Výhodou chlazení je to, že Asus používá backplate, mechanické namáhání desky tištěných spojů tak bude menší. O celkové efektivitě bych si ovšem nedělal iluze. S ohledem na výšku žeber (bohužel nejsou o moc větší než je průměr samotných heatpipe) je samotná jejich aktivní plocha velmi malá a dále s ohledem na umístění ventilátorů je pak nešťastné i použití perforací v horní záslepce PCI.
Klikněte pro zvětšení
Část vzduchu totiž bude absolutně zbytečně unikat tudy aniž by cokoli ochladila; k odebrání tepla totiž dojde až po průchodu mezi žebry (která jsou mnohem níž než tato perforace v záslepce) a následně úniku spodní částí krytu. Je to tedy i zbytečné plýtvání průtokem, který větráky vytvoří. Při úplném odebrání celé této zbytečné záslepky by bylo nejspíše možné pro stejný chladicí efekt použít nižší ventilátory (10–15 mm), což by mohlo umožnit smrsknutí na pouhé dva sloty bez nějakých kompromisů v hluku a chladicím výkonu.
Klikněte pro zvětšení
Spodní dvě záslepky stejně jako v případě HD 6970 zabírá hned čtveřice DisplayPort 1.2 výstupů a dvojice dvojlinkových DVI. Celá karta je naštěstí dlouhá jen něco pod 28 cm, napájecí konektory PCIe (osmi- a šestipinový) jsou připájeny shora, což dále zjednoduší manipulaci v kratších skříních. Přidaných 50 MHz na jádře (1 GHz) a 100 MHz na pamětech (5,6 GHz) je ovšem těžko něčím, co se dá nazvat přetaktováním.
Klikněte pro zvětšení
Karty budou vybaveny vlastními kontaktními poli, ke kterým bude možné jen připájet kablíky a připojit je k příslušným konektorům základních desek ROG Rampage IV. To umožní ovládání napětí jádra a pamětí přímo tímto způsobem, programově skrz základní desku. Avšak jelikož Tahiti limituje zejména propustnost pamětí (jak si můžete přečíst v našem článku), kterým napětí stejně nepomůže k příliš vysokým taktům (navíc jim výrazně klesne životnost, když se to přežene), Asus by službu udělal hlavně osazením 0,3ns paměťových čipů.
Klikněte pro zvětšení
Čáru přes rozpočet navíc AMD udělalo všem výrobcům s tím, že už referenční karty mají digitální napájecí modul jádra, tentokráte složen z celých osmi fází obsahujících tranzistory v balení DirectFET. Napájení tak má oproti předchozím generacím konečně dostatečnou rezervu a zároveň solidní řízení napětí. Vylepšit se to dá jen velmi těžce, Asus tak šel cestou PowerColor a sice přidal dvě fáze, avšak s mírně horšími tranzistory v balení LFPAK.
Klikněte pro zvětšení
Výsledkem tedy je, že napájení je přibližně nastejno, přetaktování z výroby je nízké, možnosti změny napětí jsou v podstatě proprietární. Chlazení je zlepšeno mírně, osazení více výstupů je vyváženo zabráním více místa ve skříni. Karta mi tedy na pohled nepřijde výrazně lepší než referenční verze od AMD, právě díky jejím kvalitám tomu však v podstatě bude u většiny nereferenčních modelů všech výrobců. Každopádně tímto mají partneři uzavřené dveře a budou-li své modely cenit výrazně nad ceny karet referenčních, nemá smysl uvažovat o jejich nákupu. Obzvláště půjdou-li na jádro naroubovat staré osvědčené chladiče jako např. Accelero S1.
Klikněte pro zvětšení
Zdroj: techPowerUp
