Od obchodníka až na vrchol
Gates a Ballmer na sebe narazili už při studiích na Harvardově univerzitě, když na koleji bydleli na stejné chodbě. Gates školu nedokončil, místo toho začal s Paulem Allenem budovat softwarové impérium. Ballmer nakonec z oboru aplikovaná matematika a ekonomie získal bakalářský titul. Jejich cesty se znovu sešly v roce 1980. Gates 11. října přijal Ballmera jakožto zaměstnance s pořadovým číslem 30. Vzhledem k tomu, že dnes Microsoft zaměstnává bezmála 100 000 lidí, Ballmer rozhodně patří k matadorům.
Zakladatelé Microsoftu Paul Allen a Bill Gates (foto: Microsoft)
Tehdy v létě do firmy nastoupil jako první obchodník. Gates jej zlákal vysokým platem a podílem ve firmě. Při vstupu na burzu se Ballmer stal třetím největším akcionářem hned po zakladatelích Gatesovi a Allenovi. Hned měsíc po angažování stál u podpisu klíčové smlouvy mezi Microsoftem a IBM o poskytování operačního systému pro chystané osobní počítače. Totéž tak činil u licencování prvních Windows.
S tím, jak rostl Microsoft, se zvyšovala také zodpovědnost Ballmera. Během své kariéry přešel z pozice obchodníka na post šéfa marketingu, senior viceprezidenta přes prodej/podporu a také systémový software. V roce 1998 se stal prezidentem společnosti. Nad ním už stál jen Bill Gates coby výkonný ředitel a předseda správní rady.
Tak to fungovalo až do konce roku 1999. V lednu 2000 totiž Ballmer vystřídal Gatese v pozici výkonného ředitele a formálně se stal hlavou celého Microsoftu. Gates se ale nevzdal všech pravomocí. Firmu tak v praxi vedli oba. Ballmer se staral o finance a každodenní chod společnosti, Gates zůstal technologickým vizionářem a vytvořil si místo jako hlavní softwarový architekt, kde měl udávat budoucí směr firmy.
V roce 2006 ale Gates oznámil, že se postupně uvolní i z tohoto místa a začne se plně věnovat své dobročinné nadaci, kterou vede se svou manželkou. Začátkem léta 2008, konkrétně 27. června, přišel do práce naposledy na plný úvazek. Od té doby je už pouze předsedou firmy, ale nemá žádnou výkonnou moc. Firmu naplno vede Ballmer. Hlavní technologický veletrh CES, který dlouhá léta otevíral právě Gates, už v lednu 2009 odstartoval jeho nástupce.
Když si to shrneme. Ballmer je u Microsoftu 33 let, z toho 21 roků pracoval ve vyšším managementu a 13 let firmu vedl. Za tu dobu v ní musel zanechat nejednu stopu. Otisky ale nejsou na první pohled patrné. Ballmer není vizionář ani špičkový programátor, byť byl mj. zodpovědný za vývoj frameworku .NET, který firma používá dodnes. Jeho doménou jsou peníze a umění řídit. Obojí mu nepochybně šlo.
Ballmerova éra
Na sklonku roku 1999 byla firma na vrcholu, za Ballmera klesla hodnota akcií o více než 41 %. Není to však správný ukazatel úspěchu, faktorů bylo příliš mnoho. V novém miléniu splaskla internetová bublina dot-com. Na konci 90. let proudily do technologických firem obrovské investice, akcie firem se dostaly na nereálné hodnoty. Cílem bylo – bez ohledu na finanční výsledky – vybudovat firmu se spoustou zákazníků/uživatelů a rychle ji prodat, než se to provalí. Až bublina praskla, většina startupů (jak se jim tehdy ještě neříkalo) to nepřežila. Výjimkou byly firmy, jež fungují dodnes jako Google nebo Yahoo. Giganty typu Intel nebo Microsoft to na akciovém trhu oslabilo, ale nepoložilo, neboť byly firmy soběstačné i bez přílivu investic.
Gates oznámil odchod z firmy. Ray Ozzie (druhý zprava) se stal hlavním softwarovým architektem (foto: Microsoft)
Lepší metrikou úspěchu jsou tržby a zisk. Za celý fiskální rok 2001, který už Ballmer odřídil celý, firma utržila 25,2 miliardy dolarů a dosáhla čistého zisku ve výši 7,3 miliardy. Za nedávno skončený fiskální rok 2013 firma utržila 77,8 miliardy, čistý zisk činil 21,9 miliardy. Během 13 let dokázal Microsoft pod Ballmerem tržby i zisk ztrojnásobit. Pokud jde o čistě peníze, firma byla s novým ředitelem v dobrých rukou.
Dílčí úspěchy a neúspěchy najdeme, jakmile se ponoříme trochu hlouběji. Klíčovým byznysem je prodej softwaru a technologií pro firemní a enterprise prostředí. Nejvíce peněz Microsoftu vydělává kancelářský balík Office, Windows a také serverová divize, do které spadají systémy Windows Server, SQL Server, Visual Studio nebo cloudová platforma Azure. Na tom se nic nezměnilo, v těchto oblastech Microsoft stále roste nebo přinejhorším stagnuje (Windows už ani nemají kam růst).
Výraznou trhlinou byl prodejní propadák jménem Windows Vista, kde si ale Microsoft vyžehlil pověst Sedmičkami. Vista byla několikrát odložena, přepracována, aby nakonec stejně přišla moc brzy. Systém nebyl nejlépe vyladěn, kritizovala jej i odborná veřejnost a tato pověst se projevila v prodejích.
Nástupce vyladil neduhy a přišel v nejlepší možnou chvíli – firmy měnily počítače. V době příchodu Windows 7 tedy rostly prodeje Windows i PC. Scénář Vista se možná opakuje i dnes, kdy rozšiřování Windows 8 není tak rychlé, jak by si v Redmondu přáli. Microsoft ostatně vždy slaví úspěch až přespříštími verzemi. Za chvíli tu máme Windows 8.1, které by teoreticky zase měly být hit.
Kde to skřípalo
Zůstávají nám však dvě divize, kterým se finančně nedaří. Microsoftu to nejde v zábavě a online byznysu. Online divize pravidelně končí s miliardové a horší ztrátě. Spadá sem Bing, reklamy a weby MSN. Ostatní online produkty jsou překvapivě rozesety v jiných divizích (Office 365, Azure apod.). Online divize má na krku i megaprůšvih jménem aQuantive. Microsoft v roce 2007 za více než šest miliard dolarů pohltil reklamní společnost, kterou ale stále nedokázal zhodnotit. Že to byly peníze spláchnuté do záchodu, potvrdil loňský šestimiliardový odpis zisku.
Do zábavy řadíme konzoli Xbox a s ním spojené služby Xbox (Live, Music, Video), Skype a Windows Phone. O všech můžeme říci, že jsou to dobré produkty. Akcionáři ale nevidí rádi, že nevydělávají. S Xboxem začal Microsoft až v Ballmerově éře. První generace se nemohla komerčně rovnat druhému PlayStationu, ale konzole Xbox 360 a ovladače Kinect zasadily Japoncům (Sony a Nintendo) tvrdou ránu. Celosvětové prodeje Xboxu 360 jsou lepší než u PS3, ale na Nintendo Wii to ještě nestačí. Doma v Americe ale Xbox vede s přehledem.
Windows Phone je a byl pokus, jak dostat okenní systém i na mobily. Dva roky Microsoft přešlapoval na místě, jednou vývoj prakticky restartoval, ale Windows Phone začíná konečně růst. Podle posledních reportů jsou prodeje lepší než u BlackBerry a WP je tržní trojkou. Nesmíme však zapomínat, že Microsoft možná ještě více vydělává na Androidu. S hlavními výrobci totiž podepsal patentovou dohodu, takže mu chodí až 15 dolarů z každého prodaného telefonu nebo tabletu – bezpracně. Tam, kde Apple jen vyhrožuje a soudí se, už Microsoft počítá dolary. Tohle byl od Ballmera (resp. jeho právního oddělení) skvělý tah.
Kapitola Skype však může v historii hrát podobnou roli jako neslavný aQuantive. Když Microsoft za telekomunikační firmu nabídl 8,5 miliardy dolarů, osobně mi spadla čelist. Ta firma nedokázala za celou dobu hospodařit se ziskem. Možná i proto během pár let dvakrát změnila majitele. Skype vznikl roku 2003, dvě sezóny nato jej pohltil eBay za 2,5 miliardy. Čtyři roky nato se zbavil dvou třetin podílu ve prospěch jiných investorů. Odkup Microsoftem musel být pro eBay a spol. vysvobozením.
Firma Skype určitě potřebuje. Je to silná značka, Skype je všude dostupný, hodně toho umí a má přes 600 milionů registrovaných účtů. A kde jsou uživatelé, tam jsou peníze a vliv. Microsoft tak kvůli Skypu pohřbil svůj Windows Live Messenger, nacpal Skype na další zařízení, obalil jej větší porcí reklamy. Těch osm miliard se už ale nevrátí. Bude muset navíc odolat nové konkurenci – Apple, Google, WhatsApp nebo Facebook.
Ballmer nechal vyrůst Apple a Google
Jestli bude Ballmera něco budit ze snů, tak jsou to nevyužité příležitosti. Třináct let udržel silnou firmu, ale zároveň si nechal vedle sebe nečekaně vyrůst konkurenci – Apple a Google. Jestliže se Microsoftu nedaří v zábavní a online divizi, tyhle dvě společnosti na nich stojí.
Google nabízí lidem skvělý vyhledávač, e-mail a další legrácky, ale je to především reklamní společnost. Jedněm nabízí něco zdarma, druzí to zaplatí reklamou a spolu se pak šábnou o peníze. Silnou pozici na internetu dokázal Google převést do jiných oblastí. Dnes vyvíjí vlastní hardware, pracuje na autech, která nepotřebují řidiče, chytrých brýlích a jiných high-tech udělátkách. Světu rozdal mobilní operační systém, který mu zase zpětně vydělá na reklamě a prodeji služeb.
Steve Ballmer (foto: Microsoft)
Online divize také včas nezachytila trend sociálních sítí. Nepovedlo se to av první vlně, kdy vznikaly všechny ty Facebooky, Twittery nebo MySpacy, ale ani v té druhé, kdy rostou specializované sítě pro fotografie nebo videa. Redmondští se snaží, ale výsledky jsou rozpačité. Experimentální síť So.cl dodnes nikdo nepochopil. Firemní síť Yammer pro tvorbu „uzavřených Facebooků“ musel Microsoft pro jistotu za velké peníze koupit. Jako u vyhledávače nebo e-mailu se jedná o byznys, který žije z reklam, takže ty neúspěchy spolu souvisí.
A Apple, kterému do znovuzrození pomohl právě Microsoft, zase vyrostl na hudbě. Steve Jobs rozšlapal discmany, zesměšnil empétrojky a ukázal lidem obchod iTunes a přehrávač iPod. Z iPodu se čase stal iPhone, jeho zvětšenou verzi Apple prodává jako tablet. A díky stále rostoucí uživatelské základně tím zpětně posílil prodej počítačů a rozšířil online služby.
Microsoft má odpovědi, ale lidi na ně tolik neslyší. Jeho webové aplikace, reklamy, telefony nebo audiovizuální služby na konkurenci nestačí (kvantitativně). A to nemluvíme o propadáku jménem Zune. Microsoft roky po iPodu přišel s vlastním přehrávačem a hudebním obchodem. Nebyl objektivně špatný, to naopak, ale zkrátka nenabízel nic navíc. Podruhé už stejný recept jako u iPodu nefungoval a ještě přišel pozdě.
Nástupce dostane úplně jinou firmu
Ballmer je za všechny jmenované body zodpovědný. Je vrcholem pyramidy. Jmenuje lidi pod sebou, ti zase další podřízené a ti pak budují pracovité týmy, které Microsoft dělají Microsoftem. Ballmerova éra byla důležitá a troufám si říct, že i hodně úspěšná. Jako šéf se bohužel navenek příliš neprojevoval svými činy, ale svými komickými výstupy. Byl to bavič. Živel, se kterým na veřejných vystoupeních nebyla nuda. Vyznal se v tématech, o kterých mluvil. Dokázal reagovat pohotově.
Veřejnost si jej ale nejspíš bude pamatovat jako věčně zpoceného hulváta, který na pódiu křičí „Developers, developers, developers!“ a v rozhovorech pomlouvá iPhony a iPady. To by byla rozhodně škoda. Ballmer opravdu není vizionář, ale tím nemusí být vždy nejvyšší šéf. Stačí, když má pod sebou schopné lidi, kterým věří. Dokázal firmu posilovat i přes vnější okolnosti – už zmíněný růst Applu, Googlu ale i samotného Microsoftu. Společnost vyrostla až tak moc, že se to nelíbilo úřadům, především Evropské komisi. Ta Microsoftu udělila rekordní pokuty kvůli zneužívání dominantního postavení. Firma to však ustála.
Takhle si Steva všichni pamatujeme
V mnohem těžší roli bude jeho nástupce. Ballmer měl respekt coby osobnost i vůdce. Udržel si silné postavení, i když se firmě nedařilo. Upevnil pozici v klíčovém byznysu (Windows, Office, servery) a nastolil směr v jiných oblastech. Firmu v mnohém změnil. Začalo to loni postupným sjednocováním produktů. Software i služby už navenek vypadají, že patří do stejné rodiny, kterou spojuje jedno uživatelské prostředí (Metro, resp. Modern UI).
Microsoft se změnil i formálně. Loni přišel s novým logem, webem a vůbec celou firemní identitou. Letos se mění personálně. Dojde k restrukturalizaci divizí pod heslem Jeden Microsoft. Firma se už nebude dělit podle produktů, ale funkcí. Teď si jednotlivé divize konkurovaly, nově se budou lépe doplňovat a pomáhat.
Nový šéf dostane do rukou úplně jinou firmu, než jakou ji přebíral Steve Ballmer. Dnes firma stojí a padá na úspěchu ve firmách a enteprise prostředí, ale utíká jí spotřební trh – prodej koncovým uživatelům. Nástupce tak bude muset dohnat Apple a Google, ale také obhájit vlastní území.
Windows a Office tady v současné podobě nebudou dlouho. Vývoj směřuje k tomu přesouvat vše do cloudu. Dnes už využíváme web více než desktopové aplikace. Operační systémy pravděpodobně zhloupnou, klíčové aplikace budou závislé na internetu. Microsoft se musí na podobné změny připravit. Ideálně tím, že bude nabízet vlastní serverové a databázové technologie a že aplikace poběží v cloudu Azure místo Salesforce nebo Amazon Web Services. A kdo ví, jaká konkurence vyroste v dalších deseti letech.
