X-bit labs zdůrazňuje to, že nárůst výkonu na jedno jádro „není dramatický“, s výše zmíněnými čísly to vychází asi na 12,7 %. Na druhou stranu, běžným trendem je při zvyšování počtu jader snižovat frekvenci procesoru: nejvýkonnější dvanáctijádrový Opteron, model 6176 SE, pracuje na 2,3 GHz, přičemž pro desktopové čtyřjádrové Phenomy není problém dosahovat frekvencí přes 3 GHz.
John Fruehe v diskuzi na X-bit labs připomíná, že šestijádrový Xeon od Intelu, vyráběný 32nm technologií, má vůči 45nm čtyřjádrům o polovinu více jader, ale výkon vzrostl přibližně pouze o třetinu. Můžeme však oprávněně namítat, že se v tomto nejedná o novou architekturu a navíc Intel není v situaci, kdy by proti svému rivalovi potřeboval vytasit nějaké eso z rukávu.
Připomeňme ještě, že u Bulldozeru každá dvojice jader sdílí jednu floating point jednotku. Toto uspořádání nasvědčuje tomu, že inženýři AMD se snažili vylepšit spíše vícevláknový výkon v poměru k ploše čipu, než výkon jednotlivých jader. Výkon jednoho jádra o necelých 13 % vyšší, navíc u modelu s více jádry, je tudíž nakonec docela dobrý výsledek. Rozhodující pro úspěch v serverech ale bude spíše spotřeba, respektive poměr výkon/watt.
Zdroj: AMD Bulldozer blog, X-bit labs
