Asus GeForce GTX 660 Ti DCU II TOP: představení karty, parametry
Asus GeForce GTX 660 Ti DCU II TOP: představení karty, parametry Novou GeForce 660 Ti jsme si podrobně představili v úvodu této „trilogie“ spolu s recení prvního z testovaných modelů – přetaktovanou GeForce GTX 660 Ti Power Edition od MSI.
Dnes se podíváme na nejvýkonnější GeForce GTX 660 Ti z nabídky Asusu – GeForce GTX 660 Ti DirectCU II TOP.
Asus má v nabídce hned trojici karet s různými parametry. Nejlevnější má referenční takty, další dva mají méně a více přetaktované jádro, takt pamětí ale zůstal u všech na referenčních 6008 MHz. Všechny karty mají stejné chlazení.
- GTX 660 Ti DirectCU II, 2 GB GDDR5, takt jádra: 915/980 MHz
- GTX 660 Ti DirectCU II OC, 2 GB GDDR5, takt jádra: 967/1058 MHz
- GTX 660 Ti DirectCU II TOP, 2 GB GDDR5, takt jádra: 1059/1137 MHz
My máme nejrychlejší verzi TOP s jádrem na 1059 MHz, průměrným taktem při GPU Boost 1137 MHz a 2 GB pamětí na 6008 MHz.
Karta je osazená dvouslotovým chladičem Direct CU II. Vypadá stejně jako u starších karet, které jsme měli v testu – například GeForce GTX 560 nebo u nedávno testované HD 7850 TOP.
Zdání ale klame, pod podobným krytem je zcela nový (a podstatně lepší) pasiv a dvojici různých ventilátorů nahradily dva stejné.
Karta má nereferenční design, na kterém výrobce nešetřil. Na kartě jsou osazené nadstandardní součástky.
Chladič karty o několik centimetrů přesahuje plošný spoj.
Když jsem z krabice vyklepal jen to, co vidíte na další fotce, chvíli jsem ji ještě prohrabával, jestli je to už opravdu všechno. Soudě dle fotografií ze zahraničních recenzí bylo.
V příslušenství najdete jen jen napájecí redukci ze dvou čtypinových diskových molexů na šestipinový PCIe Power, redukci z DVI-I na analogový D-sub a stručnou uživatelskou příručku. Kartu nám zapůjčil přímo Asus a do ČR dorazila nejspíš o něco dříve než produkční karty, takže ještě nejspíš schází médium s ovladači.
S ohledem na konektorovou výbavu a na to, že zdroj, který by bez potíží herní sestavu s GTX 660 Ti utáhl, už minimálně jeden šestipin mít bude, jedna napájecí redukce stačí. Můstek pro SLI se přidává k základním deskám.
Dá se tedy říct, že i přes nezvykle chudé příslušenství nic podstatného kartě nechybí. V závislosti na verzi balení byste pak ke kartě měli dostat i Borderlands 2, respektive kupón na registraci hry na Steamu.
Asus GeForce GTX 660 Ti DCU II TOP: detaily, konstrukce chladiče, součástky
Asus GeForce GTX 660 Ti DCU II TOP: detaily, konstrukce chladiče, součástky
Plošný spoj má sice délku jen 23 cm, chladič je ale o celé 4 cm delší a celková délka karty je 27 cm.
Fotku plošného spoje ve vysokém rozlišení najdete třeba v recenzi na TechPowerUp.
Kartu jsem nerozebíral, obrázek chladiče jsem si půjčil z videa Asusu. Přímým kontaktem heatpipe s jádrem chladiče se Asus chlubí už v názvu karty. Přes pasiv prochází trojice širokých poniklovaných 8mm heatpipe, dvě z nich jsou dvakrát ohnuté do tvaru S a třetí ve tvaru U. Teplo odvádí do podélného hliníkového žebrování.
U žebrování si můžete všimnout, že je každé druhé žebro odsazené. To by mělo pomáhat ke snížení hlučnosti chladiče.
K lepšímu chlazení napájecí kaskády pomáhá malý pasiv se žebrováním souběžným s chladičem.
Nevídanou zajímavostí je pětipinové přídavné napájení. Soudě dle zapojení by u karty mohlo fungovat monitorování obou ventilátorů, ale i utilitka přímo od Asusu zobrazuje otáčky jen pro jeden.
Celkem originálně vyřešil výrobce napájecí konektory. Konektory jsou oproti běžné praxi vzhůru nohama. V plošném spoji jsou kvůli tomu v místě zámků na konektoru dva výřezy. Proč? Když jsou napájecí konektory opačně a nad nimi je pasiv, musí být mezi konektorem a pasivem dostatek volného místa pro celkem vysoké zámky na konektoru kabelu. I tak se konektory obtížně často rozpojují.
Uspořádání, které zvolil Asus, umožnilo jít s žebrováním až těsně nad napájecí konektory. Je to jednoduché řešení, které usnadňuje práci s konektory, dost se divím, že se něco takového u karet běžně nepoužívá už dávno.
V prostoru mezi výřezem a kontakty na plošném spoji konektoru si ještě můžete všimnout dvojice LED – červená signalizuje problém s napájecím konektorem, pokud je vše v pořádku, svítí zelená.
O řízení napájecího napětí se stará čip s označením Digi+ VRM ASP1212 QAF449.1 02, pravděpodobně jde o přeznačený CHiL 8318, protože jej Asus na jiných kartách z řady GTX 600 je osazený právě on. Na kartě obsluhuje šest napájecích fází, zatímco u referenčního plošného spoje jsou jen čtyři.
Paměťové čipy s označením H5GQ2H24AFR R0C jsou od Hynixu, při napájecím napětí 1,6 V mohou běžet na 6 GHz efektivně a každý má kapacitu 2 Gb.
Testovací sestava, metodika
Nová metodika
Karta je testovaná na nové testovací sestavě, kterou jsme dali nedávno dohromady a na řadě nových her. V metodice ještě nemáme všechny hry, které bychom tam měli mít a počítáme s tím, že z podzimní záplavy novinek ještě něco přidáme. Proto je testovaný na menším množství titulů, i tak je jich ale dost a více, než kolikrát najdete v řadě normálních recenzí.
Testovací sestava
Jako testovací platforma posloužila základní deska Gigabyte X79-UD5 s BIOSem F10. Procesor je šestijádrový Core i7-3960X s TDP 130 W, který je přetaktovaný na 4,2 GHz při 1,36 V. Asistuje mu 16GB kit operačních paměti DDR3 od Kingstonu.
- základní deska: Gigabyte X79-UD5
- procesor: Core i7-3960X (deaktivovaný HTT, C1E, EIST), 4,2 GHz na 1,36 V
- chladič CPU: Noctua NH-D14
- paměti: 4× 4 GB Kingston DDR3 KHX2133C11D3K4/16GX
- zdroj: Enermax Revolution 85 ERV920EWT-00, 920 W
- pevný disk: Intel SSD 510 (250 GB)
- skříň: Gelid DarkForce
- operační systém: Windows 7 x64
Karty pro srovnání
Ve srovnání najdete karty, které jste mohli vidět v nedávných recenzích.
GeForce GTX 660 Ti a GTX 680 SOC od Gigabyte je testovaná na betaverzi ovladačů 305.37.
U Radeonů 7970 pro CrossFire jsem měl k dispozici „pouze“ referenční HD 7970, přetaktovanou HD 7970 OC od Sapphire a GHz edition, zvolil jsem zlatou střední cestu – referenční HD 7970 jsem přetaktoval na takty karty od Sapphire a nasimuloval tak CrossFire dvou Radeonů, jejichž cena se v současnosti pohybuje lehce nad jedenácti tisíci za kus.
Všechny karty jsou testované jen na ještě zánovních ovladačích – v případě Radeonů šlo o neveřejné ovladače Catalyst 12.7 beta přímo od AMD a u HD 7970 OC v CrossFire už o veřejnou betu. GeForce GTX 690 je testovaná na betaverzi ovladačů označené 304.79, starší modely jsou testované na betaverzi 304.48. Verze ovladačů je uvedena i v grafech.
Ve srovnání najdete GeForce GTX 680 a GeForce GTX 670 v referenčním provedení. Dále je v něm původní novinářský sample Radeonu HD 7970 v referenčním provedení, bohužel právě ten s lepší teplovodivou pastou, který se u nás po toulkách po světě zase na chvíli zastavil.
Přetaktované HD 7970 zastupuje model HD 7970 OC do Sapphire s dvojicí ventilátorů na výkonnějším 1000MHz profilu, a čtvrtým Radeonem nedávno testovaná HD 7970 GHz edition.
Aliens vs. Predator, Battlefield 3
Aliens vs. Predator
Scénu z úvodu hry jsme nově nahradili samostatným benchmarkem, který je na internetu k dispozici ke stažení zdarma. Běží pouze v režimu DirectX 11 a je o poznání náročnější než náš původní test.
Pro snadnější testování existuje utilita AvP benchmark tool, tu stačí nastavit takto a spustit test:
Battlefield 3
Battlefield testuji s maximální úrovní detailů, výjimkou je pouze deaktivovaný režim vyhlazování MSAA, který kvůli náročnosti enginu zvládají rozumně jen nejvýkonnější karty. Vyhlazuje se tedy pouze pomocí FXAA. Testuje se 70 s dlouhý úsek po začátku druhé mise Operation Swordbreaker po vystoupení z transportéru.
Crysis Warhead, Crysis 2
Crysis Warhead
K otestování výkonu v Crysis: Warhead používám utilitu Framebuffer Crysis Warhead Benchmarking Tool 0.31. Aby bylo měření kompatibilní s ověřovaným (ranked) benchmarkem, nechávám volbu na mapě ambush a implicitním čase (v tomto případě noc). Používám rozhraní DirectX 10 a zkouším jak nastavení Gamer (hráč, odpovídá detailům high v původním Crysis), tak Enthusiast (very high). Beru výsledek druhého měření, kdy už je hra načtena v paměti. Měření jsou opakovatelná s minimální odchylkou.
Crysis 2
V prvních dvou grafech je v singleplayeru měřeno prvních 60 sekund z mapy Alien Vessel, ve druhém pak 105 s z mapy City Hall.
Hra má doinstalovaný patch s podporou DirectX 11 a hires pack textur. Detaily jsou nastavené na maximum.
DiRT Showdown
DiRT Showdown
Nastavení benchmarku odpovídá zveřejněnému srovnávacímu testu výkonu grafických karet. Shodou okolností se chvíli před uvedením GHz edice Radeonu HD 7970 objevil i patch, u kterého již lze ze hry aktivovat Global illumination počítanou pomocí OpenCL
Ještě připomínám, že na vývoji hry spolupracovalo AMD a i když hra běží na stejném enginu jako Dirt 3 nebo F1 2011, přibyly v ní nové techniky pro osvětlení scény, které jsou nejspíš šité na míru nové generaci Radeonů a (možná zatím) špatně optimalizované pro jiné karty. Zejména se zapnutím „global illumination“ se výrazně propadá snímková frekvence nejen u konkurenčních GeForce, ale i Radeonů předchozích generací. Naměřené výsledky se výrazně liší od výsledků karet v jiných hrách.
U dvouprocesorové GTX 690 se podivné chování Dirtu dostává na novou úroveň – u dvou ze tří okruhů se výkon karty propadá pod výkon jednoho čipu. Nepomohlo ani opakované měření. Soudě dle nárůstu výkonu v prvním z testů SLI funguje, ale na jiných okruzích už něco zlobí.
Testuji ve dvou nastaveních, v prvním jsou téměř všechny položky s výjimkou Global Illumination nastavené na maximum (s GI hru zvládají jen nejvýkonnější Radeony), ve druhém už je i GI zapnutá.
Jinak metodika odpovídá srovnání výkonu grafických karet, testuje se na třech okruzích, první je standardní benchmark, u kterého jsou kvůli opakovatelnosti měření odstranění soupeři a další dva odpovídají náročnějším okruhům, které lze měřit automatickým benchmarkem.
Za poskytnutí hry do testu děkujeme společnosti ConQuest entertainment
Max Payne 3, Metro 2033
Max Payne 3
Také Max Payne 3 je testovaný stejnou metodikou jako ve srovnání výkonu grafických karet. Téměř všechna nastavení jsou na maximu, výjimkou je snížené rozlišení map pro stíny (s nejvyšší kvalitou stínů by nebylo možné měřit v rozlišení 2560 × 1600 bodů karty s 1 GB paměti). Z obdobného důvodu a také kvůli velkým nárokům na výkon karty je deaktivované náročnější vyhlazování MSAA, hrany jsou vyhlazované pouze pomocí FXAA..
Výkon měřím FRAPSem po dobu 38 sekund ve dvou náročných lokacích – na druhém checkpointu z páté kapitoly a na druhém checkpointu ze sedmé kapitoly.
Metro 2033
Testování v Metro 2033 doznalo oproti dřívější metodice jednu podstatnou změnu. Hru už netestuji ručně, ale pomocí vestavěného benchmarku.
Nastavení odpovídá nedávnému velkému srovnání 16 grafických karet.
Testuji v nabízené lokaci Frontline. V Metro 2033 netestuji nejnáročnější nastavení, jak již psal ve velkém srovnání 16 karet Mirek, MSAA je spíše na škodu (ve hře rozmazává tak, jakoby šlo o nějaký postprocessing filtr a ne běžný multi-sampling) a tudíž používám pro změnu zase skoro neznatelné AAA. Vypnuta je výkon neskutečným způsobem žeroucí funkce DOF (Depth Of Field, hloubka ostrosti), jelikož to podle diskuzních fór nejspíše pro hratelné snímkové frekvence udělá většina lidí.
S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark, World in Conflict
S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark
Nastavení testu je shodné s předcházející metodikou, liší se pouze v tom, že už nadále testuji pouze dvě náročnější nastavení.
Pro testování této moderními technologiemi nabité hry používám samostatný benchmark. V něm pak celkové nastavení Ultra, Enhan. full dynamic lighting s MSAA for A-teste objects (anti-aliasing transparentních textur), SSAO Mode nastaveným na HDAO, kvalitou na Ultra (verze Compute Shader), zaplou teselací i CHS (Contact hardening shadows).
World in Conflict
Testuji s upraveným profilem very high details. Navíc jsem zapínám water reflects clouds (voda odráží oblaka) a anizotropní filtrování navýšil na 16×. Používám vestavěný benchmark.
Spotřeba (příkon), teploty, otáčky ventilátoru, hlučnost
Asus GeForce GTX 660 Ti DCII TOP
Po mírném zklamání z vyšší spotřeby karty bez zátěže mi náladu spravila spotřeba v zátěži. Zatímco GTX 660 Ti od MSI se se spotřebou dostala i nad GeForce GTX 670, karta od Asusu na tom byla oproti GTX 670 o 10 W lépe. To je výborný výsledek zejména s ohledem na to, že je dost výrazně přetaktovaná.
Daní za to je nejspíš o malinko nižší výkon a výrazně horší možnosti přetaktování, o tom ale až na další straně.
Spotřeba sestavy s grafickou kartou
Protože nás zajímají především rozdíly mezi jednotlivými kartami, pro zmenšení chyby měření a snížení vlivu procesoru jsou u sestavy deaktivované úsporné funkce procesoru (navíc přetaktovaného). To kdybyste se divili, proč se jinde dostávají k hodnotám kolem 60 W, zatímco naše sestava jde daleko přes 100 W. Samotná sestava bez grafické karty by měla mít bez zátěže spotřebu kolem 115 W.
Spotřeba v úsporném režimu monitoru
Tady Radeony vítězí zásluhou technologie ZeroCore, ve kterém by jejich spotřeba měla být nižší než 3 W. Záměrně říkám že měla, protože s přibývajícími kartami a při rozdílech mezi Radeony je zřejmé, že se všechny Radeony do deklarovaného 3W limitu v ZeroCore vejít nemohly.
Dále následuje spotřeba při nečinnosti, kdy je zobrazená pracovní plocha systému.
V následujícím grafu je spotřeba sestavy v náročné statické scéně v Crysis. Grafické karty v ní dosahují o poznání vyšší spotřeby než při běžném hraní, snad se dá říci, že jde o maximální hodnoty, na které se ve hrách běžně vůbec dá dostat.
Nejde o jednu špičkovou hodnotu, kterou zaznamenal wattmetr, jak se to často pro usnadnění v testech měří, ale o průměrnou hodnotu zaznamenávanou zhruba po dobu jedné minuty po 10–30 minutách stejné zátěže, kdy se dostatečně prohřeje chladič karty i samotná sestava a teplota grafického jádra i spotřeba se ustálí.
Při běžném hraní, kde není grafické jádro tolik vytížené a karty se tak nezahřívají, bývají rozdíly menší, obzvlášť to platí v případě, kdy hru brzdí procesor. Zejména 28nm Radeonům příliš nesvědčí vyšší teploty, na které se karty v testovací scéně v Crysis zahřívají, počítejte s tím, že při běžném hraní, kde takovou scénou jen proběhnete, na tom budou ve srovnání s Geforce líp.
GeForce GTX 690 je bohužel rozebíraná, takže už nemá původní pastu. I v případě referenční HD 7970 musím ještě připomenout, že jde o tutéž kartu, se kterou jste se mohli setkat v recenzi Sapphire HD 7970, konkrétně referenční model přímo od AMD, který už bohužel prodělal nejednu rozborku a tak není v původní podobě, ale má na jádře nanesenou kvalitnější teplovodivou pastu Noctua NT-H1. Kvůli tomu je spotřeba karty i teploty o něco nižší než tomu bylo u karty nerozebírané, kterou jste dosud mohli vídat v grafech. Pořád jde ale o karty z prvních várek, které mohly mít horší jádra než později prodávané modely.
V dalším grafu je vypočtený poměr výkon/watt ze stejné scény. Číslo je to jen přibližné, vychází z odhadované spotřeby karty (tu jsem dostal odečtením spotřeby sestavy s jedním zatíženým jádrem od spotřeby celé sestavy) a vyjadřuje, kolik W si vyžádá jeden snímek za sekundu, lepší jsou menší hodnoty. Opět připomínám, že jde o situaci při intenzivním vytížení grafické karty náročnou scénou a v méně náročných situacích jsou rozdíly menší.
Teploty
Teploty bez zátěže měřím při okolní teplotě 25 °C v zakrytované testovací sestavě. Teplotu v zátěži odečítám po ustálení po 10–60 minutách zatížení grafické karty náročnou scénou v Crysis. Dosahovaná teplota je vyšší než při běžném hraní, jde o zátěž, na kterou se můžete dostat ve výjimečně náročných scénách. Do jisté míry supluje zátěžové testy jako je Furmark či MSI Kombustor, jen s tím rozdílem, že nejde o umělý test stavěný speciálně na abnormální vytížení grafického čipu, ale je přímo z praxe.
Pamatujte na to, že se u daného údaje spoléháme jen na to, co na sebe sama grafická karta požaluje a nikde není psáno, že čidlo hlásí pravdivý údaj. Hlavně u procesorů se nezřídka stává, že jádro hlásí nižší teplotu než má vzduch, který jej chladí.
Proto nedoporučuji srovnávat teploty u různých modelů karet, rozumně porovnávat se dají snad jen karty se stejným jádrem. Mezi jednotlivými modely už nezbývá než se spoléhat na to, že hodnota, kterou zobrazují diagnostické utility, odpovídá realitě a výrobce ji nějak nepřikrášlil.
Teplota grafického čipu je i přes nízké otáčky vetilátoru nízká.
V zátěži je teplota grafického čipu úžasných 70 °C. Proč úžasných? Mrkněte kousek níž na otáčky a pochopíte to.
Otáčky ventilátoru
Protože jen málokteré karty používají stejně koncipované chladiče a zejména stejně velké a stejně výkonné ventilátory, nemá porovnávání samotných hodnot valný význam. Údaje v tomto grafu jsou pouze informativní na doplnění ke grafům hlučnosti.
Ještě připomínám, že obecně jsou radiální (odstředivé) ventilátory s lopatkami po obvodu, které se běžně používají u výkonnějších referenčních karet, výrazně hlučnější než chladiče s axiálními ventilátory.
Karty s jedním ventilátorem bávají při stejných otáčkách tišší než karty se dvěma obdobnými ventilátory – důvodem nemusí být jen vyšší průtok vzduchu, ale i interference obou ventilátorů, kvůli níž mohou otáčky ventilátorů i hluk kolísat, což člověk vnímá hůř než stabilní hladinu hluku.
Asus GeForce GTX 660 Ti: nový rekordman v testech
Po testech provozních vlastností mě skoro trápí, že jsem u posledně testované GTX 660 Ti od MSI tolik hýřil superlativy stran hlučnosti chladiče. Nová generace DirectCU II od Asusu v zátěži strčí s odstupem do kapsy vše, co jsem zatím testoval, včetně chladičů karet nižší střední třídy, které kolikrát chladí karty s poloviční spotřebou.
To, že se ventilátory u karty bez zátěže točí na neslyšných 1080 otáčkách, je u karet se zvládnutou regulací už dnes standard.
Jenže i v zátěži je karta obdobně hlučná či dokonce tišší než většina otestovaných karet bez zátěže! Karta je i při mučení v náročné scéně Crysis se ventilátory vyškrábaly jen na slabých 1560 ot./min. To je zatím nejnižší hodnota, na kterou se některá z karet dostala.
Jako by to nestačilo, karta je při stejných otáčkách ventilátoru tišší než konkurenční produkty, které jsem testoval.
Při maximálních 3500 otáčkách jsem naměřil hlučnost 49,5 dBA. Konkurenční GTX 660 Ti od MSI již při stejné hodnotě dosahovala 57,3 dBA. a mohl bych jmenovat i další – HD 7850 od Asusu s předchozí generací chladiče DCU II s 57,3 dBA, HD 7770 VaporX s 56,8 dBA, nebo HD 7850 Windforce 2X od Gigabyte, která se na jen o málo nižších 48,8 dBA dostává se dvěma (byť většími) ventilátory už na 2450 otáčkách.
Hlučnost
Bez zátěže na necelých 1100 otáčkách kartu s velkou pravděpodobností neuslyšíte, patří k tomu nejtiššímu, co se dá pořídit. Točící se ventilátory v pasivně chlazené sestavě lze zaregistrovat tak do vzdálenosti 20 cm od karty.
V zátěži už při 1560 otáčkách slyšet jsou. Opět se ale bavíme o pasivně chlazené sestavě a nočním klidu, cokoliv jako systémové ventilátory s rychlostí 700–800 ot./min a vyšší nebo i nadprůměrný napájecí zdroj, který ventilátor v zátěži roztočí někam k 900–1000 ot./min kartu bez obtíží přehluší.
Svůj podíl na tom určitě má i odstupňované žebrování, díky kterému je aerodynamický hluk vydávaný chladičem nižší.
Snad jen jedna drobnost, která platí pro většinu chladičů s dvojicí ventilátorů. V místě, kde mají k sobě lopatky obou ventilátorů nejblíže, se pohybují proti sobě. Protože nemají kolem rámeček, vzájemně se ovlivňují a tón vydávaný ventilátory kvůli tomu kolísá. Při automatické regulaci si s tím hlavu lámat nemusíte, karta je tak tichá, že to nejspíš ani neuslyšíte. Pokud byste ale chtěli hnát otáčky ručně někam ke třem tisícům, s kolísáním tónu byste měli počítat.
GPU Boost a přetaktování, shrnutí výkonu, cena
GPU Boost a automatické přetaktování
Karta je už od výrobce přetaktovaná, základní takt je zvýšený z původních 915 na 1059 MHz a průměrná frekvence pro GPU Boost je zvedlá z 980 na 1137 MHz. To by mělo z karty Asusu dělat jednu z nejvýše přetaktovaných GTX 660 Ti.
Při zátěžovém testu v Crysis se frekvence s GPU Boost dostala skutečně na 1137 MHz, jen výjimečně (třikrát z šedesáti zaznamenaných údajů za minutu) spadla na 1123 MHz. S ohledem na to, že jde o vyšší než běžnou zátěž tedy výrobce splnil co deklaruje.
Přesto byla karta o fousek pomalejší než papírově slabší testovaná GeForce GTX 660 Ti Power Edition od MSI. Ta má sice oficiální základní takt 1019 MHz a udávanou frekvenci pro GPU Boost „jen“ 1097 MHz, karta, kterou jsem nám MSI zapůjčilo, si ale ve stejném testu vesele svištěla na 1188 MHz. Bez testu několika kusů bohužel nezjistíme, jestli je to vlastnost daného modelu (a tím pádem standard) nebo jen štěstí na konkrétní kus karty.
Přetaktování
Je-li něco, co mě u této karty nepotěšilo, je to přetaktování. Jinak silná stránka karty – nižší napájecí napětí jádra a nižší spotřeba v zátěži – byla nejspíš limitujícím faktorem při přetaktování. Zatímco u karty od MSI bylo napětí jádra (VID) 1,160 V, karta od Asusu do jádra pouštěla jen 1,037 V.
Nejspíš kvůli nižšímu napájecímu napětí jádra nebylo možné hnát takty moc vysoko.
Karta sice umožňuje přetaktování se zvýšením spodní hranice pro napájecí napětí, což by mělo zajistit vyšší stabilitu a vyšší takty, ale zvedání napětí bylo spíš kontraproduktivní. Se zvednutím napětí se totiž karta pravděpodobně dostala na limit spotřeby snížila takt jádra až do té míry, že byl výkon než u nepřetaktované karty.
Cena
Cena samotné karty je zatím jen odhad, v českých cenících jsou totiž v současnosti jen dva levnější modely – se základními takty za 8600 s daní a model s mírným přetaktováním za 8 800 s DPH. Model z edice TOP jsem tedy zatím ocenil o dvě stovky dráž.
Tím už se bohužel dostáváme na úroveň, na které se pohybují GeForce GTX 670. Z trojice nabízených modelů bych nejspíš sáhl po tom nejlevnějším.
Ceny jsou vybrané z některých velkých českých počítačovch e-shopů (Alfa Computer, Alza, Czech Computer), jde pokud možno o nejlevnější dostupné modely. Karty, které se už neprodávají, mají poslední ceny, za které byly k mání.
Nejlevnější modely začínají o něco níž, ale i tak je cena zejména s ohledem na výborný chladič docela přívětivá. Připlatek na chlazení oproti nejlevnějším kartám určitě stojí za zvážení.
Průměrný výkon
U každé hry počítáme celkový průměr ze všech měření, který následně započítáváme do celkového průměru. Každá hra je tedy v celkovém výsledku započtena stejnou vahou. Protože porovnáváme nejvýkonnější karty, z celkového průměru jsem tam, kde u her testujeme více nastavení detailů (nemyslím tím rozlišení), vypustil méně náročná nastavení, která používáme pro porovnávání slabších karet.
Jako základ, od kterého se počítá výkon dalších karet, slouží vždy nejvyšší skóre dosažené u všech testovaných karet.
Testovaných her je méně než obvykle, takže každá odchylka od obvyklého průměru má při srovnání různých architektur a čipů výrazný vliv na celkový průměr. To je ostatně i důvod, proč do výsledků nezapočítávám Dirt Showdown, u kterého některé efekty, na kterých AMD spolupracovalo s vývojáři, běhají na konkurečních kartách se zlomkem výkonu jinak podobně rychlých Radeonů.
Pro zajímavost ještě doplním i odkazy na výsledky se započtením Dirt Showdown, pro rozlišení 1920 × 1080 a 2560 × 1600 bodů.
Poměr cena/výkon
Poměr cena výkon je výborný i přesto, že jsou v grafech zahrnuté možná už zlevněné Radeony HD 7870 a 7950. Uvidíme ještě, co to udělá, až si ceny po uvedení nových karet a brzy očekávaných, tentokrát už opravdu mainstreamových GTX 660, sednou.
A opět ještě výsledky při započtení Dirt Showdown prostřednictvím odkazu pro rozlišení 1920 × 1080 a 2560 × 1600 bodů.
Závěrečné shrnutí
Ceny GeForce GTX 660 Ti v nabídce výrazně nevybočují . I když karty nabízejí výborný poměr cena/výkon, AMD možná i kvůli úniku prvních testů vytáhlo včas do protiútoku a adekvátně upravuje ceny (a konečně i parametry) blízkých karet – Radeonu HD 7870 a HD 7950. Uvedení GTX 660 Ti tak neznamenalo jen lepší poměr výkon/cena u GTX 660 Ti, ale výrazné zlepšení i u Radeonů.
Testovaná karta od Asusu z aktuální nabídky GTX 660 Ti výrazně vybočuje, především cenou. Asus se nikdy netajil tím, že se nepere o to, aby nabídl nejlepší poměr cena/výkon nebo aby se přetahoval o pozice nejlevnějších grafických karetU GTX 660 Ti na takový postoj má právo, osazený chladič je výrazně lepší něž má většina karet v nabídce. Pkud patříte k náročnějším hráčům, kteří nemají moc rádi hlučné komponenty, stojí GTX 660 Ti od Asusu za zkoušku. Spíše bych ale doporučil poohlédnout po levnějších modelech, verze TOP za devět tisíc už je dost vzdálena cílové skupině pro GeForce GTX 660 Ti.
Kromě ceny byly ještě slabinou možnosti přetaktování, testovaná karta od MSI se dostala na jádře o 100 MHz výše, ovšem bylo to vykoupeno výrazně vyšší spotřebou. Spotřeba karty Asus je přívětivější než u karty od MSI (a než zpracuji výsledky karty od Gigabyte, už teď můžu prozradit, že i oproti ní je na tom Asus v tomto ohledu lépe). Paměti šly přetaktovat dobře.
Čím si mě karta získala, bylo chlazení. Nabízí zatím nejtišší chladič, který jsem na aktivně chlazených grafikách potkal. A to je osazený na kartě, která není žádné ořezávátko, ale patří mezi nejvýkonnější modely na trhu. Chlazení má i obrovskou rezervu, dosahované teploty GPU jsou velmi nízké. A protože rozdíl 0,5 fps klidně oželím a ohlížím se spíš na provozní vlastnosti, kvůli vydařenému chladiči bych při výběru GTX 660 Ti o nákupu některé z levnějších karet Asusu určitě uvažoval.
Doplnění: Po otestování třetí karty a aktualizaci cen jsem se rozhodl kartě od Asusu udělit ocenění We Want It! Zdůvodnění najdete v závěrečné části srovnání tří GTX 660 Ti.
Asus GeForce GTX 660 Ti TOP
+ vysoké takty od výrobce
+ z testovaných karet zatím nejtišší, extrémně tichý bez zátěže i v zátěži
+ slušná rezerva pro přetaktování pamětí
+ obrovská rezerva chladiče
+ výborný poměr cena/výkon
+ nižší spotřeba než u jiních testovaných GeForce 660 Ti
− oproti ostatním GTX 660 Ti vysoká cena
− kvůli nižšímu napětí horší výsledky přetaktování GPU
