ATI a Celsia za lepší chlazení

21. 10. 2008

Sdílet

 Autor: Redakce

Ačkoliv se ATI a Nvidia snaží snižovat spotřebu svých grafických čipů, nároky na chlazení stále rostou a dnešní mainstreamové karty mají chladiče, jaké bychom si před pár lety dovedli představit pouze u high-endu. Zatímco se v chladičích všeho druhu zabydlely heatpipes, hledají se nové, účinnější a pokud možno levnější způsoby. Experimentuje se například s technologií vapor chamber, tedy vypařovacích komor. Ty fungují na stejném principu jako heatpipes (kapalina, která se vypařuje a zase kondenzuje), ale celou jednou stranou přiléhají na zdroj tepla a teplo přenáší pouze na krátkou vzdálenost.

Chlazení s vapor chamber používal například Radeon HD 2900, dále jej Sapphire využívá v chladičích Radeonů HD 3870 a HD 4870 v Toxic edicích. ATI nyní oznámila, že spolupracuje se společností Celsia Technology na vývoji chladiče, který bude využívat vynález Celsia jménem NanoSpreader. Pod tímto názvem, za který by se nemusel stydět ani Horst Fuchs, se schovává tenká (1,5-2,5 mm) měděná vypařovací komora, kde jako chladicí médium slouží voda. Celsia se chlubí, že NanoSpreader vede teplo desetkrát lépe než měď.

Na obou stranách komory je měděná houbovitá struktura, která umožňuje NanoSpreaderu fungovat i v jiných polohách, než jen se zdrojem tepla dole a heatsinkem nahoře. Jak ale sama společnost Celsia přiznává na svých stránkách, v „přirozené“ poloze pracuje NanoSpreader nejlépe, naopak poloha vzhůru nohama (jak to bývá u grafických karet), kdy kondenzovanou vodu tlačí vzhůru pouze kapilární efekt, je nejméně vhodná.

Celsia srovnává NanoSpreader s běžně používanými heatpipe, které nemají přímý kontakt se zdrojem tepla. Na trhu sice jsou chladiče (pro procesory), které mají na základně obnažené heatpipes, u chlazení grafických karet jsme ale nic takového ještě neviděli.

Zmínil jsem se, že jako chladicí médium je použita voda. Většina z vás asi ví, že bod varu vody je 100° C – znamená to tedy, že NanoSpreader neochladí čip na nižší teplotu? Kdepak. Bod varu vody totiž závisí na tlaku a ve vapor chamber je podtlak (téměř vakuum), vypařování tedy bude probíhat i při nižších teplotách. Možná jste slyšeli o galvanické korozi, která postihuje komponenty vodního chlazení, i když namísto vody z vodovodu kupujete vodu destilovanou. Právě proto musí být ve vapor chamber použita voda s vysokým stupněm čistoty, jaká se používá například v jaderných reaktorech. Vyznačuje se o několik řádů nižší konduktivitou oproti destilované vodě, obsahuje tedy minimum rozpuštěných iontů… lidově řečeno je tím riziko koroze po dobu životnosti vapor chamber vyloučeno.

ICTS24

Chladiči používajícími NanoSpreader od Celsia Technologies budou pravděpodobně osazeny Radeony příští generace (R8xx), o kterých zatím bohužel víme velmi málo. A spolupráce ATI s firmou Celsia nám toho moc neříká. Na první pohled se může zdát, že ATI potřebuje výkonnější chlazení pro neobyčejně hřející čipy, mezi výhodami NanoSpreaderu ale zaznívá příznivější cena celého řešení – zřejmě tedy ATI investuje velké peníze do vývoje, aby mohla ušetřit pár centů na chladičích.

Zdroj: X-bit labs, Celsia Technologies

Autor článku