Kromě vyšší propustnosti také GDDR5 pracují na nižším napětí – 1,5 V oproti 2 V u GDDR3, to by se mohlo příznivě projevit na spotřebě grafických karet. I nevýhody se ale najdou. Nejen samotné čipy jsou dražší, ale protože používají balení se 170 kontakty (PG-TFBGA-170) namísto 134 (PG-TFBGA-134), což je standard pro GDDR3, vyžadují GDDR5 o něco složitější plošný spoj.
AMD si v tiskové zprávě také šťouchlo do Nvidie prohlášením, že dny obřích monolitických GPU jsou sečteny. Podle zprávy, kterou zveřejnil server TGDaily, bude mít chystané high-endové jádro od Nvidie kolem miliardy tranzistorů a plochu 576 mm2. Pro srovnání, již tak dost velký čip G80 má 484 mm2. AMD/ATi chce monolitickým jádrům konkurovat dvoučipovými řešeními – je totiž levnější vyrobit dva menší čipy, než jeden větší.
Podle některých neověřených zpráv ani R700 (Radeon HD 4870 X2) neporazí GT200. I když se ale ATi nepovede dobýt pozici výkonového leadera, může se marketingově stylizovat alespoň do role technologického leadera. ATi jako první přešla na 55nm výrobní technologii, jako první nabídla DirectX 10.1 (a šušká se, že GT200 v tomto ohledu nevyrovná skóre) a jako první použije GDDR5. To všechno může u méně znalého zákazníka ovlivnit volbu grafické karty.