Modelů GeForce GTX 760 jsme už v redakci měli více než dost, tady je pro připomenutí jejich seznam:
- referenční Nvidia GeForce GTX 760, kterou někteří výrobci nabízejí spolu s vlastními nereferenčními modely.
- MSI GeForce GTX 760 OC Gaming s dvouslotovým chladičem Twin Frozr IV
- EVGA GeForce GTX 760 OC SuperClocked w/ACX
- Gigabyte GeForce GTX 760 OC Windforce 3X
- Asus GeForce GTX 760 OC DirectCU II
- MSI GeForce GTX 760 Hawk s dvouslotovým chladičem Twin Frozr IV
Přesto jsem neodolal, když se mi ozvali z Asusu s nabídkou vzorku GeForce GTX 760 DirectCU Mini. Oproti běžným kartám má totiž dost atypickou konstrukci a nabízí něco, co je u výkonných karet raritou – totiž minimální rozměry, díky kterým je ideální pro použití ve stále populárnějších deskách formátu mini-ITX.
Zajímalo mne také, jak se výrobce popral s chlazením výkonného a tím pádem ne zrovna úsporného jádra GK104 na tak malém prostoru.
Karta je balená v jednoduché krabičce. Na zadní straně výrobce upozorňuje na technologie chladiče DirectCU Mini (vapour chamber, axiální ventilátor CoolTech), Direct Power (napájení GPU je částěčně vedené plechem mimo plošný spoj, což snižuje jeho zátěž), Super Alloy Power (nadstandardní součástky – kondenzátory s pevným dielektrikem, zapouzdřené cívky) a samozřejmě na malý formát vhodný pro platformu ITX.
V příslušenství najdete už jen holý základ – redukci ze dvou šestipinů na osmipin, která bude zapotřebí u slabších zdrojů, které osmipinový PCIe power mezi konektory nemají.
Nejprve si připomeneme parametry referenční karty a blízkých modelů:
| GeForce GTX 580 |
GeForce GTX 660 |
GeForce GTX 670 |
GeForce GTX 760 |
GeForce GTX 680 |
GeForce GTX 770 |
GeForce GTX 780 |
|
| Jádro | GF110 | GK106 | GK104 | GK104 | GK104 | GK104 | GK110 |
| Výrobní proces | 40 nm | 28 nm | 28 nm | 28 nm | 28 nm | 28 nm | 28 nm |
| Velikost jádra | ~520 mm² | 221 mm² | 294 mm² | 294 mm² | 294 mm² | 294 mm² | 561 mm² |
| Tranzistorů | 3,2 mld. | 2,54 mld. | 3,54 mld. | 3,54 mld. | 3,54 mld. | 3,54 mld. | 7,1 mld. |
| Stream procesorů | 512 | 960 | 1344 | 1152 | 1536 | 1536 | 2304 |
| Takt jádra | 772 MHz | 980 MHz | 915 MHz | 980 MHz | 1006 MHz | 1046 MHz | 863 MHz |
| Takt SP | 1544 MHz | 980 MHz | 915 MHz | 980 MHz | 1006 MHz | 1046 MHz | 863 MHz |
| Takt s boost | 1033 MHz | 980 MHz | 1033 MHz | 1058 MHz | 1085 MHz | 900 MHz | |
| ROP/RBE | 48 | 24 | 32 | 32 | 32 | 32 | 48 |
| Texturovacích jedn. | 64 | 80 | 112 | 96 | 128 | 128 | 192 |
| Paměť | 1536 MB GDDR5 | 2048 MB GDDR5 | 2048 MB GDDR5 | 2048 MB 4096 MB GDDR5 |
2048 MB GDDR5 | 2048 MB 4096 MB GDDR5 |
3072 MB GDDR5 |
| Takt pamětí | 4008 MHz | 6008 MHz | 6008 MHz | 6008 MHz | 6008 MHz | 7010 MHz | 6008 MHz |
| Šířka sběrnice | 384 b | 192 b | 256 b | 256 b | 256 b | 256 b | 384 b |
| Propustnost pamětí | 192,4 GB/s | 144,2 GB/s | 192,3 GB/s | 192,26 GB/s | 192,3 GB/s | 224,3 GB/s | 288,4 GB/s |
| Fillrate (pixely) | 37,1 Gpx/s | 23,5 Gpx/s | 29,3 Gpx/s | 31,36 Gpx/s | 32,2 Gpx/s | 33,4 Gpx/s | 41,4 Gpx/s |
| Fillrate (textury) | 49,4 Gtx/s | 78,4 Gtx/s | 102,5 Gtx/s | 94,1 Gtx/s | 128,5 Gtx/s | 133,9 Gtx/s | 165,7 Gtx/s |
| FLOPS (SP) | 1,582 | 1,881 | 2,46 | 2,26 | 3,09 | 3,21 | 3,98 |
| Max. spotřeba | 244 W | 140 W | 170 W | 170 W | 195 W | 230 W | 250 W |
| Délka karty | 27 cm | 23 cm | 24,5 cm | 24,5 cm | 25,5 cm | 26,5 cm | 26,5 cm |
| Shader model | 5.0 | 5.0 | 5.0 | 5.0 | 5.0 | 5.0 | 5.0 |
Karta je osazená ořezanou variantou čipu GK104. Oproti referenčním GTX 760 má přetaktované jádro, základní takt se zvýšil z 980 na 1006 MHz a udávaná typická frekvence s GPU Boost se zvedla z 1033 na 1072 MHz. Reálné takty s GPU Boost byly u testované karty ještě vyšší, více v kapitole věnované chování GPU Boost.
Paměti běží na referenčních 6008 MHz efektivně.
Dvouslotový chladič má černý plastový kryt, na konci je otevřený, takže ventilátor vyfukuje většinu ohřátého vzduchu do skříně.
Na spodku plošného spoje zaujme oranžová „šipky“, to je zmiňované napájení vedené mimo plošný spoj. Všimnout si můžete i výřezu v PCB nad konektorem přídavného napájení. Konektor je oproti běžným zvyklostem otočený o 180°.
Karta má na délku jen 17,1 cm.
Chladič, detaily, konektorová výbava
Dvouslotový chladič DirectCU Mini využívá vapor chamber – plochou odpařovací komoru, jakousi větší obdobu heatpipe. Na spodní straně je v přímém kontaktu s GPU, na horní jsou k ní upevněná žebra pasivu tvořená tenkým hliníkovým plechem uspořádaná do kruhu. Uprostřed pasivu je ventilátor Cooltech, který je jakýmsi hybridem mezi axiálními a radiálními ventilátory.
Z uspořádání ventilátoru a chladiče by se mohlo zdát, že karta vyfukuje velkou část ohřátého vzduchu skrz záslepku, ale není tomu tak. Schází totiž potřebná kapotáž kolem ventilátoru a tak většina vzduchu končí ve skříni obdobně jako u chladičů s klasickým axiálním větrákem.
Jak vypadá karta a chladič rozebraný, se můžete podívat na videu od Asusu, na kterém je model obdobné konstrukce založený na stejném základu – GeForce GTX 670 DirectCU Mini.
Dva konektory pro SLI, které umožňují propojení více než dvou karet do multi-GPU, jsou u GTX 760 už zbytečné, a u karty tohoto formátu a cílení to platí dvojnásob.
GeForce GTX 760 má TDP 170 W a běžně se osazuje dvojicí šestipinů, na kartě je přesto osazený osmipinový 150W konektor, který se jinak používá u karet s TDP přesahujícím 225 W. Výrobce jím totiž kvůli úspoře místa nahradil dva 75W šestipiny. Na zadní straně plošného spoje je nad konektorem dvojice diagnostických LED – červená svítí při nesprávně zapojeném přídavném napájení, když je vše v pořádku, svítí zelená.
Na kartě jsou osazené paměťové čipy SK Hynix H5GQ2H24AFR-R0C, podle specifikací výrobce jde o čipy s pracovní frekvenci 6 GHz efektivně při 1,5 V.
Testovací sestava, metodika
Testovací sestava
Jako testovací platforma posloužila základní deska Gigabyte X79-UD5 s BIOSem F10. Procesor je šestijádrový Core i7-3960X s TDP 130 W, který je přetaktovaný na 4,2 GHz při 1,36 V. Asistuje mu 16GB kit operačních paměti DDR3 od Kingstonu.
- základní deska: Gigabyte X79-UD5
- procesor: Core i7-3960X (deaktivovaný HTT, C1E, EIST), 4,2 GHz na 1,36 V
- chladič CPU: Noctua NH-D14
- paměti: 4× 4 GB Kingston DDR3 KHX2133C11D3K4/16GX
- zdroj: Enermax Revolution 85 ERV920EWT-00, 920 W
- pevný disk: Intel SSD 510 (250 GB)
- skříň: Gelid DarkForce
- operační systém: Windows 7 x64
Testy hlučnosti
Hlučnost grafických karet měřím samostatně na speciální sestavě, která vznikla jen kvůli tomuto účelu. Podrobnosti o ní najdete v článku Ze zákulisí: nové sestavy pro měření grafik a hlučnosti. Sestava je osazená SSD, o chlazení dvoujádrového Athlonu se stará chladič Noctua NH-C14, která během měření hlučnosti chladí procesor jen pasivně. Jediným aktivním zdrojem hluku u sestavy při měření je tak tichý zdroj Enermax s ventilátorem běžícím na přibližně 600 ot./min. Abych hluk jeho ventilátoru co nejvíc izoloval od grafické karty, je záměrně umístěný až za základní deskou.
Při měření na grafické kartě nastavím otáčky, které jsem zjistil ze zátěžových testů naměřených na herní sestavě a změřím samostatně hlučnost grafické karty. Protože je většina karet (hlavně bez zátěže) tišší než samotná testovací sestava pro měření výkonu, je to jediná možnost, jak se vyhnout zkreslení výsledků systémovými ventilátory a ostatními aktivními prvky chlazení.
Ovladače a karty pro srovnání
Ve srovnání najdete karty, které jste mohli vidět v recenzích na Extrahardware.cz. Na jakých ovladačích byla karta testovaná zjistíte z podrobnějších informací, které se zobrazí v rámečku v grafech po najetí na příslušný datový pruh.
V porovnání najdete Radeon HD 7970 s taktem 1100/6000 MHz. Jde o referenční kartu z první várky, která je na dané frekvence přetaktovaná (limit PowerTune byl nastavený na +20 %, a kvůli stabilitě bylo napětí GPU zvýšené na 1,2 V). Karta se při tomto nastavení vůbec nepodtaktovávala, může být tedy i výkonnější než reálný Radeon s obdobnými takty, u kterého do výkonu bude zasahovat řízení spotřeby PowerTune a automatické přetaktování PowerTune Boost.
Aliens vs. Predator, Battlefield 3
Aliens vs. Predator
Scénu z úvodu hry jsme nově nahradili samostatným benchmarkem, který je na internetu k dispozici ke stažení zdarma. Běží v režimu DirectX 11 a je o poznání náročnější než náš původní test.
Pro snadnější testování existuje utilita AvP benchmark tool, tu stačí nastavit takto a spustit test:
Battlefield 3
Battlefield testuji s maximální úrovní detailů, výjimkou je pouze deaktivované vyhlazování MSAA, který kvůli náročnosti enginu zvládají rozumně jen nejvýkonnější karty. Vyhlazuje se tedy pouze pomocí FXAA. Testuje se 70 s dlouhý úsek po začátku druhé mise Operation Swordbreaker po vystoupení z transportéru.
Crysis Warhead, Crysis 2
Crysis Warhead
K otestování výkonu v Crysis: Warhead používám utilitu Framebuffer Crysis Warhead Benchmarking Tool 0.31. Aby bylo měření kompatibilní s ověřovaným (ranked) benchmarkem, nechávám volbu na mapě ambush a implicitním čase (v tomto případě noc). Používám rozhraní DirectX 10 a zkouším jak nastavení Gamer (hráč, odpovídá detailům high v původním Crysis), tak Enthusiast (very high). Beru výsledek druhého měření, kdy už je hra načtena v paměti. Měření jsou opakovatelná s minimální odchylkou.
Crysis 2
V prvních dvou grafech je v singleplayeru měřeno prvních 60 sekund z mapy Alien Vessel, ve druhém pak 105 s z mapy City Hall.
Hra má doinstalovaný patch s podporou DirectX 11 a hires pack textur. Detaily jsou nastavené na maximum.
Max Payne 3, Metro 2033
Max Payne 3
Také Max Payne 3 je testovaný stejnou metodikou jako ve srovnání výkonu grafických karet. Téměř všechna nastavení jsou na maximu, výjimkou je snížené rozlišení map pro stíny (s nejvyšší kvalitou stínů by nebylo možné měřit v rozlišení 2560 × 1600 bodů karty s 1 GB paměti). Z obdobného důvodu a také kvůli velkým nárokům na výkon karet je deaktivované náročnější vyhlazování MSAA, hrany jsou vyhlazované pouze pomocí FXAA..
Výkon měřím FRAPSem po dobu 38 sekund ve dvou náročných lokacích – na druhém checkpointu z páté kapitoly a na druhém checkpointu ze sedmé kapitoly.
Metro 2033
Testování v Metro 2033 doznalo oproti dřívější metodice jednu podstatnou změnu. Hru už netestuji ručně, ale pomocí vestavěného benchmarku.
Nastavení odpovídá velkému srovnání 16 grafických karet. Testuji v nabízené lokaci Frontline. V Metro 2033 netestuji nejnáročnější nastavení, jak již psal ve velkém srovnání 16 karet Mirek, MSAA je spíše na škodu (ve hře rozmazává tak, jakoby šlo o nějaký postprocessing filtr a ne běžný multi-sampling) a tudíž používám pro změnu zase skoro neznatelné AAA. Vypnuta je výkon neskutečným způsobem žeroucí funkce DOF (Depth Of Field, hloubka ostrosti), jelikož to podle diskuzních fór nejspíše pro hratelné snímkové frekvence udělá většina lidí.
S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark, World in Conflict
S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark
Nastavení testu je shodné s předcházející metodikou, liší se pouze v tom, že už nadále testuji pouze dvě náročnější nastavení.
Pro testování této moderními technologiemi nabité hry používám samostatný benchmark. V něm pak celkové nastavení Ultra, Enhan. full dynamic lighting s MSAA for A-teste objects (anti-aliasing transparentních textur), SSAO Mode nastaveným na HDAO, kvalitou na Ultra (verze Compute Shader), zaplou teselací i CHS (Contact hardening shadows).
World in Conflict
Testuji s upraveným profilem very high details. Navíc jsem zapínám water reflects clouds (voda odráží oblaka) a anizotropní filtrování navýšil na 16×. Používám vestavěný benchmark.
Chování GPU Boost 2.0, Crysis
V naší nepříliš intenzivně větrané sestavě se při okolní teplotě 25 °C regulace chovala téměř ideálně a limity využívala na maximum. Při intenzivní zátěži v Crysis se totiž teplota GPU ustálila na hodnotách 79–80 °C, být to o stupeň víc, už by si maximální přetaktování neudržela a došlo by ke snížení taktů.
Pracovní frekvence čipu se po automatickém přetaktování držela na 1123 MHz, což je o dost výše než udávaných typických 1072 MHz s GPU Boost a stejný výsledek jako u větší příbuzné Asus GTX 760 DirectCU II. Ve srovnání s přetaktovanými GTX 760 jiných výrobců patří ale tato hodnota k nižším.
Limitem bylo po celou dobu nastavené napájecí napětí jádra 1,187 V. Maximální povolené napětí (OV limit) je o něco výše, což znamená, že vám karta při přetaktování dovolí ještě zvednout napájecí napětí GPU.
Co nepotěší, jsou poměrně vysoké otáčky ventilátoru – karta se postupně dostala až přes 2340 ot./min, při kterých je ve srovnání s dříve testovanými GTX 760 nejhlučnější.
Chování GPU Boost 2.0, Aliens vs Predator
V benchmarku Aliens vs Predator, který má k běžnému hraní přece jen blíže, byl výsledek tradičně o něco lepší. Protože běžela karta po celou dobu na maximálních taktech, se zahříváním výkon neklesal a rostla jen spotřeba, teploty a hlučnost karty (teploty se po zahřátí pohybovaly kolem 77 °C).
Přetaktování, spotřeba (příkon)
Přetaktování
V MSI Kombustor ustála karta takt GPU zvýšený na 1319 MHz s pamětmi na 6800 MHz bez zvedání napětí (tedy na 1,187 V) asi minutu.
S jádrem na 1215 MHz a pamětmi na 7220 MHz jsem zkoušel jen asi pětiminutovou zátěž v MSI Kombustor (karta tedy nemusela na tomto nastavení 100% stabilní), na 7380 MHz už ale zátěž neustála s jistotou déle než několik sekund.
V Crysis běžela karta asi dvacet minut s jádrem 1280 MHz @ 1,212 V a s pamětmi na 7256 MHz, potom hra (zřejmě kvůli GPU) spadla. Stabilní frekvence tedy bude nejspíš někde kolem 1250 MHz.
Měření spotřeby
Protože nás zajímají především rozdíly mezi jednotlivými kartami, pro zmenšení chyby měření a snížení vlivu procesoru jsou v BIOSu deaktivované úsporné funkce procesoru (ten je navíc přetaktovaný). To kdybyste se divili, proč se jinde dostávají bez zátěže k hodnotám kolem 60 W, zatímco naše sestava jde daleko přes 100 W. Samotná sestava bez grafické karty by měla mít bez zátěže spotřebu kolem 115 W.
Spotřeba v úsporném režimu monitoru
V úsporném režimu obecně vítězí Radeony zásluhou technologie ZeroCore, režimu, ve kterém by spotřeba Radeonů HD 7000 měla být nižší než 3 W. Záměrně říkám že měla, protože při rozdílech naměřených mezi jednotlivými Radeony je zřejmé, že se všechny do deklarovaného 3W limitu v ZeroCore vejít nemohly.
Spotřeba ve Windows
Naměřená hodnota odpovídá spotřebě počítače při nečinnosti, kdy je zobrazená pouze pracovní plocha systému. Naměřená hodnota odpovídá „práci“ v systému Windows 7, který má (z ryze praktických důvodů) vypnuté rozhraní Aero.
Spotřeba při intenzivní zátěži v Crysis
V následujícím grafu je spotřeba celé sestavy v náročné statické scéně v Crysis. Grafické karty v ní dosahují vyšší spotřeby i zahřívání než při běžném hraní, zřejmě nemají daleko k maximální hodnotám, na které u grafické karty při běžném hraní dá vůbec dostat.
Nejde o jedinou špičkovou hodnotu, kterou zaznamenal wattmetr, jak se to často pro usnadnění v testech měří, ale o průměrnou hodnotu spočítanou ze zhruba minutového úseku měřeného po 15–60 minutách zátěže, kdy je celý počítač dostatečně prohřátý a ustálí se teplota karty i ostatních komponent a s tím i spotřeba.
Při běžném hraní, kde není grafické jádro tolik vytížené a karty se tak nezahřívají, mohou být rozdíly mezi kartami odlišné.
Některé karty s automatickým řízením spotřeby nebo přetaktování mohou při vyšší zátěži narazit na nastavené limity spotřeby či teploty a následně snížit takty. Potom se bude naměřená spotřeba ve srovnání s ostatními kartami jevit lepší, než by tomu bylo u porovnání při nižší zátěži.
Spotřeby u testované karty
Spotřeba bez zátěže patřila k nejnižším, rozdíly mezi kartami jsou ale minimální a tak mohou být výrazně zatížené chybou měření. Radeony jsou na tom díky ZeroCore při uspání monitoru pochopitelně o něco lépe.
Spotřeba v zátěži patřila k nejnižším, na tom mají zásluhu nejspíš nižší pracovní takty a s tím související nižší napájecí napětí GPU (a nějaký watt ušetří možná i to, že má karta jen jeden ventilátor).
Poměr výkon/watt je pak obdobný jako u většiny GTX 760 – karta má sice nižší spotřebu, ale také nižší pracovní takt.
V následujícím grafu je vypočtený poměr výkon/watt ze stejné scény. Číslo je to jen přibližné, vychází z odhadované spotřeby karty (tu jsem dostal odečtením spotřeby sestavy s jedním zatíženým jádrem od spotřeby celé sestavy) a vyjadřuje, kolik W si vyžádá jeden snímek za sekundu. Nižší hodnoty jsou lepší. Opět připomínám, že jde o situaci při intenzivním vytížení grafické karty náročnou scénou a v méně náročných situacích jsou rozdíly menší.
Teploty, otáčky ventilátoru, hlučnost
Teplota grafického čipu
Teplota grafického čipu je údaj získaný ze senzorů pro monitoring grafické karty. Hodnoty berte spíše jako orientační, diagnostické utility se spoléhají na informaci, kterou jim předá samotná karta a ta nemusí odpovídat reálné teplotě GPU. Ze zkušeností s jinými komponentami víme, že diagnostika dokáže tyto hodnoty přikrášlit a občas naměří i nižší hodnoty než je teplota okolního vzduchu. Proto bych nedoporučoval přinejmenším vzájemně srovnávat hodnoty naměřené na různých GPU.
S teplotami čipu bez zátěže nebývá problém, přesto může být tento údaj zajímavý. Pokud je karta i bez zátěže hlučná a teplota GPU je přitom nízká, svědčí to o nevhodném nastavení regulace otáček (karta je hlučnější, než by při lépe zvládnuté regulaci mohla být).
Teplota grafického čipu v zátěži by se určitě neměla dostat přes 100 °C. Už při teplotách přes 90–94 °C ale začínají nějaké karty výrazně snižovat takt jádra nebo roztáčet ventilátory na plný výkon.
Specialitou jsou karty s GPU Boost 2.0, jejichž regulace karty automaticky přetaktovává tak, aby teplota GPU nepřesáhla nastavenou hodnotu (standardně 80 °C). V případě, že je u karty s GPU Boost naměřená hodnota 80 °C, s velkou pravděpodobností karta narazila na cílovou hodnotu a snížila úroveň přetaktování.
Teploty u testované karty
Výhrady mám především k teplotě bez zátěže – teplota 35 °C je zbytečně nízká, když za to zaplatíte vyššími otáčkami a vyšší hlučností ventilátoru.
V zátěži už byla regulace nastavená příkladně (tedy pro podmínky v naší testovací sestavě a okolní teplotě), karta se při vyšší zátěži držela téměř přesně na 80 °C.
Otáčky ventilátoru
Protože ne všechny karty používají stejně koncipované chladiče a zejména stejně velké a stejně výkonné ventilátory, nemá samotné porovnávání otáček ventilátorů valný význam. Údaje v tomto grafu slouží pouze jako doplnění pro měření hlučnosti.
Radiální (odstředivé) ventilátory s lopatkami po obvodu, které se nejčastěji používají u výkonnějších referenčních karet, bývají na stejných otáčkách hlučnější než chladiče s axiálními ventilátory.
Dále platí, že karty s jedním ventilátorem bývají i při podobné hlučnosti na poslech snesitelnější než karty se dvěma či třemi ventilátory. Důvodem není jen větší průtok vzduchu a vyšší aerodynamický hluk. Pokud jsou na chladiči vedle sebe dva ventilátory, v místě, kde sousedí, ženou jejich lopatky vzduch proti sobě a vzájemně se přibržďují. Kvůli tomu může hluk vydávaný kartou kolísat, což člověk vnímá hůř než stabilní hladinu hluku.
Ventilátory testované karty
Zvukový projev ventilátoru je dost atypický. Zatímco radiální ventilátory spíše brumlají a při vyšších otáčkách je u nich slyšet výrazný aerodynamický svist, který způsobuje vzduch tlačený skrz žebrování a záslepku, a axiální ventilátory vydávají vyšší a vyrovnanější tón, nový ventilátor se dost výrazně liší od obou běžně používaných řešení.
Při vyšších otáckách vydává hluboký tón s charakteristikou intenzivního šumu, který mi ze všeho nejvíc připomínal zvuk vydávaný starými CRT televizory, když se na nich objevilo zrnění.
Minimum, které lze nastavit a které zároveň (bohužel) nastavuje i automatická regulace má ventilátor na poměrně vysokých 39 % a 1500 ot./min. V zátěži se dostala už na dost vysokých 2340 ot./min. V kombinaci s velkou plochou lopatek už je výsledkem slušný proud vzduchu a s tím i hlučnost.
Maximum má ventilátor až při 100 % výkonu, kdy běží na 3600 ot./min a naměřená hlučnost je vysokých 59,5 dBA.
Hlučnost grafické karty
Co se hlučnosti týká, pamatujte, že se nedá ohlížet jen na údaj naměřený hlukoměrem, ale liší se i charakter zvuku, který chladič vydává. Hlučnější chladič s vyrovnaným hlubším tónem může být snesitelnější než tišší chladič, u kterého kolísají otáčky nebo který vydává vyšší tón.
U velmi nízkých hodnot (zhruba pod 33 dBA) už nejsou rozdíly mezi jednotlivými kartami příliš podstatné, znát jsou snad jen během nočního klidu a na krátkou vzdálenost. Kartu navíc s velkou pravděpodobností je přehluší některý ze systémových ventilátorů, ventilátor ve zdroji počítače, ventilátor na chladiči procesoru nebo otáčení ploten u klasického pevného disku.
Pamatujte také na to, že dBA je logaritmická jednotka. Vzájemné poměry pruhů v interaktivních grafech ani údaje v procentech neodpovídají rozdílům hlučnosti v praxi (jednoduše řečeno karta se 60 dBA není jen dvakrát hlučnější než karta se 30 dBA).
Hlučnost testované karty
Bez zátěže je karta ještě celkem tichá, přesto je slyšet o poznání víc, než je na současné poměry u lepších nereferenčních grafik běžné a s přihlédnutím k teplotě GPU zřejmě zbytečně . Minimum, které automatika nastavuje (a které je zároveň minimem pro manuální regulaci), je 39 % výkonu a 1500 ot./min, logicky je tedy hlučnější než nízkoprofilové axiální ventilátory na 900–1200 otáčkách.
V zátěži už je to o poznání horší, větší plocha lopatek a poměrně vysokých 2200–2350 ot./min už je oproti jiným GTX 760 znát na hlučnosti docela dost. Pozitivní je na tom aspoň vyrovnaný zvukový projev a méně agresivní hlubší tón, který může skříň významně utlumit.
Cena a shrnutí výkonu
Ceny
Ceny jsou vybrané z některých velkých českých počítačovch e-shopů (Alfa Computer, Alza, Czech Computer), jde pokud možno o nejlevnější dostupné modely. Karty, které se už neprodávají, mají poslední ceny, za které byly k mání.
Protože cenu hledáme především kvůli porovnání poměru cena/výkon s nejvýhodnějšími kartami, které jsou ve stejnou dobu dostupné, nemusí odpovídat konkrétním testovaným modelům, ale může jít o levnější kartu na obdobných taktech.
Průměrný výkon
U každé hry počítáme celkový průměr ze všech měření, který následně započítáváme do celkového průměru. Každá hra je tedy v celkovém výsledku započtena stejnou vahou. Protože porovnáváme nejvýkonnější karty, z celkového průměru jsem tam, kde u her testujeme více nastavení detailů (nemyslím tím rozlišení), vypustil méně náročná nastavení, která používáme pro porovnávání slabších karet.
Jako základ, od kterého se počítá výkon dalších karet, slouží vždy nejvyšší skóre dosažené u všech testovaných karet.
U nejvýkonnějších karet musím upozornit na to, že v některých testech už dochází k horšímu škálování – karty už nejspíš brzdí výkon procesoru.
Poměr cena/výkon
Výrobce si za menší rozměry nechá připlatit, cenový rozdíl není nějak drastický, příplatek oproti
Závěrečné shrnutí
Jestli vybíráte kartu do běžné skříně, u které není problém osadit grafiky standardních rozměrů, nenapadá mě mnoho důvodů, proč miniaturní GTX 760 upřednostnit. Není ani tišší, ani výkonnější a ani levnější než dříve testované GeForce GTX 760.
Pokud bychom kartu brali jako rovnou ostatním GTX 760, pohořela by kvůli hlučnosti a nastavení regulace. Asus fyziku neobelhal a malé rozměry pasivní části chladiče musí dohánět ventilátor, což se negativně projeví v podobě vyššího aerodynamického hluku a vyšší hlučnosti.
Výsledek mě přesto příjemně překvapil. Referenční GTX 760 má deklarovanou maximální spotřebu 170 W a na malé kartě nezbývá pro pasiv moc místa, takže jsem čekal, že to bude mnohem horší.
V zátěži Asus sice nedostál svému slibu na krabici a u karty jsem naměřil asi o 3 dBA vyšší hlučnost než u referenčního řešení, musím ale upozornit, že to bylo při vyšší taktovací frekvenci GPU – referenční karta snižovala takty až na 1045 MHz (a s tím i napájecí napětí), zatímco karta od Asusu si držela frekvenci 1123 MHz.
Pokud jde ale o miniaturní počítače a malé skříně, v této oblasti nová GTX 760 naopak prakticky nemá konkurenci. Kartička o délce 17 cm nabízí podobný výkon jako ještě nedávno téměř highendové GeForce GTX 670 či Radeon HD 7950. Pokud jste dříve u počítačů formátu ITX toužili po herní kartě podobných rozměrů, znamenalo to sáhnout minimálně o jednu či spíše o dvě výkonnostní třídy níže.
Ani při hraní nejnovějších her v plném HD rozlišení se tak téměř nebudete muset uskromňovat, protože převážnou většinu titulů zvládne na maximálních detailech.
Jedinou podobně výkonnou alternativou, na kterou jsem v našich e-shopech narazil, je nedávno uvedený předchůdce tohoto modelu – Asus GTX 670 DirectCU Mini s výrazně vyšší cenou. Obdobnou kartu ještě kdysi představil Zotac, ale v našich obchodech jsem ji neobjevil.
A když nechcete, aby byla hlučná?
Pokud by vám vyšší hluk chladiče vadil, nemůžete se spoléhat na automatickou regulaci a předvolené limity, ale musíte regulaci vyladit ručně. Vzhledem k dostatečně vysokému výkonu karty asi nebudu sám, kdo by ocenil lepší provozní vlastnosti na úkor výkonu.
Vyzkoušel jsem alespoň lehce zvednout limity, mírně snížit takt GPU a zvednout výkon pamětí a hlavně stáhnout otáčky ventilátoru. Výsledkem byl kompromis, při kterém karta běžela s jádrem na 1058 MHz, pamětmi na 7128 MHz, s ventilátorem zpomaleným na 1800 ot./min (hlučnost klesla ze 48 na podstatně nižších 43 dBA) a teplota GPU se stále držela kolem přijatelných 85 °C. Výkon v Crysis přitom klesl jen zanedbatelně ze 45 na 43 snímků/s.
Pokud by vás naopak odrazoval nižší výkon, dá se ještě něco málo dohnat přetaktováním, karta má obdobné rezervy jako GeForce GTX 760 běžných rozměrů.
Asus GeForce GTX 760 DirectCU Mini
+ délka jen 17 cm, vhodná i pro mini-ITX
+ vzhledem k formátu extrémní výkon
+ přetaktování od výrobce
+ spotřeba
+ chladič má dostatečnou rezervu
+ i s méně intenzivním systémovým chlazením udrží GPU pod 80 °C
+ rezerva pro přetaktování
+ při manuální regulaci lze dosáhnout lepších výsledků
± bohaté možnosti nastavení, říká si o vyladění na míru
− patří k nejdražším 2GB GTX 760
− pokud vás rozměry nelimitují, je lépe sáhnout po kartách běžných formátů
− složitější přetaktování (obecně u karet s GPU Boost 2.0)
− bez zátěže není neslyšná, ale stále poměrně tichá
− v zátěži výrazně hlučnější než jiná nereferenční GTX 760
