Asus HD 6970 DirectCU II: třípatrová bestie v testu

Tříslotová bestie Asus Radeon EAH6970 DirectCU II

Když se poprvé objevily obrázky chystaných nejvýkonnějších nereferenčních Radeonů a GeForce od Asusu, bylo kolem nich pořádně rušno. Bylo totiž jasné, že výrobce porušil jedno tabu – navrhl chladič, kterému nestačí dva, ale zabere rovnou tři sloty. Uvidíme, zda půjde o ojedinělý exces a Radeonů a GeForce s obrovským chladičem se časem stane zajímavá rarita, nebo o nový nastupující trend, na který se s rostoucí spotřebou grafických karet můžeme pomalu připravovat.

Výrobce se na krabici nebojí chlubit přetaktováním, oproti referenčním taktům je ale takt jádra zvednutý z 880 na 890 MHz a paměti zůstávají na referenčních taktech. Rozdíl mezi 880 a 890 MHz u jádra je tak bezvýznamný, že je menší než chyba měření nebo zaokrouhlování. Proto by měření výkonu nemělo smysl a grafů s výkonem vás tentokrát ušetřím – na taktech od výrobce nezpozorujete a dokonce ani nenaměříte rozdíl. Milerád bych to výrobci odpustil, kdyby výsledky přetaktování stály za to, ale… ale o tom až dále.

 

Další devizou karty je použití kvalitních součástek. Asus udává, že díky prémiovým součástkám karta nabízí 15% nárůst výkonu, o 35 °C nižší teploty a 2,5krát delší životnost. Nižší teploty a delší životnost bych chápal, ale jak s tím souvisí 15% nárůst výkonu nikdo nevysvětluje ani v krátkém videu, které se Super Alloy Power věnuje.

Výrobci grafických karet kladou stále větší důraz i na vlastní chlazení, které osazují v různých variacích na několik modelů karet –  MSI má svůj Twinfrozr a Cyclone, Gigabyte Windforce a Asus zase DirectCU.

Asus už v názvu karet vypíchl hlavní výhodu svého chlazení – měděné heatpipe jsou v přímém kontaktu s jádrem. U chladičů osazených jedním či více axiálními ventilátory, které shora ofukují žebrování chladiče,  je u dvouslotových karet nutný kompromis – buď musí být v místě ventilátorů výrazně snížené žebrování, nebo nízkoprofilový ventilátor, nebo obojí (což byl třeba případ posledních Lightningů s chladičem TwinFrozr III).

U Asusu se ale na kompromisy vykašlali a vyrobili obrovské tříslotové chlazení. Nad poměrně vysokým pasivem jsou ještě dva velké 100mm ventilátory. I když karta nemá tištěný spoj širší než je obvyklé, chladič plošný spoj výrazně přesahuje a výsledkem je podobný cvalík, jako R6970 Lightning od MSI.

 

Další věc, na kterou výrobce láká, a na celé kartě je po chladiči asi nejzajímavější, je výstup na šest monitorů. Standardní Radeony z řady 6000 totiž obslouží nanejvýš čtyři monitory (HD 6990 pět). Abyste zapojili podporovaných šest, musíte už mít rozbočovače pro DisplayPort nebo dva „průchozí“ monitory s DisplayPortem.

Výrobce na záslepku dostal hned šest výstupních konektorů. Vyžádalo si to ale kompromis. Výstupy lze provozovat ve dvou režimech, které vyžadují přepnutí biosu. V jednom funguje jeden z konektorů DVI-I v režimu dual-link, ale odstavíte tím jeden z DisplayPortů, ve druhém zase fungují DisplayPorty, ale konektor DVI funguje jen jako single-link, při kterém je maximální obvykle podporované rozlišení 1920×1200 bodů.

Analogový VGA lze připojit jen na jeden z výstupů DVI přes redukci, ale to platí i pro další nové Radeony.

Napájení je rovněž nadstandardní, kombinaci 6+8pin z referenční karty nahradily dva osmipiny. Výrobce pro napájení doporučuje minimálně 600W zdroj schopný dodávat na 12V větvi proud 40 A.

V příslušenství najdete jen to nejnutnější – adaptér z DVI na HDMI, redukci pro přídavné napájení ze šestipinu (samice) na osmipin (v některých recenzích ze dvou šestipinů na osmipin), obligátní CD a manuál a můstek pro CrossFire. Redukce pro analogový VGA schází.

Rozborka karty, použité součástky a chladič

EAH6970 DirectCU II má nereferenční tištěný spoj. Pro napájení jádra slouží osm fází, pro paměti další dvě. Z označení SHE ASP0907 (SHE jako Super Hybrid Engine) pro řízení napájení pro GPU není zřejmé, o jaký čip přesně jde. U pamětí se o řízení napětí stará dvoufázový synchronní uP6205A.

   

Osazené paměťové čipy Hynix H5GQ2H24MFR jsou stavěné na frekvenci až 6 GHz efektivně.

Chladič je velmi robustní. Samotný kryt je ze silného hliníkového plechu lakovaného matnou černou barvou. K němu je přišroubovaný odlitek rámu z hliníkové slitiny, ke kterému jsou uchycené oba dva ventilátory.

Vše je pomocí šroubů upevněné k pasivu. Ten má masivní hliníkovou základnu, ve které je zapuštěna pětice širokých heatpipe. Tři z nich jsou v přímém kontaktu s jádrem.

Přepínač DIP slouží k přepínání BIOSů s odlišnou konfigurací výstupů.

Testovací sestava

Testovací konfigurace

Podrobný popis testovací sestavy najdete v článku Ze zákulisí: nové sestavy pro měření grafik a hlučnosti. Většina karet AMD je testovaná na hotfix verzi ovladačů AMD Catalyst 11.1a, klíčová řešení pro tento test (CrossFireX HD 6970, HD 6990) jsou testované na Catalyst 11.4. U GeForce GTX 580 jsem testoval na teď již předposlední WHQL verzi ovladačů 270.61.

Základní deska Gigabyte EX58-UD5 je osazená „extrémním“ šestijádrovým Core i7-980X. Procesor je přetaktovaný na 3,8 GHz při napětí zvýšeném na 1,344 V (podle CPU-Z).

V BIOSu jsou vypnuté úsporné technologie. Důvod je opět jednoduchý – co nejvíce omezit vliv procesoru při měření spotřeby grafické karty. Kvůli snížení chyby při měření, ke kterým by jinak docházelo kvůli automatickým a nevyzpytatelným změnám taktovací frekvence, je vypnutý Turbo Boost.

Paměti DDR3-1600 běží na 1360 MHz při časování 8-8-8-22-1T a 1,64 V.

Procesor chladí výkonný Coolink Corator DS, který můžete znát z testu zveřejněného na ExtraHardware.

„Levný“ Centurion od Cooler Master se k podobné sestavě na pohled ani trochu nehodí, ale jde o skříň s typickou (a stále ještě nejčastěji používanou) koncepcí a konfigurací chlazení. V bočnici jsem zalepil otvor v místě chladiče procesoru – při použitém chladiči procesoru a daném uspořádání systémového chlazení nadělal víc škody než užitku.

Vepředu je 1000otáčkový Cooler Master dodávaný se skříní. Zadní systémový ventilátor Nanoxia FX12 (možná si jej ještě pamatujete z naší recenze) může v případě potřeby běžet až na 2000 ot./min, pomocí panelu je zregulovaný na 1500 ot./min, při kterých je aerodynamický hluk ještě únosný.

O napájení se stará 920W Enermax Revolution 85+ má vysokou účinnost, nabízí vysoký výkon a umožňuje i bezproblémový provoz řešení postavených na 3-way SLI či CrossFireX ze tří karet. Při časté manipulaci se náramně hodí odpojitelná kabeláž, která ve skříni zbytečně nepřekáží. K samotnému průvanu ve skříni zase tolik nepřispívá, ventilátor obvykle běží v rozmezí 800-900 ot./min.

Pevný disk VelociRaptor VR150 (WD3000GLFS) s kapacitou 300 GB používáme především kvůli rychlejšímu načítání her.

 

 

 

 

 

 

 

 

Hlučnost, teploty, spotřeba, přetaktování

Hlučnost

To, že je chladič lepší a podstatně tišší než referenční, nikoho nepřekvapí – při maximální herní zátěži v Crysis byl rozdíl obrovský především v zátěži. I v klidu má chladič kultivovanější běh. Navíc dosahuje o něco nižších teplot a hlavně – na rozdíl od referenční karty prakticky nedocházelo k podtaktovávání jádra při překročení TDP.

Můžeme ale srovnávat i dál, a to už tak veselé nebude. Vedle HD 6970 v provedení Lightning karta od Asusu lehce zaostává co do hlučnosti (bez zátěže výrazněji, v zátěži už není rozdíl tak dramatický).

Paradoxní je, že i přes vyšší hlučnost a větší chladič je jádro v zátěži stejně výrazně teplejší než u Lightningů. Referenční karta je na tom zdánlivě jen o čtyři stupně hůř, ale pozor – Radeon v provedení AMD už v tomto režimu „fixluje“ a občas na kratičké chvilky podtaktovává jádro.

Spotřeba je přitom jen o málo vyšší než u referenční karty – bez zátěže asi o 4,5 W, v zátěži o nějakých 5,5 W. Lightning je na tom asi o 16 W hůř, ale u něj bude na vině především podstatně vyšší takt jádra 940 MHz.

Přetaktování

Obrovský chladič, dva přídavné osmipiny a možnost úpravy napájecího napětí jádra musí nutně budit dojem, že karta bude schopná dosahovat vysoké takty. Bohužel, opak byl pravdou. Výsledek i chování karty po přetaktování mne zaskočilo natolik, že jsem raději ještě sháněl jiný kus. Ani to ale nepomohlo.

Takt jádra se s napětím navýšeným na 1,3 V zastavil na 940 MHz a takt pamětí na 1475 MHz (5900 MHz). I druhá karta na tom byla podobně, s TDP zvýšeným o 10 % jsem se dostal jen na stabilních 920 MHz u jádra a 1550 MHz (6120 MHz) u pamětí. Při 930 MHz (bez zvýšeného napětí) už se objevilo BSOD. Se zvednutím napájecího napětí na 1,3 V se karta na jádře sice dohrabala na 945 MHz, ale nebyla už stabilní.

Ne že by nebylo možné nastavit vyšší takty, jenže oba Radeony se pak chovaly nestandardně – po zahřátí karty spadla nejspíš v důsledku podtaktování snímková frekvence v Crysis na polovinu a už se nevracela na původní hodnoty, pomohlo až zavření hry a její opětovné spuštění. A takové přetaktování s takovým výsledkem by nedávalo smysl. Možná se Smart Doctor nedokázal domluvit s automatickým řízením spotřeby od AMD a spraví se to s novější verzí, nebo je problém v ovladačích AMD. Pro jistotu jsem zkoušel i to, zda se takto karty chovají i na jiné sestavě, ale dopadlo to stejně.

[reklamni-kod]

Výsledky karty po přetaktování jsou tedy nakonec blízké výkonu Lightningu od MSI (940/5500 MHz), ale u něj jde o takty, které nastavil a za které ručí výrobce a na kterých karta teprve začíná. Samozřejmě jde do velké míry o konkrétní kus, na internetu najdete i recenze, ve kterých se  EAH6970 DCII dostala i přes 1 GHz, otázkou je, kolik péče věnovali jejich autoři ověření stability i tomu, zda výkon dané frekvenci odpovídá.

Hodnocení a závěr

Závěr

Když budete mít velkou kliku, seženete referenční Radeon 6970 od MSI, který jako jediný bůhvíproč uskakuje cenou od průměru, už za 6500 korun. Obvyklá cena HD 6970 se ale pohybuje kolem 7400 Kč. A oproti těm není pětisetkorunový příplatek na EAH6970 DirectCU II nijak přehnaná částka. Jen o několik desítek či stovek korun (v závislosti na e-shopu) se ale prodávají i nedávno testované Lightningy.

Radeon HD 6970 od Asusu nabízí výkonnější a přitom tišší chlazení než referenční karta a chladičem opravdu ohromí už na pohled. Chová se mnohem kultivovaněji než referenční karta, má lépe vyladěnou regulaci. Spotřeba se od referenčního modelu nijak významně neliší. Pozitivní je i přítomnost šesti výstupů, na ty se ale chytí asi jen málokdo. Zejména s ohledem na obrovský chladič a možnost navýšení napětí na jádře mě zklamaly výsledky přetaktování, u kterých ani možnost navýšení napětí nic neřeší.

Asus DirectCU II je v těchto ohledech určitě zajímavější volbou než referenční karta, ale… zkrátka není jediný a ani nejlepší. MSI se u Lightningu podařilo dosáhnout nižší teploty při nižších hlučnostech a ještě se vše podařilo nacpat do prostoru dvou slotů. Také výsledky přetaktování byly o poznání lepší a v případě karet s cenovkou kolem osmi tisíc korun už není důvod škudlit každou stokorunu.

Asus EAH6970 DirectCU II

+tišší v klidu, výrazně tišší v zátěži
+nižší provozní teploty
+výstupy

−rozměry
−tříslotový chladič komplikuje osazení do CrossFire
−nízké přetaktování výrobcem
−jen průměrné přetaktování