Alienware M14x: herní čtrnáctka s omračujícím designem

Mimozemský notebook poprvé ve čtrnácti palcích

Společnost Alienware asi není třeba představovat. Výrobce spadající pod značku Dell je pověstný hlavně svými velmi zajímavě stylizovanými herními notebooky a stolními PC. Před týdnem jste u nás mohli číst recenzi modelu M17x R3, který je, jak napovídá poslední číslice, třetí verzí sedmnáctipalcového notebooku. Letos jsme se dočkali novinky, řada notebooků se rozrostla o čtrnáctipalcový model, Alienware M14x.

Jak asi víte, Alienwary nejsou "jen herní notebooky". Modely se pyšní především opravdu neotřelým (a přesto stylovým) designem. Ten zaujme nejen tvarem, ale i spoustou světel, a vězte, že možnosti podsvícení u našeho Alienwaru jsou prakticky nekonečné.

A pak je tu samozřejmě onen herní hardware - bleskové dvoujádro se slušnou přepínatelnou grafikou od Nvidie by si mělo poradit s většinou her. Model M14x není nejvýkonnějším, ale měl by zaujmout vyšší výdrží na baterku, nižší cenou a hlavně dobrou přenositelností. Svůj klenot ve stylu zářícího letadla můžete tak nosit vždy a všude na odiv.

První dojmy: styl každým coulem

První dojmy? Veskrze pozitivní. Říkal jsem si, že stylovější notebook jsem na recenzi ještě neměl . První, co vás upoutá, je vnější zpracování. Rudý notebook připomíná svými křivkami trochu stealth stíhačku. Na rozdíl od herních kreací, jak nám je předvádí klasičtí výrobci, Alienware se nechlubí jen kulatými nablýskanými plasty, případně nepříliš kvalitně ukotveným kovem. Z větší části je notebook plastový, spodek je z kovu. plast je všude pogumován, takže se neleskne, ruka se na něm moc nepotí a přesto je výsledek pěkný.

 

Tvary notebooku jsou také o něčem jiném, než na co jsme z herní sféry zvyklí. Hranatých okrajů se Alienware nebojí, a tak zatímco jsou ve směru na délku je notebook nepřehnaně zakulacený, přední a zadní hrana jsou jakoby ukrojené, a to dokonce elegantně našikmo. Víko zdobí bíle podsvícená hlava mimozemšťana a vepředu máte dvě zářící "oči", které u některých modelů slouží jako reproduktory, u toho našeho jsou pouze elegantní dekorací.

Podsvícení

Podsvícení musím věnovat samostatný odstavec. Kromě bíle podsvícené ufoní hlavy na víku tu máme také vypínač v tom samém tvaru, jeho oči coby kontrolku aktivity disku, logo pod displejem, klávesnici rozdělenou na čtyři části, rámeček touchpadu a ony "oči". Tomu všemu jde nezávisle na sobě měnit podsvícení mezi dvaceti různými barvami.

Navíc můžete volit různé přechodové efekty. Zajímavé je podsvícení vypínače. Jak už jsem zmínil, podle jeho očí poznáte, jak moc počítač pracuje, podle okraje pro změnu, jak je na tom notebook s napájením, pro napájení z akumulátoru a z adaptéru můžete zvolit dvě různé barvy, při nabíjení mezi sebou budou elegantně přecházet.

Jak můžete vidět na obrázku, barvy na klávesnici mezi sebou také přecházejí pozvolna a nijak se netlučou. Pokud se pokusíte podsvícení vypnout, můžete tak učinit se vším kromě podsvětlení touchpadu a kontrolek vypínače. Touchpad zhasne, pokud jej vypnete jako takový (Fn+Insert).

Zpracování: óda na pevný gumový povrch

Obvykle, když vidím multimediální či herní notebook, jsem zvyklý na nepříliš vysokou kvalitu. Je pravda, že Alienware taky není právě nejlevnější značka, takže nekvalitní zpracování by bylo dost neodpustitelné. Přesto s potěšením konstatuji, že provedení bylo pevné a snad i docela trvanlivé. Celá vnější strana zavřeného notebooku je vyvedena v červené barvě, vnitřek je černý. Spodní strana a okraje klávesnice jsou kovové, jinak je vše červený či černý pevný plast s příjemným jemným pogumováním - nic, co by se dalo odrat, pouze povrchová protiskluzová vrstva, která má tu příjemnou vlastnost, že se moc neupatlá.

Jinak nic nevrže, v zavřeném stavu je notebook až obdivuhodně pevný a vůbec se neprohýbá. Kloub víka je trochu zvláštně umístěný ne na stranách, ale spíše ke středu základny, a v krutu se tak víko poměrně ochotně hýbe. Vzhledem ke své vysoké tloušťce a příjemné kompaktnosti je však pevné. Možná bych měl malou výtku na maximální otevření, které činí jen nějakých 130 ¬∞. Jinak kloub drží poměrně pevně a notebook jde krásně otevřít i bez přidržování základny. Žádný zaklapávací mechanismus zde není.

Zkosená základna na mě působí robustním a docela pevným dojmem, prohnout se nedá skoro vůbec. Za to vše je tu daň v podobě tloušťky přes 3,5 cm a hmotnosti téměř 3 kg, což je na 14" notebook docela dost. Tedy, na obyčejný 14" notebook.

Porty, konektivita a notebook ze stran

Konektory a vstupy jsou seřazené pouze po levé a pravé straně notebooku, po těch zakulacených červených, tedy kromě zdířky pro napájecí adaptér uprostřed zadní strany.

Po levé straně tu zezadu dopředu jsou hned tři výstupy na monitor, D-Sub (VGA), HDMI a mini-DisplayPort. Následuje port USB 2.0 s funkcí PowerShare. Potom tu jsou tři 3,5mm konektory pro vstup a kvadrofonní výstup zvuku. Dále čtečka karet SD, MMC a MS Pro, pod ní menší zdířka na karty microSD.

Na pravé straně je tu slot-in mechanika DVD¬±RW, po ní následují dva porty USB 3.0, síťový konektor RJ-45 pro 1Gb/s Ethernet a otvor pro zámek Kensington.

Z bezdrátových sítí je tu Wi-Fi 802.11a/g/n, konkrétně Intel Centrino Ultimate-N 6205. Je tu i Bluetooth 3.0 HS.

Klávesnice, touchpad a displej

Klávesnice

Klávesnice je jedním velikým plusem notebooku. Klávesy mají měkký, mírně tužší stisk, který je opravdu velice tichý, a to bez ohledu, jak moc do kláves praštíte nebo je pomalu stisknete. Mimoto se Alienware vykašlal na dnešní popularitu v podobě chiclet klávesnic a sáhl po dobře zpracovaném klasickém typu s velkými zkosenými mezerami.

Jak jsem zmínil, klávesnice je i krásně podsvícená, a to nejen písmena, ale šikovně i okraje kláves. Za to vše směřuje notebooku jen chvála. Klávesy mají docela pěkný rozměr a přesto jich je dost. Nezapomnělo se na kontextovou klávesu, Home, End, PageUp i PageDown  jsou přístupné bez Fn, stejně tak i PrintScreen nebo Pause. Oba Shifty jsou dlouhé, Enter a Backspace také. Klávesy F1-F12 jsou rozdělené po čtveřicích, blok šipek je oddělen od zbytku kláves.

Numerický blok pochopitelně chybí, dá se pochopit i vynechání Fn-bloku. Notebook je sice trochu delší a vyšší, ale šířkou jde o poměrně malou čtrnáctku. Příjemnou zmínkou pro hráče je i zvláštní zarážka na klávese S, díky které jde snadno po hmatu najít kříž WSAD.

 

Multimediální tlačítka klávesnice nemá, ta jsou poměrně bohatě nahrazena volbami přes Fn+F1-12.

Touchpad a trackpoint

Touchpad od Synaptics si opět nezaslouží příliš kritiky. Je docela veliký, má matný povrch, odezva na dotyk je rychlá a přesná, přesto zde není citlivost nijak předimenzovaná. Tlačítka jsou krásně tichá a stiskávají se rovnoměrně v celé své délce. Multidotykové ovládání dnes nikhoho nepřekvapí.

Displej

Víko má vnitřní stranu krytou jednolitým lesklým kusem plastu, s menším horizontálním a větším vertikálním odsazením je pod ním displej s poměrem stran 16:9. Na recenzi jsme měli model s rozlišením jen 1366 × 768 pixelů, osazuje se ale i 1080p panel.

S odezvou jsem byl spokojen a barvy byly také pěkné, pozorovací úhly ale poněkud horší, hlavně se rychle ztrácely ve vertikálním sklonu, v horizontálním nijak zvlášť. Zkrátka klasický TN panel.

Hardware, výdrž a chování

Hardwarová výbava (vnitřnosti)

Mám pocit, že u hardwaru rodiny Sandy Bridge se musím opakovat - notebook má opravdu velmi rychlé dvoujádro, procesor Intel Core i5-2540M. Dvě fyzická a celkem čtyři virtuální jádra pracují na solidní frekvenci 2,6-3,2 GHz, mimoto procesor podporuje instrukce AES-NI, takže můžete čekat masivní výkon v šifrování. K CPU je tu celkem 6 GB pamětí DDR3 na taktu 1333 MHz efektivně, přesně řečeno tu máme 4GB a 2GB modul v částečně dvoukanálovém flex-zapojení. Ve vyšších konfiguracích můžete najít rychlá čtyřjádra Core i7 s až 8 GB pamětí na 1600 MHz.

Grafická karta je zde dynamicky přepínaná pomocí technologie Nvidia Optimus. Jako výkonná diskrétní grafika tu je Nvidia GeForce GT 555M s 1,5 GB vlastní paměti DDR3 na 192b sběrnici, ta se přepíná s úsporným IGP Intel HD Graphics 3000. Je pravda, že takovou konfiguraci bychom našli i v mnohem levnějších noteboocích a přesto že si na kartě zahrajete docela slušně, v této sféře už existují i mnohem rychlejší mobilní řešení. Je pravda, že obvykle ne v 14" notebooku.

3DMark06
(body - více je lépe)

3DMark Vantage
(body - více je lépe)

 

 

Disk má kapacitu 500 GB a točí se rychlostí 7200 ot./min. Jde o model Toshiba MK5061GSY, z rychlosti jsem příliš nadšen nebyl, ale rozhodně můžeme být rádi, že tu není jen 5400otáčkový standard.

Výkon: herní jentaktak

Nvidia GeForce GT 555M je herní mobilní grafikou, trochu jí ale na kráse ubírá, že ji nacházíme v noteboocích už lehce nad 20 tis. Kč, tohle je téměř dvakrát dražší herní stroj, a to máme prosím jednu z levnějších konfigurací M14x. Je samozřejmostí, že jsme se dočkali několikanásobného výkonu, než jaký podávají integrovaná řešení, byl jsem velmi spokojen, když jsem třeba Fallout: New Vegas rozběhl na maximální detaily v 1920 × 1080 px absolutně plynule.

Jak ale ukazuje test v Crysis, na nejnovější pecky si ve vysokém rozlišení s maximálními detaily můžete nechat zajít chuť. Nesmíme ale zapomínat, že displej notebooku nese pouze nízké rozlišení 1366 × 768 px a to už grafice problémy nedělá, a přinejhorším na střední detaily si v něm zahrajete téměř cokoliv.

Cinebench R11.5
(body - více je lépe)

Ačkoli dost možná sáhnete kvůli vysokému výkonu po modelu se čtyřjádrem (k dispozici je až Core i7-2860QM), na dvoujádrové Core i5 si opravdu nemůžu stěžovat, i dvě jádra dnes zvládají jakoukoli hru a architektura Sandy Bridge na frekvenci kolem 3 GHz podává excelentní výsledky, kterými zpravidla předčí i čtyřjádrové čipy konkurence.

Pevný disk byl... průměrný. Vůbec bych se nezlobil, kdyby se Dell praštil trochu přes kapsu a do Alienwaru osadil alespoň opravdu rychlý 500GB Scorpio Black od WD, tady máme takhle jen trochu nepřesvědčivou Toshibu. Přesto je ale na hry naprosto dostatečný, a komu by to nestačilo, v nabídce je i SSD.

Hluk, zahřívání, výdrž

Velmi nepříjemným mínusem notebooku je právě vysoký a zbytečný hluk. Ačkoli je notebook vcelku úsporný a v klidu je opravdu chladný, i při obyčejné práci a instalaci programů se ventilátor zničehonic na pár vteřin rozběhne do vrtulníkového řevu a jinak je zkrátka dobře slyšet. V testech výdrže, kde jsem na počítači nic nedělal, byl notebook téměř neslyšný, při normálním používání nebo nedejbože hraní očekávejte ale docela silný hluk. Bohužel ne pravidelný, ventilátor je zřejmě regulován podle okamžitého vytížení procesoru.

Zahřívání vzhledem k agresivně nastavenému ventilátoru nebylo nikterak nepříjemné, robustní konstrukce notebooku s dobrým chlazením se zahřívá jen nepatrně. V zátěži se notebook pochopitelně ohřeje, ale není nijak horký, pouze příjemně teplý.

 

Výdrž je potom velkým bodem k dobru. Ačkoli se koukáme na herní notebook, pokud zrovna nehrajete, grafika od Nvidie je vypnutá, obraz vykresluje procesor se svým integrovaným čipem a výdrž na akumulátor stoupá až k sedmi hodinám, které s vypnutou Wi-Fi není problém i překonat. Na tom nese zásluhu i poměrně veliký osmičlánkový akumulátor s kapacitou 63 Wh.

Zvuk, webkamera a napájení

Reproduktory jsou dalším dobrým bodem notebooku, Chlubí se značkou Klipsch a jejich konfigurace je 2.1. Dva stereo-reproduktory máte pod jemnou mřížkou nad klávesnicí a malá hrubá mřížka pod "bradou" notebooku skrývá subwoofer. Samozřejmě nečekejte pekelné dunění, ale zvuk byl podán velmi pěkně a musím říct, že basy už nejsou tolik směšné jako normálně, a ty vyšší jsou docela dobře slyšet. Notebook tak umí hezky ozvučet i menší místnost.

Webkamera disponuje rozlišením až 1920 × 1080 px, její obnovovací frekvence je až 60 Hz. Je tu pochopitelně i mikrofon a notebook je tak docela dobře připraven na videokomunikaci se spoluhráči.

K notebooku se dodává hned 150W adaptér se svítícím koncem, který je zde hlavně kvůli čtyřjádrům s vyššími hodnotami TDP. Vzhledem ke kalibru grafické karty se s výkonem napájení nemuselo jít do extrémů. Notebook je v klidu velmi úsporný, nabíjení ale není příliš rychlé, počkáte si zhruba 50 min na 3->100 %.

Software

Notebook má předinstalovány Windows 7 Professional v 64bitové edici. Dále nechybí Microsoft Office 2010 v ořezané edici Starter a spousta softwaru od Dellu (mj. i Dell DataSafe Online) a Alienwaru. Po instalaci vám bude nabídnuta instalace vzhledového tématu Alienware s poměrně elegantním kovovým-modře svítícím vzhledem.

Závěr, zhodnocení

Levný, ačkoli opravdu jen relativně. A hlavně stylový.

Maloobchodní cena této konfigurace se podle slov Dellu pohybuje kolem 35-37 tis. Kč včetně DPH. To není málo, ale málo také nedostáváte. Příznivce poměru výkon/cena asi Alienware nenadchne, značka je hlavně o exkluzivitě. Ačkoli zde máme jen průměrný herní hardware, který by šel sehnat i znatelně levněji, máme tu pár věcí, které jej ospravedlňují.

Tou nejvýraznější položkou je bezesporu neodmyslitelný styl plný zářícího podsvícení všech barev a odvážných křivek vnějšího provedení. To vše velmi dobře zpracováno s perfektní klávesnicí. A to vše je prosím v 14" těle, které se vměstnalo do tří kilogramů hmotnosti.

 

Nezapomínejme také, že Alienware patří pod Dell a to znamená, že v oné ceně je započítána i tříletá záruka ProSupport s garancí opravy NBD.

Plusy a mínusy:

 + rychlý procesor s 6 GB RAM
 + slušná herní grafická karta
 + velice stylový extravagantní design s širokými barevnými možnostmi
 + dobré 2.1 reproduktory Klipsch
 + kvalitní pevné pogumované zpracování
 + vysoká výdrž na baterii
 + velmi pohodlná podsvícená klávesnice
 + dobrý touchpad
 + herní Alienware v 14" přenosném notebooku
 + tříletá záruka Dell ProSupport

 - hlučné chlazení
 - vzhledem k výkonu vysoká cena 
 - mírně dražší konfigurace jsou o dost zajímavější
 - grafická karta by mohla být výkonnější 

Výsledky testů, screenshoty

Výsledky benchmarků

• Testovali jsme podle této metodiky.

 

.