Asus Taichi 21: ten pravý ultrabook pro Windows 8 (recenze)

Konvertibilní ultrabooky jsou budoucností notebooků. Klasická konstrukce totiž není pro operační systém Windows 8 a jeho dotykové prostředí Metro na ovládání příliš vhodná a ani osazení dotykových displejů je tolik nevytrhne, Windows 7 již brzy jen tak neseženete. Notebooky, tak jak je známe po desetiletí, totiž nelákají k patlání prstem po displeji – to je osobní názor autora. Naopak konvertibilní ultrabooky jsou pro ovládání prstem mnohem přirozenější.

 

Zatímco u dnešních ultrabooků mám chuť si hned přeinstalovat systém na Windows 7, u konvertibilních jsou naopak Osmičky velmi vhodné. Takové zařízení kombinuje notebook s tabletem a možností, jak toho konstrukčně docílit, je podle dosud známých modelů celá plejáda. Od odpojitelných displejů až po různé přetáčivé konstrukce. Asus s konvertibilním ultrabookem Taichi na to šel ještě jinak.

Videorecenze:

" frameborder="0" height="360" width="640">

 

Zajímavá konstrukce

Asus Taichi je 11,6" ultrabook zdánlivě běžné konstrukce. Má pevný kloub a otevírá se zcela klasicky – nikde se nic neodpojuje ani nepřetáčí. Pod lesklým horním víkem se totiž ukrývá druhý displej. Dva displeje jsou jistě odvážným krokem, ale Asus se již dlouho nebojí experimentů typu a Taichi hned na první osahání povedeným strojem. Chystá se i model Taichi 31 s 13" obrazovkou a zřejmě o něco větší výdrží na akumulátor.

 

Hliníkové a zcela matné šasi je proti Zenbookům, ze kterých Taichi vychází, tmavší a i o něco stylovější. Portová výbava čítá notebookové konektory, ale i tabletová tlačítka: na levé straně se nachází jack na sluchátka s mikrofonem, USB 3.0 a miniVGA, ke kterému je v balení dostupná redukce. Obstarožní VGA zde být nemuselo, raději bych viděl miniDisplayPort. Na pravé straně je potom konektor nabíjení, druhé USB 3.0 a miniHDMI.

 

Porty na bocích doplňují i tlačítka: vlevo je to kolébkový ovladač hlasitosti a tvrdé vypínání vnějšího displeje, vpravo posuvník pro zapnutí celého ultrabooku. Posuvník mi svou tuhostí příliš nevyhovuje, je potřeba jej zatáhnout nehtem. Drobné rozměry zařízení (zhruba 30 × 20 cm, tloušťkou jen 17 mm a hmotností 1,25 kg) řadí Taichi mezi ultrapřenosné notebooky.

 
 

Taichi 21 nemá čtečku SD karet

Víko jde otevřít až příliš lehce jednou rukou a kloub začne zabírat teprve po mírném otevření. V kolmé poloze víko drží, ale když jej otevřete ještě více, má tendenci se otevřít úplně. Dva displeje jsou zkrátka těžké a kloub s tím příliš nepočítá. V plně otevřené pozici již hrana víka drhne o stůl a notebook se o malý kousek nadzvedne. Ne však o tolik, aby nějak zpříjemňoval svým zvýšeným sklonem psaní. Hrana víka není v tom místě ani nijak pogumovaná, pouze má dva drobné plastové výstupky.

Oficiální video Asusu

" frameborder="0" height="360" width="640">

Kloub víka je tak spíše mínusem, a podobný problém jsem u předchozích Zenbooků nezaznamenal. Asus by mohl zkusit nasadit třeba „dvourychlostí “ kloub, jaký s úspěchem použil Acer na ultrabooku Aspire S7. Patří to však mezi chyby, které nejsou kritické, a na rozdíl od nepovedené klávesnice Aspiru S7 se na ně dá zvyknout.

Displej a displej

Pojďme se podívat na to nejzajímavější, což jsou oba displeje, každý o velikosti 11,6". Ten normální pod víkem má matnou povrchovou úpravu s rozlišením Full HD. Kolem něj je sice hezký, ale dnes už nemoderní a celkem tlustý černý rámeček. Tenká gumová lišta po celém obvodu brání v zavřeném stavu kontaktu displeje se základnou. Vadit to ale bude jen oku citlivého designéra, já to beru za malé retro. Rozhodně lepší řešení, než lesklý displej od kraje ke kraji.

 

Vnitřní displej není dotykový a díky panelu typu IPS poskytuje krásné barvy i výborné pozorovací úhly. Nelze si na nic stěžovat. Nad displejem je ještě webkamera s dvěma mikrofony pro tlumení okolního hluku a čidlo okolního osvětlení. Webkamera zvládá natáčet v HD.

 

Druhý displej zvenku má prakticky totožné parametry. Na chlup stejné rozměry, stejné Full HD rozlišení a také kvalitní IPS panel. Nevím, jestli byl opět použit matný typ displeje, podle některých zdrojů ano, ale protože je překryt ochranným sklem Gorilla Glass, je zákonitě navenek lesklý.

 

Taichi je při zavřeném víku a aktivním druhém displeji vlastně v módu tablet, což signalizuje prosvětlené logo Windows, jež je současně senzorovým tlačítkem Home. Jinak svítí logo Asus na boku víka. I v režimu tabletu je celé zařízení pořád dostatečně tenké (17 mm) a lehké, projevuje se však druhý neduh kloubu – Taichi nedrží příliš zavřené a první dva centimetry při otevírání nemají prakticky žádný odpor.

 

To ale není všechno, Windows vidí oba displeje tak, jako by byly k počítači připojeny dva monitory, což poskytuje několik možných použití. Kromě automatického přepínání ultrabook/tablet pouhým zavřením víka (s bočním tlačítkem zamknutí venkovního displeje) je možné využívat druhý displej i jako zrcadlení plochy, nebo její rozšíření.

 

Lze dokonce zapnout takový režim, při kterém může na druhém displeji pracovat druhý člověk v jiné aplikaci, zatímco vy zůstáváte třeba v prohlížeči. Oboje je však využitelné jen velmi omezeně – oba byste se o takové činnosti dost hrbili. U prezentací v malém hloučku se to však využít dá. Nakonec ale stejně zůstanete většinu času převážně u klasického přepínání obou displejů. Přepínání displejů samozřejmě není nutné provádět v nastavení Windows, Asus má pro to vlastní tlačítko a aplikaci Taichi Home.

Klávesnice, touchpad, funkce

Nechme displeje chvilku být, na konci recenze se k nim vrátím. Taichi má hodně dobrou podsvětlenou klávesnici, která je vyrobena z příjemného plastu, má odsazené šipky a výborné rozložení kláves; stejně jako většina Zenbooků. Vzhledem k velikosti celého zařízení jsou tlačítka zdánlivě o kousek menší, jenže v praxi mají dostatečných 15×13 mm a psaní všemi deseti nebudou nijak ztěžovat. Samotné šipky jsou pro někoho již příliš malé, což je ovšem daň za malé rozměry celého ultrabooku.

 

Uživatelská úprava jasu v systému funguje jen pro vnitřní displej, ten vnější se reguluje pouze čidlem podle okolního podsvícení. Touchpad má rychlé reakce a dobře se používá. Je to vlastně opět (dnes moderní) clickpad a trochu mi na něm vadila jen velmi malá plocha pro stisknutí pravého tlačítka, která zabírá jen část pravého dolního rohu.

Horní řada funkčních kláves skrývá klasicky řadu přepínačů přes kombinaci s klávesou Fn. Najdete tu uspání, vypnutí Wi-Fi, intenzitu jasu podsvětlení klávesnice i displeje, pod F8 je přepínání mezi Metrem a Aerem a na dalších Fkách najdete ještě ovládání hlasitosti.

Modrá klávesa Taichi Home

Netradiční funkce je schovaná na modře zvýrazněné klávese umístěné hned za F12: spustí přes celou obrazovku aplikaci Taichi Home, jež zobrazuje několik dlaždic, informace o systému a přepínání režimů displeje.

 

Mezi informacemi o systému je vidět aktuální velikost diskové kapacity a operační paměti, dlaždice mají funkce typu přepínání profilu akumulátoru na úspornější režim či přístup do webové služby Asus Cloud.

 

Dlaždice Screen Share zase vytvoří na vnějším displeji prezentační okno na celou obrazovku, zatímco na vnitřním displeji zůstane jen malá aplikace vyzývající k přetažení souborů do jejího okna. Když na ni přetáhnete obrázek, zobrazí se na zadním displeji ve fullscreenu. Takto můžete prezentovat multimédia a dokumenty Office. Dlaždice Asus Wizard přepíná zvukové profily, například pro film můžete mít jiné nastavení ekvalizéru. Tohle ale nikdo nebude chtít přepínat ručně a automaticky to Asus neumí.

 

No a kromě těchto asusích dlaždic, které jsou mimochodem hezčí, než dlaždice v Metru, je v horní části aplikace přepínání režimů obou displejů, tedy již zmíněné zrcadlení, rozšíření plochy, nebo režim tablet/notebook. Lze na něj buď kliknout myší, nebo stisknou modrou klávesu vícekrát a vybraný režim potvrdit enterem. Rozhraní Taichi Home je povedené a usnadňuje život.

Výkon, výdrž

Testovaný model za 40 000 Kč má v sobě procesor Intel Core i7, 4 GB operační paměti a 256GB SSD disk. Není nutné k této kombinaci příliš dodávat, výkon je prostě více než dostatečný. Existuje i kombinace s Core i5 a 128GB SSD diskem, ta se u nás však zatím neprodává a zatímco slabší procesor by většinou stačil, menší disk by už mohl vadit.

 

Integrovaný grafický čip HD 4000 od Intelu stačí na většinu her při nižších detailech, ale ultrabooky samozřejmě nejsou stroje pro nejnovější náročné 3D hry. Konektivitu zajišťuje Wi-Fi obou standardů, tedy 2,4 i 5 GHz a Bluetooth.

 

V balení je redukce na (pro někoho) zbytečné VGA a užitečný LAN, který se bere z USB konektoru. LAN přes redukci poskytuje rychlost jen 100 Mb/s. V příslušenství dostanete velmi drobný napájecí adaptér, který se velikostně hodí spíš jako nabíječka ke smartphonům, což je super. Kdo by sebou chtěl tahat velký adaptér.

Výdrž na akumulátor patří ovšem ke slabším, nonstop práci s webem na Wi-Fi při zapnutém podsvícení klávesnice a polovičním jasu vydržel Taichi dvě a půl hodiny. Přehrávání videa bez Wi-Fi, s dvoutřetinovým jasem a až do vypnutí při třech procentech baterky zvládl bez mála tři hodiny. Náš test je ovšem velmi náročný, zahrnuje neustálé obnovování oken, a to nedá baterce čas si ani chvíli oddechnout. V praxi vám vydrží déle než nám, přesto by měla být rozhodně lepší..

 

Taichi je tiché bez zátěže i během přehrávání filmů, pouze při větší zátěži – například během hry – se ventilátory ozvou, stále však na přijatelné hranici. Náročné Full HD video Samsung Oceanic je naprosto plynulé, testovací 4K video už se trochu trhá.

Střídání režimů, verdikt

Střídání režimů snadno a rychle

Když jsem si s Taichi hrál, zalíbil se mi systém dvou displejů ještě více. Asus Taichi ovládáte jako normální malý ultraboook, který má moc hezký matný a nedotykový displej, jež je jako dělaný pro rozhraní Aero. Ovládáte jej pohodlnou podsvětlenou klávesnicí a touchpadem, případně připojenou myší. Prostě klasický tenký ultrabook na normální práci.

 

Jakmile ale víko zaklapnete a případně ještě odemčete pojistku, máte před sebou tablet s hezkým (sice z principu lesklým) displejem. Má ochranné sklo Gorilla Glass, podporuje multitouch až deseti prsty a dostanete k němu dotykové pero s rozlišením 2540 ppi (256 úrovní), kterým si můžete třeba zapisovat poznámky na tabletu. Budete jej neustále leštit od otisků prstů, ale to k tabletům patří, hlavně si nezamažete pracovní vnitřní displej.

Verdikt

Kombinace matného nedotykového a dotykového displeje byl od Asusu odvážný tah, který se vydařil. Taichi perfektně kombinuje pracovní notebook s dotykovým tabletem, přičemž díky konstrukci nemusel řešit žádné kompromisy. Naopak je v tomto konceptu trochu brzdou samotné Windows 8, protože Taichi přímo vybízí k odlišení obou rozhraní: Metro pro tablet a Aero pro ultrabook. To je ovšem dané a nic s tím neuděláte ani vy, ani Asus.

 

Taichi je dokonalým spojením tabletu s výkonným ultrabookem a perfektním strojem pro Windows 8, se kterým konečně využijete všechny jeho možnosti bez nadávání. Slabinou je jen průměrná výdrž a horší kloub víka. To, že vnitřní displej není dotykový je v případě Taichi zkrátka dobře. V balení dostanete kartičkuTaichi Prestige, která má dodat punc výjimečnosti; a je na ní sleva 20 % za případný servisní poplatek.

Nechráněného vnějšího displeje se nemusíte bát, kryje ho tvrdá vrstva Gorilla Glass a smartphone přece taky nosíte v kapse s klíčemi. S jeho lesklostí a zapatláním od prstů nic nenaděláte, ale když si uvědomíte, že lesklá víka má řada notebooků bez důvodu i užitku a Taichi jej má protože schovává tablet, přestane vám to vadit.

Který konvertibilní systém je nejlepší se nedá objektivně určit, záleží především na osobních preferencích. Asus Taichi však patří k nejlepším.

 

 

Galerie:

 

 

Graf ceny produktu Asus TAICHI21-CW001P poskytuje server Heureka.cz