Asus NAS-M25: Zálohujte lusknutím prstů

 

Představení, parametry, obsah balení

 

Představení, parametry, obsah balení

Asus tady, Asus tam. Je zkrátka všude, kde se točí nějaké peníze. Síťová úložiště jsou na vzestupu, jejich prodeje rok od roku stoupají a pro jednoho z předních výrobců počítačových komponent je to tedy pouze logický tah.

Nutno dodat, že prvotina není nikterak dechberoucí produkt, Asus spíše jen sonduje a oťukává možnosti. Věřím, že pokud se podaří prodat uspokojivý počet výrobků, vytasí se na trh s mnohem zajímavějšími produkty.

     

Do té doby se budete muset spokojit s NAS-M25. Jedná se o dvoudiskové úložiště pro standardní 3,5" pevné disky. Základní parametry naleznete v tabulce:

 

Většina výrobců sází na černou barvu. Asus na to šel tak trochu od lesa a po vzoru Western Digital (a jejich MyBookWorld) použil bílý plast. O jeho vhodnosti či nevhodnosti si každý udělejte závěr sám, mně v záplavě všeho černého (a v kombinaci s oblými tvary) přijde design v naprostém pořádku.

Rozměry jsou dány především velikostí pevných disků a nijak nevybočují z průměru. Beztak se nejedná u těchto zařízení o parametr, který by rozhodoval o koupi. Pro ty z vás, kteří hledají kompaktnější zařízení, podívejte se na dříve recenzovaný Synology DS411slim.

Uložení disků je horizontální, leží přímo nad sebou a je mezi nimi pouze velmi malá mezera. Dá se tedy očekávat, že vrchní disk bude o něco více teplotně namáhán. To je koneckonců vidět i na snímcích z webového rozhraní – v zátěži je rozdíl teplot 4 °C.

O chlazení se stará jediný ventilátor umístěný na zadní straně úložiště, jeho zvukový projev je mírný a většinu času jsem ani nevěděl, že běží. Nejvyšší teplota disku, kterou jsem zaznamenal, byla 48 °C, většinu času však teplota byla nižší.

Spuštění, instalace, tvorba RAID, SW

 

Instalace, webové rozhraní

Hned jak vložíte instalační médium do mechaniky, budete mít k dispozici téměř vše v českém jazyce. Je příjemné, že Asus již u své prvotiny myslí i na angličtinou nevládnoucí uživatele. V prvé řadě je potřeba nainstalovat Asus NAS Utility, aplikaci prohledávající vaši síť na přítomnost síťového úložiště.

 

Aplikace funguje naprosto bezproblémově, zařízení bylo nalezeno opravdu rychle, a to i v síti obsahující přibližně sto zařízení. Ihned po označení úložiště jste vyzváni k zadání jména a hesla (z výroby nastaveno na admin/admin). Po úspěšném přihlášení je nutné přihlašovací údaje změnit, což považuji za základní bezpečnostní opatření.

V dalším kroku je třeba dodat informace o vašem síťovém prostředí. Pro nezkušené uživatele doporučuji vše nechat na automatice, pokročilí mohou nastavit IP adresy manuálně (a nespoléhat tak na DHCP server, který nemusí být vždy k dispozici či fungovat správně).

Poté již nic nebrání nastavit souborový systém a spřažení disků. Na výběr je ext2 a ext3, disky můžete využít jako JBOD, RAID0, RAID1 nebo používat disky odděleně. U dvoudiskového úložiště toho asi moc dalšího nevymyslíte (snad kromě softwarového dělení disků částečně na RAID1 a RAID0).

Utilita vám na závěr nabídne automatické namapování síťové jednotky na aktuálním počítači, na dalších využijete klikací cestu v operačním systému nebo příkaz „net use“. Po odsouhlasení potvrzovacího dialogu si můžete odskočit udělat čaj, formátování disků a vytváření oddílů pár minut zabere.

Webové rozhraní

Ihned po dokončení instalačního procesu jste přesměrování do webového rozhraní. V základu se dočkáte angličtiny, jednoduše se však můžete pomocí rozklikávacího menu můžete přepnout do češtiny.

Konfigurační stránka je vcelku jednoduše zpracovaná a ovládání mi přišlo poměrně intuitivní. Pokud jste v prvotním nastavení něco nastavili jinak a na pokročilou správu si nevěříte, je k dispozici průvodce, který vás opět provede základními kroky.

Pokročilé nastavení obsahuje většinu důležitých funkcí a informací, které potřebujete. Menu je opravdu smysluplně poskládané do několika málo položek a rychle se s ním sžijete. Jistě, není to paravirtuální desktop po vzoru Synology, ale na rovinu – je to potřeba?

Po chvilce užívání jsem přišel na dva nedostatky. Z informační stránky se nedozvíte, zda úložiště běží na gigabitovém nebo stovkovém Ethernetu. Prostě ne! Trochu nesmyslně tak musíte stav sítě zjistit na druhé straně kabelu, což může v praxi znamenat taky seběhnutí pěti pater administrativní budovy, vydolovat ze šéfa povolení pro vstup do serverovny a podobné patálie.

Další informaci, která v rozhraní není (nebo jsem ji několikrát po sobě přehlédl), je použitý souborový systém. Zde už vám nepomůže ani běhání po serverovně, zkrátka musíte spoléhat na to, že víte, na co jste při tvorbě oddílů kliknuli.

Drobnou výtku bych ještě směroval k překladatelskému týmu – z českého rozhraní budete mít občas pocit, jakoby se jednalo o strojový překlad. Většina klasických nesmyslů je sice upravena, určitou dávku korektury by ale jistě texty snesly.

Pro odlehčení přidám perličku – Active Directory je v menu přeloženo jako aktivní složka. Přiznám se, že jsem pár vteřin přemýšlel, co tím vlastně chtěl básník říci…

Součástí instalačního média jsou také tři doplňky, které je možno doinstalovat. Jedná se o BitTorrent klienta, stahovací utilitu a webovou verzi průzkumníka souborů. Všechny doplňky jsou plně integrované do rozhraní a dá se předpokládat, že Asus v budoucnu ještě nějaké přidá. Předpokládám, že lačnost uživatelů bude především po blogovacích systémech a fotogaleriích. I když, žijeme v době Facebooku…

 

Zálohování — TotalRecovery Pro

 

Zálohování – VirtualDrive a TotalRecovery Pro

Ačkoliv se náš web zaobírá většinou hardware, dovolím si trochu odbočit a tuto kapitolu věnuji výhradně zalohovacímu software přibalenému k tomuto zařízení. Jedná se o rebrandovaný balík FarStone TotalRecovery Pro 7 a VirtualDrive Pro 14.

Když už zálohu, tak pořádnou!

V prvé řadě si musíte přiznat, že naprostá většina z vás nezálohuje, nebo zálohuje špatně. Vyřešit smysluplně a pokud možno automaticky zálohovací proces může být nadlidský úkol a nezřídkakdy je nutné úplně přepracovat koncept ukládání dat.

Ve FarStone si jsou toho plně vědomi a nabízejí zajímavou alternativu. Nezálohují se pouhé soubory, místo toho nastupuje tvorba obrazů disku a následují přírůstkové zálohy. V kombinaci s VirtualDrive Pro 14 a VMWare pak můžete jednotlivé zálohy spouštět jako virtuální počítač a lehce tak ověřit obnovitelnost při totální havárii.

Koupí Asus NAS-M25 tak máte v rukou kompletní zálohovací strukturu, pomocí které dokážete obnovit operační systém a data v opravdu krátké době, a to včetně všech nastavení a programů. Při čtení informačního PDF souboru jsem byl dost skeptický, očekával jsem offline klon disku na síť či jinou variantu, při které je počítač nepoužitelný několik hodin.

Byl jsem na omylu – instalace software trvá pár minut, po jednom restartu (zavedení služeb a instalace ovladače pro virtuální disk) již můžete nastavovat různé zálohovací úlohy, které pak již automaticky obstarají nepříjemnou rutinu za vás.

 

Zálohování jsem samozřejmě otestoval, nechal jsem běžet Outlook, Winamp a Firefox a spustil jednorázovou zálohovací úlohu. I na stomegabitovém Ethernetu trvala záloha čtyř oddílů (včetně systémového) o celkové velikosti 100 GB přibližně pět hodin. Zpomalení počítače bylo sice znát, ale nemohu říct, že by mi bránilo v běžné práci.

Poté jsem nainstaloval aplikaci na jiný počítač, ke kterému jsem připojil přes USB redukci nový disk a nechal proporcionálně zvětšit oddíly ze zálohy. Proces obnovy (opět ze sítě) trval přibližně čtyři hodiny, výsledkem však byl zcela funkční operační systém se vším všudy.

Hledáte-li tedy síťové úložiště především pro kvalitní a dostupné zálohování, měli byste zvážit, zda toto není ta správná cesta. Jen upozorním, že licence je pro jeden počítač a pro využití na více strojích je potřeba dokoupit další.

Testy výkonu — FTP, CIFS

 

Testy výkonu

Všechny testy výkonu probíhají s úložištěm připojeným napřímo do počítače s dedikovanou gigabitovou síťovou kartou. Chci se tím vyvarovat problémům s případným nízkým výkonem dalších prvků v síti (router, switch).

Testy slouží k porovnání výkonu jednotlivých polí RAID, dle výsledků lze jednoduše odvodit, jaké pole zvolit. Ačkoliv většinu testů vyhraje nastavení RAID0, nemohu toto nastavení doporučit, při zničení kteréhokoliv disku přijdete o data na všech. Nasazení RAID0 si dovedu představit pouze ve specifických případech (pravidelné zálohování do dalšího umístění, data nenáročná na obnovu, ale existují vůbec taková?). Výsledky budou do budoucna porovnatelné s dalšími testy NASů na ExtraHardware.

FTP, CIFS

K testování FTP využívám FileZilla klient, na server a následně z něj se odesílá soubor o velikosti 10 GB. Všechny služby (mail server, web server, multimediální aplikace) jsou vypnuty. FTP bývá pro svou jednoduchost a (relativní) spolehlivost často využíváno pro automatické zálohování.

Nově pak procházím testy CIFS ještě jednou, tentokrát nepřenáším jediný soubor, ale rovnou celou složku obsahující 46 178 souborů rozesetých ve 4404 složkách o celkové velikosti 3,79 GB. Snažím se tak alespoň částečně přiblížit reálný výkon zařízení v běžném provozu.

Výsledky ve screenshotech

RAID1

RAID0

ATTO Disk Benchmark, CrystalDiskMark x64 3.0

 

ATTO Disk Benchmark, CrystalDiskMark x64 3.0

Na testování síťových úložišť se dají využít tradiční diskové benchmarky, využil jsem dva velmi oblíbené — ATTO Disk Benchmark a CrystalDiskMark. Každý z nich testuje propustnost trochu jinak, a tak vám nabídnou ucelený obrázek o výkonu.

Výsledky ve screenshotech

RAID1

RAID0

 

FTP a CIFS podruhé a dvakrát

 

FTP a CIFS podruhé a dvakrát 

Ještě jednou se podívejte na výkon zařízení při přenosu dat pomocí CIFS a FTP, tentokrát však na zařízení budou probíhat dvě operace současně. Cílem je ukázat, jak se úložiště bude chovat při více operacích probíhajících různými směry.

Současné čtení FTP i CIFS

Při tomto testu je ze zařízení čten 10GB soubor ze dvou různých umístění, stahování probíhá současně pomocí FTP (Filezilla) i CIFS (FastCopy).

 

Současný zápis FTP i CIFS

Při tomto testu je do zařízení nahráván 10GB soubor ze dvou různých umístění, nahrávání probíhá současně pomocí FTP (Filezilla) i CIFS (FastCopy).

Současný zápis FTP a čtení CIFS

Při tomto testu je do zařízení nahráván 10GB soubor pomocí FTP, přičemž současně dochází ke stahování jiné kopie souboru pomocí CIFS.

 

Současný zápis CIFS a čtení FTP

Při tomto testu je do zařízení nahráván 10GB soubor pomocí CIFS, přičemž současně dochází ke stahování jiné kopie souboru pomocí FTP.

 

Současný zápis a čtení CIFS

Opět stejný scénář, tentokrát komunikaci se zařízením zajišťuje v obou úlohách CIFS protokol (dvě instance programu FastCopy provádějí download i upload souboru z různých umístění).

Výsledky ve screenshotech

RAID1

RAID0

Verdikt

 

Verdikt

Po několika dnech práce s NAS-M25 mohu říct, že se jedná o docela povedený produkt odpovídající dnešním standardům, a to jak výkonově, tak i designově. Asus rozhodně nechtěl šlápnout vedle a držel se zavedených kolejí. Doufejme, že do budoucna předvede trochu invence a posune mantinely dál.

Přestože chlazení je řešeno opět malým větráčkem na zadní straně, nepřesáhla míra hluku únosnou mez. Za celou dobu testování jsem si ani jednou nevšiml, že by mě otáčky ventilátoru vytrhly ze soustředění (na rozdíl od předchozích testovaných úložišť od D-Linku, které mě donutily zesílit hudbu).

Webové rozhraní rozhodně nelze označit jako složité. Základní rychlé nastavení je na pár kliknutí, po přepnutí do pokročilého módu se ale rozhodně neztratíte. Pro někoho výhoda, pro jiného budou v menu chybět podrobná nastavení.

Velkým bonusem je přibalený software pro zálohování. Jeho popisu jsem věnoval celou jednu kapitolu a nebudu se zde dále rozepisovat. Podobná aplikace mi léta u úložišť chyběla.

Za cenu pod 5000 Kč se jedná o skutečnou konkurenci k zavedeným značkám na trhu. Nezbývá než popřát společnosti Asus hodně štěstí při tvorbě nových produktů v oblasti síťových úložišť, start se povedl.

Asus NAS-M25

+ nízká hlučnost
+ přibalen kvalitní zálohovací software
+ slušný poměr výkon/cena
+ česká lokalizace
- místy až příliš jednoduché možnosti ve webovém rozhraní
- drobné chyby v české lokalizaci