BenQ EW2430: VA LED konečně s lepší odezvou?

AMA na tři způsoby aneb na odezvě se pracovalo

Když se trochu více podíváte na specifikace výrobců monitorů ohledně odezvy, nejspíš taky brzy zjistíte, že jakmile se jedná o panel VA (ať už S-PVA, cPVA nebo A-MVA), takřka zpravidla se setkáte s údajem 8 ms. To by byla samozřejmě výborná hodnota a dokonce ani profesionální hráči rychlý her by se takového monitoru nemuseli bát. Občas je uváděna také hodnota 25 ms, či údaje oba. První bývá bez tzv. OverDrive, tedy funkce, která po určitý okamžik zajistí přivedení výrazně vyššího napětí a tím také podstatné urychlení otočení krystalu. OverDrive občas způsobuje artefakty v obraze pozorovatelné kolem hran, ale velmi záleží na jeho implementaci.

OverDrive se stal spásou nejen pro TN, ale především pro IPS, jen právě VA jakoby nereagovaly na tuto funkci tak dobře. BenQ svoje OverDrive nazývá AMA a zatímco u modelů VW2420H či BL2400PT jste měli na výběr mezi AMA On a Off, u EW2430 má tato položka možnosti hned tři. Mimo vypnutého stavu jsou zde možnosti High a Premium. Bohužel jsem nikde nenašel žádnou bližší specifikaci, která co vlastně má dělat. Naštěstí existuje osciloskop, takže v hloubi recenze najdete měření.

[reklamni-kod]

Přestože se v recenzi budu odvolávat na článek Test 2× LCD BenQ VA LED: VW2420H a BL2400PT, několik rozdílů EW2430 oproti oběma dříve testovaným sourozencům je třeba zmínit hned na začátku. Stejně jako předchozí EW2420 totiž dva zmíněné monitory v nabídce BenQ doplňuje a je to s nimi nějak takto:

• 4× USB + 2× HDMI (domácnost) => EW2430
• tenký rámeček, adaptér mimo monitor => VW2420H
• polohování + DisplayPort + senzor jasu (byznys, kancelář) => BL2400PT

Pokud byste tedy toužili například po kombinaci DisplayPortu, polohovacího stojanu a současně USB hubu v monitoru, máte smůlu.

Parametry BenQ EW2430 a dalších monitorů ve srovnání

Ceny byly zjištěny v e-shopech Alfa.cz, Alza.cz a CZC.cz (nejnižší cena monitoru skladem, resp. u dražších monitorů alespoň se stavem na cestě či do několika dnů, včetně DPH).

Jak na interaktivní grafy 2.0

1. Pokud se vám nelíbí písmo se stíny, velmi snadno je vypnete v Nastavení. Máte-li ještě problémy s rychlostí zobrazování, můžete v Nastavení povypínat také animace. 
2. V základním nastavení jsou pruhy seskupeny dle úhlopříčky monitory a dále seřazeny dle naměřené hodnoty (vzestupně, či sestupně
   pak podle toho, je-li zrovna vyšší = lepší či naopak). Toto můžete snadno změnit zvolením řazení dle naměřené hodnoty v testu, seskupením třeba podle matrice apod.
   
3. Po najetí myší na některou z
   položek (třeba na HP ZR24w) se z této stane 100 %
   (základ) a ostatní položky se spočítají podle ní. Všechny absolutní
   hodnoty se změní na relativní. Zpět se změní, až kurzor myši opustí
   oblast s názvy položek (v tomto případě procesorů).
   
4. Budete-li chtít nějakou
   položku (monitor) v grafech sledovat, můžete si její pruh libovolně
   obarvit. Stačí klepnout levým tlačítkem myši na barevném pruhu a vybrat
   si z palety. Máte-li povoleny cookies, mělo by vám nastavení vydržet i
   pro další grafy v dalších kapitolách.
   
5. Cenu a další základní parametry (například rozlišení či úhlopříčku) můžete zobrazit kdykoliv v
   každém grafu: stačí u vybraného procesoru najet kurzorem myši nad pruh s
   hodnotou (měření) a chvíli počkat. Objeví se jako plovoucí nápověda (tooltip).
   
6. Zámek základu (monitor, který
   se stane těmi 100 % a od něhož se odvíjí další relativní hodnoty)
   aktivujete pomocí současného stisku klávesy CTRL a levého tlačítka myši
   nad procesorem (či jeho pruhem v grafu), který chcete uzamknout.
   
7. Před prvním použitím grafů si
   pro jistotu vyprázdněte cache prohlížeče (zřejmě bude stačit refresh) a v případě problém smažte i příslušné cookies.
   
8. Interaktivní grafy 2.0 jsou kompatibilní s prohlížeči Firefox (testovány verze 4.x), Opera (testováno s 11.x), Internet Explorer 8 a 9 (verze 7 a starší už nejsou podporovány) a Chrome (zde mají tooltipy hranaté rohy namísto kulatých).
   
9. V případě problémů se nejdříve ujistěte, že máte v prohlížeči povoleny skripty i cookies, dále splnění bodů 7 a 8, teprve potom nám chybu prosím co nejpřesněji reportujte. Jedná se o první ostré nasazení grafů, takže i přes delší testování autorem a redakcí při komplexnosti aplikace určitě ještě nějaké mouchy v nějaké kombinaci objevíte.
   

Zasloužená reklama:

Autorem enginu interaktivních grafů na ExtraHardware je Lukáš Prvý, který opravdu umí v makrech pro Office (VBA), JavaScriptu, XHTML a asi i v lecčems dalším neuvěřitelné věci v
krátkém čase. Budete-li na váš web potřebovat nějakou skutečnou vyšší
dívčí, můžete jej už teď kontaktovat na e-mailu LukasPrvy(zavináč)email.cz

Fotografie EW2430, detaily, vstupy/výstupy, nabídka OSD

Fotografie neprozrazují možná to jediné: v reálu nevypadá metalická šedá a povrch stojanu + spodní strana rámečku kolem displeje až tak exkluzivně jako na studiovkách z BenQ. I tak se design EW2430 povedl a nemusíte se ho asi stydět postavit někam na moderní nábytek kombinující sklo a kov.

 

Hned dva HDMI mezi vstupy nejsou v této cenové kategorii úplně obvyklé.

Jelikož se jednalo o testovací vzorek, neřeknu vám s jistotou, jaké kabely BenQ k monitorům přibaluje. U toho putujícího po výstavách a redakcích byl pouze napájecí, audio a analogový kabel (D-Sub). Na následujících fotografiích vidíte ne zrovna pohodlně ovladatelná tlačítka.

  

Nabídka OSD

OSD se liší od BL2400PT a VW2420H jen ve zmíněné položce AMA a potom samozřejmě také ve výběru obrazových vstupů. Oproti BL2400PT samozřejmě chybí ovládání automatické úrovně podsvětlení podle intenzity světla v okolí.

Testovací metodika

Metodika testování

Před tím, než začnu jakýkoli panel testovat, tak na něm v ideálním
případě alespoň den běžně pracuji. Tím se čerstvě vybalený panel alespoň
částečně zahoří a ustálí. Pak následuje měření optickou sondou X-Rite
eye one, kterou změřím barevné podání a jeho odchylky v továrním
nastavení. To bývá u řady panelů doslova katastrofální. Pak následuje
kalibrace obrazu optickou sondou na co nejlepší hodnoty blížící se
teplotě barev
6500 K, gamma 2,2 a jasu 150 cd/m2 a u pozdějších testů 120 cd/m2.

Po kalibraci optickou sondou následuje zjišťování pozorovacích úhlů,
barevného podání na testovacím obrazci a podání jasu s kontrastem. K
těmto účelům používám speciální aplikaci, kterou jako svou diplomovou
práci na VUT vytvořil náš dlouholetý kamarád Jirka Švec (díky Jirko).
Díky ní jsem schopen zjistit rozsah zobrazení jednotlivých barevných
kanálů RGBCMYK, zejména v jejich kritických krajních rozsazích. To samé
platí o podání jasu s kontrastem na stupních šedi.

Na barevném obrazci vidíte zastoupení jednotlivých barev RGBCMYK ve
dvou řadách. Spodní pruh zobrazuje celé spektrum odstupňované po deseti
krocích v rozmezí 0–255, horní pruh pak jemné detaily v rozmezích 0–25 a
230–254 pro každou barvu. Díky tomu jsem schopen s celkem velkou
přesností určit, jaké barevné odstíny jednotlivých barev již panel není
schopen ani po kalibraci zobrazit. Výsledkem jsou pak dva grafy, které
zobrazují, od jaké hodnoty bylo možné na monitoru rozeznat odstupňování
nejtmavších a nejsvětlejších jemných odstínů.

To samé platí pro testovací obrazec se stupni šedi. V horní polovině
můžete vidět rozmezí 1–24 na černém pozadí (0), v dolní polovině pak
světlé odstíny v rozmezí 231–254 na bílém pozadí (255). Na tomto obrazci
se velmi pěkně pozorují např. problémy některých S-IPS panelů s nejtmavšími
odstíny.

Se zkalibrovaným panelem se pak podívám, jak si poradí s barevnými
přechody a případným ditheringem. Ten je nejvíc patrný v černo-bílém
přechodu, kde je velmi často vidět alespoň jemné pruhování.

První obrazec (se střídavými černými a bílými obdélníky) je věnován
měření stability kontrastu. Měřeny jsou vždy rozdíly na dvou stejných
sousedních bodech (dvě dvojice), jejichž výsledky jsou pak zprůměrovány.
Tím je eliminováno zhoršení výsledků vlivem nerovnoměrnosti podsvícení.
Stabilitu kontrastu měřím celkem v jedenácti krocích - pro nastavení
jasu od 0 % do 100 % po 10% skocích. Výsledkem je pak graf, který
najdete v příslušné kapitole.

Následuje měření homogenity podsvícení, ke kterému si díky této
aplikaci zobrazím síť 5 × 3, v níž
probíhá měření. Jas je v tomto případě nastaven na hodnotu kolem 130 cd/m2 pro střed, aby v průměru monitor svítil zhruba 120 cd/m2. Výsledky měření jsou pro lepší grafickou přehlednost převedeny
do grafického obrazce s příslušnou legendou.

Při stejném nastavení pak probíhá i měření odezvy. Tomuto účelu je
věnována také jedna záložka aplikace LCD Tester. Kromě standardního
průběhu odezvy měřené v rozsahu 0–x mě zajímá i jak si panel poradí s
odezvami pro běžný provoz podstatně typičtějšími a to 127–255
(šedá–bílá) a 75–180 (šedá–šedá, někdy označována jako GTG –
gray-to-gray). Tyto hodnoty jsou pro každý TN panel nejhorší, protože se
krystal musí ustálit na dvou ne krajních hodnotách, při nichž není
možné v takové míře použít OverDrive.

Za zapůjčení digitálního osciloskopu M526 děkujeme společnosti ETC.

 

Za zapůjčení optické sondy X-Rite i1 Display 2 děkujeme společnosti X-Rite.

Rovnoměrnost podsvícení

Rovnoměrnost podsvícení

Rovnoměrnost podsvícení tentokrát nedopadla tak dobře jako u BL2400PT, ale rozdíl není příliš velký. Řekl bych, že změřením podsvícení tří VA LED od BenQ už bude asi naznačen, v jaké rozptylu asi (ne)rovnoměrnost podsvícení čekat.

Monitor je sondou i1 Display 2 přezkoumán v patnácti kontrolních bodech a hodnotíme jak průměrnou odchylku od průměrné naměřené hodnoty podsvícení (cd/m2), tak odchylku maximální. To je kritérium snad ještě podstatnější, protože pokud vám na v průměru docela rovnoměrně podsvíceném monitoru jeden roh či jedna strana třeba oproti středu skoro svítí velmi málo, může to být rušivé při sledování filmů či her a práci znesnadňující při editaci fotek, videa či obecně práci s grafikou.

Pro lepší ilustraci rovnoměrnosti podsvícení jsme pomocí interpolace z hodnot v měřících bodech vytvořili také jakési mapy podsvícení. Pokaždé platí stejná legenda, kterou lze ve stručnosti vysvětlit takto: obrazovka pokrytá z drtivé většiny bílou či velmi světle žlutou barvou se dá označit za rovnoměrně podsvícenou, nádechy světle zelené už jsou odchylky, které mohou být pro profesionální grafiky neakceptovatelné, tmavě zelené či dokonce zelenomodré plochy už jsou tak velké odchylky podsvícení, že je velmi snadno zpozorujete i necvičeným okem. Stačí jakákoli jednolitá barevná plocha a tmavý roh (typicky) působí, jakoby byl vyveden jinou, o několik odstínů tmavší, barvou.

 

 

BenQ EW2430, 120 cd/m2

BenQ BL2400PT, 120 cd/m2

BenQ VW2420H, 120 cd/m2

Fujitsu P24W-6, 120 cd/m2

HP ZR24w, 120 cd/m2

Asus PA246Q, 120 cd/m2

Fujitsu P27T-6 IPS, 120 cd/m2

Dell UltraSharp U2711, 120 cd/m2

Samsung SyncMaster F2380M, 120 cd/m2

Samsung SyncMaster PX2370, 150 cd/m2

Eizo Foris FX2431, 120 cd/m2

Eizo FlexScan SX2762W, 120 cd/m2

NEC MultiSync PA301W, 120 cd/m2

NEC MultiSync PA271W, 120 cd/m2

NEC MultiSync EA232WMi, 120 cd/m2

NEC MultiSync PA241W, 150 cd/m2

  

Barevné odchylky, slévání barev, kontrast, úroveň černé

Barevné odchylky

Barevné odchylky od sRGB zjišťujeme pomocí kolorimetrické sondy i1 Display 2, jejíž zřejmě dostačující přesnost jsme se pokusili ověřit srovnáním se spektrofotometrem v článku Měření barev na LCD: i1 Display 2 vs. ColorMunki. V grafu je zastoupena nejlepší hodnota (nejnižší odchylka) zaznamenaná v některém z předvolených režimů (někdy sRGB, někdy 6500K apod.).

Widegamutové monitory (není případ recenzovaného monitoru) je zajímavější srovnat proti profilu AdobeRGB. To jsem však stihl zatím jen u několika monitorů, takže grafy průměrné a maximální odchylky jsou trochu prázdné. Pokud vás zajímá, jak jsou právě widegamutové monitory schopny emulovat prostor sRGB, musíte zavítat do jednotlivých recenzí monitorů, jež vás zajímají.

Nyní už podrobněji k BenQ EW2430:

Začal jsem měřit monitor v továrním nastavení (pouze jas snížen na 30 %). Vzhledem k absenci ICC profilu od BenQ jsem mohl srovnávat jen s sRGB.icc ve Windows:

Výchozí nastavení je opravdu divočina, ještě jsem jej pro zajímavost zkusil s minimálním jasem:

EW2430 má naštěstí profil sRGB, který by se snad o barvy, barevnou teplotu a gamu tohoto standardu mohl pokusit lépe:

Naštěstí je to lepší, přesto se jedná o nejhorší výsledek za dlouhou dobu. BenQ bohužel snahu o nějaké přesnější zobrazení barev zasklil. Ještě s sRGB s jasem na 30 %:

Vyzkoušel jsem softwarovou kalibraci naší sondou i1 Display 2, výsledek je samozřejmě (i okem na známých fotografiích) lepší:

LUT Manager ukazuje, jak musel kolorimetrický sotfware hýbat s křivkami výstupu grafické karty:

Pokud byste náhodou chtěli zkusit s mnou vytvořeným ICC profilem štěstí i na vašem kusu monitoru, stáhnete jej tady. Aplikujte jej na výchozí režim (Standard).

Kontrast

V jediném grafu kontrastního poměru najdete maximální naměřenou hodnotu tzv. statického kontrastu. Nepočítáme tedy poměry mezi různými obrazovkami, jako to dělá marketing výrobců pro nesmysl zvaný dynamický kontrast. O tom, jak je kontrast stabilní, pak hovoří srovnání kontrastního poměru při jasu 120 cd/m2 a pak při minimálním nastavitelném jasu. Druhé srovnání samozřejmě neberte jako přímé: zatímco u některých monitorů pod 120 cd/m2 jas už nesnížíte, jinde jde až pod 10 cd/m2 (LED NEC EA232WMi) a vyšlo by jim v grafu velmi odrazující číslo.

Úroveň černé

Úroveň černé měříme jak při jasu 120 cd/m2, tak při minimálním jasu. Důležitý aspekt pro milovníky nočních filmů podobně jako kontrast favorizuje VA nad IPS.

Slévání barev

Slévání barev taktéž zkoušíme na testovacích obrazcích LCD testeru od Jirky Švece, tam také počítáme počet nerozlišených (slitých) čtverečků odstínů černé/šedé (K), červené (R), žluté (Y), zelené (G), zelenomodré (C), modré (B) a fialové (M). Ideálně by monitory měl ve svém sloupečku mít na střídačku 0 (= rozliším i nejtmavší odstíny) a 255 (= rozliším i nejsvětlejší odstíny).

 

Odezva

Odezva

Odezvu měříme pomocí osciloskopu a software od ETC a vždy při maximálním jasu. Jen tak jde alespoň většina hodnot odečíst, v některých případech ale nepomáhá ani změna měřítka. Pár dříve testovaných monitorů je v některých případech trochu poškozeno (nebo
naopak vylepšeno) odečtením hodnoty přímo z měření programu od ETC. Je
třeba ručně nastavit hodnoty podle standardu VESA (ukázka je na přechodu
bílá-černá-bílá) a počítat s naznačenými 10 %. Dále se naše výsledky mohou odlišovat také tím, že pokud monitor vykazuje použití OverDrive, bereme hodnotu odezvy až na sestupu (či naopak vzestupu na opačné hraně) křivky vychýlené OverDrive (a nikoliv už před ní).

Níže můžete vidět už rovnou sečtené hodnoty rise + fall, tabulka zájemcům ukáže distribuci času mezi náběžnou a sestupnou hranu signálu. Přechod 0–255–0 znamená černá–bílá–černá, 0–50–0 potom černá–šedá–černá, 75–180–75 šedá–šedá–šedá a 127–255–127 pak šedá–bílá–šedá. Měli bychom tak mít políčeno jak na pomalé monitory s matricí TN, tak VA či IPS.

 

 

 

 

 

 

 

0-255-0, AMA High:

0-255-0, AMA Premium:

0-150-0, AMA high:

0-150-0, AMA premium:

127-255-127, AMA high:

127-255-127, AMA premium:

75-180-75, AMA high:

75-180-75, AMA premium:

Monitory v recenzích testujeme i pomocí PixPerAn, v testu čitelnosti pohyblivého textu se často ukáží případné artefakty způsobené ne úplně zdravou implementací OverDrive. U BenQ EW2430 je zapnutí AMA naopak nutností, bez této formy OverDrive vidíte jakési žluté kontury kolem hran.

 

Regulace jasu, spotřeba (příkon)

U měření průběhu jasu a s ním spjatém měření průběhu spotřeby (příkonu)
jsem konečně dokončil dvě důležité přeměny oproti starším recenzím.
Jednak už jsou všechny monitory měřeny při nativním (továrním) kontrastu
a ten není uměle snižován na 50 % (což u monitorů s kontrastem
nastaveným z výroby třeba na 80 % ústilo v poněkud zajímavý průběh a
trochu nerealisticky nízkou spotřebu i min. jas) a také v grafech už
srovnávám konečně i přímo příkon při absolutních hodnotách jasu.

Regulace jasu

Jas bílého bodu je měřen vždy uprostřed monitoru a vždy až po jeho dostatečném zahřátí. Ponechán je jak nativní kontrast, tak výchozí (tovární) režim a barevný profil.

 

 

Ještě kompletní průběhy pro každý monitor tabulkou:

Spotřeba (příkon)

Pro měření příkonu monitoru využíváme zásuvkový wattmetr FK Technics a běžná krajinná tapeta znamená obrázek číslo 6 ze sady tapet Hamada Darwishe pro Windows Vista.

 

 

 

Opět máme i kompletní výsledky pro každý monitor, tedy až na měření s tapetou, které děláme až od podzimu 2010. Rozdíl se u IPS a VA ale vejde do tří wattů i při vyšším jasu.

 

Panel v noci, interpolace, pozorovací úhly

Panel v noci

VA + LED je na noční sledování filmů v rámci LCD optimální kombinace a EW2430 není výjimkou. Škoda jen, že nejde vypnout LED indikující zapnutí. První fotky se neděste, právě na LED vidíte, že expozice je úmyslně delší. Stejně tak se nebojte hot pixelů, to je záležitost fotaparátu (CCD), nikoli vadné pixely na monitoru.

Interpolace

BenQ umí tradičně zachovávat poměr stran a i při roztažení si přepočtem obrazu poradí velmi slušně. EW2430 má navíc funkci OverScan, režim zobrazení 1:1 bohužel chybí. Toto vám o možnostech nastavení zobrazení prozradí manuál:

• Overscan – Mírně zvětšuje vstupní obraz. Tuto funkci použijte k ukrytí okrajového šumu, který se může zobrazovat okolo obrazu.
• Celá - Plný – změní měřítko vstupního obrazu tak, aby vyplnil obrazovku. Ideální pro obrazy s poměrem stran 16:9.
• Poměr stran – vstupní obraz je zobrazen bez geometrického deformování s vyplněním co největší plochy displeje. Obrazy s poměrem 16:9 vyplní obrazovku vodorovně, zatímco obrazy 4:3 vyplní obrazovku svisle.

Pozorovací úhly

U pozorovacích úhlů zkopíruji obecnou stať o základních rozdílech mezi TN, IPS a VA v tomto ohledu.

Pamatujte, že pozorovací úhly při velikosti dnešních úhlopříček (a faktu, že typicky nesedíte pět metrů od něj, abyste skoro kolmo sledovali i okraje) hrají roli i při běžném sezení u monitoru za stolem.

TN (Samsung SyncMaster PX2370):

 

Jelikož PX2370 patří mezi TN s nejlepšími pozorovacími úhly mezi monitory s touto matricí vůbec, ukážeme vám ještě jednoho typičtějšího zástupce.

TN (LG Flatron M2380D):

 

Na druhou stranu jsem měl na stole už TN, u kterého spodní úhel nebyl vůbec problém. To proto, že panel byl osazen „vzhůru nohama“ a schytal do pohled seshora. To je ale podle mě lepší možnost.

S-PVA (Eizo Foris FX2431):

 

H2-IPS (= e-IPS, HP ZR30w):

Srovnání obrazcem s barvami by mohlo vyznít tak, že VA i IPS jsou si v pozorovacích úhlech rovny. Není tomu tak, ale na jejich rozlišení je třeba použít jiný příklad.

IPS

Začneme s Dellem U2711, který v tomto případě zastupuje IPS. A to docela obecně, jen u některých levnějších (jako třeba u Dell U2311H) počítejte na černé s výraznějším modráním rohů.

VA

Zástupcem matrice VA bude A-MVA od AU Optronics v monitoru BenQ BL2400PT. Vlastnosti
VA bohužel obejít nejdou, a tak musíte myslet na jev zvaný off-centre
contrast (či color) shift anebo někdy také jen black crush (týká se však
všech tmavších tónů). K demonstraci jsem si tentokrát přizval notoricky
známý obrázek želvy (zkuste na svém LCD sami).
Na PVA a MVA lze pozorovat, že z čelního pohledu jsou některé tmavé
tóny slity do černé a zase už z poměrně malého ze středu detaily vidíte,
ale barvy se rychle stávají vyprané a kontrast se snižuje.

Další demonstrace off-centre contrast shift u VA

Majitelé monitorů s matricí VA, kterým se třeba příklad s želvou nezdá, si mohou zkusit následující :

• Z rozhovoru s NECem si stáhněte tu větší fotografii pana Hrušky z NEC Displays, zde je přímý odkaz
  na zmíněnou fotku (panu Hruškovi se za využití k příkladu omlouvám, ale
  zrovna jsem na to sám na BenQ A-MVA LED narazil).
• Nyní si fotografii na svém monitoru otevřete třikrát vedle sebe.
• Nesedíte-li deset metrů od monitoru, musíte jasně vidět, jak je
  fotka uprostřed jiná než na krajích – jak se na krajích ztrácí opálení. Plaťovky jdou do šeda a ale nyní jsou naopak vidět detaily v tmavých částech (s tím
  nic neudělá ani kalibrace, ani to není o kusu, dokonce je to stejné na
  VA od AUO, Samsungu i jiných).

Verdikt a doporučení

Verdikt a doporučení

Jestli hrajete Counter-Strike či něco podobného na profesionální úrovni a čekali jste, že si konečně budete moci koupit VA LED od BenQ, tak vás zklamu. Na odezvě zapracováno bylo, ale zázrak se neudál. Jelikož já jsem byl schopen rychlejší hry hrát už na předchozích modelech s méně propracovanou AMA, nebudu se bát monitor doporučit všem příležitostnějším hráčům.

Také jako zobrazovač k herní konzoli se EW2430 docela hodí. Nechci ale zrovna Pivot, nicméně alespoň výšková polohovatelnost stojanu by myslím nejen mě potěšila. Zde je potřeba stále přemýšlet o „kancelářském“ BL2400PT.

Jestliže na podzim minulého roku neměly BenQ VA LED s výjimkou cenově kolísavého Samsungu F2380 (cPVA) pořádnou konkurenci, dnes už je to podstatně jiné. Mimo to, že jste mohli vidět velmi podobné produktu od jiných značek (například iiyama X2472HD), určitě jste zaznamenali především nástup levných e-IPS taktéž s LED podsvitem.

Oproti těmto monitorům mají VA LED (nejen od BenQ) výhodu v daleko vyšším kontrastu, skutečně 8bitovým barvám a hluboké černé. Všechny ty levné e-IPS mají typicky o jeden palec menší úhlopříčku (tedy 23"), 6bitové  barvy (dva bity dopočítány FRC), vesměs podobnou spotřebu, nižší kontrast, ale zase pro změnu lepší pozorovací úhly, rychlejší odezvu a v neposlední řadě zpravidla přesnější barevné nastavení. Výběr je o prioritách. Hlavně, že je z čeho vybírat.

BenQ EW2430

  + kontrast, úroveň černé
+ pozorovací úhly (A-MVA)
+ 24", rozumná velikost bodu
+ cena
+ čtyři USB porty po straně monitoru
+ dva HDMI
+ atraktivní design
+ solidní reproduktory
+ min. jas kolem 60 cd/m2
+ nízká spotřeba, žádný brum zdroje, nízké zahřívání
+ možnosti interpolace
 + žádný brum zdroje, žádný větrák
 - odezva stále podprůměrná (byť lepší než u mnoha dalších VA)
- VA off-centre color/contrast shift, z úhlu dříve blednou barvy (oproti IPS)
 - slevání velmi tmavě šedé v černou
- neergonomické ovládání
- špatné tovární barevné nastavení 
- nelze vypnout LED indikující zapnutí