Jak se budou tato jádra označovat zatím nevíme. V uniklém materiálu, který je popisuje, jsou zatím vedeny jen jako kódová jména Ares, Prometheus, Artemis, Ananke a Mercury. První z nich, Ares, bude tvořit špičku nabídky, kterou dnes zastává Cortex-A72 a podle tvůrců by měl patřit do velkých tabletů, „notebooků“, případně do serverů. Tento čip má mít příkon na jedno jádro okolo 1,0–1,2 W, v praxi to ale asi bude i víc, jak se výrobci budou snažit šponovat takty. ARM pro tato jádra počítá s výrobou na 10nm procesu s FinFETy, jenž ale bude k dispozici až za nějaké tři roky. Je ovšem možné, že předtím dojde i na implementace na starších procesech. ARM u tohoto jádra nejspíš plánuje posunout dál laťku absolutního výkonu pomocí vyšších taktů i architektonických zlepšení pro vyšší IPC.
O stupínek níže na žebříčku spotřeby a výkonu mají být jádra se spotřebou zhruba 600–750 mW, což už ARM považuje za vhodné pro špičkové telefony nebo slabší serverová CPU (tedy alespoň dle představ ARMu, realita si bude taková, že už Ares bude v serverech spíš pomalý a nikoli „highend“, jak slajd tvrdí). Zajímavé je, že pro tento segment ARM počítá s hned dvěma jádry. V prostoru, který dneska zastává Cortex-A57, bude působit jednak výkonnější Prometheus, u nějž se rovněž počítá s výrobou na 10nm procesu. Vedle něj bude existovat ještě jádro nyní označené Artemis, které bude zřejmě levnější (počítá se s ním na 16nm proces TSMC) a slabší. Zřejmě by rychlostně mohlo být někde mezi dnešním Cortexem-A57 a 32bitovým Cortexem-A17.
ARM: Roadmapa nové generace procesorových jader
Kromě těchto kousků bude mít ARM také náhrady za současná „malá jádra“. Ananke bude asi spirituálním nástupcem Cortexu-A53, nejspíš ale s vyšším IPC. Jeho cílem tak budou mobily střední třídy a výslovně je zmíněno i použití v roli úsporného parťáka v big.LITTLE. To znamená dvě věci – jednak že i v příští generaci bude ARM k optimalizaci spotřeby při nízkých zátěžích používat tuto techniku. A za druhé pak to, že Ananke bude 64bitové jádro, jinak by nemohlo být párované s také 64bitovými jádry vyšších tříd. Spotřebou má Ananke pokrývat rozpětí 100–250 mW na jádro.
Podpora 64bitové instrukční sady a režimu (ARMv8) už není tak docela jasnou věcí u posledního jádra s označením Mercury. To má totiž podle slajdu nahrazovat jednak pomalejší Cortexy-A7 v levných mobilech, ale také Cortexy-A5 v těch úplně nejlowendovějších. O Cortexu-A5 se přitom už dá říci, že je jednou nohou v oblasti mikrořadičů. Stejně koncipované bude zřejmě i Mercury, s nímž ARM počítá vedle základních telefonů také do různých „wearables“. Na jedno jádro má potřebovat asi 50–150 mW a je asi docela pravděpodobné, že stále zůstane na 32bitové architektuře.
Uniklý slajd bohužel nikde nenaznačuje, jak vzdálená jsou jednotlivá jádra od produkčního nasazení. Žádné z nich asi neuvidíme letos, neboť to by je asi firma již oficiálně představila. U výkonnější trojice si lze udělat představu podle toho, kdy začne výroba na procesech s nimi spojených, nicméně výrobcům nic nebrání implementovat je i na procesu jiném (například kvůli snížení nákladů). U Ananke a Mercury ARM ani žádný proces nespecifikuje, jelikož u lowendových jader se často počítá i s použitím vyloženě zastaralých výrobních technologií pro maximální úsporu. To ale neznamená, že tu budou dříve – u Cortexu-A7 a A5 asi ARM není pod takovým tlakem, aby za ně rychle uvedl lepší nástupce.
Zdroj: KitGuru
