Odpověď na názor

Přesně z toho důvodu jsem z digitální distribuce alespoň na telefonu vyrostl a i jinde se jí snažím vyvarovat, pokud je možnost. Před 10 lety jsem si koupil první Android s Google Play. První půl rok jsem aplikace pirátil, abych viděl, co mi vyhovuje a budu používat a co je vůbec použitelné, protože tehdy bylo na vrácení v Google Play 15 minut (za tu dobu se aplikace někdy ani nestáhla, zejména v případě her). Když jsem tak nějak pronikl do světa Androidu (tehdy to bylo ještě fajn), tak jsem si začal vše kupovat. Za cca 4 roky jsem nakoupil věci za pár tisíc a měl jsem vše potřebné. Hry tou dobou začaly být "free to pay", programy jsem měl, takže jsem nic moc dalšího nekupoval. Pak přišlo GDPR (asi to způsobilo GDPR, tedy stalo se to někdy v té době) a cca 1/3 aplikací byla najednou fuč z Google Play nadobro. Už tam neexistuje. Ze zbylých aplikací mi Google Play tvrdí, že minimálně 10% není kompatibilní s mým telefonem, přitom stažené apk samozřejmě funguje. Minimálně u dalších 10-20% má problém s licencí, protože ji už jaksi neumí ověřit (typicky staré gameloftí hry). A tak jsem skončil zase na začátku jako před 10 lety. Doma v PC mám nastahované upravené .apk a v telefonu root, Lucky Patcher a Titanium Backup.

Služby "na pronájem" taky nejsou zrovna dobrá věc. Například Spotify - používám ho dlouho a za tu dobu už spousta věcí zmizela, znovu se objevila a znovuzmizela. Dělat si tam nějaké playlisty a knihovnu fakt nemá smysl. O filmech ani nemluvě, člověk by musel mít zaplacených 5 služeb a stejně by dohromady svou filmotéku nedal.

Co člověk nemá u sebe, jako by neměl. Vše digitálně koupené je na dobu neurčitou. Až se někdo rozhodne, že už se mu obsah, který jste si koupili před 10 lety, nevyplatí udržovat (nebo z licenčních důvodů nemůže), tak sbohem.