Úhlopříčka, kterou nabízí zatím všechny doposud uvedené Ultrabooky, nemusí z různých důvodů vyhovovat každému. Podle našeho názoru je 13,3‚" takřka ideální kompromis mezi mobilitou (přenositelností) a ergonomií používání, ale každý uživatel má jiné potřeby a snížené rozměry a hmotnost jedenáctipalcového provedení určitě mnoho lidí ocení.
Stejně jako u větší verze ani tady nelze přehlédnout silnou inspiraci MacBookem Air, tentokrát samozřejmě v jedenáctipalcovém provedení. Na jednu stranu se není čemu divit, Air se Applu velmi povedl a ve své třídě byl do příchodu Ultrabooků v podstatě jediné zařízení, na druhou stranu je to ale tak trochu kopírování. Tohle je ale dost kontroverzní záležitost - zatímco jedni v Zenboocích vidí jasné kopie, druzí je brání do posledního dechu, takže se nějakému hlubšímu filozofování o kopírování radši vyhněme.
Čtěte také:
- Intel Ultrabook: to, co chce od notebooku každý
- Asus Zenbook UX31E: nejdražší ultrabook, a stojí zato!
Vzhled UX21E se tedy od dříve recenzovaného většího v podstatě neliší. Rozdíly tu ale jsou. Tím na první pohled je, kromě menší úhlopříčky a s tím spojených menších rozměrů a hmotnosti, především cena. Větší model se prodává za cca 31 000 korun s DPH, jeho menší brácha je nabízen za podstatně příjemnějších 25 500 korun. Pro porovnání, MacBook Air 11‚Ä≥ s parametry srovnatelnými s menším Zenbookem stojí na českém Apple Store necelých 28 000 Kč. Úhlopříčka, rozměry a hmotnost ovšem nejsou to jediné, čím se tato dvojice navzájem odlišuje.
U displeje není rozdíl pouze v úhlopříčce, ale i v rozlišení. Zatímco UX31E nabízí (jako zatím jediný Ultrabook na trhu) výborných 1 600 × 900 bodů, UX21E "pouze" 1 366 × 768 px. Na jedenácti palcích je ovšem displej stále perfektně jemný a rozlišení pro většinu myslitelných využití dostačuje, přestože více místa na výšku by se jistě hodilo.
Další velký rozdíl spočívá v osazeném SSD, které má u menšího modelu poloviční kapacitu, tedy 128 GB, a změnil se i procesor - oproti Core i7-2677M (1,8 GHz/2,9 GHz Turbo) zde najdeme o něco pomalejší Core i5-2467M (1,6 GHz/2,3 GHz Turbo).
U zařízení, kladoucího důraz na snadnou přenositelnost, bude jistě mnoho lidí zajímat hmotnost a rozměry. Hmotnost se snížila o přibližně 200 g na 1,1 kg a z rozměrů je důležitá především tloušťka, která ovšem zůstává stejná, lépe řečeno stejně skvělá (v nejtlustším místě to je 17 mm).
První dojmy
Nudné řeči o parametrech máme za sebou, takže se pojďme podívat, jak tento drobek působí na první pohled. UX21E jsem měl v rukou již několikrát na různých tiskovkách a musím se přiznat, že jsem do něj téměř zamilovaný. Třicet jednička je krásný a skvěle zpracovaný stroj, jeho zmenšenina mě ale uchvátila podstatně více. Když tyto dva Ultrabooky položíte vedle sebe, UX31E najednou vypadá jako futuristické krájecí prkýnko. Opravdu téměř kapesní rozměry (ne, vážně, vlastním kalhoty, do jejichž stehenní kapsy se tento prcek pravděpodobně opravdu vměstná - budu to muset vyzkoušet) a hmotnost jako z jiného světa na mě působí neodolatelně. Nenapadá mě ani vhodné české adjektivum, kterým bych to popsal - angličtina pro to má výraz "sleek", jehož nejvhodnější český překlad je asi "uhlazený", nicméně ani to úplně dokonale nevystihuje způsob, jakým na mě tahle hračka působí. Takto elegantní kus elektroniky si zatím nebyli schopní představit ani autoři mně známých sci-fi filmů.
Zpracování je v podstatě stejné jako u většího sourozence, jinými slovy skvělé. Takhle by měl vypadat opravdový mobilní notebook. Snad tedy až na poněkud ostřejší hrany víka i základny, na které si stěžoval už Ondra Bešťák v recenzi UX31. Otevřít notebook není úplně jednoduché, kloub jde dost ztuha a budete muset použít obě ruce (a docela vám pomůžou trochu delší nehty, uprostřed horní hrany víka je výstupek, který se nejlépe podebere právě nehtem). Tento problém ovšem aspoň částečně vynahrazuje perfektní držení displeje ve zvolené poloze. Ke změně úhlu otevření jej musíte spíše nutit.
Klávesnice je opět výborná a přestože jsem zvyklý na větší, nemám se psaním od začátku žádné problémy. Je perfektně tichá a v podstatě jediné, co jí chybí k dokonalosti, je podsvícení. Touchpad je skvělý především svými rozměry - nemálo patnáctipalcových i větších notebooků má dotykovou plochu menší, takže na střední citlivost nepřejedete celou plochu jedním plynulým pohybem. Tady nic podobného nehrozí a moc se mi to líbí.
Jak jsme již u Ultrabooků (aspoň u těch "opravdových" s SSD, ne s hybridním HDD) zvyklí, odezva systému je ve většině situací blesková a s počítačem je radost pracovat. Windows nabootují do třiceti sekund z kompletně vypnutého stavu, nemluvě o extrémně rychlém probuzení z hybridního spánku, kdy je notebook skutečně připraven k práci v podstatě hned po otevření víka. Už se opravdu těším, až se podobně budou chovat všechny přenosné počítače, protože u některých modelů s pomalejšími disky a systémem plným bloatwaru při testování začínám s trochou nadsázky šedivět. Provozní vlastnosti jsou obecně skvělé, zahřát notebook tak, aby to bylo na povrchu poznat, nebo aby se dokonce ozval ventilátor, není bez zátěžových testů vůbec jednoduché.
Nic není dokonalé
I přes předchozí odstavce, které jsou dost možná ještě oslavnější než tiskové zprávy Asusu, nemohu s klidným srdcem říct, že se mi na malém Zenbooku líbí úplně vše. Jeden z větších problémů vidím v lesklém displeji - toto je opravdu zařízení na cesty, které si otevřete někde v kavárně u šálku dobrého čaje či kávy, a dá se očekávat, že na cestách narazíte na mnoho míst, kde budete mít zdroj světla za zády, což při lesklé úpravě displeje značně zhorší jeho čitelnost.
Další věcí, kterou opravdu nechápu, je umístění hlavního vypínače do pravého horního rohu klávesnice přímo tam, kde instinktivně hledám klávesu Delete. Ondra Bešťák to v recenzi UX31E omlouval s tím, že se při stisku vypínače notebook rovnou nevypne, ale jen zobrazí hlášku s dotazem, co chcete dělat, ale to podle mě opravdu není šťastné řešení - třeba Samsung 900X3A nám ukázal, že spínač lze udělat i na tenkém Ultrabooku tak, že neruší, ale přitom nehrozí, že jej náhodně stisknete. A podsvícení klávesnice mi také docela chybí, tady by se vážně hodilo.
Mezi zápory by se teoreticky mohla počítat i nutnost použití (dodávaných) redukcí pro připojení k analogovému monitoru a ethernetovému kabelu; miniaturnímu notebooku tohoto typu se to ovšem dá odpustit
Ani touchpad mi nedělá úplně radost. Rozměry má skvělé, zvlášť na takto malém těle, ale osobně mi trend poslední doby, spočívající v dotykové ploše zasahující až na tlačítka, dělá vrásky na čele. Možná je to mýma rukama, ale stále jsem si na to nezvykl a přijde mi to nepohodlné a otravné. I kdyby byla tlačítka pouze mechanická, dotyková plocha touchpadu by stále byla parádně veliká a pracovalo by se mi s tím mnohem lépe.
A nakonec je tu již zmíněný velmi tuhý kloub víka. Otevřít notebook opravdu hlavně zpočátku není zrovna jednoduché, když si po nějaké době najdete určitý "grif", situace se rázem zlepší, ale jednou rukou to nepůjde asi nikdy, pokud nejste mistrem Kung-Fu. A docela mi u takto mobilního zařízení vadí i dost omezený maximální úhel otevření víka, který se zastaví někde okolo 130 stupňů - chápu že to je dáno konstrukcí, ale (aspoň téměř) plných 180 ¬∞ by ergonomii dost prospělo, zvlášť když si notebook vezmete třeba do postele a chcete se před spaním kouknout na film či seriál.
Na podrobnou recenzi (s lepšími fotkami) se můžete těšit v horizontu dvou týdnů.
ČLÁNKY DO MAILU