Asus Sabertooth 55i: šavlozubka v plné zbroji

18. 10. 2009

První dojmy a hlavní přednosti

Když se na letošním Cebitu objevil koncept desky Marine Cool, sklidil u čtenářů na jedné straně obdiv a na druhé straně i rozporuplné reakce. Obdiv jednoznačně patřil velmi pěknému futuristickému designu všech chladičů, pozastavení pak například osazení SO-DIMM modulům. Ty se z desky Sabertooth 55i vytratily a zajímavé pasivy s povrchovou úpravou CeraM!X naštěstí zůstaly.

Asus u této desky navíc nasadil i další moderní zbraně, které se začaly objevovat až s příchodem desek s čipovou sadou Intel P55. Mezi ně patří i speciální pojistky pro grafické karty, které usnadňují vyjímání grafik.

U paměťových slotů pak narazíte na nový systém uchycení paměťových modulů, kde klasické západky najdete jen na jedné straně. Tím se zabraňuje kolizi pojistek s grafickou kartou, což občas bránilo vyjmutí paměťových modulů.

Na hliníkových pasivech je speciální porézní vrstva CeraM!X, která by měla mít pozitivní vliv na teploty nejžhavějších komponent. Již teď vám mohu říct, že se v praxi velmi osvědčila. Stejně tak se osvědčilo dvanáctifázové napájení procesoru.

Ani na této desce nemohou chybět systémová tlačítka doplněná funkcí MemOK.

Na instalačním CD pak najdete mimo jiné i aplikaci Asus T-Probe, kde můžete sledovat zahřívání jednotlivých napájecích fází. Rovnoměrné rozložení a tím i zahřívání můžete zapnout funkcí Power Saving mode. Krom toho je na CD i donedávna velmi šikovný nástroj pro hromadnou instalaci ovladačů, který Asus zprznil přidáním instalace trial verze Norton Internet Security. Tímto krokem Asus odsoudil většinu uživatelů k ruční instalaci ovladačů, za což rozhodně plusové body nezískává.

Balení, příslušenství, parametry

Výhodou této základní desky je i její poměrně bohaté příslušenství, které čítá kompletní sadu kabelů, CrossfireX můstek, odstíněnou záslepku a přídavný USB/eSATA modul.

U desky Asus nemůže samozřejmě chybět Q-konektor a vzhledem k tomu, že je u této desky kladen důraz na stabilitu, tak zde najdete i certifikát o kvalitě použitých součástek. S paměťovými sloty pak souvisí speciální spony pro uchycení malého větráčku.

Použité komponenty a jejich osazení

V rozložení komponent na vás žádná záludnost nečeká. Všechny konektory jsou pěkně při okraji desky a nikde nic s ničím navíc nekoliduje. Pro snadnější manipulaci navíc Asus přidal pár specialitek.

Mezi zadními porty kupodivu narazíte ještě na oba dva PS/2 konektory, osm USB portů. Nechybí ani FireWire a eSATA port doplněný audiokonektory s digitálním výstupem.

Jak jsem naznačil již v úvodu této kapitoly, přidal Asus na tuto desku i několik specialit, které mají usnadnit manipulaci s komponenty. Tou první jsou speciální paměťové sloty se západkami jen na jedné straně. Druhou jsou pak pojistky na grafických slotech, které usnadňují vyjímání osazených grafik.

Na desce najdete celkem osm SATA portů, které doplňuje jeden eSATA. Nechybí ani starší IDE rozhraní i systémová tlačítka.

O zvuk se stará integrovaný kodek VIA VT2020, který na základních deskách Asus nacházíme čím dál častěji. Na desce pak najdete i speciální čipy pro EPU a T.Probe.

Systém chlazení, teploty a spotřeba

Na všech pasivech je speciální vrstva CeraM!X, která by měla zlepšit rozptyl tepla do okolí. Samotný základ chladičů je hliníkový, přičemž vrstva CeraM!Xu není silná ani jeden milimetr. Pasivy jsou však velmi drsné a připomínají trochu až hrubší smirkový papír.

Na desce najdete celkem čtyři konektory pro chladiče, z nichž jsou dva čtyřpinové.Všechny jsou velmi dobře řiditelné z prostředí BIOSu i Windows. V tomto směru by se od Asusu mohli jiní výrobci hodně učit.

Spotřeba a zahřívání

Měření teploty jednotlivých komponent základní desky probíhalo při plné zátěži bezdotykovým infračerveným teploměrem Voltcraft IR-270H s laserovým zaměřovačem. Před samotným měřením byl systém v plné zátěži 15 minut, aby se všechny chladiče dostatečně rozehřály.

Naměřené teploty byly velmi příjemně nízké, z čehož lze usuzovat, že CeraM!X jistý vliv přece jen má.

Měření spotřeby probíhá zásuvkovým wattmetrem, který měří spotřebu celé sestavy (bez monitoru). Bohužel není technicky dost dobře možné změřit spotřebu pouze základní desky, nicméně z porovnání s ostatními deskami s různými čipovými sadami si můžete o spotřebě udělat velmi dobrý obrázek. V tomto případě je měřena spotřeba kompletní sestavy, tedy i s dedikovanou grafikou GeForce 8800 GT a přídavnou zvukovou kartou Asus Xonar D2.

Spotřeba

Napájení je stejně jako chlazení velmi dobře vyřešeno, což se projevilo na velmi nízké spotřebě bez zátěže i v ní.

Nyní se můžete podívat na relativní srovnání desek podle výkonu chlazení a spotřeby.

BIOS a jeho možnosti

BIOS sice není tak rozsáhlý, jako je tomu u nejvyšších modelů, nicméně musím říct, řo to rozhodně není na škodu. Zvýšila se přehlednost a chybějící položky, které dokázaly ovlivňovat výkon v řádu promile, asi drtivé většině uživatelů chybět nebudou. I bez nich jsou totiž výsledky přetaktování přímo skvělé.

Ani u této desky nemůže chybět AI Tweaker s nepřeberným množstvím položek pro taktování celé desky. Začátečníci mohou vyzkoušet automatické taktování, otrlejší pak funkci Manual. Nově zde můžete určit režim napájecích fází. Velmi mi zde ale chybělo zobrazení aktuální a nastavované frekvence procesoru.

Nastavení pamětí a v podstatě skoro celá AI Tweaker je skoro shodný s BIOSem na dříve testované desce Asus P7P55D Deluxe. Možnosti nastavení pamětí jsou tak opět skvělé, stejně tak jako i napájení.

V záložce Advanced stojí za zmínku nastavení chování procesoru - doporučuji zkontrolovat hodnoty SpeedStep C1E a C-State, aby váš procesor bez zátěže příliš netočil elektroměrem. Stejně tak si povolte položku T. Probe, která se stará o rovnoměrnou zátěž napájecích fází.

V záložce Power zaslouží největší pozornost Hardware Monitor se správou tří ze čtyř větráků.

Poslední zastávku provedeme v záložce Tools, kde na vás čeká ukládání profilů, konfigurace disků do RAID či flashování novějšího BIOSu.

Jednotlivé nejdůležitější hodnoty pak shrnuje následující tabulka:

Kompletní galerie

Galerie všech snímků

Testovací sestava, použité testy

Pro účely testování jsme použili následující komponenty a ovladače:

Za zapůjčení zvukové karty Asus Xonar D2 děkujeme společnosti Asus

Za poskytnutí testovacích pamětí DDR2 a DDR3 děkuji společnosti Kingston

Za poskytnutí teplovodivé pasty Noctua NT-H1 děkujeme
rakouské společnosti RASCOM Computerdistribution

Za zapůjčení mechaniky děkujeme společnosti LG

Za poskytnutí procesoru Intel Core i5 750, i7 920, C2D Q6600 a E8500 děkujeme společnosti Intel

Přetaktování

I když tato deska není primárně určená k taktování, šlo jí to více než dobře. Dokonce se jí podařilo prolomit dosavadní rekord s naším procesorem v základní frekvenci, který nově činí 220 MHz.

Stejně dobře si deska vedla i při taktování procesoru, kdy dokázala na poměrně nízkém napětí 1,35 V provozovat testovací Core i5 750 na frekvenci 4,21 GHz. Dříve testovaná deska Intel, která z tohoto procesoru dokázala vymáčknout podobný výkon, potřebovala podstatně vyšší napětí.

Dvanáctifázové napájení bylo po celou dobu testování velmi stabilní a působilo na mně podstatně lepším dojmem, než 24fázová monstra na deskách Asusu i konkurence. Dokonce se ani při přetaktování neprojevil nepříjemný pokles napětí na procesoru.

V tomto případě je měřena spotřeba kompletní sestavy, tedy i s dedikovanou grafikou Nvidia GeForce 8800 GT a přídavnou zvukovou kartou Asus Xonar D2.

Nyní se můžete podívat na celkové nárůsty frekvence sběrnice, procesoru i celkové hodnocení přetaktování.

Testy procesoru a paměti

Základní desky testuji na základním nastavení s procesorem Intel Core 2 Quad Q6600 se zapnutým C1E i EIST. Všechny desky jsou tak testovány na základní frekvenci 2,4 GHz. Paměti jsou nastaveny na frekvenci 800 MHz a časování 5-5-5-15. V případě desky s čipsetem X58 jsou testy provedeny s procesorem Core i7 920 na základní frekvenci 2,66 GHz se zapnutým Turbo režimem a pamětmi DDR3-1066 s časováním 7-7-7-20. To samé platí i pro nově přidaný procesor Intel Core i5 750, jehož
pracovní frekvence je shodná s Core i7 920, tedy 2,66 GHz. Na rozdíl od
něj ale nepodporuje HyperThreading, což se na výsledcích testů také
významně podepsalo.

Nyní se můžete podívat na relativní srovnání desek podle výkonu procesoru a pamětí. V grafu jsou porovnány všechny výše naměřené výsledky a výsledky z testu pamětí. Desky jsou porovnávány pouze mezi sebou, takže s příchodem nějaké velmi povedené desky se hodnocení může posunout vzhledem k ní.

Testy pamětí, pevného disku a USB rozhraní

Nyní se můžete podívat na propustnost USB rozhraní a výkon pevného disku WD3200AAKS. Jeho výkon je měřen jednak v HD Tachu.

Nyní se můžete podívat na relativní srovnání desek podle propustností SATA a USB rozhraní. Desky jsou porovnávány pouze mezi sebou, takže s příchodem nějaké velmi povedené desky se hodnocení může posunout vzhledem k ní.

Herní testy

Testování grafiky lze rozdělit na dvě části – na test propustnosti systému a test samotného grafického výkonu. Pro první jmenovaný jsme všechny hry spustili nízkém rozlišení 800 × 600 bez zapnutého vyhlazování nebo anizotropního filtrování, v druhém případě pak ve vyšším rozlišení 1680 × 1050 se zapnutým antialiasingem a případně i anizotropním vyhlazováním. Detaily jsou ve všech hrách nastaveny na vysoké. Zatímco u prvního nastavení se grafy krásně škálují především podle výkonu procesoru, v druhém případě jsou již výsledky téměř srovnatelné, protože hlavní slovo si zde bere grafická karta, která je vždy stejná. Rozdíly se tak pohybují v jednotkách fps a nikoli desítkách, jako je tomu v prvním případě.

Do nové metodiky byly zařazeny hry Call of Duty 4, Crysis a UT3 Demo. Dále zde najdete výsledky z testů 3DMark Vantage. Tyto testy probíhají na dedikované grafice Nvidia GeForce 8800 GT. Integrovaná grafika (pokud ji deska má), je v tomto případě vypnutá.

Na závěr kapitoly je zde opět relativní srovnání desek, tentokrát podle výkonu grafiky. Desky jsou porovnávány pouze mezi sebou, takže s příchodem nějaké velmi povedené desky se hodnocení může posunout vzhledem k ní.

Práce s multimédii

Do těchto testů patří kódování videa do DivX 6.8, převod HD videa do H.264 pomocí X.264 benchmarku, kódování 200MB WAV souboru do MP3 pomocí lame 3.97 a úprava fotek v Paint.NET.

Také zde nechybí relativní srovnání desek, tentokrát podle výkonu v multimediálních aplikacích. Desky jsou porovnávány pouze mezi sebou, takže s příchodem nějaké velmi povedené desky se hodnocení může posunout vzhledem k ní.

Závěrečné hodnocení

Asus Sabertooth 55i byl por mne jedním velkým milým překvapením. Výrobci se podařilo do puntíků dodržet, co sliboval. Nová série TUF, kterou Asus tímto modelem otevírá, slibuje maximální kompatibilitu, stabilní výkon a dlouhou životnost. Já k tomu ještě přidávám skvělé taktování, propracovaný BIOS pro řadu počítačových šílenců i atraktivní vzhled.

Samozřejmě, že má i takto opěvovaná deska své mouchy, nicméně je třeba zdůraznit, že ve srovnání s klady jsou to skutečně jen drobnosti. Patří mezi ně například zobrazování aktuální frekvence procesoru a pamětí v AI Tweakru v BIOSu nebo zničený hromadný instalátor ovladačů. Poslední výtka směřuje k rozteči děr pro chladič procesoru, která je opět jen pro chladiče pro LGA 1156.

Cenově tato deska vychází v podstatě shodně s dříve testovanou P7P55D Deluxe, nicméně musím říct, že se mi líbila ještě o kus více. Nejedná se přitom jen o její povedený design a rozložení, ale i o funkčnost, možnosti taktování, stabilitu napájení, zkrátka podstatné. Cena tak odpovídá schopnostem a nezdá se mi tak přemrštěná, jako tomu u některých modelů Asusu bývá. Ze všech těchto důvodů mi nezbývá nic jiného, než desce udělit ocenění Smart Buy.

Plusy a mínusy

+ výkon a spotřeba
+ možnosti nastavení
+ dobrá výbava i příslušenství
+ Q-Design
+ technologie TUF
+ regulace větráků
+ odpovídající cena

- rozteč děr pro chladič procesoru
- NIS v autoinstalátoru