Hlavní navigace

Apple A7 je první 64bitové CPU pro telefony. K čemu je to dobré?

23. 9. 2013

Sdílet

 Autor: Redakce

Když Apple před dvěma týdny odhalil nový iPhone 5S a konkrétně jeho procesor Apple A7, komentátoři a bloggeři se rozdělili na dva tábory. Jedni odsoudili podporu 64bitových instrukcí jako laciný marketingový trik, ti „jablečně pozitivnější“ krok kupředu obhajovali.

Pravda jako vždy leží někde uprostřed. Podpora 64bitových výpočtů pro většinu aplikací znamená pouze to, že procesor je schopen adresovat více než 4 GB paměti – což se bude hodit možná u nějakého budoucího iPadu (ačkoliv vůbec netuším, na co), ale rozhodně ne u iPhone 5S, který má operační paměti pouhý 1 GB (nikoliv dva, jak jsem původně nesprávně uvedl). Jenže podpora 64 bitů je jenom jedním z řady vylepšení, které přináší architektura ARMv8 oproti ARMv7. V první řadě je to rozšířený počet registrů, které zefektivní výpočty a zrychlí především práci s multimédii.

Samsung krátce po odhalení iPhonu 5S oznámil, že i jeho chystané high-endové telefony dostanou 64bitový procesor. Podle analytiků se přístroje s 64bitovým Androidem objeví „do roka a do dne“. Přesto Apple A7 není první čip architektury ARMv8, toto prvenství urvala už v létě firma AppliedMicro s osmijádrem pro mikroservery.

Co na to říkají vývojáři

To by na úvod stačilo, teď se podíváme na to, co je nové. Server Cnet News oslovil několik vývojářů, aby se optal na výhody a nevýhody 64bitové architektury v iPhonu.

Zdálo by se, že přechod na novou architekturu s sebou zákonitě musí nést problémy. To ale Andrian Budantsov z firmy Readdle (nabízí např. aplikace Calendars nebo Scanner Pro) vyvrací. Apple má s přechody mezi architekturami mnoho zkušeností (původní Macintoshe používaly procesor Motorola 68000, pak Apple přešel na architekturu PowerPC a v roce 2005 na čipy od Intelu) a vývojové prostředí Xcode vývojářům přechod usnadňuje. To dokládají zkušenosti Jamese Thomsona, vývojáře aplikace PCalc. Opravit několik problémů při kompilaci 64bitové verze mu prý zabralo asi hodinu času. Hotová aplikace je ale přibližně o polovinu větší, což je jedna z nevýhod 64bitových knihoven.

Rozebraný iPhone 5S

Někteří vývojáři vidí v 64bitové architektuře výhody až v dlouhodobějším horizontu. Matt Johnston z firmy uTest vidí přínos pro náročné hry a aplikace pro střih videa (tedy nevím, kolik z vás stříhá video na mobilním telefonu?), Andrian Budantsov se domnívá, že 64bitové instrukce pomohou zrychlit výpočetně náročný Scanner Pro a obecně pomohou v kryptografických operacích.

James Thomson přemýšlí následovně: „U aplikace jako PCalc neuvidíte žádné znatelné zrychlení – je to hlavně kód uživatelského rozhraní. Ale dodat 64bitovou verzi je přesto důležité, protože až všechny aplikace na telefonu budou 64bitové, operační systém nebude potřebovat 32bitové knihovny a to bude celkové zlepšení. Nikdo nechce být ta jedna aplikace, která všechno zdržuje!“

 

Zařízne snad Apple někdy 32bitové aplikace a umožní spouštění jen těch 64bitových? Možná za několik let, až podíl zařízení s 32bitovou verzí iOS klesne na zanedbatelné procento. To ale zatím ještě zdaleka nehrozí, nezapomínejme, že iPhone 5C používá stále 32bitový procesor Apple A6. Řada oslovených vývojářů také v 64bitové architektuře žádné výhody nevidí (alespoň „v současné době“). S předěláním svých aplikací budou čekat, až 32bitové iPhony a iPady vymizí, aby mezitím nemuseli souběžně udržovat dvě verze kódu. Toho se bojí například Anton Garkusha z firmy DataArt, která píše aplikace pro finanční instituce. „Už teď máme dva typy obrazovky (obyčejné a Retina), různé poměry stran, a teď budeme mít ještě více typů procesorů,“ stěžuje si.

Cesta iOS: od hloupého iPhonu až k plnohodnotnému operačnímu systému

Zajímavou myšlenku vyslovil autor článku na The Verge. iOS v roce 2007 začínalo jako operační systém hloupého telefonu, teprve později se otevřel Apple Store a přibývaly funkce (například kopírování a vkládání – to mimochodem v prvních verzích neuměl ani Android, o pár let později podobným vývojem prošly Windows Phone). Postupem času se ale systém vyvinul v téměř plnohodnotnou platformu, pro iPad už existuje řada aplikací zaměřených na produktivitu a není nepředstavitelné, že by člověk dokázal přežít s iPadem jako jediným počítačem.

Za mě by to určitě chtělo ještě klávesnici, ale to je vlastně můj argument: iOS v budoucnu může být rovnocennou alternativou k Mac OS X a pravděpodobně s ním splyne nebo jej nahradí. To je pro Apple zajímavé mimo jiné proto, že se tak zbaví závislosti na Intelu. ARMv8 umožňuje, aby i zařízení s procesorem instrukční sady ARM mohlo mít dostatek operační paměti pro náročné „desktopové“ aplikace.

Něco málo o Apple A7

Navzdory nevraživosti mezi Applem a Samsungem je čip A7 stále vyráběn v továrnách korejského giganta, konkrétně 28nm HKMG (high-k metal gate) technologií. Čip má 102 mm² a něco přes miliardu tranzistorů. Společnost Chipworks už poskytla novinářům první fotografie čipu, zatím bez anotací.

Snímek čipu Apple A7 od Chipworks, anotace Anandtech

WT100

Dva barevné obdélníky jsou dílem Ananda Lal Shimpiho. Ten se domnívá, že vlevo dole vidíme dvě procesorová jádra Cyclone a vpravo grafické jádro, pravděpodobně PowerVR G6430 v provedení se čtyřmi clustery. Po stranách čipu se nejspíše nachází řadiče paměti a dalších rozhraní, zbytek plochy tvoří specializované obvody a cache.

Zdroj: Cnet News, Anandtech