Apple, Google a Microsoft: kdo vydělává nejvíce?

O výsledcích Apple v prvním čtvrtletí tohoto roku (2. fiskální čtvrtletí 2010) jsme již psali, pojďme si však trošku rozebrat co stojí za tímto úspěchem a co bychom od Applu mohli v budoucnu čekat.  Pokud nahlédneme do historie, je vidět špička příjmů v 90. letech, kdy sice začal podíl počítačů Macintosh výrazně upadat, ale Apple stále vydělával např. rozprodejem akcií, kterými disponoval – za všechny zmiňme ARM. Následovala akvizice NeXT a několik ztrátových čtvrtletí, v dlouhodobém horizontu to ale byl dobrý krok. Zejména po výměně vedení a odklonu od tradičních počítačů směrem k mobilním a ultramobilním zařízením – tj. uvedením přehrávače iPod – si společnost zajistila strmý vzestup.

Klepněte pro zvětšení

Následovala výměna PowerPC procesorů, jejichž další vývoj v IBM neprobíhal dle potřeb Apple, za x86 čipy Intel. Fakticky tak tato architektura převzala celý trh PC. Nyní se spekuluje o tom, že by Intel mohl být nahrazen AMD, kde naplno běží vývoj procesorů Llano s integrovaným grafickým jádrem, což je skvělá kombinace pro mobilní nabídku Apple. Odtud plynou největší příjmy – pokud pomineme velmi rozsáhlou základnu fanoušků nakousnutého jablka – hlavně v období krize a jejího konce. Zákazníci totiž už začínají více utrácet za mobilní zařízení, avšak ne vždy si ještě troufnou pořídit dospělé zařízení (laptop). V dalších čtvrtletích tak růst pravděpodobně nebude tak výrazný a koncem roku se mohou začít prodeje stagnovat.

Klepněte pro zvětšení

Apple totiž těží z toho, že mnoho nových typů produktů uvádí na trh jako první (a umí je také prodat díky svému silnému PR oddělení), avšak mnohdy je lepší počkat pár měsíců na produkty jiných výrobců, ty totiž nezřídka bývají za svou cenu podstatně lepší. Vzpomeňme na chybějící multitasking nebo velmi obtížné provozování volného software na iPadech. Je nutné zmínit smutný fakt, že valná většina spotřebitelů nemá moc ponětí o tom, co kupují. Sice mohou být u funkcí posledních iPhonů, iPadů apod. u vytržení, ale vzhledem k tomu, kolik toho zařízení technicky jsou schopna zvládnout, jen to Apple blokuje aby nepřišel o zisky, je kvůli tomuto přístupu zbytečně oddalována doba, kdy by snad RISC čipy mohly nahradit x86 v ultramobilních laptopech.

Na jednu stranu Apple vypadá, že by mohl mít ambice na vstup do oblasti výroby mikroprocesorů (spekuluje se o zpětném odkoupení ARM, došlo již k převzetí Intrisity), na druhou stranu si kvůli své strategii dlouhodobě hází klacky pod nohy. Je ale docela možné, že pokud by skutečně začal vyrábět vlastní čipy, změnil by nakonec přístup, protože bez programů se nemohou RISC čipy prosadit. Vstup Apple do polovodičového průmyslu by každopádně měl být spíše pozitivním krokem, protože Apple má díky svým příjmům v posledních letech dost financí, aby se mohl postavit i proti Intelu. Čím otevřenější bude, tím snazší k tomu bude mít cestu.

Google

Nejmladší z gigantů, Google, ohlásil příjmy ve výši 6,77 mld. amerických dolarů, meziročně o 23 % výše. Zisk se vyhoupl na necelé dvě miliardy. Na oba zbývající velikány to sice ještě pokulhává, avšak Google roste nejrychleji ze všech tří a neměl by mít problém je postupně dohnat. Praxe totiž ukazuje, že čím je korporace větší, tím méně už roste.

U Google jsme toho byli svědky ještě před krizí, kdy příjmy z reklamy stagnovaly. To je dáno tím, že trh s reklamou je již zcela nasycený a není moc kam růst. Google to řeší vstupem na nové trhy – poslední léta probíhalo několik akvizic ročně, jedna z největších byla YouTube. Ten byl od té doby značně vyčištěn od videí nezákonných a pobuřujících, avšak také všech, která porušovala autorská práva (osobně čekám změnu v této oblasti, neboť některé poslední kroky jsou až absurdní a komunita uživatelů začíná být stále více znechucena).

Klepněte pro zvětšení

Je možné, že Google v budoucnu zakoupí podobně velký projekt, tedy některou ze sociálních sítí, ty totiž mají velký potenciál k vydělávání peněz, když jsou zatím takřka bez reklamy. To umí společnost dobře využít bez toho, aby příliš iritovala uživatele, jak již mnohokrát ukázala. Na druhou stranu přílišná koncentrace služeb u jednoho poskytovatele není dobrá z hlediska bezpečnosti, ať už kvůli možnosti výpadků nebo kvůli tomu, že se jedná o zlatý důl pro podvratné živly (živící se krádeží identit, shromažďováním osobních údajů apod.). To je umocněno tím, když je mnoho služeb propojeno přes jeden terminál, jak to poskytovatelé nyní dělají. Uživatelé budou muset do budoucna změnit některé své návyky – v Internetu je lepší být trochu paranoidní, než se pak ocitnout na seznamech okradených nebo jinak poškozených.

Pokud se vrátíme k současnosti, tak Google vstoupil na pole operačních systémů, prozatím v oblasti smartphonů akvizicí Androidu. Ten se rychle rozšířil právě díky zmiňovaným výhodám oproti iPhone OSX (multitasking, open source). Chystá také lehký linuxový operační systém Chrome OS, založený na svém prohlížeči Chrome. Ten má využívat převážné on-line služeb, tedy i kancelářského balíku Google Docs, jenž je dalším zajímavým projektem fakticky přinášejícím Cloud Computing do domácností. Bariérou je ale dnes stále ještě mnohde nedostatečné připojení; i proto Google v USA buduje gigabitivou optickou síť, na kterou chce v počáteční fázi připojit půlmilion uživatelů.

Microsoft

Microsoft má výsledky za posledních deset let víceméně stejné – stále nahoru; občasné propady jsou způsobeny většinou velkou investicí ze zisku. Výraznější změny v příjmech (14,5 mld.) i ziscích (4 mld.) díky oživování ekonomiky jsou však patrné i zde, meziročně narostly o 17 %, resp. 36 %. Prodeje samozřejmě táhne operační systém Windows 7, což jde ruku v ruce se vzrůstem počtu prodaných PC. Naprostá většina má totiž předinstalován tento OS a je stále velmi těžké najít sestavu bez systému nebo s Linuxem.

Situace se však i přes nelibost Microsoftu pomalu mění - jednak s větším rozšířením unixového MacOS a také s pomaličku se rozšiřujícím Linuxem. V oblasti smartphonů a jiných ultramobilních zařízení je Microsoft již nějakou dobu na druhé koleji a výhled nevypadá příznivě. Důvodem byly i podmínky pro prodej licencí pro netbooky, kdy Intel spolu s Microsoftem vlastně drželi vývoj pozadu, což nahrálo rozšíření Linuxu, kde žádná omezení parametrů neexistovala. Další ránu by Microsoftu mohl zasadit právě Chrome OS, neboť Google již nyní spolupracuje s mnoha velkými korporacemi a je pravděpodobné, že hlavní výrobci sestav jej nasadí ve svých systémech. Na druhou stranu může Microsoft zabojovat a snažit se i v kapesních zařízeních udržet; měl by však využívat jen legální a morální cesty, tj. kvalitu, funkce a nízkou cenu, nikoli tlak na výrobce.

Klepněte pro zvětšení

Také velké korporace začínají využívat open source kancelářské balíky, proto i zde můžeme čekat pomalé ukrajování podílu Microsoftu. Není na místě si představovat nějaké drastické propady, dokud je v myslích lidí stále PC=Windows, americký gigant prostě prodá takřka tolik licencí, jako počítačů. Situace se nicméně přeci jen pozvolna hýbe, což je jen dobře, moloch z Redmondu za posledních deset let značně ztučněl a potřebuje trochu prohnat silnou konkurencí, aby se konečně propadly ceny operačních systémů a software. Co si budeme namlouvat, vzhledem k množství muziky jsou částky za Windows velmi přehnané. Protože s Windows 7 se několik let nebude moc dít, Microsoft se v poslední době více zaměřuje na profesionální sféru, zejména na databázové a virtualizační systémy, kde ročně pohltí několik malých firem a rozšíří tak portfolio i podíl na trhu.

Ačkoli díky svému dlouholetému přístupu k právům uživatelů, zneužívání dominantního postavení a mnoha miliardám na pokutách má nákupní pozici nyní trochu těžší, stejně lze v blízké době očekávat akvizici výraznějšího rázu, opodstatněnou zejména tím, že konkurence také výrazně roste. Microsoft totiž za poslední tři roky žádnou investici větší než několik stovek milionů dolarů neudělal a po nezdaru s akvizicí Yahoo je možné, že se obrátí směrem k sociálním sítím, protože vlastní pokusy zatím moc úspěšné nejsou (a to i přes nenápadné protlačování svých služeb přímo skrz OS Windows). Již dříve Microsoft převzal 1,6 % akcií Facebooku a je možné, že bude pokračovat…

Zdroje: Wikipedia/Apple, YCharts, Google, Microsoft, Apple