Asus P5Q Deluxe: přetaktování má v srdci

13. 6. 2008

Co je zač Intel P45?

Porovnání čipových sad

Hlavní novinkou u čipové sady P45 je její nový jižní můstek ICH10, který bude dodáván ve více variantách. Námi testovaná deska obsahovala zřejmě tu nejčastěji osazovanou - ICH10R s podporou diskových polí RAID. Celá řada čipových sad 45 je vyráběna 65nm procesem, oproti dříve používanému 90nm. Za zmínku pak také určitě sotjí, že tato čipová sad aje poslední pro procesory Core 2 Duo a Quad. Na podzim se dočkáme zcela nové platformy Intel Nehalem, která bude mít zbrusu nový čipset i procesorovou patici.

Každý severní můstek ze série P4x v sobě nese i integrované grafické jádro, které je v čipsetech řady P deaktivováno, u řady G a Q pak aktivováno. Do rodiny nových čipsetů pak patří nalsedující modely: P45, P43, G45, Q45 a Q43.

Pokud budete porovnávat čipovou sadu P45 s doposud nejvýkonnější X48, tak záhy zjistíte, že změn není až tak mnoho. Na obou sadách najdete stejný počet USB portů, gigabitovou síť, HD Audio i další technologie Intelu. Rozdíl najdete především v rozdělení PCIe linek pro grafické karty. Zatímco čipsety X48 a X38 podporují rychlost přenosu 2× PCIe ×16, u čipové sady je to buďto 1× PCIe ×16 nebo 2× PCIe ×8. Vzhledem k tomu, že se ale jedná o standard PCI Express 2.0, tak to žádný problém nepředstavuje. Podporovány budou jak paměti DDR2-800, tak i DDR3-1333, přičemž výrobci se nás budou velmi rychle snažit přesvědčit, že tyto rychlosti nejsou rozhodně finální.

Balení, příslušenství, parametry

Balení, příslušenství, základní info

Krabice základní desky je vyvedena v netradiční modré barvě a nezapomnělo se ani na zvýraznění nejdůležitějších funkcí nové desky

Samotné příslušenství pak čítá kromě obligátního manuálu, kabelů a přídavného USB/FireWire modulu i odstíněnou záslepku zadních portů, přídavný větrák na pasiv na mosfetech a sadu Q-konektorů pro snadnou instalaci konektorů předního panelu.

Použité komponenty a jejich osazení

Až na jednu výjimku se u této desky nedočkáte v rozložení komponent žádného negativního překvapení. Tou výjimkou je kolize jednoho SATA portu s delší grafikou kartou. Ta jde přímo přes prostor tohoto portu a tak jej nebudete moci používat. Alternativ, kam kabel zastrčit je ale více než dost.

V zadním bloku konektorů bych rád upozornil na kombinovaný port PS/2, do kterého je u této desky možné zasunout myš i klávesnici. Pokud jej použijete, tak ušetříte jeden volný USB port.

Asus k napájení procesoru používá celkem 16 fází, což je prozatím nejvíc, co bylo na desce kdy osazeno. Své dvoufázové napájení mají i paměťpvé obvody.

Konektorů pro připojení pevných disků a optických mechanik je skutečně více než dost. Asus k tomuto účelu používá rovnou dva přídavné řadiče - Silicon Image a JMicron. První jmenovaný pak přináší specialitu v podobě Drive Xpert, který velmi jednoduše z prostředí Windows supluje nastavení disků do režimů RAID 0 nebo 1. V zadním bloku najdete celkem šest USB portů, dalších šest můžete vyvést z pinů na desce. To samé platí i pro druhý port FireWire.

Ani zde nemůže chybět malá kartička obsahující linuxovou distribuci zajišťující chod ExpressGate. Novinkou jsou u Asusu pak dva nezávislé BIOSy. Vymazat je můžete pomocí této propojky, nebo se spolehnout na automatiku. Při taktování pak určitě oceníte tlačítka pro spuštění a restart systému.

Rozložení rozšiřujících portů je v podání Asusu opět vynikající. I po osazení dvouslotových karet vám zůstanou dva PCI sloty k dispozici. Konektory předního panelu ani audiokonektory nejsou barevně odlišeny. To ale příliš nevadí, protože dostanete Q-konektory.

Přídavné řadiče na základní desce.

Systém chlazení

Na chlazení základních desek si Asus již delší dobu právem zakládá a nutno dodat, že oprávněně. Chlazeny jsou všechny napájecí mosfety, k nimž je tentokrát již chladič přišroubován. Neopakuje se tak situace s příliš viklavými pasivy nad procesorem. Mosfety jsou na spodní straně desky také opatřeny pasivem.

Na desce najdete celkem pět napájecích konektorů pro větráky. Čtyři z nich pak můžete regulovat pomocí BIOSu a systému Q-Fan.

BIOS a jeho možnosti

Skutečným bombónkem je na této desce její BIOS. Ten nabízí nepřeberné množství nastavení, které potěší srdce každého overclockera. Hned druhou záložku tvoří Ai Tweaker, kde se nachází veškeré nastavení frekvencí a časování. Všachna nastavení jsou velmi podrobná a nemohou zde chybět ani pokročilé možnosti taktování pamětí či, nastavení napětí a jeho ovlivňování, stejně tak jako nadstandardní rozsahy frekvecní všech komponent. Nechybí ani manuální nastavení FSB Strap nebo urchychlení práce s pamětí pomocí Ai Clock Twister a Ai Transaction Booster. Pro zamezení poklesu napětí na procesoru při zátěži můžete zapnout Load-Line Calibration. Díky této volbě si možná pomůžete k lepšímu přetaktování.

Pod záložkou Advanced můžete vypnout funkce jako Virtualizace nebo C1E. Podstatně zajímavější je ale Hardware Monitor pod záložkou Power. Zde můžete u všech připojených větráků (může jich být až pět) regulovat jejich otáčky pomocí tří přednastavených profilů - Standard, Silent, Turbo.

Z BIOSu můžete také přímo spustit flashovací utilitu EZ Flash , nastavit režim Drive Xpert nebo dobu zobrazení obrazovky pro spuštění ExpressGate. Za zmínku stojí i možnost uložení dvou nastavení BIOSu do profilů nebo prověření síťového připojení.

Jednotlivé nejdůležitější hodnoty pak shrnuje následující tabulka:

Nový ExpressGate a EPU (video)

ExpressGate

Určitým vývojem neprošel ale jen čipset na této desce, ale najdete zde i novou verzi Asus ExpressGate a EPU. Nové ExpressGate funguje na stejném princupu jako původní verze, s nímž jste se mohli setkat v tomto článku, který obsahuje i video. Hlavní novinkou aktuální verze je obohacení o obrazovou galerii a vylepšený internetový prohlížeč, který i stránky ExtraHardware již zobrazuje naprosto korektně. Nastavení, komunikace přes Skype či jiné IM zůstaly zachovány v původní podobě.

Jak si Asus představuje, že by mělo ExpressGate fungovat, se můžete podívat v následujícím videu:

Realita je trošku jiná, nicméně není špatná. ExpressGate skutečně naběhne poměrně svižně, ale za 5 s to určitě není. Můžete posoudit z následujícího videa a obrázků:

EPU 6 Engine

Značného vylepšení doznala i technologie EPU, která by se měla postarat o efektivnější/ekologičtější provoz desky. Inovovaná verze se již nezaměřuje pouze na efektivnější provoz procesoru, ale sleduje také grafickou kartu, paměť, čipovou sadu, pevné disky a aktivní chladiče a ventilátory. V případě grafické karty není podpora samozřejmá, grafika musí být s touto technologií kompatibilní, což naše testovací GeForce 8800 GT evidentně nebyla.

Aby vše fungovalo tak jak má, musí být všechny položky v BIOSu nastaveny na Auto. To využití EPU značně omezuje pro uživatele bavící se přetaktováním, kteří tak budou odkázáni pouze na změnu výkonnostního profilu v nové aplikaci Six Engine, která nahrazuje dříve používaný AI Gear 3+.

Po spuštění je aplikace v režimu High Performance, kdy jsou monitorovány pouze čipset a paměť. Po přepnutí do režimu Auto dojde k maximálnímu šetření, kdy jsou v případě kompatibility grafické karty monitorovány a řízeny všechny součásti spadající pod EPU 6-Engine.

A jak se Auto nastavení projevuje v praxi? Na prvním obrázku si ukážeme frekvence a napětí, které nastaví deska při automatickém režimu v BIOSu (aktivováno C1E a EIST).

Následující obrázek ilustruje funkci EPU při zapnutí maximálního šetření bez zátěže procesoru. Jak vidíte, pokleslo napětí a snížila se i frekvence FSB.

Poslední obrázek z CPU-Z ukazuje, jak se chová nové EPU při maximálním zatížení procesoru - zvedne se napětí i frekvence FSB, čímž se oproti standardnímu nastavení zvedne mírně i výkon počítače.

V následujících dvou grafech uvidíte srovnání vlivu na spotřebu na dříve testované desce Asus P5E3 Premium (Intel X48) s nyní testovanou Asus P5Q Deluxe. Obě desky jsou osazeny stejnými komponentami. V druhém grafu pak uvidíte dopad EPU na výkon v PCMarku05.

Jak sami vidíte, dopad na výkon je minimální, spotřeba je přitom při používání EPU nižší. Pokud nehodláte systém taktovat, tak v podstatě není jediný důvod, proč EPU nepoužívat. Na závěr se ještě můžete podívat na oficiální video Asusu, kde ukazuje vysokou efektivitu svého EPU 6-Engine a zároveň v něm můžete přijít na to, jak Asus odvodil miliony zachráněných stromů, které uvádá ve svých prezentacích.

Testovací sestava, použité testy

Pro účely testování jsme použili následující komponenty a ovladače:

Za zapůjčení zvukové karty Asus Xonar D2 děkujeme společnosti Asus

Za poskytnutí testovacích pamětí DDR2 a DDR3 děkuji společnosti Kingston

Za poskytnutí teplovodivé pasty Noctua NT-H1 děkujeme
rakouské společnosti RASCOM Computerdistribution

K testování základních desek používáme také ustálenou sestavu testů, které desky prověří po všech stránkách.

Jak sami vidíte, testy se dají rozčlenit do několika základních kategorií:

•    Testy procesoru a paměti
•    Testy propustnosti rozhraní
•    Testy grafiky
•    Práce s multimédii

Do testů procesoru a vůbec celkové propustnosti systému lze počítat i všechny herní testy v nízkém
rozlišení, kde se hry škálují právě podle výkonnosti procesoru a nikoli grafické karty. Více o tom ale v samostatné kapitole.

Přetaktování

Jak jst emohli pochopit již z možností BIOSu, myslí to tato deska s přetaktováním skutečně vážně. A výsledky tomu také odpovídají. Frekvenci FSB se mi bez větších problémů podařilo s procesorem C2D E8500 zvednout na velmi pěkných 525 MHz. Na 550 MHz již systém sice odmítnul naběhnout, nicméně při menším snažení si myslím, že by nebyl problém této nebo dokonce i o něco vyšší frekvence dosáhnout.

V případě taktování procesoru jsem se zastavil u E8500 na 4,14 GHz. Výš jsem již jít nechtěl, už jen vzhledem k vysokým teplotám okolí, které během testování panovaly.

U čtyřjádorvého procesoru Core 2 Quad se již takové hody nekonaly, obvykle zkoušená frekvence 3,6 GHz nebyla v tomto případě stabilní. Systém sice naběhnul, ale při větší zátěžo došlo k jeho zatuhnutí.

Testy procesoru a paměti

Základní desky testuji na základním nastavení s procesorem Intel Core 2 Quad Q6600 s vypnutými šetřícími funkcemi a virtualizací a pak i při přetaktování. Všechny desky jsou tak testovány na základní frekvenci 2,4 GHz i při přetaktování na 3,33 GHz (9× 370 MHz). Frekvence 3,33 GHz byla stanovena tak, aby ji bylo možné dosáhnout na doufám všech základních deskách, tedy i těch, které nejsou přímo určené k přetaktování. Při přetaktování je zvednuté i napětí procesoru na 1,475 V, aby se ukázalo, jestli se nebude deska přehřívat a jak vysoké teploty se při tomto nastavení naměří. Za normálních podmínek by procesor mohl na této frekvenci běžet s podstatně nižším napětím. V tomto případě se však přetaktování nekonalo a tak zde najdete pouze výsledky na základní frekvenci.

Testy propustnosti rozhraní a zvuku

Do těchto testů zahrnuji propustnost SATA a USB rozhraní měřenou HD Tachem na interním a externím pevném disku a kvalitu integrované zvukové karty měřenou pomocí RightMark Audio Analyzeru a hlavně nově pomocí zvukové karty Asus Xonar D2, která má dostatečně kvalitní vstupy, aby dokázala integrované HD kodeky proměřit. Kvalitu zvuku hodnotím také pomocí poslechového testu pomocí sluchátek Koss UR/29.

Při testování práce s pevným diskem překročila tato deska hranici 200 MB/s. Velmi dobže si vedla i v případě propustnosti USB rozhraní, kde jsem naměřil také jedny z nejvyšších hodnot.

Nový zvukový kodek ADI AD2000B odmítl řádně spolupracovat s RightMarkem a tak se budete muset s pokojit pouze se slovním hodnocením. Výstupní výkon je podle ukazatele v RightMarku v porovnání s ostatními kodeky malinko nižší, kvalita zvuku je však při poslechovém testu velmi dobrá.

Testy grafiky

Testování grafiky lze rozdělit na dvě části – na test propustnosti systému a test samotného grafického výkonu. Pro první jmenovaný jsme všechny hry spustili v nejnižším možném rozlišení (nejčastěji v 640 × 480) bez zapnutého vyhlazování nebo anizotropního filtrování, v druhém případě pak ve vysokém rozlišení 1 600 × 1200 nebo 1 280 × 1 024 se zapnutým antialiasingem a případně i anizotropním vyhlazováním.

Zatímco u prvního nastavení se grafy krásně škálují především podle výkonu procesoru, v druhém případě jsou již výsledky téměř srovnatelné, protože hlavní slovo si zde bere grafická karta, která je vždy stejná. Rozdíly se tak pohybují v jednotkách fps a nikoli desítkách, jako je tomu v prvním případě.

Práce s multimédii

Do těchto testů patří v prvé řadě kódování videa do DivX a XviD. Zatímco DivX ve verzi 6.8 podporuje vícevláknové zpracování, a výsledky se tak neškálují jen podle frekvence procesoru ale i počtu jeho jader, XviD ve verzi 1.11 zatím stále zvládá pouze jednovláknové zpracování. Výsledky v XviD tak čistě záleží na frekvenci procesoru a jeho schopnostech. Již sice uvolněný XviD ve verzi 1.12, který vícevláknové zpracování podporuje, nicméně je stále nestabilní, a proto jej pro testování nepoužívám.

Do této části se pak jistě řadí i kódování do MP3 pomocí lame 3.97. Převáděn je v tomto případě 200MB WAV soubor. Posledním testem v této kategorii je pak provádění grafických operacích v Paint.NET. Při tomto testu se měří, za jak dlouho dokáže systém požadovaný sled úkonů provést.

Vynikajícího výkonu dosáhla deska v práci v Paint.NET i při kódování videa. On byl vůbec celkový výkon velmi dobrý a velmi často se stávalo, že deska nechala veškerou konkurenci za svými zády.

Spotřeba a zahřívání

Měření teploty jednotlivých komponent základní desky probíhalo při plné zátěži bezdotykovým infračerveným teploměrem Voltcraft IR-270H s laserovým zaměřovačem. Před samotným měřením byl systém v plné zátěži 15 minut, aby se všechny chladiče dostatečně rozehřály.

Systém chlazení zvládnul Asus opět na jedničku. U žádné z komponent nedocházelo k přehřívání ani při přetaktování, pžičemž teploty se řadily spíše k těm nižším, jaké jsem kdy na základních deskách naměřil.

Po stránce spotřeby patřila deska také k úspornějším a oproti čipové sadě 790i si vzala až o 14 W bez zátěže méně.

Dodávané aplikace

Asus nenechal nic náhodě ani v případě softwarové výbavy. K základní desce dostanete řadu aplikací pro zpracování videa a fotografií.

Asus ale kromě aplikací třetích stran dodává i řadu užitečných nástrojů vlastních. Ty nejzajímavější se ukrývají za označením AI Suite. Pokud jej spustíte, zobrazí se základní okno, které slouží zároveň jako rozcestník pro přetaktování procesoru, paměti nebo řízení otáček větráků. Aplikace jsou přehledné a pěkně grafiky zpracované. Co do taktování – můžete měnit frekvenci FSB, ale nikoli násobič.

Závěrečné hodnocení

Asus P5Q Deluxe představuje velmi povedenou desku, které až na malé detaily není v podstatě co vytknout. Rozložení komponent je vynikající, stejně tak jako systém chlazení. Velmi dobrých výsledků deska dosáhla i při přetaktování, kdy dosažená frekvence FSB 525 MHz nemusí být zdaleka konečnou.

Asus navíc na všechny nové desky velmi příznivé ceny, Deluxe verze se bude prodávat v rozmezí 3500–4000 Kč, což na takovou desku není nijak přehnaně vysoká častka. Když k tomu připočítáte bohatou výbavu, ve které nechybí eSATA ani FireWire, není skutečně moc důvodů, proč nad touto deskou ohrnovat nos.

+ kvalitní zpracování
+ bohatá výbava
+ dobré chlazení
+ nový ExpressGate a EPU
+ možnosti BIOSu a přetaktování
+ přiměřená cena

- kolize grafiky s jedním SATA portem
- BIOS neukazuje výslednou frekvenci CPU