Ani ne je zcela běžné, že od každého procesu existuje několik variant, pro vysoké výkony s nižší densitou a opačně. Někdy jsou kompatibilní a jdou použít na jednom čipu, pouze se liší knihovny prvků. Při těchto frekvencích a denzite jsou už sakra znát kapacity propojů i mezi jednotlivými tranzistory. Ty pro vyšší frekvence nemohou být tak blízko u sebe jako pro úsporné aplikace a vliv bude mít i generované teplo na určitou plochu, aby nedocházelo k lokálnímu přehřívání.
Vidět to bylo třeba u navi3x které díky velmi vysoké denzite nedosáhly dostatečných frekvencí ani efektivity. Nebo u zen 4C kde se podařilo snížit plochu jádra o 35% bez vlivu na funkčnost při perfektní efektivitě...