Vlákno názorů k článku Arrow Lake je ve hrách pomalejší než předchozí generace, IPC horší, než se čekalo od Pan Jaroslav Crha - Stál čekám na nějaký pořádný skok, tohle pořád...

Stál čekám na nějaký pořádný skok, tohle pořád není takové to: "mňam" abych se rozloučil s dnes již stařičkým SkyLakem. Pořád těm procesorům chybí takovej ten drajf kdy si řekneš: "šadap and tejk maj monej!" Pořád to není ono.

Jinak jsem si nechal nainstalovat klimatizaci Toshiba, je fakt úžasně tichá, že se u ní dá i spát. Takže k mé solární elektrárně je to super doplněk, takže spotřeba intelu mě netrápí, a teplo teď uchladím 2,5kW vnitřní jednotkou. A solární elektrárna ještě stejně stíhá dodávat do sítě přebytky.

Co je fakt k breku, že v době dnešních ultraširokých obrazovek je tady 80% prázdného místa a článek se neroztáhne za boha na nějakou přijatelnou velikost a tak tabulka procesorové řady musí mít posuvník...

Nicméně, tuhle jsem nad tím přemýšlel na záchodě a zjistil jsem, že on ten koncept bigLITLE by možná mohl fungovat daleko líp kdyby byl obráceně s takty. Kdyby malé, řekněme jednoduché jádra pracovali na vysoké frekvenci a byly tahouny těch single vláknitých aplikací jako jsou hry a programy. A naopak ty velká složitá jádra by měli malou frekvenci, protože by se používala jen na specifické úlohy. No nechám to koňovi ten má větší hlavu.

9. 10. 2024, 12:22 editováno autorem komentáře

Tak pokud skylake stačí výkonem tak proč ne ale od té doby se určitý pokrok už udál...
Little od Intelu dá řekněme polovinu výkonu při čtvrtinové spotřebě, ploše=ceně (a to bude hlavní důvod proč je tam Intel cpe) pokud by je vyhnal na 6GHz tak by je musel udělat větší a stejně by se asi moc úspora nekonala ta je dána nejspíše jen těmi nízkými takty, ořezání instrukcí a zjednodušení je hlavně kvůli ploše. U alder to mělo být 55W P-core, 15W E-core. Přístup AMD vypadá lépe tam si zen3 "P" bere kolem 20W, C vystačí s 3-4W jen to trochu kazí IOD který si vezme možná až 20W zase velké plus jsou stejné instrukční sady.
Je otázka jestli se postupně Ecore nestanou těmi P a nezačnou vyvíjet nějaká opravdu úsporná - asi E!E
Na hajzlíku zrovna nesedím ale já bych volil cestu třeba 2xSuperP které by odpovídaly těm aktuálním a dosáhly vysokého ST, pak třeba 8P které by měly konzervativnější takty a mohly by tak být i trochu menší a k tomu nějaké E na nenáročné úlohy nebo podpoření masivního MT, jen by všechny musely mít optimálně stejně instrukční sady, kvalitní sheduling a možnost vypínání/uspávání třeba po 4 játrech...

"U alder to mělo být 55W P-core, 15W E-core."
i 9 = 8p 16e
8*55+16*15= 680W
nějak mi to nevychadza

Ty hodnoty jsou pro boost, který ty procesory udrží většinou na dvou jádrech, takže pro tu i9 110w+něco si vezme zbytek procesoru. Při zatížení všech jader jdou frekvence dolů a s tím i spotřeba (rychleji než ty frekvence do určitého bodu) stačí jít o 200MHz dolů a 8P vystačí s 270W, pokud to má udržet pl2 a běží i E jádra tak to jde o dalších 500MHz dolů.
Takže přetaktovat to allcore na 5,2 na P a 3,9 na E tak si to klidně těch 700W vezme...

Jestli jsi myslel boosty tak ok, špatně jsem vás pochopil.

Fakt bere zen c jádro v boostu 3-4W ?

Ten přístup big.Little s různýma architekturama je ale pro MT blbost. Když vývojář optimalizuje SW tak musí udělat codepath pro různá jádra pokud chce z CPU vyždímat všechen výkon.
U ARMu v telefonech to může fungovat, protože se aplikace prasí v javě a na optimalizace se kašle.

Tak je vývojář a vývojař. Ruku na srdce u spousty her se o to už stará samotný engine a ten budou odbornici ladit tak aby to jelo na maximum. Ostatní tvůrci obsahu a weekles programátorům je to jedno. HT je mrtvé ať žije bigLITLE.

Nějak ses do toho zamotal, proč by kvůli 6GHz měl dělat jádra větší?

U AMD to tak funguje. Nejak počet tranzistorov pomáha frekvencii. To, že by sa Vám páčilo, keby e-cores mali 6 GHz, neznamená, že to ide aj technologicky.

Ani ne je zcela běžné, že od každého procesu existuje několik variant, pro vysoké výkony s nižší densitou a opačně. Někdy jsou kompatibilní a jdou použít na jednom čipu, pouze se liší knihovny prvků. Při těchto frekvencích a denzite jsou už sakra znát kapacity propojů i mezi jednotlivými tranzistory. Ty pro vyšší frekvence nemohou být tak blízko u sebe jako pro úsporné aplikace a vliv bude mít i generované teplo na určitou plochu, aby nedocházelo k lokálnímu přehřívání.
Vidět to bylo třeba u navi3x které díky velmi vysoké denzite nedosáhly dostatečných frekvencí ani efektivity. Nebo u zen 4C kde se podařilo snížit plochu jádra o 35% bez vlivu na funkčnost při perfektní efektivitě...