Problematikou zvýšení propustnosti pamětí pro procesor se podle Gustafsona zabývala už nejedna firma. Problémem ale historicky byla cena. „Každý používá konvenční DRAM, protože jakmile jste se od ní jen trochu odchýlili, cena šla nahoru stonásobně,“ vysvětluje Gustafson. „Teprve hráči byli těmi, kdo tomuto problému zlomil vaz. Díky tomu, že jsou [GDDR] poptávány po milionech kusů, se vyrábějí za rozumnou cenu. Stále jsou dražší, ale ne šíleně drahé. Takže když pro aplikace omezené paměťovou propustností použijete pětkrát dražší paměť a ono to poběží alespoň čtyřikrát rychleji, spousta lidí za to zaplatí.“
Jako důkaz stlačení cen uvádí Gustafson již zmíněný Playstation 4, který je vybaven 8 GB paměti GDDR5. To ale není směr, kterým by se AMD chtělo ubírat u svých APU.
„Všichni chtějí použít tu rychlejší paměť v kombinaci s tou levnější, jako se to dělá se všemi třídami pamětí. Je to nová třída paměti. Kdysi dávno v superpočítačích jste vždycky chtěli mít SRAM hned u procesorů a DRAM někde dál, a teď jsme zpátky u téhle situace.“
Paměť GDDR5 by tedy nebyla náhražkou DDR3, ale součástí paměťové hierarchie. Podle popisu Johna Gustafsona to zní jako externí L4 cache mezi procesorem a hlavní pamětí a fyzicky si dokážeme představit paměťové čipy v jednom balení s APU (jako embedded DRAM) nebo stohované přímo na procesor. DDR3 je ale úzkým hrdlem pro grafické jádro, nikoliv procesor. Nelze tedy vyloučit ani konstrukčně jednoduchou možnost, že GDDR5 bude sloužit pouze grafickému jádru. Něco podobného už chystá Intel u některých modelů rodiny Haswell.
Zdroj: The Inquirer