Odpověď na názor

Ztráty vznikají pouze na odporech v obvodech procesoru a všechna energie do něj přivedená se ve finále přemění na teplo. Odpor vodiče je závislý na jeho délce a na průřezu. Je ale otázka, jak se tyto dvě hodnoty mění s litografií.

Pokud by se rozměry vodičů ve všech směrech (délka, výška, šířka) měnily ve stejném poměru, tak by zmenšování rozměrů vedlo k nárůstu hodnoty odporu vodičů. Průřez (zvýšení odporu) se by se zmenšoval s druhou mocninou a délka (snižování odporu) by se zmenšovala s první mocninou. Ale změny rozměrů nebudou přímo úměrné jemnosti litografie a mohou být ovlivněny optimalizací návrhu podle potřeb tvůrců obvodů (nízká spotřeba x vysoké kmitočty). A třeba výška vodičů bude zřejmě záviset spíš na způsobu vytvoření vodivé vrstvy (třeba napařování), než na litografii.

Velikost ztrát je dána nejen odpory, ale i proudy potřebnými pro přepínáním stavu MOS tranzistorů a roste tedy s taktovacími kmitočty. Z pohledu spotřeby (a tedy i tepelných ztrát) bude zřejmě asi důležitější velikost kapacit hradel a vodičů, která závisí na jejich ploše a tedy na druhé mocnině rozměrů. Aby MOS tranzistor přepnul musí se příslušně změnit napětí na jeho hradle. A to znamená nabít, nebo vybít příslušný náboj, jehož velikost závisí na kapacitě hradla a souvisejících vodičů.

Jemnější litografie umožňuje vyrobit menší součástky s menší kapacitou a na jejich překlopení stačí menší náboj. Přenášení menšího náboje představuje menší proudy a tedy menší spotřebu obvodů. Menší proudy znamenají menší tepelné ztráty na odporu vodičů spojujících obvody. Velikost proudů závisí i na četnosti přepínání tranzistorů (pracovním kmitočtu), protože proud je množství přeneseného náboje za jednotku času.. Právě menší kapacity obvodů vytvořených jemnější litografií jsou tím, co umožní provozovat obvody na vyšším kmitočtu při stejném příkonu (napájecím proudu), nebo naopak obvody se stejným výkonem, ale menším příkonem.