Před porotou se vedle Feldsteina ocitnou ještě Manoo Desai, Nicolas Kociuk a Richard Hagen. AMD proti nim údajně zajistilo pádné důkazy, dle kterých z firmy na cestě do Nvidie vynesli důvěrná data, považovaná za obchodní tajemství. Neoprávněně „uzmuté“ dokumenty se mají týkat jak produktů, které AMD vyvíjí, tak obchodní strategie. Dle žaloby jde o víc jak sto tisíc souborů.
S vynášením údajně začal Feldstein, jenž odešel v červenci, a pokračovalo v režii ostatních po dalších šest měsíců. Obžalovaní dokumenty vynášeli na externích pevných discích v době, která předcházela ukončení jejich pracovního poměru. Analýza počítačů podezřelých (zde zřejmě jde o PC, která po nich zůstala v AMD) údajně přinesla důkazy, že Desai a Kociuk se spolu dopustili konspirace za účelem získání neoprávněného přístupu k dalším citlivým datům v AMD. Jinými slovy, že asi nepobrali pouze data, s kterými pracovali, ale že se zřejmě pokusili vynést tak nějak „co se dalo“.
Dalším problémem pro obviněné bude způsob, jakým se navzájem lanařili do Nvidie. AMD má údajně důkazy, že Hagen s Feldsteinem aktivně přispěli k tomu, že do konkurenční firmy přešla Desai, ta pak pro změnu zařídila přestup Kociuka a dokonce možná i dalších nejmenovaných pracovníků AMD. Změna zaměstnání sice není sama o sobě důvodem k žalobě, dotyční však dle všeho podepsali závazek, který jim takové aktivity (zejména přetahování dalších zaměstnanců) zapovídá. Za porušení smlouvy jim nejspíše hrozí různé sankce; zda je v tomto bodu možný i trestní postih, to coby neprávník nemohu posoudit.
AMD vedle samotné žaloby také (úspěšně) požádalo o předběžné opatření, jehož cílem je zajištění vynesených dat. Obžalovaní také musí dát veškeré své počítačové vybavení k dispozici vyšetřovatelům kvůli zajištění důkazů. Hagen má pak zakázáno přetahovat z konkurenční firmy do Nvidie další pracovní síly (z žaloby vyplývá, že se na rozdíl od zbylých třech nepodílel na samotné špionáži – pokud tedy nebyl toliko chytřejší při zametání stop).
Jak účinná bude snaha AMD zabránit zneužití vynesených dokumentů, to je otázka. Je jasné, že firma asi nikdy nebude mít jistotu, že je nikdo neviděl a zda od nich nebyla pořízena kopie. AMD je tedy prakticky odkázáno na morální pevnost Nvidie. To sice možná u leckoho vyvolá úsměv na tváři, vzhledem k dopadům průmyslové špionáže je ale jakýmsi společným zájmem konkurentů ji potírat. Při odhalení by ostatně pro firmu měla těžké důsledky.
Příkladem může být například případ Biswamohana Paniho, který v roce 2008 vynesl z Intelu citlivé dokumenty v odhadnuté hodnotě jedné miliardy USD, kterými si chtěl pomoci ve svém novém zaměstnání, shodou okolností u AMD. Firma však dle vyšetřování možnosti nezneužila, naopak s FBI spolupracovala. Pani se loni přiznal a byl odsouzen k třem letům vězení.
Zdroje: Ars Technica, text žaloby (scribd.com)
