Laboratoř X založená Googlem (dnes už spadá přímo pod mateřský Alphabet) již skoro pět let pracuje na technologii balónového internetu Loon. Loni firma úspěšně otestovala přenos dat mezi dvěma balóny na vzdálenost 100 kilometrů. Nevyužila přitom tradiční rádiovou síť, ale optickou. Přes laserový spoj dosáhla rychlosti 155 Mb/s. Úzký svazek neviditelného světla na takovou vzdálenost úspěšně trefil čtyřcentimetrový přijímač.
Stejnou technologii Lab X využije i na zemi. Ándhrapradéš, indický svazový stát, ve kterém žije přes 50 milionů lidí, nabízí vysokorychlostní připojení k internetu jen pro pětinu populace. Stát si dal za úkol, že do roku 2019 připojí dalších 12 milionů domácností, tisíce úřadů a firem.
Laboratoř X v Indii nasadí laserový internetStátní poskytovatel internetu AP State FiberNet využije dva tisíce laserových spojů navržených Alphabetem. Ty umístí na střechy a jiná vysoká místa a propojí jimi důležité uzly, aniž by musel natahovat vláknovou optiku nebo metalickou síť. Ke koncovým uživatelům se pak internet dostane pomocí Wi-Fi nebo mobilních sítí.
Zpráva Alphabetu ale neříká důležitou věc – jak bude laserová síť zálohována. Optické spojení je sice rychlé, ale logicky se zastaví o každou překážku. Tou nemusí být je poletující předměty (ptáci), ale také různé atmosférické změny jako déšť nebo mlha. Pak budou lasery nepoužitelné. Technologie může dobře fungovat ve stratosféře nebo pro komunikaci se satelity, ale usměrnit ji u pozemních přenosů, to bude výzva. Laserové spoje se už dnes „běžně“ používají, ale typicky je do na vzdálenost v řádech stovek metrů, nikoliv kilometrů.
