O tzv. rozšířené realitě (v angličtině Augmented Reality) se mluví téměř dvě desetiletí. V současnosti tento pojem chápeme jako doplnění skutečného světa elektronickými daty. Představte si, že jdete po ulici a poprvé uvidíte nový model auta. Neznáte značku, jaký má výkon, kolik stojí, nic takového. Tohle může vyřešit rozšířená realita.
zdroj: Yanko Design
K tomu potřebujeme senzor okolí, přenosový kanál, přes který přijímáme informace, a zobrazovací systém. Senzorem může být třeba fotoaparát. Objekt vyfotíte, software zpracuje data, vizuální vyhledávač najde shodu s některým produktem a výsledek pošle zobrazovači. Všemi těmito prostředky dnes disponují mobilní telefony nebo ještě lépe – smartphony. Proto se předpokládá, že se tato technologie masově rozšíří nejdříve zde.
Senzorem však může být i mikrofon, který zaznamená písničku na koncertu a vyhledávač vám ihned pošle její text. Výhodou je GPS a elektronický kompas. GPSka zjistí aktuální pozici, kompas zase, kam se díváte, takže při pohledu na architektonickou památku vidíte doplňující informace ihned, aniž by musela být prohledána obrazová databáze.
zdroj: Yanko Design
Praktické využití dnes
Tyto možnosti jsou už v současnosti realizovatelné a pro chytré telefony už existuje několik aplikací, které na tomto principu fungují.
Google Goggles
Kdo jiný by do tohoto trhu měl zasáhnout, když ne jednička ve vyhledávání? Je to právě Google a jeho systémy, které v této oblasti hrají prim. Většina těchto aplikací funguje na mobilním operačním systému Google Android a služba Goggles je malým krůčkem k rozšířené realitě.
Namířit, vyfotit, vyhledat. Zdroj: PlinkArt
Zatím se jedná o pouhý vizuální vyhledávač stylem zamířit-vyfotit-vyhledat. Padla o něm řeč nedávno, když Google koupil službu Plink, který umí vyhledávat obrazy. Goggles už v základu uměl pracovat s uměním, knihami, vínem, krajinami a rozpoznal také loga firem. Ale taková podslužba Places (Místa) už v reálném čase dokáže zobrazit, jestli se jedná o restauraci, kino nebo nějaký klub. Augmented Reality je blízko.
BreadCrumbz
I když je samotný název matoucí, vězte, že jde o navigační software. Můžete chodit po ulici, zaznamenávat oblíbené body, případně cestu odněkud někam a uložit. Trasu zašlete kamarádům a ti budou vědět, kde vás najít, aplikace samotná je k vám dovede na reálném obrazu pomocí šipek. Funguje nad Google mapami, takže se fantazii meze nekladou.
zdroj: BreadCrumbz
Wikitude – Wikipedia všude kolem nás
Wikitude je možná nejznámějším softwarem pro AR. Na rozdíl od předchozích dvou existují klienty pro Android, iPhone i Symbian. Dělí se do dvou modulů – Drive a World Browser. První je „klasická“ autonavigace. Druhý modul naviguje také, spojí realitu s POI (point of interest, zájmové body) a rovnou o nich hledá informace na Wikipedii apod. Nejlepší představu o funkčnosti získate z reálných videí na YouTube.
Layar – Zlaté stránky v ulicích
Funguje podobně jako Wikitude, pro nás je ale důležitější, že jej lze bez problémů používat i v ČR/SR. Příležitosti se totiž chytily Zlaté stránky s databází 3 milionů firem a domácností u nás a na Slovensku. V případě, že podniky mají vyplněny všechny údaje, přímo v bublince na mapě / reálném obraze bychom mohli vidět třeba ordinační hodiny u lékaře nebo na uvedeném telefonním čísle si hned rezervovat stůl v restauraci. Layar je dostupný pro iPhone a Android.
zdroj: Mediatel
Audiovizuální vyhledávání
I když je takový Google Goggles ve stávající podobě velmi schopný, jsme stále pořád na začátku cesty. Představte si, že fotoaparát a software ihned rozpozná o jakou rostlinu nebo psí rasu se jedná (+ jak se o ni starat). A co třeba výběr barvy vozu v autosalonu? Namíříte na auto, software identifikuje, v jakých barvách se prodává, kolik se připlácí atd. Na displeji se barva ihned změní, vy přidáte jiné ráfky, pneumatiky nebo rádio a můžete vůz objednat.
A co zvuk? Zabroukáte si písničku, jejíž název neznáte, tu pak objednáte třeba na Amazonu. Překladač jazyků v reálném čase? Google, Microsoft a další už mají translatory na velmi vysoké úrovni, za takových 10–20 let si dokážu představit, že překlad bude téměř dokonalý včetně mluveného slova. Nebo vyfotíte štítek na originálních džínách z Číny nebo Vietnamu a ihned budete vědět, co ony znaky znamenají.
Revoluce v reklamě
Augmented Reality má obrovský komerční potenciál. Veškerá reklama, kterou známe teď, se může stát pouhým odkazem k nákupu v elektronickém obchodě. V novinách, za výlohou, na billboardu výrobek zachytíte kamerou, přejdete do rozhraní e-shopu, zboží si přizpůsobíte, objednáte a zaplatíte.
Co plakát s novým filmem? Ihned vidíte bublinku s hodnocením na IMDB a ČSFD, tlačítkem se podíváte na trailer (ukázku), předáte vzkaz kamarádům/přítelkyni, ti v mžiku odpoví a stejně rychle stačíte rezervovat lístek do kina.
Virtuální realita – nová generace her
Pamatujete simulátory virtuální reality s obrovskými helmami a oblečením se snímači? Dříve se myslelo, že vývojáři vytvoří kompletní virtuální svět, ale proč nezasadit děj hry do běžné reality? Průhledný displej s 3D kamerou místo brýlí, elektronická zbraň a divoká střílečka ve stylu GTA může začít. Asi bude lepší takhle nechodit na ulici, ale do připravených arén. To je možná ten nejmenší problém.
zdroj: Vuzix
Čtenáři ExtraHardware si možná všimli, že na začátku roku takové brýle představila firma Vuzix. Ta má s podobnými hračkami bohaté zkušenosti, v jejich portofoliu najdete chytré oblečení s integrovanou elektronikou, brýle s displeji a novinkou byly brýle Wrap 920AR. Ano, AR jako Augmented Reality.
Zatím je takové hraní teprve v plenkách, omezení jsou jak hardwarová (nepohodlné brýle, nedostatečná rychlost a rozlišení, slabá výdrž na baterie), tak chybí i schopný software. Třeba se jednou ukáže, že tohle je budoucí cesta hraní a místo sezení v obýváku si venku na dvorku zaběháte a virtuálnímu Ivanu Lendlovi v tenise nasázíte hromadu es.
Dříve se pracovalo na hře ARQuake – oblíbené střílečce převedené do rozšířené reality, projekt ale jaksi vyšuměl.
Pod dohledem velkého bratra
Budoucí vývoj Augmented Reality má své příznivce i odpůrce. Jedni jsou novými technologiemi nadšeni, druzí ne. Klidně může nastat situace, kdy se na elektronice a těchto službách staneme tak závislí, že nás pohltí, nebo hůř – pohltí nás někdo jiný. Dnes se čím dál více stávají populární geolokační služby jako Google Latitude nebo FourSquare, geotagging funguje už i na Twitteru. Ty zaznamenávají naši polohu na mapě, a pokud profily sdílíte veřejně, stanete se snadno napadnutelnými. Jestli nejste doma, případný zloděj to ihned zjistí a barák vám může vybílit. Díky stejným službám a rozšířené realitě může neustále nad vaší hlavou létat bublinka s vašimi stavy na Facebooku, Twitteru či MySpace. Tím už bychom se stali pouze hračkami, POI či takovými body pro geocaching.
Je to vlastně podobný případ, jako vtipně popsal Vláďa Janeček na ExtraWindows. Ono nebezpečí je totiž reálné už dnes.
