Intel loni v létě oznámil pomyslný přechod na novou éru procesorů, symbolizovaný změnou značení na Core Ultra u procesorů Meteor Lake a chystaných Lunar Lake a Arrow Lake. Konkurenční AMD v minulosti často kopírovalo způsoby značení Intelu a vypadá to, že nyní to udělá zase a hodně doslovně. Přicházející procesory s architekturou Zen 5 dostanou vlastní verzi jména Core Ultra, přičemž je možné, že tentokrát bude paradoxně Intel závidět.
Trošku jako v předchozí aktualitě je to příběh, kdy vyjde jedna zpráva říkající Á, okamžitě popřená další zprávou říkající Bú. O tom, jak AMD pojmenuje procesory s architekturou Zen 5, se totiž nejprve objevil oficiální ne úplně únik od Lenova, které v materiálech ke svým notebookům uvedlo použití budoucích procesorů Ryzen 8050. To by sedělo s aktuálním značením, kde 8000 znamená produktový rok 2024 a 50 na konci použití architektury Zen 5.
Nicméně se zdá, že Lenovo sice asi nelže, ale marketingový materiál pouze předpokládal, že AMD toto značení použije. To my jsme si třeba nemysleli a předpokládali jsme, že dojde k určité odchylce a procesory se už budou jmenovat Ryzen 9050, i kdyby vyšly letos.
Generace Ryzen AI 100
Krátce nato se totiž přihodila indiskrétnost také Asusu, který vykecal několik notebooků, které budou založené na mobilním Zenu 5, tedy APU Strix Point. Obzvlášť zajímavý je z toho Vivobook S16, ve kterém bude 12jádrový procesor Strix Point a Asus už zadal na svůj web nějaké specifikace, mezi nimiž je i označení CPU, které se firma zřejmě už dozvěděla pod NDA (specifikace byly od té doby zase rychle smazány). To jméno má být Ryzen AI 9 HX 170, je možné, že půjde o nejvýkonnější (nebo možná třeba druhý nejvýkonnější) model řady.
Podle všeho tedy AMD nepoužijte ani označení 8050, ani 9050, ale stejně jako Intel – nebo asi hlavně v reakci na něj – změní pojmenování procesorů, aby vyjadřovalo, že dané procesory jsou určitým předělem a novou technologií proti předchozím. Také je asi motivací to, že v dnešním značení docházejí čísla a po generaci 9000 by asi muselo začít používat pětimístná označení.
Zatímco Intel má Core Ultra místo dřívějších Core „i“, AMD proti tomu evidentně postaví „Ryzen AI“. Není to úplně bezduché, protože značku Ryzen AI už firma zavedla u mobilních Ryzenů 7000 a 8000 pro pojmenování jejich NPU, a dokonce již teď toto označení stojí v logu na nálepkách, které notebooky s těmito procesory nesou.
S tímto změněným jménem se také vynuluje značení a přejde se na trojmístné (asi aby bylo jasné, že nejde o starý procesor Ryzen 1000 z roku 2017), takže máme generaci Ryzen AI 100. Nakonec je ještě před stovku přidané označení HX, které zřejmě bude uvádět to, do jaké výkonnostní a spotřebové třídy procesor patří. Zde se AMD poněkud kreativně rozšouplo a přesunulo písmenka před číslo, zatímco dosud to bylo naopak (a Intel to tak zachovává). To zrovna úplně šťastně nevypadá, protože se značení víc rozpadlo na několik částí.
Ovšem Ryzen AI coby alternativa, respektive protiváha k Intelovu Core Ultra se zdá jako docela povedený tah. AI (umělá inteligence) je největší módní trend (fad?) dnešního počítačového průmyslu a celý trh se na něm snaží vydělat, takže vrazit to do názvu dává smysl. A to zvlášť vzhledem k tomu, že právě akcelerace AI v jednotkách NPU je na těchto procesorech jedna z hlavních nových schopností, které přejmenování má signalizovat.
Docela se vkrádá představa, že v oddělení Intelu, které si různé značky a propagační strategie vymýšlí, teď někdo lituje, že stejný nápad nedostal (nebo nepoužil, pokud dostal) sám a procesory Meteor Lake nedostaly jméno Core AI (a tak dále). Ono by se to dokonce dalo organicky spojit s původním „i“ v modelových označeních, takže byste měli třeba Core AI9 15900K (nebo ai9 15900K). Působilo by to asi docela nenásilně a přirozeně, takže by se tolik nevkrádal dojem, že celé přeznačování je hlavně proto, že se Intel snaží upoutat pozornost jak to jen jde, protože se mu nedaří dostatečně oslňovat na technologické úrovni.
Ryzen AI 9 HX 170
Specifikace, které uvádí pro tento procesor Asus, jsou mimochodem tyto: Potvrzuje se, že Strix Point má 12 jader s 24 vlákny (SMT), ale není uvedeno rozdělení na velká jádra Zen 5 a kompaktní níže taktovaná Zen 5c. Procesor má 24 MB L3 cache, tedy poněkud nepravidelnou kapacitu, u níž zatím nevíme, zda je rozdělena do dvou segmentů (16 MB a 8 MB?).
Asus také uvádí, že celkový výkon v AI je 77 TOPS, ale jen nějakých 45 TOPS je z toho asi výkon NPU. Také je řečeno, že maximální boost je 5,1 GHz, což ale podle některých hlasů není definitivní specifikace (těžko říct, zda je to pravda).
Bude Ryzen AI i v desktopu?
Toto vše se zatím týká notebookových procesorů Strix Point. Eventuálně může být označení Ryzen AI asi rozšířeno i na jejich desktopové verze pro socket AM5, ale logické by bylo, kdyby ho nesly jen ty modely, které mají jednotku NPU.
První desktopové procesory s architekturou Zen 5, které se na trh dostanou, budou ale něco jiného – tzv. rodina Granite Ridge, tvořená z CPU čipletů s jádry Zen 5 (sdílenými se serverovými CPU) a IO čipletu převzatého ze současných Ryzenů 7000X. Tyto procesory Granite Ridge nemají NPU ani nějakou novou konektivitu či iGPU. Myslíme, že u nich značení Ryzen 9050 použité bude. Nebo možná spíše prosté Ryzen 9000, takže modely se pak budou jmenovat Ryzen 5 9600X, Ryzen 7 9700X, Ryzen 9 9900X a 9950X (nebo X3D) jako dnes.
Zdroje: VideoCardz (1, 2), TechnicallyLogic, Harukaze5719