docela sluší. Černý plastový čelní panel decentně lemovaný červeným proužkem nepůsobí vůbec rušivě, bohužel se však velmi snadno zašpiní i od otisků.

Tlačítka pro manipulaci s počítačem nalezneme odděleny, stejně jako diody. O zapnutí počítače se postará velké stříbrné tlačítko ve spodní části skříně, do kterého je zároveň umístěna i indikační dioda. Pod tímto tlačítkem vidíte delší (asi 3 cm) průhledný proužek, který slouží jako ukazatel práce pevného disku. Tlačítko pro reset je uschováno za výklopným kryem, který se nezvykle otvírá nahoru. Pokud budete mít počítač pod stolem, budete k tomuto tlačítku mít velmi špatný přístup.

Téměř u samého úpatí skříně naleznete výstup pro dva USB porty, sluchátka a mikrofon. Docela se divím, že v této cenové relaci tyto často používané konektory vůbec výrobce řešil. Když už si však dal tu práci, mohl je osadit do horní 5,25” pozice, kde by k nim byl velmi snadný přístup. Potěšující jsou i dvě záslepky pro optické mechaniky, které zajistí celistvý vzhled skříně i při použití bílé CD/DVD-romky.

Levá bočnice nenabízí téměř žádnou perforaci, což je však jedině dobře. Vhánění vzduchu zboku narušuje plynulé proudění vzduchu z přední části skříně od pevných disků přes procesorový chladič a nakonec ven ze skříně. Pokud byste však přesto potřebovali chladit vaši grafickou kartu účinněji, můžete do menšího větrného tunelu umístit jeden 120 mm ventilátor.

Vnitřní prostor

Přestože je skříň jedna z nejlevnějších, s jakou jsem se setkal, vyrovná se pevností i dvojnásobně drahým kolegům. Bočnice se sice vlní jako had v trávě, pokud ji však správně nasadíte, neprodukuje žádný parazitní zvuk. Rozhodně bych však doporučil vložit ušetřené peníze do některého z odhlučňujících materiálů, který skříň ještě více zpevní.

Problém tenkých plechů nebudete muset řešit ani u koše na pevné disky a optické mechaniky. Instalované zařízení se uchycují přes šroubky a zpevňují tak celou konstrukci. Ve spodní ploše skříně se nachází další perforace, která pomáhá nasávat vzduch. Je to však další pozice, která umožňuje vstup prachu.

Zadní strana nabízí dost prostoru pro 120 mm ventilátor i pro přídavné odsávání nad rozšiřujícími sloty. Pochvalu zaslouží výrobce za mřížky, které jsou velmi hustě děrované a zbytečně tak neprodukují hluk a nebrání plynulému foukání ventilátorů.

Instalace komponent

Vzhledem k nízké ceně skříně bylo potřeba šetřit téměř všude tak skříň nenabízí téměř žádný nadbytečný prostor. Při osazení delších grafik přijdete o jeden slot pro pevný disk, shodou náhod jediný, který je odhlučněný gumovou podložkou.

Kam s kabeláží zdroje? Opět jen do 5,25“ pozice, jinde není místo. Nyní by se tedy obzvláště hodilo instalovat panel s USB a audio konektoru nahoru a vytvořit tak „mrtvé“ místo pro nadbytečné kabely. S pevnými disky si výrobce příliš práce nedal. i když je plech měkký, tak po osazení disku dojde k jeho celkovému zpevnění. Odhlučněná je jen první pozice. Disk se přichycuje klasickými šroubky přímo ke konstrukci, čímž se značně přenášejí rezonance.

Přestože v balení skříně nenaleznete krom šroubků zhola nic, prostory pro 120 mm ventilátory tu jsou a jejich instalace není nikterak složitá. Stačí odklopit přední plastový kryt a přichytit větrák pomocí několika šroubů.

Asi jediné opravdu důležité místo, kde jistojistě poznáte nevýhodu tenkých plechů jsou sloty pro uchycení rozšiřujících karet. Plech je navíc velmi měkký a tak se původní závit brzy „vychodí“ a budete muset hledat jiné řešení, jak karty bezpečně přichytit.

Kromě rekordně nízké ceny si tato skříň odnáší i prvenství v tloušťce plechů. Krom zdvojenýc míst má veškerá konstrukce sílu pouze 0,44 mm.

Testovací metodika

Pro sledování teplot používám Everest 4.50, který dokáže zároveň ukládat hodnoty z teplotních čidel na základní desce, procesoru, grafické kartě a pevném disku. V prní chvíli je minutu monitorován systém bez jakékoli zátěže. Poté zatížím procesor a paměti testem Prime95 (konkrétně Torture test, In Place large FTTs). Abychom zatížili i grafickou kartu, tak současně se zatížením procesoru spouštíme zátěžový test v ATITool, který vytíží grafické jádro na 100 %. Aby byl zatížen i pevný disk, tak navíc probíhá zátěžový test pevného disku v Everestu. Zátěž všech komponent skončí po deseti minutách. Poté následuje desetitiminutové doměřování poklesu teplot při odvětrávání skříně bez jakékoli zátěže.

Pro testování skříní používám ustálenou konfiguraci, v níž najdete jeden z nejžhavějších procesorů – Intel Pentium D820, pasivně chlazenou grafiku a speciálně upravený zdroj CoolerMaster osazený 12cm větrákem Noctua NF-P12. Návod na podobnou úpravu zdroje můžete najít v tomto článku.

Samotná testovací konfigurace je pak následující:

Jako případné přídavné 12cm větráky, které jsou osazeny do přední a zadní pozice, používám dvojici větráků Coolink, které se účastnily i velkého testu 12 cm větráků.

Teplotní testy – testovaná skříň

V této kapitole najdete porovnané výsledky měření teplot testované skříně v různých konfiguracích větráků. Pokud je skříň dodávána bez předního a zadního větráku, tak je zkusíme do skříně osadit a změřit změnu teplot.

Redcomp 1 si vystačí pouze se zadním ventilátorem. Pokud osadíte i přední, komponenty změnu prakticky nepoznají. Zajímavý je však fakt, že se nezměnila ani teplota pevného disku, která byla paradoxně nižší při osazeném pouze zadním ventilátoru.

Teplotní testy – porovnání s ostatními

V této kapitole najdete naměřené teploty testované skříně porovnané s vybranými dříve testovanými skříněmi. Pro porovnání jsme zvolili nedávno testovanou skříň NZXT Apollo, která díky pevnější konstrukci a lepšímu návrhu zvítězila. Její cena je však 4× vyšší než u testovaného Redcompu.

Závěrečné hodnocení

Tentokráte jsme se podívali na zoubek skutečně levné skříni Airen Redcomp 1, u níž je potřeba počítat s tím, že výrobce musel hodně šetřit. Nejvíce lze samozřejmě ušetřit na plechu, ze kterého je celá skříň postavena. Volba 0,44 mm tlusté oceli není příliš vhodná a působí skutečně velmi papírově. Pokud však do skříně osadíte komponenty, hodně ji tím zpevníte.

Chladící systém je navržen s rozmyslem a je srovnatelný s dražšími modely. Problémem se časem stane instalace komponent, neboť se původní závity vychodí. Ventilátory v balení nenajdete, k celkové ceně tedy připočtěte přibližně ještě 200 Kč za alespoň zadní větrák.

Odhlučnění komponent ve skříni této cenové kategorii skutečně nehledejte, stejně tak ani prachové filtry či podobně luxusní vychytávky. Je to tedy extrémně levná skříň, která se ale může hodit každému nenáročnému uživateli s omezeným rozpočtem.